Koberčania
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/374926/bmid_kobercania-rrh-374926.jpeg
4
530
530
Koberec, po ktorom chodíme, ukrýva miniatúrny fantastický svet. Žijú v ňom kmene a národy, budujú si mestá a ríše a o nás nemajú tušenia. Spokojne si tu nažíva aj kmeň Munrungov, prirúti sa však tajomná Smršť. Ničí všetko, čo jej stojí v ceste, a zároveň s ňou útočia obludy - snargy a maulovia. Mladý Snibril, ktorého všetci pokladajú za neškodného rojka, musí čeliť nevídaným hrozbám. Kto mu pomôže? Kto zastaví Smršť a zachráni najväčšiu ríšu v Koberci? Snibrila čakajú dobrodružstvá, putovanie po neznámych končinách, ale aj noví priatelia. Lenže ak má zvíťaziť, niekto musí zmeniť to, čo sa vraj zmeniť nedá. Osud sveta. Druhé vydanie debutového románu legendárneho Terryho Pratchetta pre malých i veľkých prečítate so zatajeným dychom.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2018 , Slovart (SK)Originální název:
The Carpet People, 1971
více info...
Přidat komentář
Nevím, ale Zkáza mi těžce připomínal velitele Elánia ze Zeměplochy, jinak knihu jsem dočetl, a pravdou je, že mne bavila. Popravdě se mi ještě nestalo, že bych narazil na knihu od Pratchetta, která by mne vyloženě nudila, nebo bych ji nedočetl, a že jsem jich přečetl hodně!
Nadšeně jsem se pustila do čtení, neb Pratchettovy knihy zbožňuji, docela jsem se i bavila, ale.. Nemohu si pomoci, strašně moc na mě dýchá stín toho, že se jedná o autorovu prvotinu včetně skutečnosti, že sám autor, který tam provedl jisté korekce, přiznal, že by knihu napsal docela jinak.. Bavilo mě to, o tom žádná, ale přiznám se, že jsem knihu nebyla s to přečíst na jeden zátah. Neustále jsem ji odkládala a do čtení se spíše nutila, to když krátkou zábavnou pasáž vystřídala poněkud nudnější zdlouhavější část.
Námět zajímavý, postřehy zábavné i k zamyšlení, ale bez mučení přiznávám, že jsem knihu četla přestávkovitě bezmála půl roku, což je k poměru počtu stránek poněkud dlouhá doba..
V rámci čtenářské výzvy 2017 jsem narazil i na bod Autorova Prvotina. Má volba padla na Pratchetta a jeho staronový román Kobercové. Já jsem velmi spokojen. Kniha mě bavila a přečetl jsem ji v podstatě na jeden zátah a lidem mého (a které to je?) ražení ji mohu doporučit :)
Pro mě trochu nevyrovnaná kniha... Místy neuvěřitelně zábavné, jindy naopak nuda. Dost jsem se ztrácela ve jménech hlavních hrdinů, ale nápad na svět v koberci mi učaroval. Obecně tyhle maličké světy, o kterých ani nemusíte vědět, mají své kouzlo
Skvělá kniha ale asi nejslabší od Pratcheta. Na jedné strane se pětkrát opakovalo tucet nebo půltucet. Ale ten nápad je báječný. Škoda že nenapsal někdy později druhý díl.
S Pratchettom som sa zoznámila až nedávno. Šla som na to chronologicky a začala som teda Koberčanmi, bola to láska na prvé prečítanie.
Jde krásně vidět rozdíl vnímání tohoto světa očima sedmnáctiletého a třiačtyřicetiletého člověka. Mnoho zcela očividně upravených obratů a situací, ale nádherná spolupráce.
"Není to přesně ta kniha, kterou jsem napsal tehdy. Není to přesně ta kniha, kterou bych napsal teď."
Lehce surový a poněkud nudnější Pratchett, ale je zde vidět, že v době psaní byl velmi mladý a v oblasti psaní nezkušený. Nakonec se mi ale kniha líbila musím přiznat, že nakohnec mě kniha vtáhla i přes veškeré překážky. Vtip a sympatické postavy vyhrály nad hrbolatým stylem psaní.
Na prvý pohľad sa jedná o taký jednoduchý a naivný príbeh. Príbeh národa, ktorý žije v koberci a rieši svoje každodenné radosti a starosti. Pri bližšom zamyslení však ukrýva veľké množstvo narážok a právd, ktoré sú také jednoduché, ako koberec po ktorom dennodenne šliapeme a ani na um nám nepríde, že by sme sa mali nad tým zamyslieť.
Proložil jsem Zeměplochu jinou knihou od Pratchetta a nějak jsem z toho nebyl nadšený jako ze zeměplošských titulů. Asi to není špatné, ale tak nějak mě to nebavilo a ke čtení jsem se musel trochu nutit.
Během čtení jsem chvílemi koukala na koberec a říkala si, do všechno se tam může odehrávat... Originální zpracování klasické pouti za Dobrodružstvím plné fantazie a skvělých nápadů...
Příběh o několika národech, které žijí v jedné velké říši jménem Koberec. Dva bratři z kmene lovců Mizvoňů, silný Nerudel a přemýšlivý Vzteklan, moudrý, ale netradiční šaman Pomočul, bojovníci: Zkáza, z uspořádaného národa Kašírijců a Brokando, z bláznivého drobného národa Tupomentálů, se vydávají na záchranu své říše, před zlými chlupatými Pelichány. V lecčem jim pomohou i tajemní Chrabrodějové.
Jedná se o knihu, kterou napsal Pratchett, podle svých slov, už v sedmnácti letech, ale později jí přepsal a upravil. Nevím, kolik z knihy je z pozdějšího věku, ale už tato první kniha je velmi dobře napsaná a autorův sloh je tam jasně rozeznatelný. V plochém koberci se už dá cítit závan budoucí Zeměplochy se vším, co k ní patří. Je vidět, že už v té době měl Pratchett obrovskou fantazii a spoustu netradičních nápadů. Dobře lze rozeznat silnou inspiraci Tolkienem a celá kniha je pojatá, jako takový lehce poblázněný, ale na Pratchetta mírně temný, Pán Prstenů. Líbilo se mi, že kniha je krátká a velmi čtivá. Neobsahuje moc zdlouhavých míst, i když sloh je přece jenom o trochu jednodušší.
Nebylo to úplně špatné. Nene, už tady se daly vidět zárodky jeho stylu, ale byla to "jen" kniha v cizím (zajímavém, ale ne moc rozpracovaném) prostředí, která byla tak nějak pustá. To je její největší problém. V Zeměploše má Pratchett prostor pro vyvíjení postav, kultury, filozofie a vtipů. Tady ? Jen průměr.
První verzi Koberců napsal Pratchett skutečně v sedmnácti, před druhým vydáním ji ale dost rázně přepsal - vyjádřil se k tomu v tom smyslu, že kniha má vlastně dva autory. Z nějakého důvodu to oceňuji skoro víc než jeho ryze dospělé knihy - cítím z toho ty dva různé přístupy jednoho člověka, což je vcelku originální. Něco takového se nedá dost dobře napodobit, musí se to jednoduše nechat to čtvrtstoletí uležet.
Považoval bych to za takový dialog mezi klasickou a neklasickou fantasy. Humor je v tom spíše milý než ztřeštěný, ale i milé knížky mají v literatuře své místo.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Jak už tu bylo řečeno, jde velmi vidět, že se jedná o autorovu prvotinu. Chvilku mi trvalo, než jsem se v příběhu zorientovala a došlo mi, o co vlastně jde. Pak už jsem se ale začetla a bavilo mě to. Pratchettův humor a jemné narážky na všechno možné mě prostě nikdy nezklame.