Konkláve
Robert Harris
„Žádný duševně zdravý člověk se nemůže chtít stát papežem.“ Kardinála Lomeliho čeká mimořádně náročný úkol. Poté co si Svatého otce k sobě povolal Bůh, je na něm, aby se jako děkan kolegia kardinálů chopil organizace konkláve, jež světu oznámí jméno příštího Kristova náměstka na zemi. Za tímto účelem do Vatikánu dorazí sto sedmnáct kardinálů s hlasovacím právem – vlastně sto osmnáct, protože o existenci tajně jmenovaného bagdádského arcibiskupa Beníteze dosud věděl pouze zesnulý pontifik. Jak jeho přítomnost v Sixtinské kapli ovlivní komplikované vyjednávání o budoucí hlavě katolické církve? Odnese si klíče svatého Petra některý z favorizovaných kardinálů, stojících v čele jednotlivých frakcí: liberální intelektuál Bellini, všehoschopný kariérista Tremblay, charismatický revolucionář Adeyemi, obávaný tradicionalista Tedesco? A jakou roli v ostře sledované volbě nakonec sehraje pochybnostmi zmítaný Lomeli? Jisté je pouze to, že nikdo z kandidátů není dokonalý, každý cosi skrývá, ba i hříchy…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2024
,
OneHotBook
Originální název:
Conclave, 2016
Interpreti: Jan Kolařík
více info...
Přidat komentář
Volba papeže je politický boj plný intrik,četla jsem o tom ve více knihách,ale nikde tak podrobně.Konec je překvapením,ale i taková podezření už v historii byly.
Čtivé, napínavé. Na to že je to jen příběh několik dnů a několika kardinálů zav řených ve svatopetrovské bazilice, aby zvolili nového papeže, četlo se to skutečně jako napínavý thriller. A ty historické vsuvky poučné :-) Doporučuji.
Volba papeže je politická záležitost, stejně jako třeba volba prezidenta. Ovšem trochu to komplikuje víra, loajalita k církvi a boží znamení. Jinak je to nemlich to samý jak to známe. Autor Robert Harris velmi zajímavě popisuje zákulisí konkláve ve Vatikánu, přesvědčivě vykresluje kardinály a další postavy, které jsou při této události přítomny. Katolická církev je mocná instituce a papež musí být velmi ctižádostivý. Nebo ne?
Od knížky jsem se nemohla odtrhnout, je velice napínavá. Ale když jsem knížku na konci zaklapla, napadlo mě: Tak pěkná, čtivá a zajímavá knížka a tak blbá a zbytečná pointa! Knížku i přesto doporučuji, nehledě na hloupou pointu se mi opravdu líbila.
Kniha se mi líbila, navenek klidným způsob popisovala zvraty při volbě papeže, napětí se objevovalo jen tak nenápadně, jakoby mezi řádky.
Příběh o tom, že i zdánlivě nevinní a svatí lidé, kteří zasvětili svůj život Bohu a žijí jen proto, aby usedli na "židli nejvyšší" mají svá malá tajemství a kostlivce ve skříni, kteří ale vyplouvají na povrch v tu nejméně vhodnou chvíli, a sice během konkláve, kdy jsou horkými favority na post hlavy církve a od vytoužené mety je dělí jen pár získaných hlasů v hlasování. Nechala jsem se ke čtení nalakát hlavně proto, že slovo konkláve mám prostě úzce spojené s milovaným Danem Brownem a jeho Anděly a démony. Počtení je to zde tedy rozhodně méně napínavé, nemůžu ale říct, že by bylo nudné nebo nezajímavé. Je sice pravda, že pasáže o tom, kterak se kardinálové oblékali, popisy jednotlivých částí oděvu a odříkávání modliteb ke každému z nich, bych klidně vynechala, ale člověk se dozvěděl i něco nového a "podíval" se do míst, kam se člověk jen tak nedostane. A úplný konec byl za mě parádní.
Děj není prakticky žádný, ale to by nevadilo, kdyby byla více vykreslená atmosféra. S tím si mohl autor více pohrát. Kandidáti na papeže mají kostlivce ve skříních, předpokládám, že kniha měla být hlavně o tom. Že v nečekanou chvíli vyplave na povrch něco šokujícího. Každý takový okamžik ale autor jen otevřel, ale nerozvedl a nedokončil. I popisy jednotlivých hlasování byly zbytečně rozvleklé se spoustou omáčky. A poslední pasáž s bombou a její okolnosti na mě působily jako laciná vata, aby byla kniha delší. Volba papeže byla průhledná od začátku knihy. Ale poslední hřebíček do rakve byl konec knihy. Ano, je překvapivý, ale tak přitažený za vlasy, že vážně nemůžu knihu doporučit. Celkově na mě působila jako seznam poznámek k několika knihám.
Tajemný svět Vatikánu plný zbožných mužů, ale také zákulisních bojů, intrik a touhy po moci vždy přitahoval můj zájem. Román Konkláve uspokojil mou zvědavost podrobným a věrným vylíčením volby papeže. Na čtivosti nic neubralo ani to, že jsem od počátku tušila, kdo se stane vyvoleným.
Kdybych mohla dala bych této knize -5... jak jsem se těšila, tak mě zklamala, nezáživné, opakující... prostě nuda, ale dočetla jsem ji. Čeho lituji, tak že jsem ty peníze neinvestovala do jiné knihy.
V podstatě komorní drama, mohla by to být i skvělá divadelní hra. Autor si vystačí jenom s místností plnou kardinálů, kteří volí nového papeže. A intriky, zrady a nejedno překvapení na sebe nedají dlouho čekat. Tahle exkurze do uzavřených kuloárů Vatikánu mě hodně bavila!
Z mého pohledu vynikající kniha. Jak řemeslně, svým spádem, gradací děje atp - tedy výborně napsaný thriller. Současně ale i tematicky - zaměřením na oblast, která je mimo dosah běžných lidí a tedy vyvolává mnoho dohadů. Ačkoliv se na obálce vydavatel odkazuje na Otčinu, jako stěžejní autorovo dílo, jsem přesvědčený, že tato kniha jde spíše ve šlépějích Ducha (Ghostwriter) a vůbec bych se nedivil, kdyby se časem ukázalo, že stejně jako Duch vychází z reálné situace a podobnost s skutečnými postavami není nijak náhodná.
Každopádně doporučuji; je to "jednodechová" záležitost na jejíž přečtení vám bude stačit jedna bezesná noc, ale přemýšlet o ní možná budete ještě hodně dlouho :-)
Roberta Harrise lze oprávněně považovat na jednoho z nejlepších autorů populární literatury. Tu vysokou nechává na jiných (třeba na svém krajanovi Ian McEwanovi), ale to neznamená, že by se měl náročnější čtenář jeho knihám vyhýbat. Řemeslo totiž ovládá bravurně a zdá se, že se s každým dalším přírůstkem do své bibliografie zlepšuje. Při četbě jeho posledního románu Konkláve jsem měl dokonce zpočátku pocit, že by se za něj ani McEwan stydět nemusel. Hlavní postava románu kardinál Lomeli je vykreslen jako složitá osobnost. Muž vysokých morálních kvalit a intelektu, který však zároveň pochybuje o svých schopnostech, ale také o schopnostech a charakteru některých kolegů. Zdá se, že na pastorační poslání nahlíží každý z významných mužů jinak a také pohnutky každého z nich jsou jiné. I nejvyšší církevní hodnostáři jsou jenom lidé a teď se navíc sešli, aby ze svého středu vybrali nástupce zesnulého svatého otce. Do hry tudíž vstupuje politika a s ní taktizování. Každé hlasování přináší žebříček nejvíce favorizovaných osob, ale žádné se nedaří získat potřebnou většinu. Románu nechybí napětí, dynamika a zároveň umožňuje, aby si čtenář vytvořil reálnou (podle mého)představu, jak takové konkláve probíhá. Kdyby si Harris udržel tuto kvalitu až do konce, neváhal bych mu dát plný počet hvězdiček. Jenže možná pod vlivem čtenářova očekávání velkého finále, se rozhodl jít až za hranici uvěřitelnosti. Dokonce se mi bezprostředně po dočtení vybavila jistá scéna ze slavného českého filmu Jára Cimrman ležící spící. Proč, to samozřejmě neprozradím, ale myslím, že každý kdo ten film zná a knihu si přečte, to ihned pochopí.
Na tuto knihu jsem se z nějakého těžce definovatelného důvodu moc těšila. Ze začátku na ní byly dobré recenze, má pěkný přeba a slibuje zajímavé téma. Bohužel moje očekávání dalece předčilo skutečný příběh. Radost z dobrého vyprávění se nakonec nedostavila. Musím spravedlivě přiznat, že děj plyne lehce, nabírá na intenzitě a čtenáře udržuje v napětí až do konce. Netrpělivě očekáváte, co bude dál. A to je správné. Řekla bych, že z řemeslného pohledu, je to dobře napsaná kniha. Ale příběh je vlastně o ničem. Snůška intrik na pozadí papežské volby. Kardinálové jako přehlídka lidských ctností a nectností (těch teda víc). Ale nic dalšího. Podrobně popsané reálie tohoto výsostného "rituálu" a trocha fantazie o tom, co obyčejným smrtelníkům zůstává skryté. Autor měl asi v úmyslu být odvážný a ukázat na představitele katolické církve prstem velmi provokativním způsobem. Ale podle mě se mu to ani trochu nepodařilo. A to i navzdory podivně šokujícímu závěru. Nakonec je z toho taková beletristická slohová práce na dané téma. Na román - málo.
Román ze svébytného prostředí katolické církve, které je tak dokonale nastudované a vylíčené, až mne ten podrobný popis všech procedur v první části docela nudil. Se začátkem konkláve však děj dostal správný šmrnc, jedno hlasování za druhým, kardinálové se vybarvují, ambice se odkrývají a první místa se stále mění. Celkově slušný průměr, díky neobvyklému prostředí mi vydrží v hlavě o trochu déle.
...na tuhle knihu jsem se velmi těšil, nakonec nekoupil, ale přečetl. Co k tomu dodat?
Na můj vkus příliš /k tématu volby papeže to ovšem patří/ náboženských opakovaných blebtů, modlení, křižování....
Kant napsal : Z pokřiveného dřeva lidstva ještě nikdy nebyla vytvořena rovná věc - i církev byla zbudována z pokřiveného dříví..... a celá kniha takto pokřiveně končí....
Přesto kniha nebyla velkým zklamáním ......... Harris má lepší knihy
Kardinál Lomeli je velmi sympatický a moudrý a jako hlavní postava, nebo spíše průvodce, se mi líbil.
Zajímavé charaktery jsou všechny postavy (sestra Agnes je hustá!), dokonale nastudované reálie, obecně zajímavé a obtížné téma, v knize se objevují dobré myšlenky a je překvapivě protkána nitkou specifického a inteligentního humoru.
Jinak je to paradoxní příběh o tom, že i ti, co by měli být nejčistšími, nejpokornějšími a nejzbožnějšími, jsou ale také jen lidé, hříšní, chybující a i přes svou pevnou víru občas pochybující.
S každým dalším hlasováním se odkrývá odvrácená strana zbožných kardinálů, jejich ambice, touhy a intriky. Uzavřené společenství inteligentních a ctnostných mužů, kteří si své (ne)sympatie dokáží projevit diplomaticky a přitom velmi výmluvně však sice končí nevyhnutelným "Habernus papam", ale pro mě je konec zklamání a ač to člověk tak trochu tuší, už je to na mě moc nereálné, čekala jsem trochu jinou pointu.
"Podle mých zkušeností jsou ty nejpodlejší hříchy páchány z nejvznešenějších důvodů"
"Bůh se nenechá popohánět jen proto, že by se to hodilo CNN"
Je vůbec možné napsat napínavou knihu z uzavřeného prostoru o stovce dědulů ve starodávných hábitech, kteří vybírají toho nejlepšího ze svého středu? Je. Avšak čekal jsem možná ještě více kulervoucí závěr. Ne, že by ta poslední myšlenka byla málo, to vůbec ne - vlastně si nedovedu představit, co víc by se mohlo stát, ale spíš jsem ji tak nějak možná trochu čekal. V tom je Harris mistr (jak už ukázal v Otčině) - dokáže čtenáři dávkovat nenápadně informace, občas je lehce zastřít, ale zároveň i popřít, aby nic nesměřovalo jednou jedinou cestou. Takže celou dobu jsem četl s několika možnými teoriemi konce, protože pro všechny jsem měl nějaké vodítko - buď z toho, co nějaká postava řekne, jak se podívá atp. Takže ten závěr byl jeden z několika, které jsem očekával. Nikdy se nesnažím u knihy za každou cenu přemýšlet nad koncem a kazit si tím děj - tady se to také nijak zvlášť nedělo - děj je poutavý, mnohdy jsem se neudržel a těkal o stránku dál, abych věděl, kam to povede. Navíc je Harris výborný v popisu místa a reálií, takže to nepůsobí vymyšleně nebo nabubřele, ale velice uvěřitelně. Váhal jsem mezi čtyřmi a pěti, ale nakonec trochu podhodnotím a nechám "jen" čtyři. I když - celou knihu jsem slupnul za jediný den - to taky o něčem svědčí...
Kniha mě oslovila anotací a i když spisovatele neznám, riskla jsem čtení tématu, který nebývá jednoduché, ale došlo na překvapení. Příběh mě ale naprosto dostal svým poutavým mystickým dějem a 264 stran máte přečteno za odpoledne. Kniha vás vtáhne do děje a hlavně míst, které jsou tajemně a přesto reálně vykresleny včetně postavy plné tajemství. Chvílemi mě děj neutíkal, ale zvrat a hlavně závěr zvedne za židle jistě celý Vatikán či nábožensky založené lidstvo, tomu věřím:)
Zajímavé prostředí plné mystiky. Dobrý příběh. Jako vždy perfektně nastudováné reálie. Ze začátku trochu plané, ale asi po 30 stránkách jsem se začetl a posledních 100 stran jsem přečetl během jednoho dne. Určitě můžu doporučit.
Veľmi prekvapivý záver! Čakám na prudké diskusie a strety náboženských fanatikov. Donedávna Da Vinciho kód rozprúdil diskusie, okolo tejto knihy je zatiaľ ticho. Ale je to beletria. S neslýchaným záverom. Čítala sa veľmi dobre.
Od téhle knihy jsem čekala hodně, ale jsem zklamaná. Námět dobrý, zpracování o dost horší. A konec to podkopal úplně.