Konkurz na milence
Simona Monyová (p)
Leze Vám na nervy? Marně se snažíte vzpomenout, proč jste si ho před léty vzala? Zdá se Vám, že společné už máte jen příjmení? Zřejmě nastal čas vyhlásit Konkurz na milence!
Přidat komentář
oddechové letní čtení o tom, že si žena skutečně nezaslouží být šťastná, když je věčně nespokojená. Trochu mě rušila dvojitá dějová linka, protože i když se jedná o kratičkou knížečku, přece jen jsem ji pro zachování duševního zdraví četla na etapy a tak se mi stalo, že jsem chvílemi nevěděla, jestli si čtu příběh Bianky nebo Kamily.
S vědomím, co se Monice stalo člověk chtě nechtě hledá mezi řádky volání o pomoc anebo náznak toho, jak se jí žilo, ale z tohohle příběhu se mi spíš jeví, že byla taková typická hňupka, která si myslí, že je femme fatale a cítí se ublíženě, když její život není jako argentinská telenovela. Tak to mě fakt mrzí, ale prostě nežijeme v Argentině a česká krev prostě nevře, ale hezky probublává, a kdo se o vztah nezajímá může najednou zjistit, že se vlastně o vztah nezajímal ani partner.
Ještě doplním, že podle slov samotné autorky je tato kniha jediná její opravdu autobiografická. To navíc okamžitě pochopí i ten, kdo četl knihu R. Sachera Simona Monyová - Život a smrt, který v Monyové knize vystupuje sice pod jiným jménem, ale velmi detailně včetně popisu jedné zbytečné nevěry s ním. Myslím, že tato kniha by coby její osobní zpověď postačila na to, aby autorku její manžel přizabil.
Hmmm... Asi budu jediný, ale i tato Mony mne bavila. Možná jsem taky jediným chlapem, který ji četl. :) Sehnal jsem si a postupně určitě přečtu od autorky vše, i když vždy mezi tím musím přečíst něco jiného, neb její spisy jsou vlastně jeden a ten samý příběh na pokračování a ani tenhle není výjimkou. Ale baví mě její humor, nadhled, i to, že je to vlastně dost hodně negativní - to vše hodně nezvyklé na ženskou autorku. Zkrátka dobře píše.
Tato kniha mě nenadchla,i když miluju literaturu pro ženy,toto bylo nečtivé o ničem....
Někdy se člověk drží stereotypu a nechce jej opustit (v nejrůznějších situacích a z nejrůznějších důvodů). Ale někdy přijde čas na změnu a jsme připraveni na nové příležitosti a těšíme se, co nového nám změna v životě přinese. A tak tomu může být i v manželství, když nadejde čas vyhlásit konkurz na milence... Oddechová knížka na jeden večer především pro čtenářky, které si oblíbily tvorbu Simony Monyové.
Od této autorky jsem již jednu knihu četla a v porovnání s ní byla tato mnohem slabší. Zde jsem se ztrácela v příběhu Bianky a Kamily (osobně mi nešlo oddělit tyto dva děje) a rušilo mi to celkový dojem z knížky.
Knížka přečtena,ale za mě průměr. Mám ráda knížky od Monyové, ale tato je asi nejslabší.
První, co jsem od ní přečetla (díky Čtenářské výzvě) a žádná hitparáda to tedy není. Vtipné mi to nepřišlo skoro vůbec, vlastně všechny ženské postavy v knize byly na ránu, chlapi tam byli za idioty (občas užitečné). Kvůli přezdívkám a shodnému ději obou linek to byl chvílemi jen jeden velký zmatek. Nemyslím, že všechny knihy musí být hlubokomyslné kousky, ale i nenáročná četba může být kvalitní.
Vůbec se mi nelíbila ta věčná nespokojenost obou hlavních hrdinek. Monyová do fiktivní spisovatelky Bianky vkládá hodně autobiografických prvků a čiší z toho velká nespokojenost se svým životem, touha po změně.
Před lety jsem přečetla Monyovou téměř celou. Připadala mi úžasně čtivá a vtipná. Teď jsem se k ní po letech vrátila a už mi tak skvělá nepřipadá. Podle mě má všechno na jedno brdo. Vždy se jedná o partnerský vztah a problémy v něm a skoro vždy (nebo úplně vždy? zatím jsem přečetla jen čtyři knížky) za všechno může chlap.
Asi nejslabší kniha , poprvé jsem přeskakovala. propagace svého díla mi přišla nevhodná . Tuhle už víckrát číst nebudu.
Kniha se skládá ze dvou vyprávěcích rovin - fiktivní autorka a její literární postava. Už jen to, že příběhy fiktivní autorky a její postavy jsou téměř totožné, činí z knihy nudné čtení. Od této autorky jsem četla mnohem lepší knížky. U tohoto díla jsem měla pocit vyhoření autorky...že neví o čem psát...jen to tak nějak "plácá" dohromady.
Autorovy další knížky
2011 | Srdceboly |
2003 | Tchyně a uzený... |
2006 | Sebemilenec |
2005 | Krotitelka snů |
2011 | Citová divočina |
(SPOILER) Už chápu, proč se knihy této autorky tak často čtou, i když obsahově to vůbec nebyl můj šálek kávy. Píše dobře a čtivě, o tom není sporu. Její knihy jsou tenké, žádný balast a odbočování. Ironie nad životy postav, které často směřují jinam a "něco" - vášeň, láska - je unáší tam kam původně nechtěly. Nebo chtěly? Jsou to příběhy ze života a nikomu neslibují šťastné konce. Mně hrdinky - ani skutečná a ani ta vymyšlená - sympatické nebyly a jejich životní příběh se mi vlastně nelíbil, přesto jsem dočetla. Časem, až si budu opět chtít počíst o nefungujících vztazích s pořádnou dávkou ironie a trpkosti, vím kam sáhnout. A možná taky ne, autorka totiž sice píše opravdu dobře, ale názorově s ní nesouzním a z knihy mi bylo smutno. 4*
(10/24)