Krajčírka z Dachau
Mary Chamberlain
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/256874/mid_krajcirka-z-dachau-256874.jpg
4
359
359
Londýn, jar 1939. Osemnásťročná Ada Vaughanová, krásna a ambiciózna krajčírka, pracuje pre známu módnu návrhárku na Dover Street. Vďaka talentu, zručnosti a oduševneniu má na dosah sľubnú kariéru v oblasti návrhárstva, najprv sa však musí vymaniť z bezútešného života v chudobnej štvrti. Vďaka náhodnému stretnutiu so záhadným grófom Stanislausom von Lieben sa neočakávane ocitne v oslnivom svete smotánky, po ktorom tajne túžila. Keď jej Stanislaus navrhne výlet do Paríža, nedbá na varovania o blížiacej sa vojne na kontinente. Naskytla sa jej predsa šanca na nový začiatok. Po vypuknutí vojny sú milenci nútení zostať v Paríži. Vojnové udalosti napokon Adu uvrhnú do zajatia v dome veliteľa nacistického koncentračného tábora v Dachau. Aby v neľudských podmienkach prežila, musí robiť to, čo vie najlepšie: šiť. Keď sa zdá, že po rokoch utrpenia si konečne začína plniť dávne sny, v tej najneočakávanejšej chvíli ju opäť zasiahnu tiene minulosti...... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2015 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
The Dressmaker of Dachau, 2015
více info...
Přidat komentář
Mlada naivni divka, ktera v dobe valky doplati na svoji duverivost tim nejhorsim zpusobem. Sled udalosti ma celkem logicke vyusteni. Docela uveritelny pribeh. Doporucuji.
V rámci čtení švadleny z Dachau jsem měla pocit, že někdy méně je více. Příběh je čtivý, ale je to jakási kombinace červené knihovny (zejména na začátku knihy), historického románu (válečné období) a pokusu o psychologickou prózu. Větší hodnotu pro mě měla pouze střední část, kdy byla Ada skutečně švadlenou v Dachau.
Silný příběh z doby před druhou světovou válkou, během ní i po ní mě opravdu zaujal. Autorka je skvělá vypravěčka, příběh se opravdu moc hezky četl.
Knížku jsem přečetla jedním dechem. Napínavý příběh, jen v mnoha pasážích dost předvídatelný. Trochu mě v příběhu zamrzelo, že se hlavní hrdinka nikdy nepoučila ze svých chyb a absolutně na nic se nezmohla. Nemám ráda šťastné konce jako v pohádkách ale očekávala jsem něco v tom duchu, že se hlavní hrdinka konečně poučí a bude kráčet ke svému cíli.
Další věc, která mne v příběhu zaskočila byla matka Ady. Neumím si moc dobře představit, že po všech hrůzách, které zažívali lidi během války se mohou takto zachovat ke své rodině.
Na druhou stranu se mi moc líbila decentní provázanost s historii. Zvláště pak ke konci příběhu jsem pak narazila na postavy, které moc dobře znám z divadelních her či filmů.
Celkově bych hodnotila za 4 hvězdy :-)
Stačí se v 18 zamilovat do toho nepravého a ještě v době před vypuknutím války a Adě se změní život v tvrdý boj o přežití.............
Příběh zněl lákavě... A byl by skvělý, kdyby autorka dokázala napsat živé postavy! Osud Ady byl smutný, ale mě se nedotkl. Důvod je ten, že autorka neumí líčit emoce. Scházela mi propracovanější psychologie postav, která by jim vdechla život, aby s nimi čtenář mohl soucítit.
Kdyby autorka dokázala líčit emoce tak, jako lásku k látkám a šití, mohla to být vynikající kniha. Protože popis látek, stehů a krejčoviny tu byl tak krásně popsány, že jsem měla chuť začít s tím taky. A to jinak šití nesnáším! :D
Nepokračuj, pokud jsi knihu nečetl a jen se rozhoduješ!
Komentáře, s nimiž se zcela ztotožňuju, patří uživatelům orinka3, HelaF, Lucik87 - krásně vystihly to, co mě při čtení taky napadalo. Někdo se také - stejně jako já - podivuje nepochopitelné zavilosti Adiny matky; já vůbec nechápu, jak mohla takto reagovat. Dcera, kterou neviděla více než 5 let a vůbec si nedokáže představit, jaké hrůzy ve válce zažila, a ona ji nepřivítá, neraduje se, že to přežila a že se vrátila. Je tohle reakce normální matky?
A další obrovský šok: ten příšerný soudní proces. Kdyby žalobci a soudci prošli stejným peklem, chtěla bych vědět, kolik z nich by se po válce bylo schopno vzpamatovat a začít zase normálně žít! Vždyť sama Ada - pardon, Ava Gordonová - popisuje, jak většina pánů, s nimiž se seznamovala, řešila nekonečnými rozhovory s ní právě tu svou psychickou krizi a nevyrovnanost! Možná (určitě) jí chybělo dostatečné vzdělání a je velká škoda, že si ho nemohla dopřát, ale rozhodně nebyla hloupá a naopak, určitě byla silná a odolná!
Neumím šít, ale popisy látek a vymýšlení modelů v téhle knize jsem milovala. Byla to čirá radost, "poslouchat" ten vnitřní monolog švadleny, její znalost každé použité látky, cit pro střih, barvy. Na těchto pasážích má určitě velký podíl i překladatelka, takže smekám a děkuju za krejčovskou báseň v próze.
A konečně velmi užitečný doslov samotné autorky a vysvětlení spousty věcí, které se děly jak ve válce, tak v poválečném Londýně (a obecně ve Velké Británii). Podle mě opravdu skvělá kniha!
Nuda od začátku až do konce. Pomatená, naivní a naprosto pasivní Ada pro mě nebyla hrdinkou hodnou pro román. Neudělala za celou knihu nic, nezmohla se na nejmenší odpor, její sny a touhy se odehrávaly jen v jejích představách. Chápu, že když člověka někde vězní a jsou k němu krutí a vyhrožují mu, nevzepře se hned, ale vydržet pět let bez nejmenší snahy něco udělat?
Myslela jsem, že dítě bude pro Adu dostatečná motivace, ale nebylo. To byla jedna z věcí, proč se kniha tak špatně četla - Ada byla naprosto plochá, nevýrazná. Chyběla jí alespoň špetka propracovanější psychologie, motivace, akce, čehokoli, co by z ní udělalo lidskou bytost. Stejně tak ostatní postavy; byla to jen plochá slova, dobří nebo špatní, nic mezi tím. Bez minulosti, bez budoucnosti, bez špetky skutečného lidství, které dělá z postav něco víc než jen písmenka na papíře. A to, že si chce Ada založit salon, ani zdaleka k uvěřitelnosti nestačí. A ani její neskonalá hloupost.
Závěrečné shrnutí před soudem v závěru knihy mě už vyloženě otravovalo. Nechápu, že jsem se prokousala až do konce, byla to jedna velká nuda. Na to, že je autorka historička - nebo by spíš měla být - jsem čekala něco víc. Lépe propracované prostřední, reálie, ne jen sem tam nadhozený nějaký detail jako třeba jméno budovy nebo látky, pod kterým si toho běžný čtenář beztak moc nepředstaví.
Za mě ztracený čas, bez emocí, bez uvěřitelnosti.
Takhle to přece nemělo dopadnout! Vzpírám se uvěřit tomu konci. Na začátku dospělosti nezkušená, důvěřivá dívka s hlavou plnou ideálů, která není připravena na nástrahy života. Nepočítá s lidskou zlobou a vypočítavostí. Jiné soudí podle sebe a nedá na své instinkty a rady přátel. Strašnou dobu války přežívá jen silou vůle a v naději ve svého vysněného synka. Kterého jí hned po porodu vzali. Dál pak už to jede jen v jejím využívání a zneužívání. Dopadá na ni rána za ranou, zažívá zradu tzv. společníka a na dovršení veškeré hrůzy se v závěru knihy setkává s tím, který jí zničil život. A poslední šok zažije, když se doví pravdu o svém dítěti. Zasloužila si to všechno?! Vždyť to byla vlastně hrdinka, když všecko vydržela, až na to jedno na závěr. To bylo logické a pochopitelné. Je strašné, když člověk s dobrým srdcem a pilnýma rukama spadne do drápů parazitům a uvízne v soukolí nelítostné soudní mašinérie. Je mi to upřímně líto.
Po prvních stránkách jsem chtěla knihu odložit, nicméně jak příběh dívky pokračoval a téměř neuvěřitelně se zaplétal, udržela mě zvědavost, jak osud švadlenky dopadne. Kniha je psaná víceméně jednoduše a čitelně. Dějová osa srozumitelná.
Po 90 stranách jsem knihu odložila, vůbec mě to nezaujalo, ani nelíbil styl psaní. Ada mi byla nesympatická, a jak bude pokračovat její příběh mi už bylo lhostejné.
Velmi čtivé. Ada se zdá být naivní, ale mi jí porovnáváme se svými dnešními zkušenostmi, znalostmi a množstvím informací, které každá máme. Věřím že v době, kdy se kniha odehrávala, byly dívky s minimálním vzděláním a rozhledem asi podobně naivní a mohly se jim lehce stát podobné příhody. O tom co se bude dít nikdo netušil, Ada se jen snažila přežít. O zločinech spáchaných na válečných zajatcích a hlavně na ženách se začalo mluvit a uznávat je až několik desetiletí po skončení války. Proto se mi konec zdá hodně reálný, i když z pohledu dnešního soudnictví dost drsný.
Bavilo mě číst o látkách střizích a šití, škoda že kniha neobsahuje nějakou obrazovou část, bylo by to krásné :)
Hodně čtivé, přečteno za necelé dva dny. Příběh nahánějící husí kůži s velice nečekaným závěrem.
Osud Ady mě velmi zaujal i přesto, co zažila se z naivní dívky stala velmi silná žena. Příběh je krásný, originální a velmi smutný, ale ten závěr je opravdu nečekaný.
Kniha se mi líbila.zaujal mne popis války z nezvyklého úhlu pohledu.moc mně bavil popis krejčovského umu a návrhářství Ady, originální bylo jak různým druhům latek dávala lidské vlastnosti.ada by za trochu lásky a obdivu duši dala, byla naivní a marnivá...ale stejně tak drsný konec kvůli pitomemu chlapovi uf uf uf
Příběh se čte sám. Ano, Ada byla naivní a dlouho trvalo, než sundala růžové brýle, ale i přesto jsem byla příběhem pohlcena a čekala, jak to dopadne. Konec takový taky můžu.
Kniha o dievčine, ktorá urobila mnoho zlých rozhodnutí a k tomu sa jej mnoho zlého i stalo.
Viac k tomu asi nemám, len rozmýšľam, že hoci je to vymyslený príbeh, koľko žien muselo (či chcelo) v ťažkých časoch jednať podobne a stali sa obeťami doby.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Londýn prostituce soudní procesy Dachau (koncentrační tábor) švadleny, krejčí
Literatury, která se týká druhé světové války je ohromné množství a když to srovnám s ostatními, které jsem četla, tak musím dát s čistým svědomím průměr. První třetina se mi četla špatně a dost mě odrazovala Ady naivita, ale zas je pravda, že se příběh vyvíjel od jejích 18ti let. Příběh byl chvílemi dost průhledný, ale postupně mi Ady bylo opravdu líto a díky tomu jsem u knihy vydržela a dočetla ji. Přiznám se, že závěr jsem nečekala a dost knížce přidal. Pro náročnější čtenáře bych ale doporučila sáhnout po jiné knize.