Krakatit
Karel Čapek
Čapkův román Krakatit vychází z obdobného vynálezu, jaký autor popsal v Továrně na absolutno. Vynálezce Prokop objeví způsob, jak nechat jakoukoliv látku rozpadnout na atomy. Při tom se výbuchem uvolní obrovské množství energie. Vyrobí látku zvanou „krakatit“ – nejstrašnější výbušninu na světě, kterou je možné přivést k výbuchu na dálku elektromagnetickými vlnami. Prokop si uvědomí dosah svého objevu – vlastník krakatitu by se mohl stát vládcem světa. Uvědomí si to i jiní a pokoušejí se Prokopa o vynález připravit. Část vzorce získá bývalý Prokopův spolupracovník Tomeš a snaží se výbušninu vyrobit také. Prokop svodům odolá, vzorec neprozradí a ke konci je svědkem tragického výbuchu laboratoře, v níž se Tomeš pokoušel výbušninu připravit. Prokop, blouznící v horečkách, se na závěr setkává s pohádkovým stařečkem-bohem a přijímá od něj smiřující poselství o dobru a nutnosti dělat pouze věci prospěšné lidem.... celý text
Přidat komentář
Slova chvály na toto dílo absolutně nechápu. Jedině pokud někdo chtěl číst dokola popisy, jak ing. Prokop koktavě přemýšlí, občas promluví a zmateně uvažuje o ženách. Pořád se opakuje scénář: láska, pochychnosti, vztek, láska... Poté co se na scéně objeví princezna, je to: láska, objímání, pochybnosti, vztek, výbuch...
Neříkám, že nejsou světlé okamžiky, vše co se týká tématu knihy, tedy krakatitu a obecně práce ing. Prokopa, je velice zajímavé a probleskává zde to, čím podle mě kniha měla být. Opravdu nechápu, proč Čapek knihu nazýval Krakatit, proč si potřebu psát o milostné trýzni starého mládence neukojil na samostatné knize a Krakatitu se nevěnoval samostatně.
30%
Zřejmě jedna z těch méně záživnějších knih od Čapka. Začátek byl velmi dobrý, nadšeně jsem hltala vše, co se týkalo Krakatitu, ale po tom převezení do tábora už šla křivka mé pozornosti dolů. Chvílemi jsem nevěděla co je sen/halucinace, co to má všechno znamenat, a konec mi taky moc nevysvětlil. Nápad skvělý, jen kdyby se kniha držela toho názvu.
Všichni mě od Čapkových knih odrazovali. Po přečtení Krakatitu jsem jen seděla s otevřenou pusou. Neuvěřitelné dílo, 5z5!
Nevím, čekala jsem, že děj bude pojednávat o výbušnině Krakatit. Omyl. Zdálo se mi, že se tam neustále řešili vztahy Ing. Prokopa k různým ženám atd.. Vůbec jsem nepochopila, co vlastně Ing. Prokop chtěl, jestli tedy vůbec něco chtěl. Bylo to trochu chaotické, ne že by se to nedalo přečíst, ale podruhé na tuto knihu už asi nesáhnu. Je to moje první kniha od Čapka, bohužel mi zkazila veškeré chutě číst jeho další knihy. Třeba se časem odhodlám.
Zprvu jsem byla opravdu nadšená - kafkovsky temný děj, prostředí Prahy i Týnce, tajemství ohledně Krakatitu a hledání Jiřího Tomše. Jakmile se ale Prokop dostal k princezně, začalo mi činit velké problémy se na text soustředit, možná i proto, že princezna mi byla extrémně nesympatická.
Ačkoliv je celé dílo laděno do Kafky (z mého pohledu), Čapkovi prostě více sedí hry a dějovější věci, se stejným problém se dle mého potýká Továrna na Absolutno.
Kniha dobrá, jen bych čekala propracovanější konec. No nic, nenapsala bych to lépe :D Miluji Čapkův styl, máloco se čte tak dobře.
Opravdu mistrovské dílo. Čapkův styl psaní mi hodně připomíná Kafku, takže jsem byl opravdu nadšený. Skvělý nápad, atmosféra a jednotlivé charaktery, který zde vystupovaly mne těšili po celou dobu čtení. Například postava mlčenlivého pana Holze je obzvlášť zajímavá. Spokojenost, chystám se na R.U.R. a Bílou nemoc.
Nikdy bych nevěřil, že to u Karla Čapka napíšu, ale tato jeho kniha mě nebavila. Kromě vizionářské vize atomové bomby a několika spíše načrtnutých myšlenek (např. k čemu je vlastně lidstvu takováto síla) je ostatní děj neuvěřitelně plytký a často zmatený. K Prokopovi jsem si nedokázal vytvořit žádný vztah, jedině snad záporný, a v jeho chování jsem neshledával nic racionálního či pochopitelného. Kromě Anči a jejího otce jsem žádné z postav pořádně nerozuměl a tím jsem jen těžko hledal nějaké pochopení či vysvětlení pro jejich činy a chování. Ovšem upřímně: jak jsem otáčel přečtené stránky, tak mi to bylo čím dál tím víc jedno... Naprostý souhlas s tondavonem.
Velice zajímavý literární počin, který je vzhledem k roku vydání stále aktuální a časově nezávislý. Nevím jestli se mi to pouze nezdálo, ale hlavní hrdina Prokop mi svou rolí velmi připomínal Juliana Sorela z románu Červený a černý od Stendhala. Domnívám se, že je zde jakási paralela, kdy oba tito hrdinové byli vrženi okolnostmi ze společenské spodiny do společenské smetánky, kde na úkor jejich původu získávají všeobecný obdiv a srdce neojobdivovanějších žen. Ono je ve finále vcelku i rozuzlení podobné. Co myslíte?
Fajnovka z povinné četby.
Knihu doporučuji i když se spoustu lidem moc nelíbí, nedocení ji.
Prvních několik stráněk jsem se nutila do čtení...ale když jsem se prokousala (pro mě) nudným začátkem, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Skvělá kniha, jsem ráda, že jsem ji hned neodložila, když mě nezaujaly první stránky.
Nemůžu hodnotit, protože jsem ani nedočetla :( Nebavilo mě to (hlavně zbytečné zdlouhavé popisy), a tak jsem knihu odložila.
Zdálo se mi, že se Čapek příliš věnuje milostným zápletkám s princeznou. Očekával jsem více děje ohledně krakatitu. I tak mě kniha bavila od začátku do konce, i přesto, že jsem místy dělalo problém se vyznat v tom, co je blouznění a co realita.
Karel Čapek je pro mě nejlepší český spisovatel. Krakatit i další jeho knihy jsou ukázkou jeho génia. Čtou se jedním dechem a po přečtení ve vás zůstane něco nad čím jste nuceni přemýšlet.
Zpočátku fascinující, na jak světové úrovni Čapek kouzlí, nejen se slovy, ale i s atmosférou. "Porouchanost" Ing. Prokopa, začátek v Praze, následující sen v horečkách, "Lolita" Anča a ono lehké sexuálno narážek, které naše paní češtinářka na SŠ považovala za důkaz, že je Krakatit své doby raritou a nejerotičtějším meziválečným románem - to vše jsou senzační ukázky spisovatelského umu. Jenže pak se příběh začne pachtit v nudnějších a mdlejších částech s Carsonem, politickými tahanicemi, princeznou, demonstracemi síly Krakatitu, atd. Zkrátka a dobře, forma i obsah od druhé půlky upadá.
Chtěl jsem zkusit nějaký Čapkův román (R.U.R. se mi jako zástupce div. hry líbilo na 5*), ale Krakatit mě moc nenadchnul... čekal jsem příběh o přelomové výbušnině, ale nějak mi tam vadilo, že Prokop řešil víceméně jen samý ženský. Za mě 3*.
Skvělá kniha,velmi čtivá,děj románu se nachází na hranici snu a skutečnosti a často není zřetelné, o kterou rovinu se vlastně jedná.
Kdesi jsem četl, že Prokop má být symbolem muže, který hledá ve všech dívkách pravou, čistou lásku. Na mě teda působil jako pěknej přelétavej sukničkář. Kdo ví, třeba i Casanova byl jen pilným hledačem pravé a čisté lásky. :D
Štítky knihy
zfilmováno 20. století česká literatura rozhlasové zpracování Karel Čapek, 1890-1938 utopické romány české romány sci-fi romány
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Kniha se dobře čte, ale místy je to zamotané a zmatené. Začátek je opravdu dobrý, ale později už je to zdlouhavější.