Kouzelná skříňka pro Gwendy
Stephen King , Richard T. Chizmar
Kouzelná skříňka série
1. díl >
Kouzelná skříňka pro Gwendy je dalším Kingovým dílem situovaným do fiktivního maineského městečka Castle Rock. Jde o poměrně krátkou novelu, napsanou ve spolupráci s Richardem Chizmarem. Gwendy je bystrá dvanáctiletá holčička, která má problémy s nadváhou, s nimiž se dokáže svou vůlí a kázní vypořádat. Jednoho dne ji v parku osloví záhadný černě oděný muž, který jí z neznámých důvodů dá jedinečný a nebezpečný dárek – kouzelnou skříňku s páčkami a různobarevnými tlačítky. Stisknutím páček skříňka vydává buď vzácné stříbrné dolary, nebo nesmírně chutné čokoládičky. Barevná tlačítka jsou destruktivní a mají přímo katastrofické následky. Co se stane, má-li osud města a vlastně i celého světa v rukách dvanáctiletá dívenka?... celý text
Literatura světová Horory Novely
Vydáno: 2018 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Gwendy's Button Box, 2017
více info...
Přidat komentář
Neurazí, ale ani nenadchne. Jednodušší styl psaní - jako by pro náctileté, avšak námět k zamyšlení - jak bych naložila se skříňkou já??? No těžko říct - ještě, že jí dostala Gwendy :)
Obálka pěkná, nápad na příběh zajímavý, ale to je asi bohužel tak všechno. Souhlasím s tím, že kniha je psána dost jednoduše a může svou formou připomínat románky pro náctileté/děti (odstavce, velké písmo, odsazení od krajů,..). Vše bych zkousla, ale nedostala jsem v podstatě žádný děj. Jo, nalákal mě King. Ano. Byla jsem lapena. Bohužel až na jednu kapitolu (a to ještě přimhouřím oko) , kde dojde k vraždě, tak to ničím nepřipomíná Kinga, horor a ani nic kvůli čemu bych nemohla spát. Škoda, ten potenciál napínavého děje tam byl. Ale příběh nejde vůbec do hloubky, plno otázek ohledně skříňky je bez odpovědi a k tomu těch usmolených nepoctivých 156 stran textu. Přečteno za necelé 2 hodinky. Čte se to dobře, ale v knihovně ji mít nemusím.
Nerozumiem tak nízkemu hodnoteniu, veď to bolo úplne chrumkavé a svižné dielko. Malo to celkom slušný nápad, ultrarýchly dej a solídne finále. Za takýto poviedkový debut v rámci Anasoft Litery alebo inej lokálnej poviedkovej súťaže by som tlieskal. Dokonca aj keby tam bol podpísaný KING ... Ale musel by to byť jeho 16-ročný vnuk! Alebo skôr jeho bratranca krstnej mamy koňa syn legendárneho Stephena Kinga, ktorý práve odmaturoval a tento výtvor poslal na posúdenie lektorovi tvorivého písania.
No a teraz dosť srandy. Mňa totiž rýchlo prešla a to som človek pomerne triezvy. Alebo trpezlivý tam malo byť, však? Mám všetky Štefanove diela a tak som kúpil aj túto útlu 160-str. knižôčku, aj keď z ohlasov a hodnotení som tušil, že orgazmus si budem musieť zaistiť inde. Zahodil som predsudky, no aj tak musím konštatovať, že som zas a opäť sadol na lep autorovým agentom, vydavateľom alebo jeho ďalšiemu experimentu. Zrejme všetci spolu testujú, koľko značka „S.K.” dokáže ešte predať...
A možno to bolo takto: Pri družnom rozhovore a siedmom poháriku whisky sa vydavateľ Riško Chizmarovie sťažoval Števkovi, že má celkom ppč nápady, no jeho poviedky sú obyčajné a ani pes po nich neštekne. Štefan ho ukľudňoval, no zrejme nie veľmi presvedčivo, načo si úplne zúfalý Richard povzdychol, že jemu sa machruje, keď mu stačí podpísať nákupný zoznam a predá ho. Tak sa vyhecovali, až došli k stávke, že teda Pišta sa podpíše pod tú jeho infantilnú blbosť a keď sa toho predá 10mil ks, tak mu za to poseká trávnik alebo kúpi kartón Budweiseru, poťažmo aj Plzne. Neviem zatiaľ, kto z nich vyhral, tipujem na toho blbca R.T.Ch, ale viem kto prehral: my, nezaslepení fanúšikovia starých kingoviek!
Aby sme sa rozumeli: ja nie som na Štefana nasratý za obsah jeho diela, lebo človek jeho veku, ešte k tomu po prechode, má právo na svoju potenciu len spomínať. Už Růženky naznačili, že časy jeho kraľovania sú preč, len ma mrzí, že si musí pomáhať takýmito hlúpymi trikmi, aby naplnil rodinný rozpočet.
Po otvorení jeho kúzelnej skrinky som totiž spolu s Gwendy cestoval v čase. Písmo, odsadenie, riadkovanie aj grafika - to všetko vo formáte a veľkosti, za aké by sa nehanbilo detské leporelo. Keď k tomu prirátam niekoľko celostranových obrázkov a ozdobné iniciálky každej kapitoly - takéto knihy som čítal hneď po šlabikári. Všetky tieto vydavateľské triky nafúkli 40-stranovú novelu na 160 strán. Samozrejme k tomu nezmyselná pevná väzba, aby sa dala ospravedlniť cena 12 €. Colorado Kid v paperbacku zrejme účel nesplnil.
Samotný dej je rozprávka, ktorá ohýba jednu epizódu z Kingových „Nezbytných věcí”. Hlavnú hrdinku, 12-ročné dievča, stavia do nevydržateľnej pozície, ktorú by nezvládlo ani 95% dospelej populácie. Mať dar neskutočnej moci a nemôcť ju nikdy vyskúšať… Je jasné, že na tak malom rozsahu sa podpísala skratkovitosť a postavy sú iba naskicované. Na ich vyfarbenie si nik z autorskej dvojice nenašiel čas. Prisahám, mal som celú dobu pocit, že som si namiesto farebného katalógu kúpil iba predlohu a už tam chýbal len nápis: VYMAĽUJ SI SÁM! Aj tu som bohužiaľ dostal polotovar, ktorý hodnotím na 2* a 2x 12%.
ODPORÚČAM: Deťom vo veku 12 rokov, 12-tim mesiačikom, 12. hlavému drakovi a iným rozprávkovým postavám. Kingofilom radšej odporúčam 12x pivo 12° alebo sa môžu o 5 minút 12 zaradiť medzi 12 rozhnevaných mužov (a žien).
No tak napsali novou pohádku, pročpak si to tady zasloužilo u někoho i odpad? Jen kvůli tomu, že tahle knížečka chutná jinak? Pro mě to byla příjemná oddychovka a Kinga žeru v jakékoli podobě.
Fajn početní. Není to náročne čtení. Je zde docela znat, že knihu nepsal sám King. Ale samozřejmě kniha se odehrává v Main - Castle Rock. Surovost tomu taky nechybí. Ale je to spíše děsivá pohádka, která se přesně hodí, do proprseneho odpoledne.
Taky jste si rikali pri precteni tehle jednohubky ze to psal zmineny Richard Chizmar a King mu pouze podal pomocnou ruku v podobe sveho jmena na obalu a tim i jistotu prodeje tohohle dila.A ted si polozte ruku na srdce pratele a reknete si kdo by si tuhle knizku precetl kdyby to magicke jmeno na tom obalu nebylo???Davam nejmensi hodnoceni jake sem kdy mistrovi dal protoze proste neverim ze tohle je jeho dilo..A kdyby ano tak uz by opravdu mohl King prodavat i nakupni seznam ktery pojede nakoupit pro Tabiu...:)))Na tomhle dile by se mistr jeho kvalit snad ani nezapotil a o to vic by bylo sklamani ze to predhazuje svym vernym fanouskum ktery ho uz naka leta znaji a tohle mu opravdu nezerou...
Takřka pohádkový příběh s hororovou poetikou Nezbytných věcí, ovšem s rozsahem sto padesáti stran. Což s sebou nese značné okleštění stran motivací, smysluplnosti a zápletky. Vyprávění se dlouhou dobu odvíjí bezmála idylicky jen s občasnými záchvěvy paranormálna, a teprve ke konci dojde k netrpělivě očekávané katarzi, která však není příliš výrazná - lépe řečeno, přichází tak náhle, že působí málem až nuceně. A o děsu si můžeme nechat leda zdát.
Každopádně ústřední motiv kouzelné skříňky je skvělý, tam ani není o čem diskutovat. Sporné je to, že s tím Stephen King a Richard Chizmar vlastně ani moc nepracují. Čokoládičky super, ale proč? Ok, jasná narážka na drogy, jenže co z toho, když se s tím nepracuje? Stříbrné dolary taky super, ale opět by se bez nich historka klidně obešla. Lepší už je to s tlačítky, ovšem ani v tomhle ohledu nemůžu říct, že bych byl formálně potěšen.
Ve finále tedy spokojenost po stránce literární, avšak obsahově je to jen taková táborová povídečka, nic víc.
Holčičko,
pojď sem na moment.
My dva
si musíme
popovídat.
Je celkem zajímavé sledovat proces vývoje psaní mistra Kinga. Nekorunovaně korunovaný král hororu si k napsání jedné povídky pozve dalšího spisovatele (kdo je to vůbec ten Richard Chizmar?) a pak vydají malou povídečku ve velkém knižním formátu. Mám Kinga rád, ale tyhle experimenty nesnáším. Kouzelná skříňka pro Gwendy je nedodělané dílo se spoustou mezer, se zbytečně dlouhým životním cyklem hlavní hrdinky a se spoustou nedořešených, nedořečených a nedovyužitých věcí i situací.
Malá ochutnávka:
Začíná lehce poklepávat na vypouklá tlačítka, která jsou seřazena do dvojic.
„Světlezelená: Asie. Tmavozelená: Afrika. Oranžová: Evropa.
Žlutá: Austrálie. Modrá: Severní Amerika. Fialová: Jižní Amerika“.
Vnímáš mě? Zapamatuješ si to?
Vezmeme-li v úvahu, kolik tlačítek má skříňka, plus dvě páčky a zamyslíme se nad tím, kolik bylo využito tlačítek v tom daném poměru počet + zmáčknutí, musíme uznat, že jedno, či dvě tlačítka jsou pranic oproti využití všech tlačítek. A to nemluvím o skoro zbytečných páčkách. To by teprve byla jízda hodna tisíce stránek. Černé tlačítko ani neřeším, to je tabu i pro oba spisovatele.
Ale bohužel, je v tom cítit jakási neochota nebo, pane Bože chraň mě před Kingem – lenost, něco pořádného napsat, protože už mám takových čtenářů, že mi sežerou každý příběh a všechno si koupí, aniž by bádali o tom, zda je to vůbec dobré. Já jsem King, prostě to koupíte a basta.
Citát: Vejdi do mého salonu, řekl pavouk mouše.
A pozor, něco pro hnidopichy: King je mistr hororů a rčení v povídce, že – cituji - Když jí necháš na pokoji, může být mocnou silou dobra – s tím ať jde do …. kam chce. Já chci krev, chci mít strach a šílet z možnosti, co bych zmáčknutím jednoho tlačítka dokázal vyvolat za peklo. Ano, takového Kinga já chci a ne nějakou bačkoru, co má svět ve svých rukou a hnije na čokoládě.
Citát: To si můžeš říkat „kdyby“ dokud se nezblázníš.
Jsem navýsost zklamán. Není to špatný příběh, ba co zřím, je to geniální nápad. Ale špatné provedení. Zpočátku se mi to moc líbilo, ale po několika stránkách už jsem začal tušit nekalotu a zradu. Několik časových skoků, žádné mačkání, jen žraní čokolády mě osobně neuspokojilo.
A věřte nevěřte, je to v nemalém časovém odstupu další „kniha“, (pojem kniha v uvozovkách) které jsem chtěl dát odpad. Nakonec mě ale napadlo, zda jsem to na začátku nenapsal špatně. Zda příběh nevymyslel Richard Chizmar a nepoprosil Kinga, aby mu s tím pomohl............. Na podporu své myšlenky jsem se rozhodl, že všech devět citátů vložím do (nedopsaného) profilu pana Chizmara.
Citát: Tajemství jsou problém, možná největší problém ze všech. Tíží mysl a zabírají místo ve světě.
Sice se mi to, svým způsobem, líbilo, ale pravý King to není. A je to sakra znát! Nemyslím si, že je to zaměřeno na menší čtenáře, nemyslím si, že by dokázali pochopit, co vlastně skřínka obnáší.
Tak mne ale napadlo, jestli si to vůbec uvědomujeme my, dospělí?
Za mě velice příjemné překvapení, příběh nijak složitý, ale pointa zajímavá. Gwendy má kouzelnou skříňku, se kterou může změnit osudy lidstva. No a konec je přesně podle Mistra
Příjemná jednohubka na zpříjemnění např. cesty vlakem ;) Zaměřeno nejspíše na menší čtenáře, ale dle konečného vývoje bych to nedoporučil dítěti pod dvanáct let. Celkově, ale nic převratného či revolučního.
Skvělá novela, která mohla využít svého tajemného potenciálu. Co bychom udělali my, kdybychom dostali tajemnou skříňku něco jako Pandořinu skříňku... no, těžko říct. Doporučuji k přečtení. Po dlouhé době skvělé dílko s přesahem do fantasy / sci-fi a trochu toho cestování časem.
Všechno už bylo napsáno v komentářích: kompletní zápletka je vyžvaněná již v anotaci, rozsah povídky za cenu románu, jednoduchý motiv, chybějící gradace....přesto dávám tři hvězdy, protože je chytře ponechán prostor pro vlastní fantazii, "co by kdyby" (co by se stalo, kdybych skříňku dostal já).
Dvanáctiletá Gwendy supí do schodů, aby zase někdy při pohledu dolů mohla spatřit své tenisky, když ji osloví cizí pán, svěří jí záhadnou skříňku s čudlíky a současně obrovskou odpovědnost. A o tom to je, o životě vcelku obyčejné puberťačky, které se do rukou dostala neskutečná moc. Odolá pokušení?
"Kouzelná skříňka pro Gwendy" je přímočarý příběh, veškeré myšlenky servíruje na stříbrném podnose. Připouštím, záměrně jsem sáhla po knížce, co působila odpočinkovým dojmem, jelikož pan Murakami mě v uplynulých dnech přiměl namáhat líný orgán v mé lebce víc, než jsem zvyklá. Tohle však bylo až příliš jednoduché, vhodné tak pro Gwendiny vrstevníky; třeba za 9 let bude má dcera nadšená.
Teď uvedu důvody proč jsem strhla dvě hvězdy: Stephen King je mým společníkem přes čtvrt století, v tomto dílku bohužel prakticky necítím jeho rukopis, stylisticky i obsahově je knížka podána nečekaně fádně. Žádné rafinované kudrlinky, žádný pečlivý ponor do lidské duše, je to suché jako obsah květináče mého nebohého kaktusu. Ten se za mou příšernou péči občas překvapivě odmění krásně fialovými květy, leč "Kouzelná skříňka pro Gwendy" nenabídne jediný "tykrávo!" moment. Finále mělo být dramatické... snad kdyby mi postavy nebyly lhostejné. Přitom většina charakterů vyloženě volá po hlubším zpracování, potenciál mají mimořádný (třeba grázl Frankie Stone nebo kamarádka Olive, i Harry by zasloužil slzičku) a naprosto nevyužitý. Napsat King takhle polovičatě "Carrie", neštěkl by po ní ani ten nejhysteričtější krysařík.
Proč? Proč si s knížkou autoři nepohráli důkladněji a ponechali ji ve formě delší povídky? No ano, za svých cca 250,- Kč koupíte asi 85 stránek příběhu. Ignorujme tiráž - vidíte na konci cifru 156? Skoro před každou kapitolou je prázdno a je jich 32. Šesti celostránkovým ilustracím nebudu upírat estetický přínos, do počtů je nezahrnu: 156 - 32 = 124. Písmo je zbytečně velké, stejně jako štědrý rozpal mezi jednotlivými slovy i řádky, až 3 cm volné okraje (při formátu menší A5). Nejméně třetina každé stránky je tedy bez textu - dalších 40 uměle přifouknutých stran s nulovou informační hodnotou, prostě graficky ucházející plýtvání lesy. A takové praktiky mě kakají.
Takže PRÁSK! hvězdu dolů, jelikož to není poctivá kingovka (z rozhovoru s autory: King měl nápad a napsal začátek, se zbytkem se mu nechtělo lámat si hlavu, tak to předal k dodělání povídkáři Chizmarovi). Druhým PRÁSK! sestřelím astru za fakt, že ta tenká knížka je ve skutečnosti poloviční. Slabé tři astry jsou odpovídající cifra pro krátkou americkou pohádku, co ničím extra neohromila. Zkrátka young adult "Nezbytné věci", jak už tady bylo párkrát zmíněno, ale ty jsou na podstatně vyšším levelu.
Bohužel mírné zklamání. Hlavně co se týče délky knížky, protože se tu někdo napakoval na jménu autora. Nápad má potenciál na pořádný román podobného ražení jako Nezbytné věci. Kouzelná skříňka pro Gwendy je psaná pro děti 12-15 let, které sní o zázračném léku na akné, hloupost nebo nemotornost. Prostě cokoliv, co je pozvedne mezi populární děti.
I když počtení to bylo příjemné, s iniciálami R. F. bych čekala něco temného a zkaženého. Mám ráda romány o dětech, i některé pro děti (třeba Harry Potter), ale Gwendy toho hodně postrádá.
Randall Flagg zase trosku jinak a se smrncovnim kloubouckem.