Kořeny
Alex Haley
Obsáhlá epopej jednoho černošského rodu sleduje osudy sedmi generací zamerikanizovaných černochů za dobu dvou století. Začíná prvním z tohoto rodu, který nedobrovolně vstoupil na americkou půdu, mladým mužem jménem Kunta Kinte, který byl nedaleko své vesnice Juffure polapen lovci otroků, odvlečen za strastiplných podmínek na otrokářské lodi do Ameriky a strávil svůj život na plantážích. Jemu věnuje autor největší část vyprávění a pak líčí životní osudy dalších pokolení, která se postupně domáhala jistých práv, a končí generací současnou.... celý text
Přidat komentář
Výborný příběh, ačkoliv působilo až neuvěřitelně, že se jednotliví členové rodiny dřívě či později vždycky dostali k hodnému pánovi či s tím ne příliš příjemným člověkem vlastně nakonec dokázali vyjít, aniž by někoho znich utýral. Ale jinak rozhodně silné vyprávění, které stojí za přečtení.
I napodruhé skvělé. Určitě patří do zlatého fondu světové literatury a na čestné místo v knihovně. Doporučuji.
Aj keď kniha mala 700 strán a dva týždne mi trvalo, kým som ju prečítala, ani chvíľu som sa nenudila. Privítala by som podrobnejšie informácie o osudoch rodiny po oslobodení otrokov.
Kniha u které neustále čekáte, kdy se to zlomí k dobrému a "hlavní hrdina" zvítězí - a to se nestane. Celou dobu jsem věděla, kam kniha směřuje a celou dobu jsem doufala, že to bude dobré a nikomu se nic špatného nestane... ale tak to samozřejmě u knih podle skutečné události není. Jsem plná emocí, stydím se, že člověk je schopný takového chování...
Obdivuji autora, že dokázal sehnat všechny informace! Neskutečné.
Myslím,že vše je napsané v komentářích přede mnou.
Ano je skvělé a obdivuhodné,že si autor dal tu obrovskou práci,aby zachytil historii svých předků.
Pro nás Evropany je to možnost celou tu temnou historii otroctví v Americe prožít očima potomka jednoho z nich.
O utrpení násilým odvážených černochů na otrokářských lodích jsem již něco četla a proto mě tato část nepřekvapila a mnohem víc mě zaujal popis života v Gambii ,Zvyky kmene , ve kterém Kunta Kinte vyrůstal , o tvrdé ,pro nás v dnešní době nepředstavitelné výchově. O tom jak se z chlapce stal muž. O úctě ke starším , o víře v Alláha .
Stejně zajímavá byla část , ve které je popisovaný život v uličce otroků , výcvik kohoutů ke kohoutím zápasům .
Určitě si přečtu i pokračování a budu se snažit pochopit proč se v dnešní době nedočteme o cílevědomosti,pracovitosti a schopnosti nepromarnit život černých obyvatel , tak jak to dokázal autor a jeho předci .
Jsem plna emoci...pribeh na me zapusobil silnym dojmem.pres zacatky v Africe jsem nejak preplula,protoze me nejvic zajimala americka cast,nicmene v te africke casti byla spousta zajimavych veci o zivote a kulture domorodcu.Zvlastne na me zapusobil fakt menici se mentality otroku-jak vnimali otroctvi ti co se narodili svobodni oproti tem,kteri se narodili jako otroci-ti to brali proste jako zivotni fakt a branili se do urcite miry svobode,protoze ji nezazili a meli z ni strach.Kazde z Kuntovych "deti" bylo jine.Vlastne az Tom byl,dle meho,Kuntovi povahove nejvice podobny.Ke konci knihy mnou jako blesk projelo poznani,kolik narodu znicili bili lide ze stareho kontinentu.Amerika,Afrika,Australie....Kolik zivotu bylo zmareno a kolik sil stal boj o svobodu,ktera by mela byt to absolutne nejprirozenejsi pro kazdeho tvora,stejne jako dychat.Konec byl famozni,to jak pan Haley postupne odkryval kousek po kousku historii sveho rodu.Nemuzu se zbavit dojmu,ze rod Kinte to vse zvladl hlavne diky jedne veci-zustali jako rodina pohromade,drzeli spolu a milovali se.....
Cením si na této knize, že je zachována věrohodnost a také, že práce na této knize trvala 12 let. Autor procestoval na 800 000 km, pátral v USA, v Evropě a v Africe, navštívil i Kuntovo rodiště v Gambii. 2/3 knihy věnoval vyprávění Kuntovi.
Hlavní postavou je Kunta Kinte. Dozvíme se o jeho dětství, o rituálech ve vesnici, dočteme se také o zkoušce dospělosti a rovněž se dozvíme pohádku o krokodýlovi, kterou mu pověděla jeho babička.
Kuntu jednoho dne zajmou a odvezou lodí do USA, kde se stává otrokem. Kunta se seznamuje s prostředím, později se seznámí s dívkou Bell (kuchařkou), kterou si vezme za ženu. Bell se narodí děvče Kizzy. Kizzy je prodána do otroctví k jinému pánovi (pán Lea), poněvadž se dopustí jednoho přestupku. Pán Lea dívku znásilní. Kizzy počne dítě, jehož pojmenuje George. Chlapec se později začne věnovat výcviku kohoutů k zápasům (získá přezdívku "kohoutí George"), Později se ožení s dívkou - Matyldou. Spolu mají 2 dcery a 5 chlapců... Jeden ze synů - Tom, si později založí kovářskou dílnu...
Mrzí mne, že v knize není uveden rodokmen. Přece jen se jedná o rozsáhlou ságu a rodokmen by se určitě hodil pro rychlou orientaci. V některých částech je autor hodně otevřený, protože se velmi otevřeně zmiňuje o intimitě.
V knize se také dočteme podrobnější informace o válce Severu proti Jihu, o založení Států konfederace, o zrušení otroctví.
Za mě nejlepší kniha zaměřená na otrokářství v Americe. Silný příběh Kunta Kinteho a jeho rodu vás zaručeně pohltí a nepustí.
Skvostná kniha. Vepsala se mi do paměti mnoha obrazy. Paradoxně se mi připomínají spíš místa popisující hrůzy otrokářství, než nějaké dojemné okamžiky. Seriál nic moc.
Kniha se klidně mohla jmenovat Kunta Kinte :) Mám takový pocit, že po přečtení knihy jsem sám součásti rodu Kinte. Každý kdo knihu přečte, se stává součástí rodu, protože prožíváme život, stáváme se součástí běžného dění, trpíme, milujeme, snažíme se vzbouřit a útéct. Kunto nadále se stáváš součástí mého života, tvůj příběh se pokusím předat dále.
... krásný příběh. Už v anotaci mě zaujalo jméno Kunta Kintey. Někdy dřív už jsem to jméno slyšela, až jsem si našla, že to byl seriál, a vysílal se v dobách mého dětství. Zatím se mi ho nepodařilo najít ke stažení. Po nějaké době opět knížka, která mě svým příběhem vtáhla. Na konci knihy jsem měla slzy v očích. Rozhodně doporučuji.
Knihou jsem byl pohlcen od první strany. Příběh Kunta Kinteho, Kizzy, Kohoutího George, Toma a dalších byl skvělým průvodcem historií otrokářství v Americe. Líbí se mi zpracování knihy, která popisuje život kmene Mandingů v Gambii, podmínky na lodi, která převáží unesené Afričany, život otroků v Americe a jejich postupnou emancipaci. Závěr, a to autorův popis pátrání po předcích a jeho setkání s lidmi v Juffure, je poutavé shrnutí vzniku Kořenů a je v něm vyzdvižena hodnota ústně předávané historie.
Výborně zpracovaná tematika otroků a otrokářů.
Není to lehké čtení, protože emotivně místy silně vypjatý příběh, dá zabrat i emocím čtenáře, ale vypovídá o historické době.
Také se mi líbil ten uzavřený kruh, ve kterém se po mnoha generacích potomek odvlečeného muže znovu dostal do míst v Africe, kde jeho předek žil.
Má nejoblíbenější kniha!!! Strašně silná, vtáhla mě naprosto do děje a nemohla jsem přestat číst. Nechala ve "něco" ... nevím, jak to nazvat, ale věřím, že všichni, kdo knihu četli a zaujala je, to pochopí. TV verzi jsem neviděla a pokud k ní nedojdu náhodou, pátrat po ní nebudu. Nechci porovnávat.
Kniha mne okamžitě vtáhla do děje.
Získala jsem doporučení od svého angličtináře a příběh se mi moc zalíbil. I když musím přiznat, že jak kniha, tak i seriál nějak utekly mé pozornosti.
(Takže jsem byla naprosto nepoznamenaná Kuntou.)
Román je poměrně obsáhlý, ale styl psaní a příběh nenechvávají prostor pro zkoumání toho, kolik že zbývá stránek, či zda už jsem aspoň v polovině.
Takže obsáhlost vůbec nevadí.
Příběh mne zaujal svou sílou a jsem zastáncem toho, že by se měl dát do povinné nebo minimálně doporučené četby období 19. století.
Sice pro mne jako puntičkáře byl někdy hrozný ten občasný nesoulad mezi daty a lety, ale nějak jsem to s přivřením obou očí zvládla, i když mne to místy vadilo opravdu hodně.
I přesto prostě musím dát pět hvězdiček a doporučit.
Štítky knihy
19. století zfilmováno americká literatura otroctví USA (Spojené státy americké)
Výborná kniha, za kterou stojí neuvěřitelné množství mravenčí práce a hledání střípku mozaiky. V českém překladu mne rozčilovala snaha nějak zdůraznit černošský dialekt. Text je velmi hustý,.ale člověk se nenudí. Knihu jsem si chtěla zařadit do výzvy, ale protože jsem na ni čekala víc jak 3/4 roku, musela jsem ji nahradit jinou.