Krakatit
Karel Čapek
Fantastický román líčí životní boj mladého inženýra, vynálezce třaskaviny nesmírné ničivosti, který se zdráhá prozradit výrobní tajemství z obav před zkázou lidstva...
Přidat komentář
Dobrá, ale místy trošku nudná kniha (ve srovnání s Čapkovýmy dramaty jako třeba R.U.R nebo Bílá Nemoc). Upřednostnila bych více prostoru věnovaného Krakatitu a především problému/otázce absolutní moci a osobní odpovědnosti... na úkor ne až tak zajímavých Prokopových milostných dobrodružství. Nejvíce se mi líbil začátek (po příjezd k Tomešovým) a konec (od chvíle co Prokop opustil zámek), zvláště pak úplný konec.
Formálna stránka geniálna, obsahová však až tak veľmi nie. Čakal som, že Krakatitu sa bude venovať viac priestoru, namiesto toho sa väčšina knihy zaoberá milostnými avantúrami hlavného hrdinu. Aj tak však výnimočná kniha, s výnimočným záverom.
Konec knihy je úžasný, ale mě osobně se kniha četla trochu hůře a roztříštěněji než třeba Válka s Mloky. Přesto výborná kniha. Opět je chyba v člověku. Za svou zkázu si může vždy člověk sám a je to naprostá pravda. Za zkázu si můžeme MY. :-)
Tady je Čapek takový odvázanější, lidštější, ukázal, že má taky koule.
Jednoznačně nejlepší věc, co jsem od něho četl!
Štítky knihy
zfilmováno 20. století česká literatura rozhlasové zpracování Karel Čapek, 1890-1938 utopické romány české romány sci-fi romány
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Když tak pročítám komentáře k této knize, skoro se stydím za své hodnocení, ale já prostě nedokážu této knize dát větší hodnocení než 1/5*. Vím, že to je hodnocení "buranské", a tudíž zde popíši v pár bodech, jak jsem k němu dospěl.
1. Nuda.
Jsou knihy, kde děj není podstatný a jde například o atmosféru (Cesta, Stařec a moře), a pak jsou knihy, kde děj by měl být tím, co celou knihu táhne. Tím druhým případem je i Krakatit. Bohužel děj Krakatitu je tak strašně plytký, že jsem poprvé v životě u knihy usnul. Prostřední část knihy, která má cca 150 stran (část s princeznou), měl autor zredukovat na třetinu. A to maximálně.
2. Prokop
Hlavní hrdina knihy je se vší slušností hlupák. Chová se iracionálně, dětsky a dá se říci, že jeden z mála důvodů proč jsem knihu dočetl byl, že jsem doufal, že Prokop zhyne strašnou smrtí (viz. Bílá nemoc).
3. Krakatit není o Krakatitu
Kniha se měla jmenovat "Milostné hrátky bláznivého vědce Prokopa, aneb Jak jsem vynalezl bombu".