Krakatit
Karel Čapek
Fantastický román o mladém inženýrovi, který se snaží zabránit zneužití svého nebezpečného vynálezu. Dramatický, umělecky sugestivní román líčí životní souboj geniálního českého vynálezce ing. Prokopa s mezinárodními zbrojařskými monopoly o využití nebezpečné trhaviny, která sice může někdy lidstvu pomáhat, ale ve špatných rukách také způsobit nedozírnou katastrofu. Autor nejenže vytušil tehdy ještě vzdálenou éru rozvoje atomové fyziky, ale také umělecky působivě vyjádřil závažný problém odpovědnosti vědce za to, jakým způsobem bude jeho objevů využito v budoucnosti.... celý text
Přidat komentář


Jak už je u Čapka zvykem, kniha popisuje v podstatě vše, co je na člověku špatné. To, co člověku mělo sloužit, ulehčit práci, technická revoluce, nové objevy, to najednou začalo sloužit jiným účelům - válečným. To, co mělo pomáhat, ničilo. A o nic jiného nejde ani v Krakatitu. I ten totiž ničil
Když nad tím tak přemýšlím, tak je to vlastně Bílá nemoc s láskou na pozadí a navíc v próze (a trochu v opačném gardu je tu lék x krakatit). Ale proč by taky ne, obě dvě knihy jsou bez pochyby kvalitní, u Krakatitu jsem se kolikrát i zasmál, jen v mém hodnocení dávám víc hvězd knihám, které bych si spíš přečetl znovu.


Pro mě těžké hodnotit...chvílemi dost ,,schíza", hlavně tedy konec- ten jsem vůbec nepochopila, takže vlastně nevím, jak to dopadlo(zbláznil se? další horečky? sen?...). Ale přesto jsem knihu přečetla jedním dechem. Navíc ta hluboká myšlenka láska x válka nutí k zamyšlení. Ještě jedna věc je z příběhu zřejmá- géniové to nemají v životě jednoduché.


Dost nadčasové dílo o technickém pokroku lidstva, které jej vede do záhuby, neboť mnoho těchto technických vynálezů je následně použito proti lidem. Dnes to není jinak. Postava inženýra Prokopa zobrazuje vnitřní rozervanost lidské duše, ve které je nahromaděno mnoho protichůdností, jako vůle, odpovědnost, touha, láska..., které zkoušejí a pokoušejí lidský charakter. Velmi dobře tuto předloho zpracovat ve filmu Otakar Vávra - http://www.csfd.cz/film/9458-krakatit/


Dílo mě vůbec nezaujalo. Jedinou zajímavostí je, že K. Čapek předpověděl atomovou bombu už v roce 1924. Myslím si, že kdyby měla kniha tak o 100 stránek méně, dozvíme se stále tu stejnou pointu.


Krakatit mě moc nenadchnull. Místy se četl poměrně dobře a místy jsem se zase nudil. Přišlo mi, že je kniha nejen o Krakatitu, ale i o vztahu Prokopa k ženám. Zamiluje se hned do každé, kterou vidí. Princeznu chvílemi miluje a chvílemi zase proklíná.


Velice blouznivý a současně zcela jednoznačný je tento příběh vynálezce zmítaného touhou učinit obrovské věci, poháněného horečnatou láskou k neznámé ženě a kolísajícího na hranici sobeckosti a lidskostí svých skutků. Zápas o strašlivý objev Krakatitu je opravdu strhující, plný napětí s notnou dávkou dobrodružství, prostoupený nejhlubšími city doslova trhajícími hrdinovu duši, postupným vývojem událostí odhalující nebezpečí lidské dychtivosti po definitivním ovládnutí hmotného světa a zdůrazňující nutnost odpovědnosti a etického konání. Jeho poselství je tak naprosto zjevné a stále živé i v dnešní, znovu poměrně pohnuté, době. 100 %


Krakatit mne moc nezaujal, kolísání v úsudcích Prokopa na mne místy působilo až nepravděpodobně.


Kniha je napnutá dějem, celou dobu jsem cítil sílu emocí touto knihou procházejících. Není to ani moc stručné ani zdlouhavé, přesto to má jakýsi náboj... jakousi výbušnou energii. Do příběhu se hned začtete. Zmítáte se v této bouři citů. Fantastická kniha, prostě WOW! Díky Čapku za tento nezapomenutelný zážitek.


Bohužel mě se nepovedlo do této knihy začíst. Něco mi tam nesedělo, občas byly některé části nudné. Sem tam se vynořila jiskřička naděje, ale konec mě zklamal. Pan Čapek byl určitě skvělý spisovatel, ale pro jiné čtenáře než jsem já.


Z Čapkova Krakatitu jsem poněkud rozpačitá a to z toho důvodu, že v knížce jsou výborné a napínavé pasáže a potom části, které mi přišly úplně mimo dějovou linii, zbytečné, jako by pouze sloužily k vyplnění děje. Takže jsem se chvíli výborně bavila a chvíli se hryzala nudou a přemáhala se, abych četla dál. Celkově mě Krakatit spíše zklamal, čekala jsem víc.


Krakatit je pro mě nejlepší Čapkova kniha na rozdíl od názoru učitelů češtiny. Snad jsem Čapka přečetl kompletně už na střední škole. Čapek je pro mě skvělej i dnes. Všechny jeho "kapesní povídky" si velmi dobře pamatuju.


Je to první kniha, kterou jsem od autora četla, a musím říct, že mě příliš neoslovil styl jeho vyprávění. To, co jsem od knihy očkávala, se dělo jen na záverečných padesáti stranách, těch třista předtím bylo vyplněno popisováním pro mě nepříliš zajímavých útrap hlavního hrdiny. Asi jsem nepochopila pravou hloubku příběhu, o které věřím, že tam někde je. Třeba někdy příště.

Do knihy jsem se pustila s nadšením, ale to pomalu ochablo, děj byl sice zajímavý, ale velice se táhl. A na konci mě něco chybělo...


Myslím, že pojem český thriller podle českých pravidel je přesně ten výraz, který vystihuje naprosto přesně charakter románu. Není plný vypntuných amerických emocí, síly a schopností bez hranic ... a přesto s jedním hlavním hrdinou a zachráncem. Opět lidský příběh založený na úžasné "odkoukané" znalosti charakterů. Krásné popisy, které svou melodičností nabourávají "strohý" styl, který by člověk u podobného žánru čekal. .... Prostě knížka, která se zařazuje to typicky české linie Hašek, Čapek, Škvorecký, Hrabal ...


Asi jsem čekala něco jiného....něco především o třaskavině zvané krakatit....ne příběh šíleného, zmrzačeného věčně vášní zmítaného chemika, který asi představuje sám o sobě třaskavinu. Pořád jsem čekala, že se to nějak "rozjede", ale ve 1/2 knihy stále nic...jsem ráda, že už jsem to dočetla
Štítky knihy
zfilmováno 20. století česká literatura rozhlasové zpracování utopické romány české romány sci-fi rományAutorovy další knížky
1948 | ![]() |
2004 | ![]() |
2017 | ![]() |
2009 | ![]() |
2004 | ![]() |
Jako mnozí tady jsem čekala, že kniha bude spíš o hrozbě války, zneužití obrovské síly krakatitu kvůli ovládnutí světa, ale většinu času se příběh zabývá vztahy Ing. Prokopa s Anči, princeznou a v závěru jakousi bezejmennou ochotnou .... je to spíš zbrklý, vášnivý příběh plný výbušné energie. Scéna, kdy Prokop po zjištění, že je na zámku zavřený, ničí zběsile, co mu přijde pod ruku, vystihuje v podstatě celý román.
________________
".... Nebylo v tobě čisto. Člověk ... má víc myslit nežli cítit. A ty jsi se hrnul do všeho jako střelený."
"Dědečku, to dělal krakatit."
"Cože?"
"Já ... jsem udělal vynález - z toho -"
"Kdyby to nebylo v tobě, nebylo by to v tvém vynálezu. Všecko dělá člověk sám ze sebe."