Konec sebeklamu
Julia Galef
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/505230/bmid_konec-sebeklamu-xow-505230.jpg
4
12
12
Lidé mají tendenci vidět to, co vidět chtějí. Jinak řečeno trpíme tím, čemu Julia Galef říká „mentalita vojáka“. Jsme ustrojeni tak, abychom hájili myšlenky, v které si přejeme věřit, a zamítali ty ostatní. Pokud ale chceme realitu vnímat správněji, měli bychom se podle autorky cvičit v „mentalitě průzkumníka“. Na rozdíl od vojáka nejde průzkumníkovi o to, aby hájil jednu konkrétní stranu. Jeho úkolem je rozhlédnout se, prozkoumat území a vrátit se s co nejpřesnější mapou. Bez ohledu na to, co by sám upřednostňoval, chce průzkumník především znát skutečný stav věcí. Na základě diskusí z Redditu, postřehů o rozpolcené politické scéně a fascinujících příběhů o tom, jak přežít ztroskotání uprostřed oceánů, jak Jeff Bezos nepodléhá nadměrné sebedůvěře a jak superprognostici strčí do kapsy analytiky CIA, vysvětluje autorka, jak nás klame náš mozek a jak můžeme změnit způsob svého myšlení. Julia Galef ukazuje, že průzkumníci nevděčí za své přesnější vnímání reality tomu, že by byli chytřejší nebo vzdělanější než všichni ostatní. Za jejich úspěchem se skrývá hrstka emočních dovedností, návyků a způsobů, jak se dívat na svět. Toto umění si může osvojit každý.... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2022 , AudiolibrixOriginální název:
The Scout Mindset: Why Some People See Things Clearly and Others Don't, 2021
více info...
Přidat komentář
Za mě spíše amíkovské ale se spoustou zajímavými myšlenkami, názory a především co se týče osobních postojů i vnímání sebe sama. Mnoho Aha efektů a působivé zpracování tématu sebeklam
Ako sa píše v predošlom príspevku, skutočne veľmi zamerané na amerického čitateľa, čomu zodpovedajú aj príklady identít a pod. Myslieť ako vojak, alebo ako prieskumník? Najprv som čakal motivačnú knihu pre vojakov, ale v skutočnosti to nie je spisba (iba) pre vojakov. Je to skutočne výborná kniha, človek sa nad mnohým zamyslí (predovšetkým nad sebou, druhotne i nad svojimi blízkymi), vrelo odporúčam. Príklady na zamyslenie sú vyberané skutočne šikovne, napr. ma dostalo, že jestvujú ženy neželajúce si pridájať svoje dieťa z feministických pohnútok, a že sa o správnosti svojho rozhodnutia prú so zdravými ženami...
Vědecky psaná kniha s mnoha odkazy. Tak nějak jsem nevím proč myslela, že bude o lidském mozku, jak zkresluje vnímání člověka. Ale ne, je celá hlavně o lidech. Na spoustě příkladů ze života autorka nejprve dokazuje, jaké okolnosti zkreslují představu o objektivitě svých názorů, kterou každý o sobě máme. Když nám ukáže, jak často se mýlíme, nabídne nám nástroje, jak tyto situace rozpoznat a především, jak s tímto vědomím naložit. Opět zanalyzuje všechny důvody, proč se svého mylného názoru tak neradi vzdáváme. A nakonec nás navede, jak se stát člověkem, který se nebojí veřejně přiznat, že se zmýlil, a změnit názor.
Kniha je hodně z amerického prostředí, kde hraje velkou roli politické rozdělení na dva tábory, a to se v knize taky hodně objevuje. Docela mi to vadilo, protože americké politice vůbec nerozumím. Přesto hodnotím knihu maximálním hodnocením, protože její téma je opravdu stále živé a protože tato kniha není jen takové okecávání, nýbrž nabízí reálnou cestu, jak na sobě pracovat. Doporučuji všem.
Konec sebeklamu
Pro mě je to rozporuplné. Napsala to moderní urputná slečna. Popisuje naše zažité subjektivní myšlení. Pak uvádí rady a postupy pro zvýšení vlastní objektivity. A taky sdílí svůj divoký život na internetu.
Čekal bych, že bude o generaci mladší. Ale ne. Je mladší o tři roky. Asi je to tím, že je americká demokratka a já jsem zlý evropský autista. Mě zajímají fakta nebo statistika a ne že se někdo hádá na redditu. :-)
Bylo to komicky infantilní, jak spoustu věcí bere tak vážně. :-) Ta vášeň mládí. :-) Dá se v tom cítit náboženská touha po pravdě. Autorka by byla krásná katolička, ale tahle je to jen skeptická dívka. :-)
Omlouvám se, ale mě to prostě baví. :-) Spousta věcí tady nemusela být nebo bych použil lepší příklady. Čtyři hvězdy dávám hlavně kvůli tomu, že podstatu toho o čem autorka píše, by měl každý znát.
Pro mě to bylo moc samozřejmé. V mém případě má pravda a to, jak se věcí mají, díky autistickému spektru patologickou povahu. Prakticky mě nezajímá nic jiné. Takže knihu asi vnímám zkresleně.
Ale našel jsem tady naprosto geniální radu. Test ekvivalentních sázek. Bohužel jediná věc, co mě skutečně zaujala. A zkoušeli jste někdy sledovat lidi z opačného politického spektra pro změnu názorů?
Nefungovalo to co? Autorka vysvětluje, proč sledování nám názorově odlišných lidí nebo médií nefunguje. Jednoduše chybí skutečná snaha o empatii a schopnost vcítit se do druhého. Nejde to. Jsou to přece šílenci. :-)
Nevím nakolik to pomůže jednotlivci, ale já tady vidím spíš cestu k porozumění a lepší komunikaci mezi názorovými odpůrci. Kdyby si to přečetlo víc lidí, možná by to zmírnilo divoké diskuse na internetu.
Koho tohle téma zajímá, tak určitě doporučuju. Ale kulturní války na internetu a diskuse z redditu tady být nemusely. 80%