Kosmonaut z Čech
Jaroslav Kalfař
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/536999/bmid_kosmonaut-z-cech-6627d2f3785c7.jpg
3
760
760
Cesta do hlubin vesmíru a astronautovy duše. Když se ve sluneční soustavě objevil podivný oblak, rozhodla se malá země uprostřed Evropy vyslat na nebezpečnou misi jednočlennou posádku. Vyvolený astronaut Jakub Procházka by se mohl stát nejslavnějším mužem na Zemi. Pokud ovšem není celý projekt předem určený k nezdaru – ať už pro neznámou podstatu oblaku, nebo proto, že si s sebou Jakub vedle vědeckých zkušeností veze i břímě minulosti… Skličuje ho osamělost i ztráta kontaktu s manželkou, kterou nechal doma. Jaká jsou dosud neodhalená tajemství vesmíru? A jsme v něm sami? "Kalfařův neposedný a hyperaktivní styl pohrdá obecnými hranicemi, stejně jako texty mladého Jonathana Safrana Foera. Jeho román je částečně vesmírná opera, trochu pohádka, ale především milostná báseň věnovaná Praze. Vtipný, lidský a zvláštně věcný příběh, jak to v jeho stručném shrnutí nelze vyjádřit." - The Guardian "Zkombinujte Bradburyho a Lema se Saint-Exupérym i trochou Kafky a dostanete vydařený debut českého emigranta Jaroslava Kalfaře. S nepatrnými odbočkami do české historie na pozadí studené války a současné vratké demokracie má Kalfařův vynalézavý román spád… baví, provokuje." - Kirkus Reviews Jaroslav Kalfař Narodil se a vyrostl v Praze, ale v patnácti letech se přestěhoval do Spojených Států. Získal titul MFA na Newyorské univerzitě, kde se účastnil programu Goldwater Writing Project a byl nominován i na první stipendium E. L. Doctorowa. Žije v Brooklynu. Svůj první román Kosmonaut z Čech napsal anglicky a získal s ním v zahraničí přízeň čtenářů i uznání kritiků. Petr Jeništa (* 1977) Po studiu Pražské konzervatoře působil postupně v divadlech F. X. Šaldy v Liberci, v hradeckém Klicperově divadle, v Divadle Husa na provázku, v HaDivadle a v Národním divadle v Brně. Od roku 2013 je ve stálém angažmá v Divadle Na zábradlí. Filmoví a televizní diváci si ho mohli všimnout také ve snímcích Nuda v Brně (2003), Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště (2005), Kuličky (2008), Proměny (2009), Příběh kmotra (2013), v seriálech Život a doba soudce A. K. (2014), Já, Mattoni (2016), Bohéma (2017) nebo v TV filmu Hlas pro římského krále (2016). Veronika Khek Kubařová (* 1987) Vystudovala herectví na Pražské konzervatoři. Po absolutoriu se přesunula do Městského divadla v Mladé Boleslavi, v letech 2011 - 2014 byla členkou souboru Městkých divadel pražských Rokoko a ABC, od ledna 2015 působí v Dejvickém divadle, ale hostuje i na dalších scénách. Na stříbrném plátně debutovala ve filmu Rafťáci (2006), následovaly role ve snímcích Nejkrásnější hádanka (2008), Ženy v pokušení (2010), Lidice (2011), Můj vysvlečenej deník (2012) nebo Tři bratři (2014). Vasil Fridrich (* 1976) Absolvoval DAMU, během studia také účinkoval v divadelním spolku Kašpar a v divadle J. K. Tyla v Plzni. Po skončení studií získal angažmá ve Švandově divadle, v letech 2002–2005 působil ve Středočeském divadle Kladno. V současné době je členem souboru Městských divadel pražských a hraje také s Komorní činohrou Praha. Zahrál si například ve filmech Vaterland (2004), Hlava-ruce-srdce (2010), Kobry a užovky (2015) nebo v seriálu Ohnivý kuře (2016).... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2017
,
OneHotBook
Originální název:
Spaceman of Bohemia, 2017
Interpreti: Petr Jeništa , Veronika Khek Kubařová , Vasil Fridrich
více info...
Přidat komentář
Márne som hľadal prvky sci-fi - pravdepodobne to bude kozmodrom na Petříne. Pretože hovoriaceho pavúka som zažil už vo Včielke Maje (Tekla). Takže zaradenie medzi sci-fi literatúru nepokladám za správny krok. Ale už podľa popisu je jasné, že o tom táto kniha nie je. Je to skôr cesta do hlubin astronautovy duše. Nie som žiadny filozof, ale myslím, že z filozofického a psychologického hľadiska je táto kniha len mierne okorenená. Napriek tomu je kniha celkom čtivá a ako pohodové čítanie do upršaného dňa sa dá doporučiť. No a nezáživný koniec už nejako pretrpíte, keďže vám už do konca knihy moc stránok chýbať nebude :)
V řadě čtenářských komentářů byla zmíněna žánrová frustrace. „Čekal jsem sci-fi, místo toho jsem dostal úvahy a výklad z historie.“ Právě tyto zmínky mě přesvědčily o tom, že Kosmonaut z Čech by mohl být pro mě to pravé - právě úvahový styl si užívám. Postava astronauta je přece výtečná šance filozofovat a pohrát si s psychologií! Křehký člověk závislý na kyslíku a gravitaci vykořeněný a vyslaný do smrtícího prostředí daleko od domova a veškeré pomoci. Jak tato existenciální situace ovlivní jeho myšlení, vnímání dosavadního života, všech vítězství a proher? Tato témata se v románu objevují, ale méně, než by se mi líbilo. Mix několika žánrů mi mnohdy nevadí, ale v tomto případě mi celek "nechutnal". Příliš povrchní klouzání po žánrech i tématech, sem ta vložená hluboká myšlenka, aby bylo co citovat. Tak trochu mi to připomíná "pozlátkovou knihu", tedy titul, který se snaží vzbudit dojem, že je mnohem lepší, než jak je tomu doopravdy.
Pochválit ale musím pasáže s prarodiči, které se odehrávají na venkově. Ty působí opravdově a nestrojeně, vzbuzovaly emoce, což se o zbytku knihy (včetně samotného dospělého hlavního hrdiny) říci nedá.
Výsledný dojem je tedy zklamání, což ale neznamená, že kniha nemá své klady a není čtivá. Ovšem srovnání s Hrabalem (která se někde objevilo) mi přijde velmi scestné. Pochválit si ale zaslouží podoba českého vydání - kniha je krásná na pohled i na dotek. Hodnocení: 50%
Kniha se mi líbila příběh je hluboký, po přečtení jsem se nad knížkou pozastavila a zamyslela se ...
Knížka se mi líbí. Čtivé, vtipné, zajímavé, někdy hluboké... Zvláště jsem netrpělivě čekala, kdy se zase objeví Hanuš. Oddychovka, s místy k přemýšlení, pobavení i dojetí. Určitě se k ní ještě vrátím. A hlavně ze srdce přeji krajanům úspěch!!!
Dlouho jsem váhala, zda dát dvě, nebo tři hvězdičky. Nakonec dávám tři a vlastně ani nevím proč, protože z knihy moc nadšená nejsem.
Prvně nechápu označení sci-fi. Mělo to k tomu daleko. A když tu vidím v podobných knihách Marťana, tak se musím smát. Pro mě Kosmonaut sci-fi vážně není.
Dějově to možná začalo napínavě, ale asi tak v polovině se to zadrhlo a poslední stránky mi daly zabrat.
Trochu se mi zdá, že je mnoho povyku pro obyčejnou knihu. Chápu, že v USA kniha zaujala... a když to zaujalo tam, tak se to přeci musí líbit i v ČR... Z knihy mám pocit, že to primárně není určená kniha pro českého čtenáře.
Hvězdy dávám za čtivost, která se upřít nedá, polovina knihy se četla dobře, za obálku a za pár zajímavých úvah. A za dobře provedený marketing v českém prostředí.
O knize jsem četl pár článků včetně rozhovoru s autorem. Kniha mě bavila od začátku do konce. Proti cestě do vesmíru k růžové hmotě střídané s vyprávěním Jakubova dětství, které protrpěl díky svému zemřelému otci, neříkám ani ň. Myslím si, že na debut to je skvělá kniha a těším se co ještě jiného si od autora přečtu.
Pro Američany je Kosmonaut z Čech skutečnou lahůdkou, ale pro Čecha už tolik ne. A, promiňte mi to, ale je to pravda, v nezanedbatelném množství je knížka "paskvil" právě proto, že nějaký Čech to v zahraničí dotáhl tak daleko. Česká závist je totiž pojem...
Mně osobně se knížka celkem líbila, snadno jsem si v ní našla "to své". Zejména rozhovory Jakuba Procházky, hlavního hrdiny, s Hanušem, pavoukovi podobném mimozemšťanovi/výmyslu hlavního hrdiny, mě neskutečně bavily a moc mě mrzelo, když tahle linie příběhu skončila. A to jsem, prosím, arachnafobik! Ocenila jsem však i citlivé spojení příběhů z české historie (i té mytologické) s (ne)obyčejným životem Jakuba Procházky nebo některé zajímavé filosofické úvahy, které Jaroslav Kalfař do textu ve vhodných chvílích umístil.
Celkově na mě působila knížka, možná překvapivě, jako taková magická pohádka pro dospělé. Zajímavá a neobyčejná a také v lecčems poučná, ale nikoliv pro opakované čtení. Bohužel.
Upřímně bych si tento titul sama nekoupila, ale jelikož jsem ho dostala dárkem k narozeninám, pustila jsem se do čtení (mám ráda nové výzvy)... Četlo se lehce, přítomnost z kosmu střídaly vzpomínky z dětství až po dospělost... otec a jeho činnost pro režim, nevědomost malého dítěte, smrt rodičů v lanovce, pobyt u srdečných prarodičů v chalupě... muž s botou a jeho pomsta za ohyzdné činy komunistického režimu, kde figuroval otec... pocit viny z toho, jaký otec byl... smutný osud rodiny, stěhování do Prahy, smrt dědečka... a potom Lenka a láska, naděje v potomka a beznaděj, že nelze touhu uskutečnit... odlet do kosmu a ztráta Lenky... Hanuš - kosmické stvoření, pavouk, halucinace? Ten co chce pochopit lidství a chutná mu oříšková pomazánka... No a záchrana v podobě ruské kosmické lodi - jen tak náhodou, to už bylo zase až moc překombinované, o přistání ani nemluvím.
Mám ráda šťastné konce, takže jsem alespoň malinko doufala, už kvůli tomu, že celá knížka byla tak trošku depresivní, že světlo zase svitne. Svitlo jenom trošku, takže pro mě málo...
Nikdy jsem nic takového nečetla ale přečetla,ale že byl takový boom okolí tak nevím nevím....
Kniha je bezesporu čtivá. Alespoň ze začátku. Ale jinak je to nesmyslná parodie na sci-fi. Občas se mihne zajímavá a téměř filosofická úvaha o člověčenství, místy okořeněná špetkou humoru, ale čeho je moc, toho je příliš. Opakování se rozboru vztahu s manželkou a popisy zážitků z dětství místy sklouzává k trapnosti a jako celek kniha působí absurdně. Srovnávání s panem Kunderou mi přijde naprosto bizarní. Asi jako kdyby majora Zemana měl hrát Bruce Willis.
Jinak výborně zvládnutý marketing, zase jsem naletěl.
Začala bychtím, co mě zaujalo a co se mi líbilo: žánr, české reálie, neotřelá zápletka na lodi, prostřihy mezi současností odehrávající se na lodi a vzpomínkami na minulost, a také pěkný přebal.
Zhruba do třetiny knihy jsem se opravdu bavila a byla napnutá, jak to bude pokračovat. Bohužel ze mě nadšení čím dál více opadalo, až jsem začala přeskakovat jednotlivé odstavce, abych už byla konečně na konci, věděla, jak to celé dopadlo a mohla knihu odložit. K přečtení mě nalákala řada kladných recenzí a líčení čtenářů, jak se u knihy úžasně bavili. Já ne. Nemohu zároveň říci, že by mi tato kniha přišla špatná, jak jsem psala, měla pro mě řadu plusů, ale kdyby byla o polovnu kratší, byla bych raději.
Jednoduše mě nebavila, zejména prostřihy do minulosti mě čím dál více nudily. Věřím, že si své čtenáře jistě najde, ale já nemám v plánu se k její četbě znovu vrátit.
Oceňuji Kotletův komentář v magazínu Neoluxoru. Ta šťavnatá ironická poznámka byla určitě mířená na Kalfaře a já mu za ni děkuji. Mediální svět dostal amok a ČT1, Alza a jiní zoufale touží urvat trochu pozornosti, byť by opět měli udělat z braku zlatý prase. Tentokrát jsem kritická, protože mě vyloženě s*re mediální masáž. Fajn. At si kniha zaslouží pozornost. A ať si ji taky obhájí! První co zjištuju, je potvrzení několika výborných komentářů zde. (téměř všechny s hodnocením odpad nebo 1*). Druhé, co si potvrzuju, je nepřítomnost jakékoli scifi zápletky. Toto není scifi. Toto je nějaké filozofování člověka, který se příliš díval na Pelíšky. Třetí, co okamžitě zjišťuji, je vědomí, že mě kniha nebaví snad od první věty. Nemohu si pomoct, ale příběh na mě působí jako nějaká příšerná reklama na Českou republiku, po které budeme mít ve světě ještě horší reputaci, než už máme. Popis, vyjadřování, obsah...to vše jakoby opravdu ustrnulo v roce 1989. Světový bestseller. A chudáček emigrant se ted vrací s velkou pompou domů a česko mu prostírá červený kobereček. K lidem co "utíkají" ze své země mám až na výjimky celkem vyhraněný názor.
Zacatek pribehu me velice bavil, ke konci jsem se musela ke cteni dost nutit. A co vic, hrdina mi zacal lezt na nervy a s nim i samotny autor.
S tim me smirilo az Podekovani na konci knihy (a uleva, ze jsem to nevzdala a docetla do konce, vzdyt co je horsi, nez nedoctena kniha...)
Ke knize jsem se dostala přes pozitivní recenze, říkám si, sci-fi napsané Čechem, hodně opěvované... Tak nějak mě to prostě lákalo.
Ale do rukou se mi dostala kniha, jejíž děj by se dal popsat jako dort pejska a kočičky, téměř žádné to sci-fi, samé vzpomínání na život kosmonauta, jenž nám o sobě vše odhalil a tudíž už není tak tajemný.
Neustálé se honění za minulostí. Neschopnost člověka posunout se dál.
V knize je naznačeno nějaké filosofování, ale kvůli tomu, že zde autor chtěl mít od všeho co nejvíce, tak na mě pak působí dost povrchně a jednoduše. Posledních pár stránek jsem četla jen abych to dočetla. Také by mě zajímalo, kde se nacházela ta humorná část.
Srovnání s Marťanem mě pak trošku provokuje a to samé pak přirovnání k Čapkovi a jiným.
Jelikož se ale jedná o prvotinu, na druhou stranu pak asi chápu, že je takové jaké je. Kniha byla čtivá, to se musí nechat a doufám, že si příště autor vybere jen jedno téma, ať už sebevíc obsáhlejší, a tomu se bude věnovat více.
Pro mne moc zajímavá kniha. Je to taková kombinace Exupéryho a Coelhea. Kdo hledá druhého Marťana, bude zklamán. Kdo hledá příběh o odloučení, odcizení, vině a odpuštění, bude spokojen...
Mně se líbila. Četlo se to dobře líbily se mi i všechny ty časové roviny, které tu lidi kritizují. Není to kniha, ze které si sednu na zadek, ale příjemné čtení s pár zajímavými myšlenkami, určitě ano. Těším se na další autorovu práci.
Ještě poznámka - scifi to opravdu není a humor jsem tam taky nenalezla, pokud chcete knihu ala Marťan, tak po téhle nesahejte.
Houstone, máme problém!
Nečekejte klasický sci-fi příběh o kosmické cestě do vesmíru, jde spíše o filozofování nad nesmrtelností pavouka (určitě ne chrousta), spousta politiky, pár slz nad rodinou a další bizarní témata. Prostě zbytečnosti, které v klasickém sci-fi nenajdete, protože tam nepatří. Posledních padesát stran se táhne jak pořádný chlapský hlen.
Předpokládám, že autor původně ani nechtěl napsat sci-fi román, ale pouze účtuje se svým vlastním životem, ve kterém má několik kostlivců dobře zavřených ve své skříni.
Petřínská rozhledna, raketoplán Jan Hus, bramborové pole, atd – to vše se rovná holému zoufalství, které se ani nedá více pojmenovat.
Jarine, nehul už tu trávu – je na tebe moc silná!!!
Srovnávat tuto knihu s Marťanem, nebo Solarisem vymyslel asi absolutní laik sci-fi, nebo pravidelně požívá Alpu - Francovku.
Velký boom, velký úspěch v Americe, Čech píšící v angličtině, který musí být přeložen do češtiny. Dobře, řekl jsem si jako fanda scifi, tohle zkusím. Ne vždy se podaří prorazit českému autorovi ve scifi ve světě. Ale pár stránek a nevěřím vlastním očím. Tahle slátanina má být scifi? Jasně, letí raketou...ale proto to má být scifi ? To snad ne. Dobře, vzpomínky, popis české krajiny...ale tak to měl být cestopis pro Američany nebo jiné sluníčkové národy. Ale povídání s pavoukem a jiné uchýlky...to už fakt ne. Navíc z logiky věci...na takovou misi by letěl jen jeden astronaut ? Asi ne...
Jedna z mála knih, které mě rychle znechutily a které jsem nedočetl.
Český kosmonaut ve vesmíru na jedinečné vědecké misi k záhadnému oblaku prachu. Začátek příběhu perfektní. První třetina, dokonce spíš polovina knihy mě opravdu bavila. Zaujaly mě postavy a bavil mě i jazyk. Svižný. Barvitý. Četlo se to samo a já se těšila, kam mě ten příběh zavede, co se z toho všeho vyklube. Jakubova minulost, vztah s manželkou, setkání ve vesmíru, politické pozadí. To všechno nabízelo tolik možností...! Bohužel druhá polovina, zejména poslední třetina, už mě zdaleka tak netěšila.
POZOR MOŽNÝ SPOILER
Příběh se postupně vytratil, zápletky se nerozuzlily, ale spíš jakoby se rozpadly samy od sebe (včetně toho oblaku prachu). A svižný jazyk z počátku knihy se chvílemi změnil na těžkopádné filosofování. Pasáž v Karlových Varech mi přišla úplně nadbytečná. Škoda. Přesto dávám čtyři hvězdy, protože tahle kniha z mnoha obecně známých důvodů stojí za přečtení. A taky proto, že bych si přála, aby to tenhle autor nezabalil tak jako jeho první románový hrdina, ale aby o svoje místo na slunci ještě zabojoval dalším pokusem.
Štítky knihy
prvotina láska zfilmováno česká literatura hledání smyslu života Čechy úvahy a zamyšlení české sci-fi život ve vesmíruAutorovy další knížky
| 2017 |  Kosmonaut z Čech |
| 2023 | Stručná historie věčného života |
Simlenka: Možná proto, že kniha byla natolik nezáživná, že člověk prostě přeskakoval. Kde nic není ani smrt nebere.