Kosmonaut z Čech
Jaroslav Kalfař
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/344878/mid_kosmonaut-z-cech-8cQ-344878.png
3
755
755
Jakub Procházka jako malý chlapec osiřel a vyrůstal na venkově u prarodičů. Jeho dětské sny o hrdinství se zcela nečekaně naplnily, když byl vyvolen jako muž, který bude tvořit jednočlennou posádku rakety, již vyšle na nebezpečnou misi k Venuši nevelká země uprostřed Evropy. Ale jak se Jakub noří do hlubin neprozkoumaného vesmíru, postupně ztrácí kontakt se svou ženou Lenkou, kterou opustil na Zemi, a až příliš pozdě mu začne docházet, že její lásku obětoval své vlastní ambici. Osamělý v nesmírnosti kosmu pohlíží Jakub na řadu věcí jinak…... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2017
,
Plus
Originální název:
Spaceman of Bohemia, 2017
více info...
Přidat komentář
Poselství této knihy je velice prosté: nikdy se nežeňte se sobeckou ženskou, která je navíc ve své pasivitě agresivní a pokud jste Rus, nikdy nevěřte Čechovi.
Kalfař samozřejmě strašlivě dojel na to, že mi jeho kniha přišla do ruky vzápětí po Faberově Knize zvláštních nových věcí. Porovnávat tyhle dvě (a vzhledem k téměř totožnému tématu se porovnávání laskavý čtenář zkrátka nevyhne) není ani jako porovnávat jabka s hruškama, je to jako porovnávat jabka s šutrama.
V komentářích ke knize jsem se často setkala s různě skloňovaným souslovím „filozofické úvahy“, které byly v závislosti na vkusu čtenáře buď vyzdvihovány nebo zatracovány. Tak jsem si říkala, že to bude dobrý, že to by mě mohlo bavit – prosím vás, řekněme mi někdo, JAKÉ že přesně tam ty „filozofické“ úvahy byly? Protože kromě ideje, že jsme jako živočišný druh determinováni strachem, jsem tam nic nenašla.
Našla jsem tam ovšem jednu z nejprotivnějších ženských literárních postav posledních let. Tahle mladá paní, manželka hlavního hrdiny, nedokáže snést, že pan manžel dosáhl absolutního vrcholu ve svém oboru, a tak se prostě sebere a uteče. Zajímalo by mě, co by dělala, kdyby přišla válka a on by měl jít bojovat za vlast, schovala by ho do sklepa? Po pár týdnech, kdy by byl pryč, by utekla, protože „už to nemohla dál snášet“? Proto se polovina manželství rozpadá, protože jsme vlastně asi jako neladili od začátku, tak do toho hoďme vidle a jede se dál? (Je tohle skutečně už taková norma, že to nikoho nezaráží? Stejně jako hromadné podvádění se v tak populárních románech Hartla nebo Třeštíkové, které jsou s oblibou nálepkované jako "ze života"? Z čího?)
Je normální od druhého očekávat, že zformuluje odpovědi na otázky, které nepoložíme, a když to neudělá, prostě odejít? Proč ne, že jo – koneckonců, kdo by zůstával v nějakým vztahu, když to není ideální a začne to být tak trochu (větší) dřina, že jo? Girls just to wanna have fu-un... (a okolí vás ještě podpoří)
Myšlenka: Jaké by bylo přijetí čtenáři a kritikou, kdyby se role obrátili, do vesmíru letěla On a On, utlačovaný ambicemi své ženy, po pár týdnech odešel a nechal ji ve smíru docela samotnou. To by se smělo?
Řemeslně se knize nedá nic moc vytknout, nic nechybí, nic nepřebývá. A navzdory náklaďáku negativních emocí, které ve mně čtení vyvolalo, je to kniha velice čtivá. Vážně je.
Nicméně raději Fabera.
Příběh má slibný rozjezd, jenže místo, aby s přibývajícími stránkami nabíral na obrátkách, je rozmělněn v množství motivů bez ucelené koncepce. Možná jsem měla přehnaná očekávání, možná jen nejde o knihu určenou primárně pro Čechy, každopádně mi uniká, kvůli čemu se kolem Kosmonauta strhlo to nadšení.
Jsem rozpolcená. Začátek knihy nabízel jednoduchou linii příběhu. Muž - vesmír - objev - sláva. Začátek děje se mi opravdu líbil. Potom začala pasáž ve vesmíru a začalo se to všechno stáčet ke vzpomínkám, které mi přišly místy ploché. Takže vzpomínáme na dětství, mládí, vztah s Lenkou, dědečka a babičku, muže s botou,.. Občas toho bylo nějak moc najednou. A to se ještě objeví ta ruská posádka. Kniha je ale opravdu čtivá, takže občasné skoky sem a tam, jí promíjím.
Také musím zmínit, že postava Hanuše je suprová. U mě doma už není pavouk Johan nebo fujtajbl, ale prostě Hanuš.
Román je zvláštní směsicí, od vyrovnávání se s traumaty z dětství a nesení si rodinné zátěže se dostanete přes manželskou krizi až ke hvězdám, kde ať už kosmonaut nebo autor jeho prostřednictvím filozofuje o vše možném a chvílemi snad i nemožném. Pak to okoření "scifi" prvky a následují momenty pomalu jak z filmu Gravitace...Zbytek děje už na rodné hroudě dočtete codydup. Román mě zaujal svou originalitou a bohatostí, ale na druhou stranu všeho moc škodí, takže celkově vzato toho bylo nějak příliš a do jisté míry i takové umělé až sterilní. Kdyby autor někde ubral a jinde přidal (např. ještě více rozvinul rodinnou či manželskou linku), dala bych všech pět. I tak kniha stojí za přečtení, byla pro mě příjemnou změnou od všech těch thrillerů a detektivek, které mi začínají tak nějak splývat...
Audio zpracování výborné, čtený text bohužel slabý. Na můj vkus příliš mnoho prázdného filozofování.
Kniha byla úplně jiná, než jsem čekala. Dle minirecenzí na obálce jsem soudila, že kniha bude spíše humorná. No... mně taková nepřipadala, což rozhodně nemyslím jako negativum. Příběh je napsán s lehkostí, sem tam se nějaký vtip objeví, první cca polovina (kdy je Jakub ve vesmíru) má spád a bavila mě. Bohužel od doby, kdy se Jakub vrací na Zem mi přišlo, že příběh ztrácel na lehkosti a spádu, místy jsem se do čtení musela nutit.
Rozhodně hodnotím pozitivně námět knihy, potom i prolínání minulosti a současnosti. Právě náhledy do minulosti dělají z knihy trochu vážnější čtení a nutí čtenáře se nad spoustou věcí zamyslet. Postava Hanuše byla skvělá. Ale celkově se jedná o lepší průměr.
Líbilo se mi zasazení příběhu v Čechách. Celkově se mi kniha četla dobře. Znovu bych se k ní asi nevrátila, ale jsem ráda, že jsem ji přečetla. Kdyby ovšem skončila někde kousek za půlkou, byla bych asi s příběhem spokojenejší.
Zvláštní. Ani scifi, ani lovestory, ani vyrovnání s minulostí, ale od všeho trošku. Trošku A. C. Clarke říznutý J. Hájíčkem. A přitom pro mne to drží pohromadě. Typicky česky "nanicovaté", ale to už tak je. SPOILER: Ten Hus s alternativním rozuzlením do příběhu patří, stejně jako pojmenování mimozemšťana Hanušem, který postavil světové dílo, aby se ho pokusil zastavit. A - bohužel - i ta záchrana ruskou lodí.
Jak nám svět může porozumět, když my sami sobě nerozumíme.
Díky akci a "našušněných" kreditů jsme knihu pořídil jako ebook u nejmenovanéh prodejce erading.cz za rozumnou cenu.
Uff kde začít, kniha jako celek je super, vesmírná odysea není tou hlavní stěžejní myšlenkou a to je dobře. V knihze jsou krásné myšlenky, je tam troška toho patlání v lejnu naší historie, ano v té , kterou jsme si většina prošli a prožili. Jsou tam křivdy a nespravedlnosti, láska a nenávist. To vše se mi líbilo a musím uznat, že mě to i zasáhlo a donutilo přemýšlet o světe a lidech a o tom nečernobílém světě. Jediné co mi přišlo přes čáru je osud posádky se kterou se Jakub vrátil. To jako opravdu? Mno nechci prozrazovat děj, ale osobně tuto epizodu považuju za nepěknou akčně-komerční kaňku hodnou béčkovému filmu z Hollywoodu, na jinak velmi slibném díle. Ubírám za to půl hvězdy a protože to nejde dám 5, ale...
Výborně jsem se bavila. Poslouchala jsem audio.
Někde se psalo, že kniha má "cosi" společného s "Marťanem." No, tak má. Málo, ale něco tam je - styl podání dramatických věcí. Je to prostě místy vtipné i ve chvíli, kdy by se čtenář vůbec neměl smát. Jenomže se nedá nic dělat, smích se dostaví.
Vůbec se nebojte se do knihy pustit, protože proč by Čech, žejo, nemohl letět do vesmíru :)?
Prolínají se dvě linky: současná, kdy je hrdina v kosmu a zkoumá, což vůbec není nuda, naopak.
A minulost jeho rodiny vztahující se k období před a po Sametové revoluci, což také není nuda.
Takže ve výsledku super počin.
Kosmonaut z Čech, to pro mě bylo moc příjemný čtení. Líbily se mi odkazy na (nejen) českou historii a zajímavosti o naší zemi. Navíc to bylo i vtipné - už to, že samotný kosmonaut Jakub Procházka startoval se svou lodí z brambořiště za Petřínem mi přišlo mile úsměvné. Mimozemský pavouk Hanuš, tajně ujídající po nocích Nutellu, to už jen završil. Kniha je neuvěřitelně čtivá, jazyk jednoduchý a zároveň schopný popsat vše do detailu. Vyskytuje se zde motiv samoty a odcizení od společnosti, trochu připomínající Kafku. Líbilo se mi i popsání Jakubova vztahu s jeho Lenkou, které je vlastně protkáno celým příběhem. Některé pasáže jsem si s chutí četla znovu a některé stránky si i označila, abych se k nim později mohla vrátit. Hlavně část, kde Jakub přemýšlí o naší konzumní společnosti, která se pořád jen za něčím žene a (marně?) se snaží ovládnout chaos, do kterého jsme všichni vrženi.
Na konci do sebe všechno zapadne a při posledních větách jsem měla doslova husí kůži. Krása!
Jsem rád, že jsem si čtení Kosmonauta nekazil tím, že bych si nejdřív přečetl recenze a komentáře. Je to totiž umně napsaná a velmi čtivá kniha. Zato po jejím dočtení jsem se musel hned podívat, zda to, co si myslím, vnímají i ostatní čtenáři. Jak kdo.
Líbí se mi ten marketingový příběh, že Čech žijící v USA s vlasteneckým pohnutím napíše knížku, kterou náš národ zviditelní, „prodá“. Proč ne. Věřím mu ten sentiment vykrystalizovaný dlouhým odloučením od domoviny a podpořený americkým sklonem k patosu. Dokud se Jakub vzdaluje Zemi, bral jsem to za nadsázku, Čechům tolik vlastní ironické shazování sebe sama a národní hrdost řezanou malomyslností. Autorova fantazie je podmanivá a vlastní příběh i různé vsuvky jsou chytře vystavěny a propojeny. Kalfař ve svém díle vědomě pracuje s kýčem, a to tím více, čím bližší je závěr knihy. Vlastně všechny historické momenty jsou učivem ze základky, národními mýty a tedy i kýčem. Na českého čtenáře musí kýčovitě působit i obrazy českých měst a venkovského života. To balancování na hraně mezi uměním a kýčem mně zpočátku přišlo sympatické a ladící se záměrem získat si zámořské čtenáře. Ovšem druhá polovina knihy bohužel potvrzuje spíše druhou možnost, k tomu přibývá autorovy ledabylosti (věcné a logické chyby), schematičnost a zplošťování.
Ne, mně nevadilo, jak je příběh vystavěný, líbí se mi i závěrečné rozuzlení, nebo spíš vyvanutí. Velmi autenticky na mě působily pasáže vzpomínající na vztah s dědečkem, dětství i láska k Lence. Román lze doporučit jako hezké čtení. Celkový dojem ovšem kazí, že celá kniha působí příliš vykonstruovaně, jakoby placená z grantu „Welcome to Czechia“. Než aby autor někde pořádně řízl do živého, raději zůstane na povrchu nebo vystřídá obrazy. Z mnoha stránek vykukuje podlehnutí autorskému pokušení: „To se bude líbit, to tam dám.“
Je to tak na 3,5*
Přečteno v rámci čtenářské výzvy 2018.
Jmenuji se Jakub Procházka a moje manželka je Lenka. No, nevím, ale snad se Kalfař u nás doma neinspiroval a snad jsou ta jména to jediné, co máme společné.
Až mě zarazilo, jak moc jsem se (a znovu doufám, že jen kvůli shodě jmen) dokázal s Jakubem identifikovat. Vývoj jeho manželství by se dal snad po kunderovsku označit jako nesnesitelně lehký, s vidinou nelehkého konce. To, jak se v tomto ohledu nakonec vše vyvinulo, mi přišlo zcela logickým a velmi emotivním vyústěním.
Kosmická část příběhu byla poutavá a zábavná, ubíhala rychle. Uznávám, že symboliku jsem v jistých ohledech nechápal (např. gorompedi), jinak jsem ale byl nadšený z jemných náznaků a narážek, mimo jiné i na českou historii. Mimozemská inteligence jako něco, co člověk nedokáže pochopit a vymyslí si Boha. Setkání s "okupanty", konfrontace s Jakubovou minulostí a metafora s Háchou stojícím v Berlíně na koberci... perfektní. V některých ohledech jsem se až tetelil blahem.
Závěr knihy s promítnutím politiky a těžkých životních rozhodnutí už jen korunoval vskutku zajímavý, zábavný a čtivý příběh hodný zamyšlení, který jsem po celou dobu se svým jmenovcem intenzivně sdílel.
Hrozně moc jsem se na tuhle knížku těšila. A asi jsem měla jiná očekávání, proto jí dávám, snad ne neprávem, 3*. Věřím, že pro Američany je vyobrazení Prahy po pádu komunismu magické a exotické. I samotný příběh je roztomilý a autorovi se podařilo mě dojmout a cítit smutek společně s kosmonautem. Ale něco mi tak chybělo. Respektive, asi by ani nechybělo, kdyby nebyl srovnáván s největšími českými spisovateli.
V recenzích se mnohokrát objevilo spojení s Hrabalem, Kafkou, ale vůbec nevím proč. To, že oba autory v knížce jen tak pro nic za nic 1-2x zmínil? To je opravdu málo.
Kalfař je bezpochyby velmi inteligentní a nadaný spisovatel a věřím, že napíše ještě několik hezkých knih. Ale prosím, ať se to obejde bez přehnaných chvalozpěvů, které vůbec neodrážejí reálný výsledek.
Boží kniha. Nevím jak to dobře popsat. Prostě jen: vesmír, Hanuš, láska, minulost. A všechno tohle dohromady v Kosmonautovi z Čech. :)
Na to, jaké měla kniha nadšené ohlasy a recenze (a tedy u mě velké očekávání), to bylo překvapivě slabé. Až skoro naivní, dalo by se říci. Napsáno zručně, ale příběh ničím nezaujme a omílá už stokrát čtené (lehce novým pohledem, samozřejmě, ale nic nového nepřináší). Srovnání s Hrabalem či Kafkou, kterých se dopustili někteří recenzenti, naproto nechápu.
Kniha je bezesporu čtivě napsaná. Líbila se mi zejména první část a vzpomínky z dětství. Druhá část mě zklamala. Slibný příběh se tak nějak vytratil. Takže mi i začaly vadit určité nesmyslnosti, jak z kosmu tak z pozemských reálií (opravdu pochybuji,že se dá tak lehko dostat do orloje, vůbec mi přišlo,že autor zná Prahu jen jako turista). Vím, že to ma být bráno jako fantazie autora, ale mě to nedalo.
Celkově knihu tedy beru jako průměrné čtení s občas zajímavými postřehy. Možná kdyby to celé bylo jen o Hanušovi a jeho osudu, byl by to větší zážitek.
Velmi zajímavě pojatý příběh, který ovšem není pro každého. Mě osobně se líbí občasná syrovost vyprávění, ale především motiv samotný, který připomíná největší velikány českých dějin. Dějová linka je mimořádně nezvyklá.
Štítky knihy
prvotina láska zfilmováno česká literatura hledání smyslu života Čechy úvahy a zamyšlení české sci-fi život ve vesmíru
Autorovy další knížky
| 2017 |  Kosmonaut z Čech |
| 2023 | Stručná historie věčného života |
Opravdu jsem se nechal zlákat příslovím obal resp. název prodává. Mám rád české spisovatele, ale tohle se vážně nepovedlo. Rádoby filosofické a slabošské fňukání chlápka, kterému prostě asi hrabe, protože je nepochopitelně sám ve vesmíru a nemá co dělat. Pár slušných stránek se našlo, které vzbuzovaly naději, že to nakonec nebude tak špatné, ale marná snaha. S klidným svědomím tuto knihu nedoporučuji.