Kolo štěstěny
Ken Follett
Rozvětvený příběh na pozadí dějin 19. století a barvitý kolotoč vášní, nenávisti, intrik a zločinů – Kolo štěstěny je dalším důkazem mistrovství celosvětového bestselleristy Kena Folletta. Windfieldskou školu, elitní anglický ústav pro nadějné mladé muže, zasáhne roku 1866 tragédie: jeden ze studentů se za záhadných okolností utopí. Jen několik žáků bylo události přítomno a pouze někteří vědí, co se skutečně stalo. Nikdo však netuší, jak osudově tato smrt propojí po následující tři desetiletí jejich životy – Edwarda a Hugha Pilasterových z vlivného rodu londýnských bankéřů, Mickyho Mirandy a Tonia Silvy z divoké jihoamerické Kordovy, jejich rodiny, přátele, lásky… a jak jejich vzájemné vztahy, náklonnosti a zášti zasáhnou do historie.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2016 , Knižní klubOriginální název:
A Dangerous Fortune, 1993
více info...
Přidat komentář
Táto kniha nepatrí medzi najlepšie, čo som od Folletta prečítala, ale aj naprie tomu je výborný spisovateľ. Vie zaujať.... milý príbeh z prostredia bankárov, kde nechýbajú intrigy, moc, závisť a tiež láska, priateľstvo, charakter,....taká oddychovka.
I když to nebyla žádná pecka, Follett prostě psát umí, od něj se dá číst i červená knihovna z prostředí bankovních domů v Anglii na konci 19. století.
Tuto knihu jsem s velkým potěšením přečetla už asi 3x a zdá se mi, že by bylo žádoucí si ji zase osvěžit v paměti. Kdysi jako dítě jsem četla pohádku, myslím, že se stejným názvem, či to snad bylo Kolo osudu.... Už si to moc nepamatuju, ale řekla bych, že nějaký vládce uvrhl v nemilost svého dřívějšího spolupracovníka, ba snad i skoro přítele, a ten musel makat někde v jámě, otáčet tam kolem (?). Posléze došlo k převratu a vládce se ocitl v jámě u téhož kola... Tehdy jsem pochopila, jak se to kolo osudu otáčí... Tak tato knížka je v jedné větě právě o tom. Moc dobré čtení, sympatický hlavní hrdina, a padouch skončí tak jak má... Přesto si to radši znovu přečtu, ať tady nepíšu bludy, lidská paměť je krátká a ta moje přímo kratičká... :-)
Jako první knížku od autora jsem přečetla Kavky a úplně mě to nadchlo. Kolo štěstěny bylo rovněž velmi povedené, takže si určitě přečtu i další knihy. Musím uznat, že postavy má autor skvěle propracované, protože ani v reálném životě mě už dlouho nikdo neštval tak jako Micky Miranda, během čtení jsem nejednou litovala, že je fiktivní, protože jsem cítila nutkavou potřebu mu dát na budku :)
Další kniha od pana Folletta a opět skvělá, on to prostě umí. Velice čtivé a já jen doporučuji.
trocha ťažšie som sa do deja dostával, pretože tento typ príbehu s mnohými intrigami mi na follettovi nie príliš sedí. no po začítaní sa a uvedomení si, že život bankárov a najvyššej elity spoločnosti je ozaj taký mi kniha prišla veľmi zaujímavá. intrigy medzi členmi rodiny, v najvyšších kruhoch sú ozaj také, ako ich follett opísal. aj keď mi dej knihy prišiel trocha menej napínavý ako pri románe Kavky či Sršeň lieta v noci, aj Kolo štěstěny si drží vysoký nadštandard a už sa neviem dočkať na jeho novinku Piliere moci.
Super kniha pro milovníky historických románů, zápletka, která nezarmoutí, čtivá kniha od začátku do konce (jedním dechem). Follett autor číslo 1.
Propracovaný společenský román s romantikou, zločiny a intrikami zabývající se osudy jedné bankéřské rodiny a jejích blízkých. Příběh má příjemnou "anglickou" atmosféru 19. století, postavy jsou charakterizovány jednoduše, ale čtenář se tak do nich dokáže bez problémů vcítit - mít je rád, či nenávidět. Po stylistické stránce nemá kniha chybu, vše je plynulé i srozumitelné, a to i přes to, že je zde zahrnut široký časový úsek. Zkrátka povedená knížka.
Knížka se mi líbila. Předtím jsem četla Pilíře země a Trilogii století. Follet mě nepřekvapil. psáno opět velmi catchy stylem ;) Pravda je, že postavy byly černobílé... Není to náročné čtení, spíš oddechovka...
Doufala jsem v něco na způsob Kvítku karmínového a bílého - bohužel dočkala jsem se jen červené knihovny. Pohádkového příběhu v němž pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí.
K "dokonalosti" chybělo jen aby Hugh, Augusta, Micky a starý Greenbourn objevili shodné mateřské znaménko velikosti kordovského dolaru - a "padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina". :-D
Můj první Follet - a obávám se, že raději poslední.
Jedna hvězda za námět, za první třetinu a za snahu - ale dalším čtenářům nedoporučuji a těch 85%, které tu kniha aktuálně má, upřímně nechápu.
Odpočinková kniha. Vadilo slabé rozpracování charakterů postav - buď vyloženě kladný hrdina bez špatné vlastnosti nebo jednoznačný záporák.
K tomuto příběhu jsem měla asi zrovna náladu. Oddychový příběh, ale plný napětí, intrik až nemožnosti pochopit, jak se někdo může takto vypočítavě chovat. Čekala jsem, kdy se příběh obrátí štěstím k sympatickému bankéři, po mnoha jeho neúspěšních jsem přestala doufat, že se tak stane...Anglie v 19. století, zajímavé kulisy, poutavý příběh...
Musím souhlast s názorem, že tato kniha je zatím i pro mě nejslabší od pana Folletta. Příběh opět je krásně rozvětven, ale člověk se nemůže ubránit dojmu, že je to tak trochu prvoplánové, že to jinak nemůže být ukončeno, ale na konci bude spravedlivě sečteno. Proti ostatním knížkám, kde jde autor také minimálně po jednom pokolení, a popisuje postavy občas trochu na levo a simultálně napravo od dobra či zla, takže né vždy vám je jasné zda se máte ztotožnit s tím či oním. Zde mě to prostě nešlo vůbec. Ano hlavní postava je klaďák se vším všudy, ale přece jenom zde chybí ta jiskřička, kdy si řeknete jo, takhle bych to udělal taky. Tady vím, že bych tak kladný být určitě nemohl. Proto to tentokrát nemůže být plný počet.
Tak já jsem si na této knížce opět "pochutnala" . Ať si kdo chce co chce říká, mně se prostě Folletovky moc dobře čtou, nejsem kritik, abych každý titul rozebírala od A-Z. Pro mně je prostě tento autor zárukou dobrého čtení.
Tak tohle byla slabota, ze které se budu dlouho vzpamatovávat! A přitom to mohlo být docela zajímavé čtení o "staré dobré Anglii" a o tom, jak ve druhé polovině devatenáctého století vypadalo britské bankovnictví. Jenže…
…Jenže ono se to panu autorovi všechno nějak vymklo z rukou – a tak příběhová linka, popisující prosperitu i krachy anglických bankovních domů zůstává jediným pozitivem knihy – a všechno ostatní se už pohybuje jenom v "červených číslech":
Tři podle mne nejkřiklavější přešlapy:
1) Červená knihovna par excellence, kde nenápadité soft-erotické pasáže působí spíš útrpně komicky než dráždivě.
2)Totální a u tohoto typu literatury nevídaná "černobílost" postav (jejíž výhodou je, že se při čtení nemusíte trápit se složitým rozkrýváním charakterů): všichni klaďasové jsou příkladně kladní a všichni padouši ďábelsky padoušští.
3) Děj románu autor posouvá kupředu dle stejného, do omrzení se opakujícího vzorce a jednotlivé vrstvy příběhu jsou šity na stále stejném ševcovském kopytě: zloduch vymyslí a naplánuje intriku, která mu pohříchu vždycky do puntíku vyjde (i když autor kvůli napětí pokaždé chvíli předstírá, že by alespoň TENTOKRÁT mohlo dobro zvítězit – jenže ono nezvítězí!), čestný hrdina je sražen na kolena, záporák sčítá vítězné body – a pomalu se chystá k dalšímu vítěznému tažení.
Po Pilířích země, Pádu titánů a nakonec i po trochu slabší Zimě světa velké zklamání.
Milosrdných 30%.
Štítky knihy
Anglie Londýn 19. století napětí romantika ságy
Autorovy další knížky
2013 | Zima světa |
2015 | Hranice věčnosti |
2021 | Večer a jitro |
2021 | Pilíře země |
2018 | Pád titánů |
Kniha se čte velmi dobře. Je to spíše oddechovka, trochu červená knihovna... Takový "ženský románek".. Ale líbil se mi )