Kouzelné pastelky

11.09.2023

Pro mě jako dospělou trochu nemastné neslané. Holčičkám se asi bude líbit víc. Reálie běžného života a do toho jedno kouzlo: pastelky, jejichž kresby ožívají. K tomu kniha předává poselství, že z přátelství plyne více radosti než z kouzel. Tahle myšlenka text pozvedá o úroveň výše: je tu (alespoň) něco k zamyšlení.

Čtenářský systém nakladatelství Fragment je mi sice velmi sympatický, ale tahle knížka mě příliš nenadchla. Hned první kapitolka je pro mě poněkud nelogická - dárky přece rozdává právě Kačenka, tak jak je možné, že tam jeden, právě se svým jménem, zapomene? A tatínek jí musí oznámit, pro koho je - když doposud přece musela číst jména ze všech dárků!?!
S tím souvisí i druhá otázka na konci této kapitoly; považuju se za zkušeného čtenáře, ale nějak mi uniklo, že Kačenka byla smutná. A tak bych mohla pokračovat. Beru zvláštní pravidla čarování, proč ne, ale už méně ty "dětské" kresby - mnohem více bych věřila jinému pejskovi, brusinkám, růži, natož kočáru se dvěma bělouši.
A dostávám se k "ponaučení", které z příběhu trčí na můj vkus příliš okatě. Ale uznávám, že chyba může být ve mně, třeba to děti budou brát úplně jinak a já jsem vedle jak ta jedle!
Takže chybička v poslední větě příběhu (který má pouhých 60 stran) je tím jediným objektivním nedostatkem; zbytek mého komentáře je ryze subjektivní záležitost.