Kolaps: Čo rozhodlo o zlyhaní či úspechu spoločností
Jared Diamond
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/525204/bmid_kolaps-co-rozhodlo-o-zlyhani-ci-usp-653bab0fee502.jpg
5
64
64
Jared Diamond vo svojom bestselleri Osudy ľudských spoločností skúmal, ako a prečo západné civilizácie vyvinuli technológie a spôsoby, ktoré im umožnili ovládnuť väčšinu sveta. Vo voľnom pokračovaní knihy skúma druhú stranu rovnice: Čo spôsobilo, že sa niektoré z veľkých civilizácií minulosti zrútili, a čo sa z ich osudov môžeme naučiť? Prostredníctvom série fascinujúcich historicko-kultúrnych príbehov Diamond aj teraz rozvíja komplexnú globálnu tézu. Od polynézskych kultúr na Veľkonočnom ostrove cez prekvitajúce americké civilizácie Anasaziov a Mayov až po kolóniu Vikingov v Grónsku sleduje základný vzorec katastrofy. Poškodenie životného prostredia, zmena klímy, rýchly rast populácie a nerozumné politické rozhodnutia boli faktormi zániku týchto spoločností, ale iné spoločnosti našli riešenia a pretrvali. Podobným problémom čelíme aj dnes a už priniesli katastrofu Rwande a Haiti, hoci Čína a Austrália sa snažia vyrovnať sa s nimi inovatívnymi spôsobmi. Ako dokumentuje kniha, napriek zdanlivo nevyčerpateľnému bohatstvu našej spoločnosti a jej politickej moci sa problémy objavujú aj na miestach, ktoré by mali byť voči nim odolné. Brilantná, poučná a nesmierne pútavá kniha Kolaps je predurčená zaujať miesto jednej zo základných kníh našej doby a nastoliť naliehavú otázku: Ako sa náš svet môže vyhnúť ekologickej samovražde?... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2023 , PremediaOriginální název:
Collapse: How Societies Choose to Fail or Succeed, 2005
více info...
Přidat komentář
Vyprávění o starých civilizacích a jejich kolapsech je zajímavé a dobrodružné, ale jakmile přejde autor ke kolapsům moderních společností, zábava končí. Ve světle nedávných zpráv o nepokojích v Haiti mě samotného napadlo, proč se Haiti tolik liší od Dominikánské republiky, když obě země sídlí na jednom ostrově? Autorovo vysvětlení je mírně řečeno znepokojivé. Nebo zákulisí rwandské genocidy, kde prý nešlo pouze o etnickou nenávist, ale na vině byl obyčejný hlad!
Další fascinující kniha o historii lidských společností, o jejich přežití, prospívání, rozvoji, a jak již název napovídá, o koncích a kolapsech. Knihu jsem četl v podstatě hned po „Osudech lidských společností“ od téhož autora a při čtení jsem měl neodbytný pocit, že tato je jakýmsi nepřímým pokračováním, nekorunovaným následníkem. Dále prohlubuje a rozvíjí argumentaci předestřenou v „Osudech“, tedy že je to primárně přírodní / životní prostředí a geografie co bezprostředně ovlivní budoucí úspěch či neúspěch dané lidské společnosti. Zcela narovinu mohu prohlásit, že v této knize jsem těmto argumentům „věřil“ víc – viz můj komentář a výhrady u „Osudů“.
Text se nese v podobném duchu, opět se skvěle čte, opět obsahuje obrovské množství zajímavých informací, historických poznámek a etnografických a antropologických faktů o různých kmenech, společenstvích, skupinách. Autor v plné šíři svých znalostí ukazuje na stěží uvěřitelnou rozmanitost lidského druhu.
Příběh začíná popisem dvou farem, jedna v Montaně, druhá v Grónsku, jedna prosperuje, druhá zanikla před pěti sty lety. S pečlivostí sobě vlastní porovnává důvody a příčiny prosperity, respektive pádu. Mimochodem, je nesmírně zajímavé porovnat autorův dojem ze Spojených států amerických v době psaní knihy, tj. před nějakými patnácti lety, s tím kde je Amerika dnes – ten rozdíl je propastný.
Krasojízda pokračuje do autorova srdcového teritoria, ostrovů jižního Pacifiku. Zde navštěvujeme lidské skupiny na ostrovech Pitcairn a Henderson, Mangareva a Velikonoční ostrov. Rekonstrukce života společností zde je dech beroucí. Autor ostrovy porovnává mezi sebou a ukazuje zásadní vlivy věštící úspěch či neúspěch dané lidské skupiny. V této části jsem poprvé zcela bez výhrad přijal autorovu argumentaci vlivu prostředí a geografie. Nic nemůže být výmluvnější než živoření a neodvratný kolaps skupiny lidí na izolovaném ostrově o rozloze pár čtverečních kilometrů. Každá chyba v plánování znamená neodvratný konec. Anebo naopak, podobně malé místo k životu, ale lépe geograficky umístěné, a situace je zcela jiná. A pak je tu Velikonoční ostrov, fascinující civilizace, která si svůj úpadek a kolaps zajistila svým vlastním přičiněním. Málokde lze nalézt detailní popis a historii této enormně zajímavé nešťastné lidské společnosti.
Autor nás dále zavádí na množství dalších míst, namátkou Japonsko za šógunátu Tokugawa, vikingské osídlení severu Evropy, Shetlandy, Orkneje, a zejména středověké osídlení Grónska. Tomu je věnováno několik kapitol a nejsem si jistý, zda lze v češtině nalézt detailnější popis vikingských osad na tomto ostrově. Historie je to opět nesmírně zajímavá a fascinující. Ukázkový vzestup a pád. Nechybí poznámky o Inuitech a jejich předchůdcích (Dorsetská kultura a další paleo-eskimácké skupiny). Nakonec nelze nezmínit polemiku s vývody a závěry Josepha Taintera a jeho teorie o kolapsech složitých společností.
Knihu doporučuji všem fandům historie, zejména pokud již četli autorovi předchozí „Osudy lidských společností“ a, tak jako já, úplně nebrali jeho argumentaci. Environmentální vlivy zde dostávají úplně jiný rozměr. Tím samozřejmě nezmírňuji své výhrady k „Osudům“, lze předpokládat, že vliv prostředí bude výrazně silnější u skupin žijících v extrémním prostředí – což místa popisovaná v knize bezesporu jsou – než třeba u kontinentálních skupin. Kniha však v každém případě stojí za přečtení.
Absolutní špica. Jak již bylo řečeno, trochu rozvláčné, ale vše osvětlující. Dějiny určitých společenství, které kolaps postihl a zanikla a nebo se také z problémů vymanila. Jen o fous. A stejně jsme na tom i my. Stojíme na křižovatce, nefungují semafory a musíme si nějak poradit.
V první části knihy popisuje proč došlo v minulosti k pádu různých civilizací na několika případech a v další části rozebírá s jakými problémy se potýkají některé současné civilizace. Je to zajímavé téma, ale celkově mi kniha přišla příliš rozvláčná a určitě by jí autor dokázal napsat daleko kratší, a přitom zachovat její informační hodnotu
Tuhle knihu jsem přečetla na střední škole, jako správný šprt jako literaturu navíc při Základech společenských věd. Musím říct, že tehdy mě ohromily věci, o kterých se již dneska ví ale tenkrát o nich věděl jen málokdo. Rozhodně doporučuji přečíst všem, kteří chtějí vědět, kde co naši zemi tlačilo a tlačí a na co se třeba zaměřit, když o tom jdou zprávy.
Kniha se zaobírá enivomantálními problémy. Jak v minulosti tak v sučasnosti. Vysvětluje proč došlo k zániku prosperujícich společností i nahlíží do budoucnosti a nastínuje jaké problemy nás čekají jestli nezměníme své chování. Aby však nebylo všechno jen pesimistické, kniha uvádí i pozitívní změny v některých společnostech a jejích uspěšné vypořádání se s envieomentálními problémi. Vřele doporučuji. Určitě vás kniha překvapí tím jak všechno co lidstvo dělá je navzájem propojeno.
Knihy s ekologickou tématikou normálně nevyhledávám, tahle byla ale opravdu hodně zajímavá a najdete tu řadu věcí k přemýšlení. Doporučuji všem, kdo se zajímají nejen o životní prostředí, ale i o historii zaniklých civilizací. Najdete tu propojení historie se současností, přičemž tím pojidlem je právě vztah k okolnímu prostředí a důsledky jeho ničení. Uvidíte řadu paralel s tím, co se děje ve světě dnes, bohužel, zřejmě pořád opakujeme ty samé chyby... těžko říct, je-li z toho nějaká cesta ven.
Vybral jsem si tuhle knihu hlavně kvůli těm historickým částem, zajímalo mě osídlení Grónska, Velikonoční ostrov atd., nakonec jsem si ale se zájmem přečetl i zbytek a rozhodně nelituji.
"Spokojenost s naším dnešním pohodlím nedává smysl, pokud je jasné, že náš současný směr je neudržitelný." Kniha ukazuje kolapsy, důvody kolapsů a možná východiska z nich. Ukazuje paradox lidské rasy vytvářet hodnoty na úkor světa, ačkoliv tyto hodnoty zanikají, když zaniká svět kolem nich. Líbilo se mi, že autor nekáže, jak bychom měli postupovat, jen ukazuje na možná budoucí řešení. Nepropadá pesimizmu, ale dokáže najít důkazy nebo směry k "opatrnému optimismu." Většina z nás trpí psychologií davu, kdy předpokládáme, že až se problémy dostaví, někdo odpovědný!!! bude mít řešení. Většina trpí amnézií krajiny, takže nevnímáme, jak se bezprostřední svět mění, přetváří a někdy bohužel mizí. Proto je dobré, že jsou lidé jako je Jared Diamond, kteří jsou na tyto změny citliví a hledají východiska. Knihu doporučuji VŠEM!
O nórskom osídlení Grónska som nevedel zhola nič. A o Veľkonočnom ostrove snáď iba to, že tam ktosi kedysi dávno vztýčil schematické sochy ponášajúce sa na anglických lordov. Netušil som, že 74% územia Japonska tvoria lesy. Súčasne ale Japonci- ako dovozci dreva patria k najväčším ničiteľom tropických pralesov v juhovýchodnej Ázii. Tipovali by ste, že ekologicky najviac zničenou krajinou v Európe je Island? Celá kniha je neuveriteľne pútavo napísaná a prístupná laickému čitateľovi. Autor kladie dôraz predovšetkým na enviromentálne príčiny kolapsu a zániku väčších či menších civilizácii - ale za dôležité pokladá i vnútorný spôsob reakcie danej spoločnosti na vonkajšie faktory. Spolu s Tainterovou knihou Kolapsy složitých společnosti asi najlepšie pojednanie na danú tému.
Autor na príkladoch z rôznych oblastí sveta dokumentuje príčiny kolapsu miestnych spoločenstiev; zánik historických národov na Veľkonočných ostrovoch, Pitcairnových ostrovoch, juhozápade USA stáročia pred príchodom Kolumba, novoguinejskej Vysočine, Yucatánskom polostrove (Mayovia), v stredovekom Grónsku, ale aj krízy dnešných národov na príkladoch z oblastí Rwandy, Haiti, Číny, Austrálie a pod. Je naozaj zaujímavé, že hoci išlo o veľmi odlišné životné podmienky a kultúry, všade boli príčiny kolapsu, ktoré na mnohých miestach viedli k totálnemu vymretiu obyvateľstva, rovnaké – populačná explózia, odlesňovanie (a tým spôsobené erózie, suchá, záplavy), vyčerpanie živín v pôde a vybíjanie zvierat, ktorých nedostatok viedol k vojnám o zdroje, kanibalizmu a samovraždám. Všetko završuje posledná kapitola s názvom „Co to všechno pro nás dnes znamená?“ ktorá zhrňuje tie hlavné myšlienky knihy: dopadneme rovnako?
Pokud si společnost bude schopna uvědomit provázanost a úzkou souvislost často zdánlivě nesouvisejících věcí, např.úzkou spojitost nadměrného odlesňování s krachujícím zemědělstvím či to, že v dnešní době už nejedeme sami za sebe, ale díky globalizaci jsme na sobě všichni svým způsobem závislí, a bude schopna se poučit z historie jak zhroucených, tak těch přetrvávajících civilizací, pak má naději si udržet dobrý životní standard a zlepšit ho i těm, kteří dnes živoří. Tak nějak bych shrnul poselství Diamondova Kolapsu. Zní to jako klišé, ovšem je to asi pravda a zřejmě naléhavější, než si myslíme. A o tom mě Diamond velmi elegantně, čtivě a hlavně argumentačně přesvědčil. Podrobněji viz TheRavenův komentář.
Kolaps Jereda Diamonda je opravdu nesmírně zajímavá v mnoha ohledech velmi originální kniha. Její rozsah se však odráží také v mém komentáři, který sem sice také vkládám, ale jelikož delší text je v tomto zobrazení poněkud nepřehledný, přidávám i odkaz na PDF verzi: http://www.ulozto.cz/xnXZKNu/j-diamond-kolaps-pp-pdf (pokud by odkaz nefungoval, prosím hned mě urgujte do pošty a PDF verzi zašlu). Zde je samotný text:
Když se dnes mluví o environmentálních nebezpečích pro současnou společnost, většina lidí si pod takovým pojmem představí neustále propíraný fenomén globálního oteplování. O tom navíc slýcháme z mnoha stran často zcela opačná stanoviska, a navíc většinou ve velmi zkreslené či zcela chybné perspektivě. Jared Diamond oproti tomu představuje celou škálu problémů, na které si v současné době lidstvo zadělává. Věnuje se především globalizaci společnosti, jež už zašla tak daleko, že nadále prostě nemůžeme jen tak ignorovat problémy svých sousedů či spojenců, ale ani zbytku světa. Žijeme v době, kdy problém na jedné straně světa vždy ovlivní i tu druhou. Ostatně o tom, že ekonomické problémy jednoho státu se promítají a lavinovitě šíří i do států okolních, se můžeme přesvědčit na vlastní oči právě dnes. Autor se také zabývá otázkou velmi rychlého nárůstu populace v zemích třetího světa, se kterým se následně pojí v zásadě všechny další problémy, od nedostatku potravin a vody, drancování přírodních zdrojů, odlesňování krajiny a rostoucího množství odpadu a znečištění všude na Zemi. Knih s podobným tématem by se jistě našlo mnohem víc, ale Kolaps Jareda Diamonda má jednu velkou výhodu - výše uvedené často na čtenáře působí pouze jako strašák, kterým hrozí blázniví ekologové, a něco, co se naší společnosti bezprostředně netýká. V této knize však tyto možné výhledy do budoucna najdeme až v poslední, relativně krátké kapitole. Té předchází více jak šest set stran, na nichž autor velmi podrobně projednává osudy různých dávných i současných společností, které doplatily často právě na špatné hospodaření s přírodními zdroji, a to svým zhroucením. Zdaleka ale není pravidlem, že zmíněné společnosti se zahubily pouze svým hazardováním s životním prostředím, někdy to tak dokonce nebylo vůbec. Mnohdy mohly být faktory přispívající k zániku zcela jiné a často se jednalo o jejich kombinaci. Kniha však není zdaleka tak pesimistická a jako protipól předkládá i mnohé kultury, které se dokázaly poučit a nakonec svůj kolaps odvrátily.
Z hlediska současné společnosti se Kolaps zabývá velmi závažným tématem, navíc je psaný až překvapivě čtivou formou. Autor přiznává, že je v tomto ohledu, totiž ve výhledu do budoucnosti lidstva mírným optimistou. Nevykřikuje pouhá hesla, ani nechce do světa vysílat poplašné zprávy o blížícím se konci lidstva. Snaží se pouze o analýzu toho, proč některé společnosti zanikly a jiné ne. Následně pak hledá možnosti, jak bychom se mohli z minulosti poučit. Jedinou vadou knihy je to, že jednotlivé kapitoly byly očividně psány v dlouhém období a některé informace se často opakují. Pro čtenáře, který pak knihu prostuduje v krátké době, se takové opakování může zdát zbytečné až otravné. Z toho ale plyne jedna velká výhoda; jednotlivé kapitoly mohou být čteny i zcela samostatně, případně není pro pochopení knihy problematické její čtení v delším období. Text samozřejmě nemůže být na sedmi stech stranách zcela vyčerpávající a autor tak zmiňuje hlavně takové případy, které považuje pro ilustraci dané problematiky za nejzásadnější. V některých částech se samozřejmě projevuje také autorova národnost, a tudíž i ilustrace různých problémů v rámci USA, ale to není pravidlem a ani překážkou. Jaredu Diamondovi musím po přečtení jeho studie vyjádřit hluboký obdiv za nesmírnou erudovanost v projednávané látce a komplexní zpracování uvedených příkladů včetně všech myslitelných kontextů. Kolaps bych tak zařadil například po bok knihy Pluhy, nemoci a ropa W. F. Ruddimana (Academia, 2011), tedy mezi nejzákladnější literaturu, kterou by si měli přečíst jak zájemci o otázky vlivu člověka na životní prostředí, tak i ti, kteří toto téma obyčejně považují za podřadné. Případně je doporučeníhodnou pro všechny, které zajímají perspektivy, kam se může náš svět vyvíjet. Kniha je navíc napsána tak přístupně, že její pochopení nebude dělat problémy ani naprostému laikovi v podobné problematice. Diamond zde nakonec také velmi přesvědčivě ukazuje, že zohlednění otázek životního prostředí v dlouhodobé perspektivě je i v zájmu ekonomiky a do budoucna prosperujícího hospodářství, které mohou současnou prevencí poškozování životního prostředí a jeho důslednou ochranou jen získat. A proto například názory, že ochrana životního prostředí nesmí bránit rozvoji ekonomiky a průmyslu, jsou zcela scestné až iracionální. Ostatně nejen na tuto, ale i další nejčastěji pokládané otázky zastáncům racionálního pohledu na ochranu životního prostředí autor uspokojivě zodpoví v samém závěru knihy.
Štítky knihy
ekologie civilizace globální problémy přelidnění kolaps civilizace
Obsáhlá publikace s velmi poutavým tématem a napsaná s erudicí a zároveň velmi komplexně. Kniha není na pár večerů, ale má edukovat a rozšiřovat obzory. Nenechte se odradit hloubkou do které text zabíhá. Já to prokládal i lehčí četbou již dříve čtené knihy, když jsem si chtěl odpočinout. U této knihy musíte fakt přemýšlet a že je to pořádná porce informací, udělejte si čas na jejich zpracování. Doporučuji.