Krajina půlnočních stínů
Joseph Michael Straczynski
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/470788/bmid_krajina-pulnocnich-stinu-ILR-470788.jpg
5
208
208
Napadli mě. Ukradli mi duši. Propadl jsem iluzorní skulinou v chodníku a skončil na místě opuštěnejch věcí a vykořeněnejch lidí. A jestli do roka nezískám svoji duši zpátky, skončím jako mrtvola, nebo jako jeden z těch průsvitnejch tvorů, který jsem zahlídnul. Říká David Grey, hlavní postava Krajiny půlnočních stínů, atmosférického příběhu o lidských slabostech a daleké cestě k sebepoznání, vrcholného díla J. Michaela Straczynského, známého scenáristy a producenta televizních i komiksových seriálů. Kniha vznikala přes dvacet let. Straczynski chtěl jejím alegorickým příběhem varovat před manipulativností sekt, se kterými měl velmi trpkou osobní zkušenost.... celý text
Literatura světová Komiksy Fantasy
Vydáno: 2021 , Comics CentrumOriginální název:
Midnight Nation, 2007
více info...
Přidat komentář
Silny pribeh se skvelou vytvarnou strankou, cetlo se to vyborne a rychle. Mel jsem tento komiks jen vypujceny z knihovny, tak mozna kdyz na to narazim znova tak se k nemu jeste jednou vratim. Doporucuji.
Jeden z nejlepších komiksů, co jsem kdy četl. Když začnete číst, nepřestanete dokud nejste na konci. Pak nějakou dobu civíte do prázdna a cítíte se, jakoby jste právě snědli něco vyjímečně chutného, co vám připomíná něco z minulosti a vy si nemůžete vzpomenout, co to tenkrát bylo. A jediné na co dokážete myslet, je JEŠTĚ! Ale problém je v tom, že už je to snědené.
Jestli někdo tvrdí, že komiks je pro děcka, tak ať si přečte tohle mistrovské dílo. Po přečtení jsem jen zíral do prázdna a byl jsem naprosto hotovej.
Většina komiksu se nese na vlně totální depky a když si myslíte, že je všemu konec, tak vás autor vyvede z omylu. Davidova oběť mě skoro přivedla k slzám. Tak jsem se do příběhu i do Davida Graye vžil.
Straczynského doslov mě pak taky dostal. Popravdě jsem ho přečetl jako první, takže jsem metaforu putování Davida Graye pochopil, ale přesto... Přečetl jsem stovky komiksů, ale tenhle bude u mě VŽDYCKY na BEST OF THE BEST pozici. Vřele dopručuji všem ;)
Absolutní překvapení !!! Pro takového příběhy stojí za to žít. Uvědomuji si, že přečtení tohoto příběhu je jeden z nejkrásnějších zážitku v mém životě a jsem velmi šťastný, že jsem to mohl prožít. Sondáž do hloubi lidského srdce, dokonalé ztotožnění s hlavním hrdinou. Emoce, pláč, naděje a pochybnosti o sobě samém, analýza sebe samého- takto má příběh působit.
Dlouho jsem se odhodlávala, ale pak jsem tenhle grafický román zhltla téměř naráz! Neskutečně výjimečný příběh! A ilustrace...a ta symbolika a odkazy...Nemám slov, zkrátka jděte do toho!
Dočetla jsem někdy v jednu ráno. A koukám, že nejsem jediná, kdo si myslel, že začne a zbytek dá druhý den. Jenže u Krajiny to nejde. Já dokonce nemohla ani po přečtení spát, stále jsem myslela na ten nádherný příběh. A poslední třetina byla tak hluboká, až jsem místy ztrácela dech. Krajina půlnočních stínů je komiks, kterým bych omlátila hubu každému, kdo mi bude tvrdit, že to jsou jenom hloupé obrázky pro děti, co jsou líný číst.
Jeden z nejlepších Road trip komiksů, co jsem četl.
Krásná kresba a skvělý příběh. Krajina Půlnočních Stínů se skvěle čte a baví od začátku do konce.
Když David říká Laurel, jak stojí zato žít i kvůli maličkostem, tak mi skoro ukápla slžička.
Kdybych měl napsat, v čem tkví hlavní kouzlo Krajiny půlnočních stínů, pak je to do detailu propracovaná líbivá kresba. Tvoří tak protipól velmi temného příběhu. Snadno přístupná kresba nutí k rychlému otáčení stránek, zatímco hloubka tématu naopak četbu zpomaluje. Kniha je mixem filozofických debat vedených ústřední dvojicí a akčních scén, kdy David a Laurel bojují s pěšáky.
Neuvěřitelné jak někdo může ze svých životních zkušeností vytvořit tak úžasné dílo jako je tohle. Ilustrace tak jako příběh dokonalost!
To mi připomnělo jednu vlastní procházku K.P.S., kdy jsem já Buddhista narazil na dva dotěrný Jehovisty a kolem psa venčící holky posměšně prohodily něco o Aštaru Šeranovi... zatímco Bůh ve světle lampy nad hlavama nás všech mrazivým vánkem říká - Co to má bejt, logická hádanka?! Naštěstí za sebou furt nemam skutečnej vztah, kvůli kterýmu by všechny ty metafory dokázaly krutě zabolet, ale stejně jsem se zas rozpomněl na zdaleka nejmilejší bytost ženskýho druhu, jejíž zážitky tohodle rázu mi zlomily srdce. A ani o tom neví. Prostě Moore má Vendetu, Miller Drsný sbohem, Ennis Preachera a Straczynski si voprskle vykračuje na pomezí nejzásadnějšího z nich všech:) Krezba děsivě reálná, halt dokonalej komiX.
Straczynskiho mám rád, jelikož je to velmi dobrý scénárista, který umí pracovat s postavy a s příběhy. Když, jsem začal číst Krajinu půlnočních stínů, tak jsem byl z počátku zklamaný. Prostě mě to nepřišlo jako dílo, které na každém rohu sklízí samé ovace. Jenže, v tom je pravá síla Straczynskiho tvorby. Příběh nemusí gradovat od prvního panelu na první stránce. Tady se to, ale buduje přes pomalé náznaky, toho jak moc je všechno špatné. První vlaštovkou je setkání s Arturem a vyprávění jeho příběhů, další je příchod Lazara, zachránění dětí, setkání u ohně, záchrana ex-manželky, poslední pomoc ztracenému příteli atd. Čím dál jsem v příběhu na cestě tím více, nám začne na obou hrdinech záležet a takové drobné náznaky v dialozích nebo ve výrazech obličejích, jsou k nezaplacení. Dost tomu také pomáhá, že postavy jsou neustále vystavovány otázce volby. A pak přijde poslední třetina knihy, která se čte jedním dechem a všechno v ní do sebe začne krásně zapadat. Je to také tím, že už víme, jaké jsou karty na stole a jaká bude otázka volby a co ta volba bude obsahovat. A ono to funguje skvěle. Konec sám osobě není moc dobrý, ale epilog je výborný. Krajina půlnočních stínu je komiks, který krásně rezonuje. Na počátku z něho nejste moc nadšený, ale ke konci se od komiksu nemůžete skoro odtrhnout a dojme Vás. Velmi dobrá práce.
Výborné, dalece přesahující samotný žánr. S přívlastkem 'fantasy komiks' rozhodně nesouhlasím, dle mého pohledu se spíš jedná o jakousi alegorii a fantaskní parafrázi poměrně běžných životních otázek a situací. Kniha může být obtížně stravitelná pro věřící, i když víru jako takovou přímo neshazuje, naopak s ní pracuje. To je zase pro ateistu trochu problém, protože pokud je pro vás jedna z hlavních premis, která pracuje s teorií stvoření a konvenčním pohledem na náboženství, neplatná, těžko plně oceníte následný rozkol a vcelku logickou argumentaci hlavního "záporáka" (schválně dávám do uvozovek).
I proto pro mě byly tím nejsilnějším z celé knihy vedlejší příběhy a vsuvky, z kterých mě chvílemi až mrazilo. Tak jako tak se jedná o vrcholné dílo, ke kterému se budu rád čas od času vracet a zamýšlet se nad ním.
Jeden z prvních komiksů, které jsem přečetl. Psal se rok 2005, kdy ke mně tento komiks doputoval a příběh mě naprosto uchvátil. Kresba v té době nádherná a já věděl, že na tento komiks nezapomenu (bohužel jsem měl Krajinu jen zapůjčenou). Na konci minulého roku vyšel tento komiks díky CC a já ho ihned zakoupil. Zajímalo mě, jestli mne opět dostane, jestli se do příběhu ponořím i po letech, jestli se budu těšit z každého políčka obrázku, kde bude vyobrazena Laurel. Deset let trvalo mému druhému shledání a kniha zapůsobila stejně. Dílo, které by si měl každý fanda dobrého příběhu přečíst. Tak tedy nashledanou za deset let Laurel, Davide, Krajino..............
Začal jsem číst před půlnocí, že rozečtu a budu pokračovat déle. A šel spát nakonec asi před půl druhou, protože se nedalo odtrhnout. Člověka to opravdu vtáhne a je zvědavý jak to skončí. Bohužel konec jsem čekal ještě trochu lepší, resp. možná jsem byl příliš natěšený. Ale plný počet hvězd si to určitě zaslouží, protože takhle mě něco celkem dlouho nebavilo.
Také příjemné zjištění, že to bylo fantasy. Já po sběžném přečtení anotace čekal spíše nějakou "detektivku" a ono to bylo něco ve stylu Gaimana Nikdykde apod.
Kresba byla v pohodě, ale tady pro mě byla hlavní stejně dějová linka. Jen jsem jako věřící měl celkem problém s kritikou Stvořitele
tohle dílko je pro mě vrcholem komixové tvorby. komixů už za sebou pár mám, ale tenhle byl totálním překvapením. co dialog to filozofická narážka. příběh samotný byl vlastně putováním životem se vším všudy.
Tohle byl kdysi snad můj první velký barevný a drahý komiks a já jsem zjistil, že už si vůbec nepamatuju o čem to bylo, tak jsem si to přečetl znova. No, už z toho nejsem až tak odvařený jak před deseti lety, kdy jsem neměl tolik srovnání. Je to furt dost dobrý, přímočárý mainstream, kde je zlo a dobro zcela jasně definované a žádných velkých zvratů se čtenář nedočká. Komiks se taky snaží evokovat v lidech to nejlepší, nevzdávat se a mít krystalicky čistý charakter jako každý správný americký polda. Kresba je fakt pěkná, čistá, propracovaná, akorát kdyby ti hlavní hrdinové nebyli takoví katalogoví. Taky odpouštím překladateli auťáky, fára a další jazyková zvěrstva, jakož i autorovi to, že pro efekt celý rok byl na obloze cca 10x větší měsíc než je běžné a ještě skoro furt v úplňku a jiné drobné nelogičnosti, a trochu patetického pseudohlubokobiblického žvatlání. Celkově je to zkrátka ne úplně klasický příběh zlo/dobro, který se dá co deset let znova a znova s chutí za jeden den zhltnout. Jsem nad spodní hranicí pěti hvězd, někde u 85% a musím přiznat, že tomu přidalo nejvíc to psané slovo nakonci, kde autor vysvětlil původ Lidu půlnočních stínů a dva paralelní světy, denní a noční na jednom místě + dlouhé procházky. To mě vzalo hodně a rozumím tomu, proto nemůžu jít níže.
Jo a ještě musím podotknout, že první vydání v pevné vazbě z roku 2004 je na úžasném papíru - pevném a hlavně se ty černé plochy neomacávají, nezůstávají na nich otisky. To když čtu nové Hellboye, tak je papír lesklejší, ale jde na černé vidět úplně vše. Papír, který byl použit zde by se měl používat pořád (i když asi je dražší, protože je i poměrně hrubý).
Autorovy další knížky
| 2009 |  Krajina půlnočních stínů |
| 2016 | Spider-Man |
| 2003 | Návrat |
| 2020 | A zrodí se hvězdy... |
| 2014 | Sůva / Dr. Manhattan |
Jak říkával můj táta, dobré zprávy můžou počkat a špatné ne a ne zmizet..