Koně se přece střílejí
Horace McCoy
https://www.databazeknih.cz/img/books/57_/57555/bmid_kone-se-prece-strileji-QEU-57555.jpg
4
263
263
Příběh mladé dvojice, která hledá východisko z neutěšených sociálních poměrů Ameriky třicátých let minulého století v jednom z tanečních maratónů - jež byly typickým jevem Ameriky té doby - od něhož si slibují úspěch nebo alespoň minimální existenci.
Literatura světová Novely
Vydáno: 1976 , OdeonOriginální název:
They Shoot Horses, Don't They?, 1935
více info...
Přidat komentář
Jako malá jsem viděla film a dojem z něj přetrval doteď. Víceméně náhodou jsem narazila na knihu a překvapilo mě, jak útlá je předloha k celovečerního filmu. Po přečtení už jsem se nedivila, vešlo se toho na pár stránek opravdu hodně a kvalitního k tomu.
Velmi zvláštní příběh, trochu mi kniha připomínala Dlouhý pochod od Kinga - stejně omezený prostor k vyprávění, stejně absurdní soutěž. Na omezeném prostoru krásně vykreslené charaktery postav a to co vám na začátku přijde absurdní a nemyslitelné, není tak překvapivé na konci. Jak málo někdy stačí. Velmi mne také zaujalo "odpočítávání" - rozsudek vepsaný mezi kapitolami.
Už dlouho jsem nezažil, aby mi po dočtení knížky přebíhal mráz po zádech. Úžasné, přesné. Občas jsem slyšel lidi srovnávat tuhle novelku se Steinbeckovými Myšičkami, ale je to podle mě trochu složitější. Zatímco u Steinbecka je celkem jasný nevyhnutelný (a poněkud ufňukaný) konec, tady to zdaleka tak samozřejmé není. Do poslední chvíle moc netušíte co se odehraje na posledních pár stránkách. Ale McCoy dokonale vystihl tu jednoduchost myšlení ve stavu totálního vyčerpání. Ve stavu kdy se vám nechce ani přemýšlet a maximum, které ze sebe dostanete je jednoduchý výběr mezi ano a ne. A je vám vlastně i jedno jak to dopadne. Hlavně, že výsledek bude jednoduchý a rychlý. Brilantní.
Brilantní překlad Jana Zábrany, Poprvé jsem tu četl české sloveso "zbantošit", které jsem do té doby absolutně vůbec neznal. A Zábrana tu také používá slovo "romanciérka", které také nebylo a není běžné...
Kniha se mi smývá s filmem, ale nejspíš proto, že obé bylo vynikající. Taneční maratón, to byl takový mikrokosmos pro pobavení, kdy zoufalí účastníci byli vmanipulovávání do ještě většího zoufalství, které se stávalo zadostiučiněním pro odpočaté přihlížející. Dovedu si představit, že Robertovi bylo jedno, zda jeho čin někdo odsoudí - na dně absolutní únavy vždy leží odvaha a zvláštní víra v opak existence jednotlivce, tedy právě makrokosmos, kde do sebe vše zapadá, má své opodstatnění a nemá cenu se trápit s malichernostmi jako je lidský zákon.
Autorovy další knížky
| 2005 |  Koně se přece střílejí |
| 1983 | Měl jsem zůstat doma / Koně se přece střílejí |
| 1999 | Dej zítřku sbohem |
Po knížce jsem sáhla, asi jako mnozí, po shlédnutí filmu. Film se mi velice líbil, tak jsem si říkala jestli knížka bude lepší.. Těžko však říci.. Film je plný napětí a energie - knížka plná myšlenek a zajímavě prolnutých dějů - proces a retrospektiva. Oběma dávám 100% ..