Komouši, grázlové, cikáni, fízlové & básníci
Jan Novák
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23627/bmid_komousi-grazlove-cikani-fizlove-a-b-eyC-23627.jpg
4
55
55
Nový román známého prozaika (Striptease Chicago, Milionový jeep, Samet a pára) je cele usazen v naší polistopadové přítomnosti. Každodenní všední život v Čechách viděný očima člověka, který žil dvacet let ve Spojených státech, je nesmírně zajímavou a mnohdy nepříjemnou sondou do českých návyků a zlozvyků, které v denních starostech už ani nevnímáme. Spisovatelův zrak i jazyk jsou přesné a ostré.... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno: 1997 , TorstOriginální název:
Commies, Crooks, Gypsies, Spooks & Poets, 1995
více info...
Přidat komentář
Název i anotace mě hodně zaujala :):)
Autobiografické čtení, kde autor popisuje svým stylem a pohledem svoje zážitky na začátku devadesátých let u nás v Československu, kam se vrátil se svojí manželkou a dvěma dětmi zpět po 20 letech žijících v Americe.
Některé příběhy a setkání mě bavily víc, některé míň
Poslechl jsem si audioknihu zdarma díky apce mujRozhlas.
Směsice příběhů nejen z devadesátých let. Některé zajímavé a některé trochu méně.
Autobiografický román Jana Nováka je vskutku velmi čtivě napsaný. Poslouchala jsem tuto knihu ve skvělém podání Lukáše Hlavici, který svým přednesem výborně vystihuje atmosféru jedinečných autorových zážitků, které Jan Novák čtenáři servíruje s uvolněným nadhledem, vtipnou ironií i odlehčenou kritikou. Člověk s ním propluje velkou částí světa, setká se z významnými osobnostmi i obyčejnými lidmi, občas ve velmi smutných a zlých časech. Značná část knihy je samozřejmě věnována jeho otčině a našemu národu, který ač není moc velký, je specifický a zůstává pořád tak nějak svůj v dobrém i zlém slova smyslu.
Autobiografický román, kdy autor se po dvaceti letech života v Chicagu vrací na začátku devadesátých let i se svou rodinou zpátky do Československa, aby jeho děti poznali, kde se narodil a mohl zde napsat nějakou svou další knihu. Jeho reálný pohled či humorný nadhled na tehdejší "devadesátky" a jeho občany. Setkání s Milanem Uhdem, Bohumilem Hrabalem a dalšími známými osobnosti této země. Přesně a trefně vystihl tehdejší dobu a i já se díky němu ve vzpomínkách vrátil do doby před třiceti lety a rozumím jeho kritickému pohledu. Možná i díky té nostalgii se mi kniha líbila.
Velkou část toho roku, co jsme byli v Praze, strávil Havel nevyhlášenou volební kampaní. Očividně strašně stál o to, abys se po rozpadu stal prezidentem České republiky. Nakonec se mu to podařilo, jenže to už byl Havel někým jiným, v čele jiné země, s jinou rolí a jinou představou o sobě. Člověk se tomu nestačil divit, jak mohl maličký politik v útrobách umělce tak rychle spolknout svého původce? Copak si Havel neuvědomoval, co se s ním děje? Jenže nebylo to vždy naopak, nebyl snad dramatik ve skutečnosti spíš politikem? A co to vlastně tak zamávalo s literátem Havlem? Zkazili snad všechny ty limuzíny, ochranky, zámky, letní sídla, kolegové státníci, rozdivočelé smečky fotografů, zkazilo snad tohle všechno fajnového chlapa? Zničí moc opravdu každého? Co vlastně chtěl? Dokázat, že je jenom člověk? Bylo opravdu tak těžké odejít z planetárních obrazovek? Nezačal se náhodou Havel bát svého psacího stroje? Jenže proč by z něj měl najednou mít hrůzu? Nebylo to třeba proto, že život je jinde?
Po 20 letech jsem si přečetla znovu a snížila hodnocení. Důvodem mých tehdejších čtyř hvězdiček byl nejen Novákův čtivý styl psaní (to uznávám stále), ale především jakási úcta k vracejícím se exilovým autorům a jejich moudrosti, se kterou srovnávají zkušené demokracie s tou naší, mladinkou, a vidí spoustu chyb - samozřejmě, viděla jsem je i já, i tehdy. Nebudu nikomu nalhávat, že si já, Češka, často o Češích myslím, že mají, co si zaslouží, protože jsou mozkově i tělesně líní (a hůř). Jenže od spisovatele nečekám konkrétnost, natož osobní zaujetí kritiky. Čekám řekněme procezení vlastní zkušenosti přes síto právě té zmíněné moudrosti - a především čekám to, co sama neumím – přes síto umělecké, neb jsem umělec. A to mi tady a teď chybělo. Takže trochu vtipné, trochu poučné, ale roztříštěné a konkrétní, bez většího nadhledu.
Knihu jsem si půjčila kvůli autorovi,ale pak se mi do ní nějak nechtělo. Asi mě odrazoval ten název.Protože se však hodí do výzvy,tak na ni konečně došlo.Překvapila mne,dobře se četla a dozvěděla jsem se zajímavé věci/ne drby/ o životě spisovatelů v polistopadové Praze.Jan Novák s nadhledem a humorem vypráví o životě své americké rodiny v Čechách.. .Pět * sice nedávám,ale vím,že si knihu znovu přečtu.A to jsem zjistila,že se do výzvy vlastně nehodí.
Ještě na okraj.Kdybych si přečetla dřív anotaci,která je nahoře,tak bych se do čtení nepustila.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Zatím dobrý: Mašínovi a největší příběh studené války |
| 2016 | Zátopek ... když nemůžeš, tak přidej! |
| 2020 |  Kundera: Český život a doba |
| 2007 | Děda |
| 1994 | Co já vím? Autobiografie Miloše Formana |
Na základe nejakých komentárov pod neviem ktorou knihou tu na Databáze som sa dostal k menu tohoto autora. Hneď som kúpil 2 z jeho kníh a okoštoval práve túto, že uvidím čo je to zač. A veruže som videl. Bavil som sa od začiatku až do konca. Asi som objavil ďalšieho autora, ktorého tvorba sa mi pozdáva, no istý si budem až po zdolaní druhej, prípadne tretej knihy.