Kosec
Neal Shusterman
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/467696/bmid_kosec-DZ4-467696.jpeg
4
3452
3452
Smrtka / Žatva smrti série
1. díl >
Dvaja tínedžeri sa budú musieť naučiť „umeniu zabíjať“ v mrazivej trilógii o cene za nesmrteľnosť. Vo svete budúcnosti už neexistujú vojny, choroby ani hlad – ľuďom sa podarilo zbaviť všetkého utrpenia a dokonca zvíťaziť aj nad smrťou. Jediní, kto má právo ukončiť niečí život, sú „kosci“ – ich úlohou je zaistiť, že nedôjde k preľudneniu. Žatva, alebo pravidelné prerieďovanie populácie, so sebou nesie veľkú moc, no aj zodpovednosť, osamelosť a odriekanie. Citra a Rowan ešte ani nedosiahli plnoletosť, no boli vybraní, aby sa stali učňami poslov smrti – pritom ani jeden by si dobrovoľne túto cestu nezvolil. Najmä keď ich jediná chyba môže stáť život. Napriek rozdielnym povahám sa počas zdokonaľovania v smrtonosom remesle postupne zbližujú, ani dokonalý svet však nie je imúnny voči nevyspytateľnej ľudskej povahe, a tak ich zrada a intrigy z najvyšších kruhov čoskoro postavia proti sebe. Ten, čo v najťažšej skúške uspeje, prežije – a podpíše tým druhému rozsudok smrti.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno:
2018
,
Slovart (SK)
Originální název:
Scythe, 2016
více info...
Přidat komentář
Dobře napsaná kniha, ale měla trochu pomalý začátek, chvíli to vypadalo, že ji odložím. Pro mě i trochu předvídatelná. Každopádně zajímavé prostředí a charaktery.
Knihu jsem koupila víceméně jen kvůli obálce, nebudu lhát učarovala mě. Když jsem knihu začala číst, byla jsem velmi mile překvapená tímto světem a jak to v něm funguje.
Příběh se mi líbil, styl psaní u mě lehce pokulhával a asi jediné mínus bylo to, že se střed příběhu až trochu zbytečně táhl.
Za mě 4 hvězdy z 5 a těším se na pokračování. :)
Musím uznat, že nápad je to velmi zajímavý. Lidstvo nestárne, je v podstatě nesmrtelné, ale aby se udržovala populace v určité míře, chodí po světě smrtky - zaměstnání jako každé jiné, až na to, že jejich nejlepší přátelé jsou pistole a nože.
Zápletka byla bravurní, příběh se vyvíjel dost nečekaně, i pár překvapujících momentů se tam objevilo.
Ale něco, prostě něco, mi v ději chybělo... Možná to je jen tím, že jsem si na knížku neudělala moc času, nebo proto že jsem ji tak na rychlo prolítla. Nevím.
Ale co rozhodně vím je, že tato knížka se mi líbila víc, něž autorova starší kniha 'Bez šance'.
Tak jako tak, pokračování si nenechám ujít.
Knihu celkově hodnotím jako velmi zdařilou. Díky všemožným recenzím jsem očekával něco opravdu skvělého a kniha má očekávání z velké části naplnila.
Největší devizou knihy je už samotný její námět - Obraz společnosti, kde trvalou smrt rozdávají pouze lidé k tomu určení. Hlavní postavy si okamžitě oblíbíte a netrpělivě očekáváte, kam se bude jejich příběh dále ubírat.
Podle slov autora se jedná o začátek série. Musím tedy ještě závěrem prohlásit, že se přidávám do zástupu čtenářů těšících se na další díl.
Námět knihy je originální. Svět, ve kterém existuje nesmrtelnost, všechny nemoci se dají vyléčit, můžeme padat volným pádem z jakékoliv výšky a vždy nás zachrání v oživovací komoře, můžeme si zvolit mladší vzhled, ačkoliv nám může být třeba 300 let aj. Problém je v tom, že populace lidí exponenciálně roste a země by nedokázala uživit takový počet lidí, proto jsou povolány SMRTKY a ty mají za úkol kosit lidi. :)
V knize se mi líbilo, že byl stanoven zákon, kterým se musely smrtky řídit, líbily se mi zápisky z deníku kosení, které se vyskytovaly na konci kapitol, líbil se mi výcvik hlavních postav - Citra a Rowana. Rovněž byly také zajímavé úkoly, které musely plnit a mnoho dalších věcí. Konec knihy se mi také líbil.
Kniha určitě nepostrádá napětí, je čtivá, ačkoliv určitá část v knize mne trochu nudila a jistou událost jsem dokázal odhadnout. V knize se vyskytuje také řada myšlenek. Každopádně si myslím, že kniha stojí za přečtení a určitě budu rád, když si přečtu další díl této série. Budu zvědavý, jakými dalšími dobrodružstvími projdou naši hrdinové. :)
Citáty, které mne oslovily:
Naděje ve stínu strachu je tou nejsilnější motivací na světě.
V okamžiku, kdy jsme zvítězili nad smrtí, jsme se stali něčím nepřirozeným.
To, co nejvíc přeju lidstvu, není mír, pohodlí ani radost. Přeju mu to, abychom pokaždé, když jsme svědky něčí smrti, my všichni uvnitř maličko umřeli. Protože jen bolest empatie zaručí, že zůstaneme lidmi. Žádná verze Boha nám nepomůže, jestli to někdy ztratíme.
Měli jsme někdy horšího nepřítele, než jsme my sami?
Autorov nápad so Smrtkami,ktoré po dosiahnutí dokonalosti a tzv:"nesmrtelnosti" museli čakať vo svojom dokonalom svete a Smrtku,ktorá ich dedukciou príde pokosiť.Smrtka a jej učedníci,ktorý sa musia naučiť žiť v spoločnosti,ktorá sa ich bude obávať a i napriek tomu ich brať a uctievať v čo najvāčšej úcte.Pravidlá,zákony-toto všetko a k tomu ešte boje s nožmi,rukami,mečmi.Nie žeby som bola sadista ale hromadné kosenie ma ohúrilo.Viem že ostatným Smrtkám sa to nepáčilo ale prakticky i v "dokonalom" svete zanechávali status katastrof.Bavilo ma to a teším sa na pokračovanie.
Svět bez hladu, nemocí, válek a utrpení. Zní to dobře. Ale svět po smrtelnosti ve skutečnosti není o nic lepší než ten před ní. Ačkoliv je v příběhu svět popisovaný tak, že lidé dosáhli dokonalosti, žádná dokonalost se ve skutečnosti nekonala. I když jsou lidé nesmrtelní, stejně se smrti obávají. Nikdy totiž neví, kdy si je některá smrtka náhodně vybere a pokosí je. O samotném kosení se mi moc dobře nečetlo. Přišlo mi to celkem zvrácené. Bohužel se nemůžu přidat k ostatním, kteří byli knihou nadšeni. Mě se tato kniha nelíbila.
Nechala jsem se zlakat peknym hodnocenim, ale vubec me to nebavilo. Prvnich 150 stran se vylozene vlece, probihaji naprosto zbytecne dialogy o nicem, pripadne jsou zdlouhave popisovany nepotrebne veci. Coz pozdeji neustava, ale alespon se tam konecne stane neco v cem lze videt linii toho pribehu. Do te doby je to jen placani na miste.
Styl psani muzu popsat slovem kostrbaty — nedokoncene myslenky, v pribehu se nahle objevuji skutecnosti ktere se zrovna dost hodi. Pusobi to trochu ad hoc.
A obecna myslenka je dost podivna. Je tam snaha o propojeni realneho sveta s tim “vymyslenym”, ale pusobi to nasroubovane (napr. ze Stredni Ameriky je Stredomerika... jako vazne? Proc?). Je to skoro, jako by to bylo myslene ironicky. A k tomu ten konec – predvidatelny a hrozne chaoticky :(
Ta knizka je proste hodne divna. Dve hvezdy za to, ze jsem to vubec docetla.
Smrtka byla už druhá knížka, kterou jsem od tohoto autora četla a musím říct, že se mi neuvěřitelné líbí jeho představa o tom, jak bude vypadat budoucnost. Mě osobně totiž představa budoucnosti, kde lidstvo už ví všechno, nikdy předtím nenapadla, ale přitom se mi vůbec nejeví jako nereálná. A upřímně mě asi děsí daleko víc než apokalypsa.
Smrtka patří mezi ten typ knížek, kdy se po dočtení začněte dívat na svět jinýma očima. Kde je lidská psychologie promakaná do nejmenších detailů a vás až děsí některé lidské vlastnosti. Prostě ten typ knížek, které si nemůžete nechat ujít.
S jakou lehkostí se Smrtka čte! Cítím se téměř neoprávněně tohle dílo hodnotit. Shusterman nasadil laťku opravdu vysoko. Způsob, jakým udržuje čtenářovu pozornost, jakým dávkuje nové informace a zvraty, je obdivuhodný. Výsledkem je dílo od začátku do poslední stránky napínavé, čtivé, nepředvídatelné. Závěr mě pak ponechal v úžasu.
Samotná myšlenka autora na svět tak vyspělý, že v něm přirozená smrt není možná a veškeré informace jsou všem k dispozici, má přirozené důsledky: zločinci v podstatě neexistují, stejně tak umělci, jakékoli vzdělávání postrádá smysl. Není možné nakazit se nemocí nebo cítit bolest, zanikají náboženství. To vyvolává ve čtenáři otázky: Jaká by byla naše motivace pro to studovat, tvořit, pracovat právě v tomto okamžiku, víme-li, že náš čas není ničím vymezen? Jaký by byl smysl života kdyby nebylo možné dosáhnout ničeho nového, jednoduše by nebylo o co usilovat, protože bychom přirozeně byli tou nejlepší verzí nás samých a veškerých pokroků ve vědě a technice by už dávno bylo dosaženo? Autor zaměstná vaši mysl natolik, že o reálnosti tohoto nového světa nebudete pochybovat.
Regulaci počtu obyvatel mají na starost smrtky, jediné bytosti, které mají své vlastní zákovy a pravidla. Všechno ostatní spadá pod správu všudypřítomného Nimbu, připomínající Hamiltonův Eden. Být smrtkou není jen pocta, ale také zodpovědnost, a každá z nich k úkolu přistupuje svým vlastním způsobem.
Hlavní hrdinové příběhu, Citra a Rowan, jsou vybráni, ne zcela náhodně, aby se stali učedníky smrtky Faradaye. Ačkoli nikdo z nich o tuto výsadu nestojí, jen jeden se nakonec bude moci stát smrtkou, a situace se dále komplikuje. Všechny postavy, nevyjímaje záporáky, jsou precizně vykreslené, a proto není obtížné nechat se jimi již v prvních kapitolách vtáhnout do děje. Marie Curieová je osobnost. Navíc, autor si vás jistě získá svým humorem, mnohdy vyplývajícím z ironie situace.
„To mi nemůžete udělat,“ prosil Kohl. „Moji rodiče z toho budou mít smrt. Prostě zemřou!“
„Ne, nezemřou,“ opravil ho smrtka. „Budou žít dál.“
,,Můžeš mi říkat Alessandro,“ nabídl mu Volta.
,,To je tvoje pravé jméno?“ zeptal se Rowan.
,,Ne, pitomče, to bylo křestní jméno Volty.“
,,(…) ale vzhledem k naší hvězdné reputaci Prométheus shledal, že nám stačí méně přísný trest. Byli jsme odsouzeni k sedmi smrtím (…)“
„Víš co? Jdi se bodnout,“ odpověděla Curieová a jenom částečně potlačila veselý úšklebek.
„Ledaže bych si mohl přijít na vlastní pohřeb, má drahá.“
Nápady autora jsou brilantní a dozvídáte se o nich tak nenásilně, že zákonitosti světa z budoucnosti přijmete s naprostou samozřejmostí. Knize uděluji maximální možné bodové ohodnocení, tady odpovídající pěti hvězdičkám.
(Ačkoli Smrtku považuju za nejlepší stand-alone, který jsem kdy četla, Shusterman naznačuje, že je prvním dílem série, a já jsem nadšená při pomyšlení, kam až by to mohla dotáhnout.)
Tak už ji mám přečtenou i já a rozhodně z ní zklamaná nejsem! Celý příběh je psaný tak přesvědčivě, že jsem během čtení začala sama uvažovat nad tím, jak co nejvíc snížit riziko, že se s nějakou smrtkou potkám, či kdy asi 'obrátím list'!
Do těch 380 stran se zvratů, napětí, úvah a emocí snad asi vecpat nedá! Děj se svižný, bez 'výplní', bez zbytečných zaláskovaných geometrických útvarů, každá z postav dříve či později dostane možnost zazářit a ukázat, že není jen obyčejnou plastovou figurínou a záporné postavy, třebaže je z celého srdce nenávidíte, vám dokáží pomotat hlavu tak, že si vás málem přetáhnou na svoji stranu!
Doporučuji i těm, kteří žánru sci-fi, YA neholdují. Tohle totiž není 'další ubohá YoungAdult slátanina'!
Pro mě zatím největší čtenářský zážitek tohoto roku! Tuhle knihu z hlavy rozhodně jen tak nedostanu.
Skvělá kniha. Autor už svou knihou Bez šance prokázal, že umí psát poutavé příběhy. Musím říct, že v závěru u té zkoušky jsem ani nedutala!
Smrtka mě úplně pohltila. Velmi dobře popsaný společenský systém, napínavý děj, prokreslená psychologie postav. Nejvíc oceňuju zápisky z deníků různých Smrtek. Skvělé zamýšlení nad životem, smrtí, smyslem života a životními hodnotami, které rozhodně platí i v naší realitě. Člověk člověku vlkem a je jedno, jak důmyslně a ideálně se nastaví společenský systém.
Vážně skvělé, na YA jsem už asi stará, ale tohle jsem riskla kvůli všeobecnému nadšení. Bylo to napínavé, bylo to čtivé a chci další díl. Rozhodně mě knížka donutila se zamyslet nad budoucností lidstva a možnostmi naší další existence.
Originální námět (po velmi dlouhé době), kniha má spád i zajímavé postavy, které Vás vybízejí k zamyšlení o morálce, etice i budoucnosti lidstva. Budete hltat stránku za stránkou, i když už nebudete patřit mezi cílovou skupinu - není to kniha jen pro mládež. Pro mne letos zatím čtenářská jízda roku!
Další kniha tohoto autora, která mi nešla z ruky, dokud jsem ji nedočetla. Velmi zajímavé téma i forma. Opět doporučuji.
Autor nás sice zavedl do jedné z alternativ možné budoucnosti, ale zároveň ukázal, že lidstvo je stále stejné. Jeho hlavní povahové rysy vycházejí na povrch v každé době. Vždycky stojí proti sobě dobro a zlo, skromnost a rozmařilost, intriky a upřímnost, svědomí a lhostejnost. V každém je touha po obdivu, po moci, po bohatství. Není v silách nařízení a zákonů řídit svět ke spokojenosti všech. Ale je v možnostech každého jednotlivce dění alespoň trochu ovlivňovat a směřovat ke správným cílům.
Podle mě je to dobrá a čtivá fantazie o síle svědomí a odkazu předků.
Jsem velmi, velmi mile překvapená tím, jak se mi ta kniha líbila. Není to "můj klasický" žánr a kniha Bez šance, kterou jsem od autora zkoušela číst před nedávnem, mne tak nudila, že jsem ji ani nedočetla. O to víc jsem v údivu, že mne tohle chytilo a já si to dokázala užít. Není to teda na plný počet hvězd, ale rozhodně to je lepší nadprůměr. Čtivé, napínavé, akční a s velmi originálním námětem. Těším se na další díl!
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie smrt budoucnost utopie nesmrtelnost pro dospívající mládež (young adult) učedníci, učednictví sci-fi fantasy morální dilema
Jako obvykle jsem se trochu bála všeho toho nadšeného oficiálního bestsellerového hodnocení, ale v tomto případě zbytečně. Příběh předčil moje očekávání a z téhle představy poněkud distopické utopie až mrazí...