Kosmonaut z Čech
Jaroslav Kalfař
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/344878/mid_kosmonaut-z-cech-8cQ-344878.png
3
755
755
Jakub Procházka jako malý chlapec osiřel a vyrůstal na venkově u prarodičů. Jeho dětské sny o hrdinství se zcela nečekaně naplnily, když byl vyvolen jako muž, který bude tvořit jednočlennou posádku rakety, již vyšle na nebezpečnou misi k Venuši nevelká země uprostřed Evropy. Ale jak se Jakub noří do hlubin neprozkoumaného vesmíru, postupně ztrácí kontakt se svou ženou Lenkou, kterou opustil na Zemi, a až příliš pozdě mu začne docházet, že její lásku obětoval své vlastní ambici. Osamělý v nesmírnosti kosmu pohlíží Jakub na řadu věcí jinak…... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2017
,
Plus
Originální název:
Spaceman of Bohemia, 2017
více info...
Přidat komentář
Po dočtení jsem si knihu zařadila do kategorie "příběh o lásce a nenávisti", psychologicko-filozoficko-sociální, s naprosto nepatrnou sci-fi linkou. Přečetla jsem za víkend, četlo se to opravdu dobře.
I když mě zklamal závěr a čekala jsem trošku více happy end, tak je pravda, že kdyby se konal ten, tak bych byla asi rozladěna přílišnou béčkovostí.
Líbí se mi vykreslení postav, pohled na věci z více stran i prostor pro vlastní zhodnocení čtenáře. ( Neměla jsem pocit, že by mě autor chtěl nacpat do nějakého vnuceného pocitu a nechal mi volné pole na mé vlastní zhodnocení. )
Kniha se mi dostala do ruky spíše náhodou. Oceňuji fantazii i odvahu vybrat si takové téma a skloubit vesmírné sci-fi se sociálním - vztahovým románem. Dovednost psát je na prvotinu též vysoká, ale někdy to působilo jako cvičení v tvůrčím psaní. Líbila se mi linie prarodiče, otec, syn a přenos viny na předky i potomka, i to by na knihu stačilo. Zajímavou postavou byl muž s botou, ale psychické zpracování jaho životního traumatu bylo až patologické. Vztah k Lence moc nechápu a už vůbec ne v závěru. Sem tam vtipné ano, humoristické určitě ne. Nejsem znalec sci-fi, ale nelogičností bylo příliš mnoho. Jako sci-fi příběh oproštěný od ostatních linií, by to u mě propadlo. Nemohu se ani smířit s tím, jak se zachoval ke svým zachráncům, i přes všechny polehčující okolnosti.
Ono to může zpočátku trvat dostat se na tu vlnu jakou je kniha psána, ale mě KOSMONAUT zaujal a hodnotím jej velmi kladně. Určitě budu doporučovat dále! ;-)
Já vám nevím... Nevím, kde kniha nasbírala tolik hvězdiček, nevím, kde se vzala její popularita. Jen tak nějak kroutim hlavou.
Ano, není to můj šálek kávy. Ano, četla jsem ji, protože se mi hodila do Čtenářské výzvy. Jinak by na poličce zůstala o pár měsíců déle.
***SPOILER***
Kosmické pasáže mě nebavily téměř vůbec, jakýsi mimozemský tvor mi byl sympatický zejména svou zálibou v Nutelle (asi jsem taky mimozemšťan). Za srdce mé vzaly pasáže s prarodiči, obzvláště ta, kdy Jakub čistí hrob babičky u staré vrby. Na druhou stranu, jeho celkový návrat a to,že vlastně nemluvil s Lenkou po návratu, je jedno velké WTF a zdvižené obočí.
*****
Na druhou stranu nutno podotknout, že kniha je psána s fanzií. Nicméně, já představivost v tomto žánru pravděpodobně ocenit nedokážu.
Musím s poklonou říci, že na autorskou prvotinu je to povedené dílo. Styl vyprávění příjemný a srozumitelný. V určitých částech jsem obdivovala autorovu fantazii, občas mě však myšlenky hlavního hrdiny nudily a párkrát jsem kvůli tomu přeskakovala řádky. Kniha byla pro mne milým odpoutáním se z reálného života do světa fantazie, ale také nahlédnutím do příběhu syrové minulosti, která se prolíná do časů přítomných a ovlivňuje tak hrdinu samotného.
Odebírám časopis XB-1, v němž jsou recenze knih z žánrů, kterým se časopis věnuje. Občas si nějakou dobře hodnocenou knihu koupím (jako ebook). Tato kniha dostala v recenzi 5 hvězdiček, proto jsem ji zakoupil a přečetl. Z recenze jsem nečekal, že půjde o nějakou hard sci-fi, ale přece jen mě zarazila "netechničnost" knihy - řízení kosmické lodi i zázračná záchrana hrdiny a jeho návrat na Zem. I přes tuto výhradu byl příběh pěkný, vztahy hrdinů byly snad až příliš silné (když je srovnám s tím, co vidím kolem sebe), ale je to literatura. Knihu asi už podruhé číst nebudu, ale přečetl jsem ji jedním dechem a autora rozhodně nezavrhuji.
Znáte to. Uznáváte, že knížka je dobře napsaná, že autor má úžasnou představivost, že otvírá hlubiny lidských vztahů a dětských traumat, a kdovíco ještě, na co jste nepřišli, a přesto se musíte nutit, abyste knihu dočetli, a možná malinko i přeskakujete řádky, protože to ze záhadných důvodů prostě není váš šálek kávy. Oslovily mě pasáže, které líčí Jakubův vztah s prarodiči: tam se mě hloubka vzájemného citu dotkla na nejcitlivějším místě. Ostatní asi zapomenu. Ale to není nic o knize, jen o nesetkání.
Když Vám někdo řekne, že je to sci-fi, moc mu nevěřte. Jediné skutečné sci-fi je představa, že Češi seženou peníze na let do vesmíru. Pokud Vám někdo bude říkat, že je to humoristický román, nevěřte mu vůbec! To jediné vtipné je, že vystřelená raketa se jmenuje Jan Hus I! Pro mě jde o výpověď normálního chlapa o dětství, které nebylo jednoduché i o vztahu s životní láskou. Vypráví o balvanech, které si neseme životem všichni a které nám, ač třeba nechtěně, často naloží naši nejbližší. Ty nám někdy znesnadní všechny vztahy v životě. Jeden z mých nejlepších letošních přečtených románů.
Zklamání. A ještě divný konec. Čekala jsem SPOILER jak se sejde s Lenkou a ono nic :(
Neberu to jako sci-fi, ale jako roman o vypovedi nasi generace. Autorovi je 29, mne 27, on je American, ja Ceska, ale vsichni jsme v dnesnim svete spojeni internetem a pusobi na nas stejne socialni tlaky. Tlak NECO dokazat, ktery pusobi na jednotlivce i na narody (ale vlastne nevime, co to je, tak se vydavame na absurdni vesmirne mise). Tlak mit rodinu (kterou vlastne nevime, jestli chceme, protoze pak mozna nebudeme mit cas dokazat to NECO). Uz nemusime bojovat za svobodu / za komunismus / za jinou ideologii, tak hledame neco jineho, ceho se chytnout (historie rodiny nebo celeho naroda). Vidim v tom kritiku kapitalismu, ktery ma i sve stinne stranky (a jako protipol nostalgicky navrat k hodnotam nasich predku a k zivotu na venkove). Snaha o filozofovani a hledani rovnovahy vlastniho zivota (v kontextu naroda a celeho sveta).
A z toho vseho je smichana tahle kniha a dotazena do absurdna, i kdyz se vlastne jedna o kazdodenni problemy, ktere ma troufam si rict vetsina lidi v nasem veku.
Ok, asi jsou to pro nekoho banalni problemy. Ale jestli je “duta” tahle kniha, tak je “duta” i nase generace.
Nemám buňky na fantasy či sci-fi, ale tohle je bravurní skoro filozofický příběh osudů dvou lidí, kteří ač to vůbec nechtěli, tak si vzájemně své životy ovlivnili až až. A k tomu skvělý styl vyprávění.
Mě se to hodně líbilo. Je to ujetý, je to vlastenecký, je to zábava a má to i hlubší myšlenky. Na debut fakt dobrý.
Nejprve je nutno říct, že považovat tento román za „humorné sci-fi“ je dost zavádějící. Hlavní hrdina sice putuje v kosmické raketě několik měsíců a setká se (snad?) s mimozemským životem, ale tohle prostředí je využito spíše jako prostředek k vyprávění příběhů z minulosti hlavního hrdiny, který vyrůstal jako dítě estébáka v době Sametové revoluce, a jehož příběh postupně sledujeme až k jeho vztahům s jeho manželkou, kdy jeho minulost je rozebírána i po psychologické či filosofické stránce. Příběh pak musíte přijmout jako satiru, jinak těžko přijmete už jen tu původní myšlenku, že demokratická společnost, která by si měla vážit životů jednotlivců, by do vesmíru vyslala na osm měsíců jednoho osamoceného kosmonauta, ještě k tomu vědce bez leteckých zkušeností, což je podle mého jasný rozsudek smrti. Náš kosmonaut si také např. do vesmíru bere sklenice(!) s Nutellou a s whisky, má tam i nějaké pivo a spoustu sladkostí a jiných pochutin, takže si těžko může udržovat kondici vhodnou na vesmírné výpravy. A takových nelogičností je tam vícero.
K humorné stránce dodám, že je zde přítomna opravdu jen určitá míra satiry, kdy jsem se díky ní asi jednou nebo dvakrát v duchu mírně pousmál. Je tedy směšné srovnávat to třeba s Červeným trpaslíkem, který je od něj humorem tak o tři milióny světelných let dál.
Přesto má autor ve své prvotině dobré vypravěčské schopnosti a pointa knihy mi alespoň trochu vylepšila názor na celý jeho román. Mám však obavy, že tahle kniha (resp. vyprávění hlavního hrdiny o svých zážitcích po Sametové revoluci) může být zejména v zahraničí pochopena vážněji, než je myšlena, a může tak vzniknout nesprávný obrázek o tom, jak to zde u nás ve skutečnosti v období roku 1989 vypadalo. Věřím, že právě ty výlety do revoluční minulosti byly to, co v zahraničí zaujalo. Zahraniční čtenáři však jen těžko najdou hranici, kde končí skutečnost a začíná nadsázka. Čeští čtenáři (snad i ty mladší ročníky, které již revoluci nezažily na vlastní kůži) se v tom snad dokáží orientovat o něco lépe.
Kosmonauta z Čech jsem četla trochu proto, že byl všude a já byla zvědavá. Je to skvělý příběh, původně jsem mu chtěla dát pět hvězdiček, ale zpětně mě některé věci zklamaly. Bavilo mě, jak je to vystavěné, bavil mě příběh autora, bavily mě flashbacky do minulého režimu v kontrastu s nekonečnem vesmíru. Bavil mě i jazyk a moc ráda bych někdy nakoukla do originálu. Je tam totiž spousta mluvících jmen, která jsou prý v angličtině taky česky. A tady začíná to moje zklamání. Víc tady: http://bit.ly/Letopodzim
Čech ve vesmíru? Proč ne. Jaroslav Kalfař vyslal do vesmírných dálek občana Naší malé zemičky. Nereálné, ale ono to nějakým zázračným způsobem funguje. Kniha mne bavila jako celek, i když musím říct, že první část se mi četla lépe, než druhá. Prolínání současnosti a minulosti plné barvitých popisů, a mnoho a mnoho zajímavostí o vesmíru i Českých městech a vesnicích, dělá z této knihy nevšední zážitek, který stojí za přečtení.
První polovina knihy mě bavila; člověk netrpělivě očekával, co přijde nebo jak to všechno dopadne. Pak se to nějak zvrtlo do nudných úvah a naprosto nereálného konce..
Mně se kniha líbila. Četla se velmi pěkně, je to takový mix stylů
Možná tu cítím i trochu toho pověstného českého švejkovství? Za odpad bych ji neoznačila, sci-fi asi taky nee.
Teď mě mrzí, že nemůžu udělit půlhvězdičky. 3 jsou málo, plné 4 se mi zase moc dávat nechtějí. Zajímavé čtení, a souhlasím, že srovnání s Marťanem Kosmonautovi dobrou službu nedělá, stejně jako označení "humorné sci-fi". Humor se zde sice sem tam vyskytuje, ale není pilířem. Což ovšem knize nijak neubližuje, úplně stačí historický exkurz do dob ne tak dávných. Mohl Jakub jednat jinak? Může chování otce tak zásadně ovlivnit celý budoucí život syna? Otázky, samé otázky.
Určitě nejsem jediná, které k srdci nejvíce přirostl Hanuš. Jakub i Lenka jsou tak nějak nevyzrálí, ale i díky tomu působí reálně.
Kosmonaut stojí za pozornost, byť je na něm znát, že jeho autor v České republice už delší dobu nežije.
Podoba s Knihou zvláštních nových věcí evidentní, motiv letu do vesmíru, lásky narážející na limity ženského a mužského vnímání, srovnávání se s minulostí svou i svého národa, odcizení, smutku a samoty jsou podobné, ale zde zpracovány mělčeji. Na druhé straně vím, že ke knize se k jako jedné z mála určitě vrátím - upokojila jsem svoji zvědavost, kam to všechno povede (na začátek, kam jinam...) a teď si ještě občerstvit a podumat, jak je to s Hanušem (zítra má svátek... je to znamení???), co s vinou otců, která padá na hlavu synů, a nakolik žádoucí je život po životě Jana Husa i Jakuba Procházky.
Štítky knihy
prvotina láska zfilmováno česká literatura hledání smyslu života Čechy úvahy a zamyšlení české sci-fi život ve vesmíru
Autorovy další knížky
| 2017 |  Kosmonaut z Čech |
| 2023 | Stručná historie věčného života |
Velmi milé překvapení. Netušila jsem, co od knihy čekat, ale bavila mě "sci-fi" část i vzpomínky českého kosmonauta. Dobře napsaná kniha.