Konečná diagnóza
Arthur Hailey
https://www.databazeknih.cz/img/books/97_/97651/konecna-diagnoza-97651.jpg
4
724
724
Román Konečná diagnóza, vydaný v roce 1959, se stal prvním skutečným Haileyho bestsellerem. Autor svůj román umístil na oddělení, po jehož vyslovení většině z nás naskočí husí kůže – na patologii. V dramaticky se rozvíjejících a vzájemně se prolínajících příbězích jednotlivých hrdinů plasticky ukazuje klíčový význam tohoto oddělení – nikoli jen jako místa, kde se pitvají nebožtíci, ale především jako pracoviště, jehož hlavním úkolem je stanovit diagnózu pacientů a určit tak i jejich úspěšnou léčbu. Každý omyl může vyústit v tragédii končící mnohdy smrtí… Hlavním hrdinou je starý doktor Joseph Pearson, primář patologie v nemocnici Three Counties, jenž svému oddělení, kterému vládne pevnou rukou, zasvětil celý svůj profesní a po úmrtí manželky i osobní život. Jak se vyrovnává starý rutinér s novými metodami medicíny, jak se mu daří sledovat a aplikovat nové profesní trendy – to jsou klíčové otazníky, které zasahují i do osudů jeho nejbližších spolupracovníků – mladého sekundáře Mika Seddonse a jeho snoubenky „žákyňky“ Vivian Loburtonové či laboratorního technika Johna Alexandera, jeho manželky a jejich dosud nenarozeného dítěte… Jak dopadne od počátku tušený střet dosluhujícího primáře s mladým ambiciózním doktorem Colemanem? Vždyť nakonec snaha všech pracovníků patologického oddělení je určena jedním cílem – stanovit správnou konečnou diagnózu.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2009 , AnagramOriginální název:
Final Diagnosis, 1959
více info...
Přidat komentář
Přiznávám, že knihy z lékařského prostředí nemám příliš v oblibě, ale již při čtení prvních kapitol, mě autor dokázal nenápadně vtáhnout do děje a s napětím jsem sledovala, jak se vyvinou jednotlivé osudy nejen pacientů, ale i lékařů a sester.
Přesto, že se v ději vyskytuje mnoho různých postav, neměla jsem příliš velký problém se v nich orientovat narozdíl od jiných knížek na podobné bázi.
Rozhodně se jednalo o poutavě napsanou knihu z nemocničního prostředí.
Román jinak bezvadného spisovatele jsem moc nepochopil. Ze začátku docela slušně popsána situace na patologii, kde vládne chronicky naštvaný leč spravedlivý doktor Pearson, pak přicházející nová tvář, jejíž manželka je před porodem, ale konečný dojem se jaksi vůbec nedostavil. Mezi řádky lze vyčíst silný podtext střetu konzervativního a liberálního přístupu k medicíně. Ale těch spletenců a zbytečných úhybů od podstaty sdělení je tam přespříliš. 55% mohu dát.
Vybrala jsem si audioknihu. Pro mě to byl průměr. Zajímavé momenty patologie 50let a fungování nemocnice. V dnešní době moderní medicíny, něco neskutečného v polovině 20století. Zasáhl mě osud mladičké Vivian. Ale jinak je kniha zdlouhavá podrobným popisem úvah všech postav v knize.
Vlastně mám z téhle knihy pořád trochu rozporuplné pocity :) Nedoporučuji lidem se slabšími žaludky, popis určitých výkonů je dosti podrobný :) Kniha je skvěle napsaná, velice syrová a svým způsobem krásná, četla se mi dobře.
„Nemáme-li nic jiného, máme alespoň naději.“
No, ty bláho:-) Skvělý román z lékařského prostředí. Hlavní pozornost je zaměřena na oddělení patologie. Hodně mě překvapilo, co všechno měl patolog na starosti a že na jeho rozhodnutí mnohdy závisel další osud živých pacientů. Román je už staršího data, tak se toho určitě od té doby ve zdravotnictví mnoho změnilo, ale i přesto pro mě byl pohled do nemocnice Three Counties velmi podnětný. Líbil se mi zobrazený vztah lékařů k pacientům a zarputilost některých postav. Hailey se chytře vypořádal s problémem, jak medicínsky nevzdělanému čtenáři polopatě vysvětlit, o co jde:-) Velmi mě zaujaly pasáže o Rh faktorech a těhotenství. Sama mám Rh faktor negativní a jsem fakt ráda, že jsem nerodila v popisované době.
Když jsem dočítala, tak jsem byla dojatá jako blázen. Joe Pearson mi zůstane dlouho v paměti a bude ve mně vzbuzovat silné emoce. Doufám, že si na něj vzpomenu, až se budu chtít kriticky vyjádřit o práci nějakého staršího kolegy:-)
Ke knize jsem se dostala dost netradičně. Nejdřív jsme jí v knihovně s dětmi vytrhávali listy a vytvářeli jsme tzv. blackout poetry. Nakonec mi to nedalo a do knihy jsem nahlédla a začetla se:-) Musela jsem si z pochopitelných důvodů vypůjčit kompletní výtisk:-) Škoda, že sem nelze vkládat obrázky. Ráda bych se s vámi o výtvory našich „černobílých básní“ podělila. ... Doporučuji. Můj první Hailey a určitě ne poslední:-)
PS. I když mne hodně oslovil i román Chirurg od P. Dvořákové, Konečná diagnóza se mi líbila přece jenom víc.
Artura Hailey jsem četla jako puberťák. Zhltla jsem od něj všechno. Teď jsem se k němu vrátila kvůli čtenářské výzvě. Je pravda, že když přečtete od něj několik knížek a přesto, že jsou vždy na jiné téma, je zde autor znát. Okamžitě poznáte, který autor to psal. Ale všechny knížky jsou čtivé a výborné, a říkáte si, je Hailey snad rozumí úplně všemu.
(SPOILER)
Knihu jsem poprvé četla jako mladá holka někdy před 30 lety. Pamatuju si z ní 2 zážitky: 1) nejvíc mě tenkrát zaujal příběh Vivien, protože mi byla věkově nejbližší a nejvíc jsem se s ní dokázala ztotožnit 2) tato kniha přispěla velkou měrou k tomu, že ze všech lékařských specializací mě nejvíc přitahuje patologie.
Dnes mě zajímaly jiné věci: tragédie úmrtí dítěte, neschopnost přiznat si, že už na něco prostě nemám a holt nejsem špička svého oboru a v neposlední řadě taky zajímavý systém v amerických nemocnicích 50. let. Například vzorky stolice se vyšetřovaly na patologii? Dnes na to máme mikrobiologickou laboratoř (věřím, že i v Americe). A porodník, který je zároveň neonatolog? A je jediný v nemocnici? Co když si vezme dovolenou? Zajímalo by mě, jestli to takto opravdu fungovalo, nebo si to Hailey jen tak představoval.
Jsem ráda, že jsem si vybrala tuto knihu jako audioknihu. Nebýt toho, tak čtení brzy odložím. V knize se zoufale nic nedělo až na několik momentů. K žehlení sice dobrý, ale nudila jsem se. Vůbec mě to nechytlo.
Svojho času som mala obdobie, kedy ma veľmi bavili, najmä seriály, z lekárskeho prostredia, knihy som vyslovene nevyhľadávala, aj keď pár som ich čítala.Toto je po dlhom čase kniha z tohto prostredia a vlastne ma k nej primäla Čitateľská výzva. Napriek miestami zvláštnemu slovosledu a zastaranému jazyku, sa mi táto kniha čítala dobre. Romantické zápletky boli niekedy až naivné a smiešne, ale celkovo táto kniha mala niekoľko veľmi dobrých postáv, ktoré museli riešiť niekedy dosť ťažké dilemy ako vo svojom profesionálnom, tak vo svojom súkromnom živote.
Čtenářská výzva 2021. Knihy z lékařského prostředí nemusím - v práci toho mám více než dost. První dvě třetiny mě navíc utvrdily v přesvědčení, že Konečnou diagnózu udusil prach času a pokroku. Zbývající ale stránky autor plně využil, budování atmosféry zužitkoval a přidal i nějaký ten mindfuck. Nakonec přece jen ty čtyři hvězdy dám, byť přimhouřím oči a zavřu všechny tělní otvory.
Lekárske prostredie veľmi nemusím, ale túto knihu som si vychutnala. Príbeh jednej nemocnice a hlavne patológie by sa mohol odohrať aj v dnešnej dobe. Doporučujem.
Ze začátku jsem se ztrácela ve velkém množství jmen. To ale netrvalo dlouho a pak už jsem si jen užívala super čtení.
Tyhle realistické knihy, které Hailey píše, se mi moc líbí. Celý příběh by se mohl klidně odehrát. A jednotlivé epizody se bohužel skutečně dějí. V mnoha různých obdobách po celém světě.
Nemoci tak jako neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Kvůli tomu čtení není zrovna příjemné. Prakticky celé se to odehrává v nemocnici. A pokud tam jste, tak tam buď pracujete a nebo máte problém.
Co se týče děje je to slabší. Skoro to nemá normální dějové linie, ale jen střídavě sledujeme životy lékařů a jejich pacientů. Ikdyž je v centru dění jen několik postav, tak Hailey jejich psychologii moc neřeší.
Spíš se věnuje tomu, jak celá nemocnice funguje od běžného provozu až po její financování. Hailey si často všímá sociální problematiky nebo různých nešvarů, ale tady řeší spíš jen negativní vliv politikaření.
Jinak to má všechny klady jeho knih. Vyniká to skvělou čtivostí a lehkým dokumentárním stylem. Na chvíli budeme žít se zaměstnanci nemocnice a zažijeme tak exkurzi do jejich práce.
Podobá se to pozdějšímu románu Účinný lék. Oboje má lineární děj, omezený počet postav a je to poněkud jednotvárné. Očekávat od toho nějaký umělecký zážitek nemá moc smysl, ale úplná zábava to taky není.
Trochu víc se zde věnuje patologii, která je důležitá nejen pro stanovení diagnóz pacientů, ale i pro samotné fungování nemocnice. Jsou tam různé odborné vsuvky a některé potíže pacientů se podrobně popisují. 85%
A. Hailey byl vždycky mým oblíbencem, takže jsem se v rámci letošní výzvy ráda vrátila k této knize. Medicína od doby jejího napsání sice notně pokročila, ale povahy a vztahy lidí, jsou pořád stejné. Autor jako vždycky precisně popisuje místo děje, tentokrát provinční nemocnici, která musí řešit řadu problémů - technických, finančních, ale hlavně personálních a etických. Skvělé čtení.
Po letech jsem se vrátil ke knize, díky které jsem toužil být lékařem... Patologem dokonce. Tak dokonale je příběh napsán a tak mne zaujal. Jak v osmdesátých letech minulého století, kdy jsem jej četl poprvé, tak dnes
Číst tohoto autora bylo v době mého mládí téměř povinností. Jeho knihy neztratily ani po létech nic ze své top kvality.
Precizní znalost prostředí povyšuje toto dílo, z obyčejného lékařského románu, na téměř odbornou četbu pro budoucí patology.
Názorové střety různých generací lékařů vyústí v několik chyb, které spolu se smolnou náhodou a nebetyčnými egy, mají smrtelné následky. Nikdy mě nenapadlo o jak důležité nemocniční oddělení jde.
Skvělá, i když ne příliš radostná, kniha - jedna z prvních z lékařského prostředí. Hailey zná vždy dokonale prostředí, o kterém píše, takže knihy působí naprosto věrohodně.
Štítky knihy
lékařské prostředí nemocnice, špitály epidemie mezilidské vztahy patologie pracovní vztahy diagnostika (lékařství) britská literatura
Autorovy další knížky
| 1991 |  Konečná diagnóza |
| 2013 | Detektiv |
| 1977 | Hotel |
| 1991 | Účinný lék |
| 1998 | Přetížení |
Moje druhá kniha od Haileyho, po Hotelu, a po přečtení těžko říci, která byla lepší! Evidentně je ten styl podobný u všeh jeho knih, takže se už těším na jeho další knihy, není nadto sáhnout po knize s jistotou, že vás opět zcela pohltí...
Proč je to tak čtivé? Já si myslím, že je to především tím civilním prostředím, že se zde nesetkáváme s žádnými zvláštními hrdiny, kteří prožívají strhující dobrodružství plné intrik, lásky, zrady, akce, žádná romantika a velkolepost. Naopak prožíváme události ve zcela běžné, nevýrazné nemocnici, které se můžou dít vlastně kdekoli. A i přesto zde rozhodně napětí nechybí, naopak se znásobuje, díky vícero dějovým tématům, stejně, tak jsou úžasné všechny ty postavy, které mi připomínají vždy někoho z vlastního života. Jako bych něčím podobným vždycky sám prošel, si říkám... A proto je to asi tolika lidem blízké, že v tom nachází svůj vlastní život.
Tento typ profesního románu, je něco opravdu jedinečného a v literatuře zřejmě nemá následníky.