Terezínské ghetto: tajemný vlak do neznáma
Veronika Válková
Už podruhé za sebou přenese Báru atlas do minulosti uprostřed noci. Tentokrát se ocitla v naprosto pustém městě. Na ulicích ani živáčka, žádné okno nesvítí, auta tu nejezdí... Ukrytá za stromy v parku s hrůzou pozoruje, jak nějací muži převážejí na káře - lidské mrtvoly! Bára je přesvědčená, že se tu všichni lidé v noci schovávají, protože po ulicích řádí nějací vrazi. Do rána málem umře strachy. Jakmile se rozední, začne hledat cestu pryč, ale zjistí, že místo má hradby a brány že hlídají vojáci. Není úniku. Naštěstí se seznámí s Petrem, který ji ukryje na půdě domu, v němž žije spolu s dalšími chlapci v podstatě jako v dětském domově. On a jeho tři kamarádi pro Báru shánějí jídlo, deku na spaní a další nezbytnosti a od nich se také Bára postupně dozvídá, že se ocitla v nacistickém ghettu za druhé světové války. Na svých toulkách po Terezíně se seznámí s dalšími osobami, které dokreslují bezútěšnou situaci lidí, jež sem nacisté zavřeli - s nadaným studentem Maxem, který si při práci v dílně poranil ruku, a protože dostal otravu krve museli mu ji amputovat, ale bez narkózy, protože v Terezíně nejsou léky, nebo se stařičkou paní Blumenfeldovou, která umírá hlady. Když dostanou její kamarádi transportní lístky, rozhodne se Bára, že sama v Terezíně nezůstane a že odjede s nimi. Naštěstí se jí do vlaku nastoupit nepodaří. Po návratu se pokusí najít jména chlapců z Terezína na internetu. Počítá, že jim je asi osmdesát, a s Petrem, kterému prozradila, že je z budoucnosti, si konec konců domluvili přesné datum schůzky, až se ona vrátí zpátky do budoucnosti. Jeho jméno najde snadno, ale nejdřív nemůže uvěřit tomu, co čte. Teprve teď totiž zjišťuje, kam vlastně transporty z Terezína odjížděly, a čemu - na rozdíl od Petra - unikla.... celý text
Přidat komentář
Tak tohle bylo úžasné...
Sice jsem se musela hodně přemáhat abych se nerozbrečela, ale stejně.
Úplně jsem cítila tu beznaděj, třeba když Báře řekli že ta Rebeka umřela...
A nebo na konci, když jsme zjistila že všichni úžasní lidé zemřeli...
Tak tenhle díl byl asi ze všech nejsmutnější. Celou dobu jsem měla co dělat, abych při čtení nebrečela. Všech postav z terezínského ghetta mi bylo strašně moc líto, a vlastně i Báry, že to musela zažít. Ale je určitě dobře, že si to spolu s ní prožijí i mladí čtenáři. Třeba to v budoucnu pomůže tomu, aby se taková strašlivá zvěrstva neopakovala.
Knížka mě přivedla k úvaze nad plýtváním jídla, ať už vyhazováním nebo nedojídáním, protože v ghettu byl velký hlad a hodně lidí jídlo vyhazuje a plýtvá jím. V ghettu neměli léky ani zdravotnické zařízení, takže zákroky např. dělali bez narkózy. I za obyčejné věci je třeba cítit vděčnost.
Tato série od Veroniky Válkové mě strašně moc baví. Vždycky mě dokáže pobavit i rozbrečet. Bára má velmi osobitý pohled na svět, což knize jen dodává na zajímavosti.
Krásně napsaná dojemná kniha. Autorka toto těžké téma 2. sv. války nenásilnou formou zpracovala nelehký život v ghettu pro dětské čtenáře. Čteno se synem. Doporučuji.
Úžasně napsaná, s citem pro mladé čtenáře, ale i dospělým můžu hodně dát. Má skvělý vzdělávací charakter.
V audio verzi je skvělá i bonusová kapitola, která v sobě skrývá velkou spoustu zajímavých informací.
Musím uznat, že na to o jaké se jedná téma knížka je napsaná perfektně. Najdou si v ní opět něco starší, stejně tak je adekvátní pro určenou věkovou kategorii. A příběh je moc hezky zpracovaný navzdory tomu, že na oněch historických událostech nic veselého není. A knížku hodnotím velmi kladně, ačkoliv na podobnou tématiku nemám úplně žaludek, tohle jsem snesla s patřičným pohnutím, ale bez nočních můr.
U tohoto dílu se musím hned v úvodu zastavit u recenzí níže. Všimla jsem si, že se tu často objevuje kritika na to, že je Bára úplně blbá, když neví nic o nacismu. No já teda nevím, jak jsou autoři komentářů dlouho ze školy a jak byli uvědomělí studenti, ale jsem naprosto přesvědčená, že v páté třídě se u druhé světové válce žáci dozvědí tak maximálně to, kdo stál na které straně, kdy začala a kdy skončila. Rasová otázka války se řešila až v dějepise, a novodobé dějiny, kam druhá světová spadá až v deváté třídě. Takže tohle mi přišlo naprosto v pořádku.
I třetí audiokniha se mi moc líbila. Musím ocenit, jak se autorce podařilo, zpracovat takto závažné téma s ohledem na věk čtenářů. Protože není jednoduché vykreslit tuto dobu citlivě a jednoduše tak, aby to děti byly schopné alespoň nějak pochopit. Protože upřímně nacistickou ideologii nejsem schopná pochopit dodnes, a to už jsem dávno dospělá.
I v tomto díle jsem se dozvěděla věci, které jsem nevěděla, a to mi na této sérii přijde úžasné.
Terezínské ghetto je navíc zpracováno nesmírně dojemně a večer po jeho poslechu jsem rozhodně neměla lehké spaní a pořád jsem o knížce musela přemýšlet.
Doufám, že brzy vyjdou další audioknihy a ideálně v pořadí dle napsaných knih.
Přečtená před lety.
Co je ghetto, žlutá hvězda nebo árijec? A co je špatného na tom být žid? To se dozví Bára, když jí kouzelný atlas donese do Terezína. Potká tam Petra Ginze a jiné děti, které mají odjet na Východ a Bára chce jet s nimi. Ale nakonec se stane změna a Bára u sebe doma na půdě zjistí hrozný konec skoro všech kluků... dojemný příběh. Nezapomeneme
Tuto knihu jsem někdy v 6. nebo 7. třídě, četla z povinnosti, přečíst si nějakou povinnou četbu, ale tohle jsem nečekala. Kniha byla silná, ale moc se mi líbila, rychle se četla a u konce byla strašně dojemná až jsem u ní brečela...
Tato kniha se ke mně dostala ani nevím jak. Možná to byl dárek k nějaké obbjednávce.
Je o 12leté Báře, kterou altlas přenese do minulosti. Do 2. sv. války, Terezína, židovského ghetta.
Knihu rozhodně doporučuji pro děti, protože jim jsou nenásilnou formou přiblíženy tyto události.
Bez zvěrstev nebo utrpení které se vyskytuje v knihách pro "dospěláky".
Knihu předávám své dceři a určittě doporučuji.
(Knih o Báře a jejích cestách do dob minulých, o kterých se má něco naučit vyšlo více a určitě dětem pořídím další)
Uf tak to bylo něco, ikdyz původně kniha byla určena pro syna..... Silný příběh, kniha se čte jedním dechem.
Chtěla jsem pro dceru "puberťačku" nějaký příběh s přiblížením této smutné doby bez nějakých drasťáren a toto je super volba a věřím, že ji kniha hned vtáhne do děje..
Tak tohle je dost drsné na to, že to má být pro děti a mládež! No jo, ale když je to o drsné době... Ještě že z toho autorka neudělala limonádu ve stylu Tatéra z Osvětimi.
V knize se kromě Petra Ginze objevuje další známé jméno, Jirka Brady. I když, známá je asi spíš jeho sestra, vlastně její kufřík. Ten mám doma (pochopitelně myslím knihu, ne vlastní zavazadlo), jen na přečtení ještě čeká.
Tato kniha si mě okamžitě podmanila. Dojemné, pravdivé... prostě úžasné. Příběh byl sice smutný, ale o tom tato knížka je. Zkrátka je důležité, abychom si vážili toho, co máme, a to i v této nepříjemné době.... Je to první kniha, kterou jsem od této autorky četla, a určitě ne poslední!
Tuto knížku jsem si pořídila aby jsem se o druhé světové válce něco málo dozvěděla. Tato knížka mě dovedla do stádia že chci o té době, i když je ta doba jako živé peklo, vědět úplně všechno co snad jde. Začala jsem si hodně hledat informace o všech klucích (Bářiný kamarádi) ale hlavně o Petrovi, časem jsem si pořídila i knížku o Petrovi a také hned po této knížce jsem četla něco jako pokračování a to Pražské povstání. Celkově doporučuju si pořídit všechny Bárovky. Jsem si jistá že si je taky všechny přečtu. Momentálně čekám na další a to 1918, vznik Československa. Na knížku se moc těším a vím že se mi bude určitě líbit.
Skvělý nápad, jak dětem přiblížit či vysvětlit historii a dějiny. Na knihu jsem se těšila a opravdu mě nezklamala. Myslím, že se k autorce ještě vrátím.
Štítky knihy
koncentrační tábory cestování časem Terezín Petr Ginz, 1928-1944 holokaust, holocaust dějiny pro děti a mládežAutorovy další knížky
2013 | Terezínské ghetto: tajemný vlak do neznáma |
2011 | Karel IV. - Příběh českého krále |
1992 | Wetemaa: Kniha osudu jedenácti družiníků krále Gudleifra |
2013 | Egypt - V nitru pyramidy |
2011 | Řím: Pozdvižení v Pompejích |
Tak tahle série je prostě božíííííííííííííííííííí!!!!!!!!!!
Tenhle díl byl sice hodně smutný, protože se odehrával v Terezíně a měla jsem trochu problém se nerozbrečet jak tam moje oblíbené postavy umíraly.
(Ano, pláči jsem podlehla)
A navíc tuto knihu jsem tajně četla o přestávkách ve škole a já se prostě rozbrečela! Paní učitelka se mě ptala co se děje, ale já jsem jako vždy odpověděla nic, nic v pohodě.
Prostě Bárovky forever!!!