Krakatit
Karel Čapek
Fantastický román líčí životní boj mladého inženýra, vynálezce třaskaviny nesmírné ničivosti, který se zdráhá prozradit výrobní tajemství z obav před zkázou lidstva... Vychází z obdobného vynálezu, jaký autor popsal v Továrně na absolutno. Vynálezce Prokop objeví způsob, jak nechat jakoukoliv látku rozpadnout na atomy. Při tom se výbuchem uvolní obrovské množství energie. Vyrobí látku zvanou „krakatit“; nejstrašnější výbušninu na světě, kterou je možné přivést k výbuchu na dálku elektromagnetickými vlnami. Prokop si uvědomí dosah svého objevu - vlastník krakatitu by se mohl stát vládcem světa. Uvědomí si to i jiní a pokoušejí se Prokopa o vynález připravit. Část vzorce získá bývalý Prokopův spolupracovník Tomeš a snaží se výbušninu vyrobit také. Prokop svodům odolá, vzorec neprozradí a ke konci je svědkem tragického výbuchu laboratoře, v níž se Tomeš pokoušel výbušninu připravit. Prokop, blouznící v horečkách, se na závěr setkává s pohádkovým stařečkem - bohem a přijímá od něj smiřující poselství o dobru a nutnosti dělat pouze věci prospěšné lidem.... celý text
Přidat komentář
Dílo mě vůbec nezaujalo. Jedinou zajímavostí je, že K. Čapek předpověděl atomovou bombu už v roce 1924. Myslím si, že kdyby měla kniha tak o 100 stránek méně, dozvíme se stále tu stejnou pointu.
Krakatit mě moc nenadchnull. Místy se četl poměrně dobře a místy jsem se zase nudil. Přišlo mi, že je kniha nejen o Krakatitu, ale i o vztahu Prokopa k ženám. Zamiluje se hned do každé, kterou vidí. Princeznu chvílemi miluje a chvílemi zase proklíná.
Velice blouznivý a současně zcela jednoznačný je tento příběh vynálezce zmítaného touhou učinit obrovské věci, poháněného horečnatou láskou k neznámé ženě a kolísajícího na hranici sobeckosti a lidskostí svých skutků. Zápas o strašlivý objev Krakatitu je opravdu strhující, plný napětí s notnou dávkou dobrodružství, prostoupený nejhlubšími city doslova trhajícími hrdinovu duši, postupným vývojem událostí odhalující nebezpečí lidské dychtivosti po definitivním ovládnutí hmotného světa a zdůrazňující nutnost odpovědnosti a etického konání. Jeho poselství je tak naprosto zjevné a stále živé i v dnešní, znovu poměrně pohnuté, době. 100 %
Krakatit mne moc nezaujal, kolísání v úsudcích Prokopa na mne místy působilo až nepravděpodobně.
Kniha je napnutá dějem, celou dobu jsem cítil sílu emocí touto knihou procházejících. Není to ani moc stručné ani zdlouhavé, přesto to má jakýsi náboj... jakousi výbušnou energii. Do příběhu se hned začtete. Zmítáte se v této bouři citů. Fantastická kniha, prostě WOW! Díky Čapku za tento nezapomenutelný zážitek.
Bohužel mě se nepovedlo do této knihy začíst. Něco mi tam nesedělo, občas byly některé části nudné. Sem tam se vynořila jiskřička naděje, ale konec mě zklamal. Pan Čapek byl určitě skvělý spisovatel, ale pro jiné čtenáře než jsem já.
Z Čapkova Krakatitu jsem poněkud rozpačitá a to z toho důvodu, že v knížce jsou výborné a napínavé pasáže a potom části, které mi přišly úplně mimo dějovou linii, zbytečné, jako by pouze sloužily k vyplnění děje. Takže jsem se chvíli výborně bavila a chvíli se hryzala nudou a přemáhala se, abych četla dál. Celkově mě Krakatit spíše zklamal, čekala jsem víc.
Krakatit je pro mě nejlepší Čapkova kniha na rozdíl od názoru učitelů češtiny. Snad jsem Čapka přečetl kompletně už na střední škole. Čapek je pro mě skvělej i dnes. Všechny jeho "kapesní povídky" si velmi dobře pamatuju.
Je to první kniha, kterou jsem od autora četla, a musím říct, že mě příliš neoslovil styl jeho vyprávění. To, co jsem od knihy očkávala, se dělo jen na záverečných padesáti stranách, těch třista předtím bylo vyplněno popisováním pro mě nepříliš zajímavých útrap hlavního hrdiny. Asi jsem nepochopila pravou hloubku příběhu, o které věřím, že tam někde je. Třeba někdy příště.
Do knihy jsem se pustila s nadšením, ale to pomalu ochablo, děj byl sice zajímavý, ale velice se táhl. A na konci mě něco chybělo...
Myslím, že pojem český thriller podle českých pravidel je přesně ten výraz, který vystihuje naprosto přesně charakter románu. Není plný vypntuných amerických emocí, síly a schopností bez hranic ... a přesto s jedním hlavním hrdinou a zachráncem. Opět lidský příběh založený na úžasné "odkoukané" znalosti charakterů. Krásné popisy, které svou melodičností nabourávají "strohý" styl, který by člověk u podobného žánru čekal. .... Prostě knížka, která se zařazuje to typicky české linie Hašek, Čapek, Škvorecký, Hrabal ...
Asi jsem čekala něco jiného....něco především o třaskavině zvané krakatit....ne příběh šíleného, zmrzačeného věčně vášní zmítaného chemika, který asi představuje sám o sobě třaskavinu. Pořád jsem čekala, že se to nějak "rozjede", ale ve 1/2 knihy stále nic...jsem ráda, že už jsem to dočetla
U téhle knihy nedokážu pochopit, kvůli čemu ji mnoho lidí hodnotí jako slabou. Knihy nečtu vícekrát, ale tuhle jsem přečetl čtyřikrát a pokaždé, když ji vezmu do rukou, musím ji otevřít a alespoň pár stránek znovu přečíst. Líbila se mi, když mi bylo 15, když mi bylo 30, líbí se mi i dnes. Sotva přečtu pár řádků, začnu se topit v řece tajemna a bez dechu hltám další řádky. K tomu ta Čapkova krásná čeština. Mé hodnocení: 100 %.
Pro mě trošku slabší kniha od Karla Čapka. Čekala jsem pojednání o hrůze války a výbušninách a o jejich hrozbách. Ale dostala jsem tak trošku malý románek o doktoru Prokopovi a princezně. Místy mi to připadalo zamotané a nešlo se v ději dobře orientovat. Viděla jsem i film Otakara Vávry. A musím říct, to samé - místy excelentní, ale v některých místech nepřehledné a nelogické.
Kniha, která se mi velmi líbila a dokud jsem nedočetl, neměl jsem klid :-) Podle mého názoru obstojí i před moderními, precizně vykalkulovanými literárními thrillery, i když v sobě zahrnuje i hodně filozofických úvah.
Štítky knihy
zfilmováno 20. století česká literatura rozhlasové zpracování Karel Čapek, 1890-1938 utopické romány české romány sci-fi romány
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Dost nadčasové dílo o technickém pokroku lidstva, které jej vede do záhuby, neboť mnoho těchto technických vynálezů je následně použito proti lidem. Dnes to není jinak. Postava inženýra Prokopa zobrazuje vnitřní rozervanost lidské duše, ve které je nahromaděno mnoho protichůdností, jako vůle, odpovědnost, touha, láska..., které zkoušejí a pokoušejí lidský charakter. Velmi dobře tuto předloho zpracovat ve filmu Otakar Vávra - http://www.csfd.cz/film/9458-krakatit/.