Král Krysa
James Clavell
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533052/bmid_kral-krysa-65ddedda60181.jpg
5
2277
2277
Asijská sága série
< 4. díl >
Král Krysa (King Rat) je první román Jamese Clavella z roku 1962. Děj se odehrává během druhé světové války a popisuje boj o přežití britských a amerických válečných zajatců v japonském zajateckém táboře v Singapuru. Do příběhu se promítly Clavellovy vlastní zážitky z tříletého pobytu v nechvalně proslulém zajateckém táboře Čangi. Clavell byl jedním z 10 000 přeživších z původně 150 000 vězňů. Jedna z hlavních postav, Peter Marlowe, je autorovým alter egem. Příběh velmi věrně popisuje japonskou mentalitu v době války. Jejich krutost a odhodlání za každou cenu dodržet daný rozkaz dělaly z japonských zajateckých táborů nejhorší a nejtvrdší místa tohoto druhu. Za těchto okolností se ze zajatců stali lidé, kteří už vlastně lidmi ani nebyli. A mezi nimi muž, který i tam dokázal žít. Říkal si Král a králem i byl. Ostatní zajatci ho nenáviděli, avšak také ho potřebovali. Jeho schopnost opatřit nebo prodat nebo sehnat cokoliv, včetně jídla nebo léků ho chránila. Až přátelství s Peterem Marlowem, anglickým důstojníkem, mu ukázalo, že nejen peníze mohou obohatit život. První američtí důstojníci, kteří dorazili po japonské kapitulaci do Čangi, nechápali, jak mohli tito lidé přežít. A zajatci, kteří se tolik let těšili domů, měli najednou strach, strach z budoucnosti, strach z návratu domů. A nejhorší šok to byl pro Krále, pro člověka, který byl v táboře téměř bohem a tam venku nebyl nic, bez domova, bez přátel, zlomený a sám. Tři a půl roku strávených v Čangi podkopalo fyzický i psychický stav zajatců. A přesto přežili Přestože je kniha řazena do kategorie beletristické četby, její výpověď je založena na reálné existenci množství podobných zajateckých táborů. Autor dokázal (snad díky vlastním zážitkům ze zajetí v Čangi) dodat knize přesně tolik autentičnosti. Příběh se svým způsobem staví proti odsudkům nasazení atomových bomb vůči Japonsku, jehož odpor byl rychle zlomen těmito krajními prostředky.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno:
2023
,
Audioteka
Originální název:
King Rat, 1962
Interpreti: Jiří Dvořák
více info...
Přidat komentář
Svet ve svete, hierarchie ve snaze prezit v zajateckem tabore.. Vyborna, poutava knizka od ktere se neslo odtrhnout.., prezit, jakkoliv... P.S. Nedate si nekdo kralici stehynko ???
Jak to v životě chodí... A nemusíme žít v zajateckém táboře, abychom tomu rozuměli, alespoň trošičku. A proto nás to tolik děsí.
Výborná kniha. Poprvé jsem ji četl před mnoha lety - na vojně - moc se mi líbila a dávala mi naději, že to jednou zkončí. Líbí se mi pořád a film mi přišel také skvělý. Vrcholně uspokojivé. Doporučuji.
Je to docela čtivé a člověk se doví spoustu věcí o situaci, o které neměl tušení. Ale je to staré, ach tak staré!
Vynikající román o lidech v malém světě, který je vytvořen z ostnatých drátů, malých porcí jídla a strachu. Kniha má těžkou, dusivou atmosféru, protože jste v jednom kole v průseru, navíc je všude pořád smrad a vlhké horko. Je to totiž napsáno tak dobře, že se doslova stanete obyvatelem Čangi, zajateckého tábora v Japonsku. Clavell Vás pomocí Krále a Petra Marlowa, dvou hlavních postav, seznámí s tím jak to v táboře chodí a jak to všechno přežít. Smrt si ochutnáte zblízka a bude Vám zle... nejen ze smrti a utrpení, ale hlavně z lidí.
Výborná knížka, co dodat? Takový ten druh čtiva, kdy jste rádi, že žijete svůj život v mírové Evropě a na svobodě.
Přiznám se, že začátek knihy mi přišel natolik zvláštní, že jsem nechápala, proč je tak vysoce hodnocena. Měla jsem zmatek v postavách a pletlo se mi, ke které patří národnosti. A hlavně jsem měla dojem, že se v knize vůbec nic neděje. V jednu chvíli ale přišel obrat k lepšímu, děj se rozjel, a to hned několika směry. Následovalo poutavé čtení o tom, jak zoufalá doba vede k zoufalým činům a jak se člověk přizpůsobí čemukoliv, jen aby přežil. To vše v dusivé atmosféře zatuchlého zajateckého tábora, kde se nad úplavicí už nikdo nevzrušuje a jedno slepičí vajíčko je velkým jměním. Závěrečná část příběhu byla úžasná - konfrontace s mimotáborovým světem, v jejímž světle se teprve ukázaly všechny důsledky živoření fyzického i psychického. Jsem ráda, že Královu sebranku na konci nenapadlo pomstít se Královi nějakým fatálním způsobem, zahrnující třeba krysí farmu a její otevřené klece... O to silněji působí "krysí" závěr knihy, který shrnuje vše.
Ještě bych poznamenala, že přeložení jména Peter jako Petr nebylo úplně nějšťastnější, hlavně ve tvarech Petříček a Péťa mi to přímo trhalo oči. Všechna ostatní jména zůstala anglická (kromě King-Král) a jen Marlowe si vytáhl... prostě černého Péťu. Podivná slova mě občas zarazila i na jiných místech, evidentně bylo hodně čerpáno z překladu z roku 1972. Je to trochu nesourodé.
Pro každého je normálnost naprosto jiná věc. Pro zajatce to byla váha pod padesát kilo, všudepřítomné blechy, žádný stud, hlad a strach. Ovšem strach, který je zachvátil po zjištění, že mají opustit tyto své "jistoty" byl daleko horší. Ze začátku mne kniha moc nebavila, ale postupně začnete žít v Čangi spolu s hlavními hrdiny a stejně jako oni přestanete chápat okolní (normální) svět. A začnete stejně jako oni vzhlížet ke Králi.
Naprosto zasloužená klasika válečného románu. I po půlstoletí nesmírně působivá, syrová, nemilosrdná. Clavell ty nejabsurdnější hrůzy líčí s lehce cynickým humorem, který je zcela na místě a vykolejenou realitu zajateckého tábora ještě podtrhuje. Morálka, zásady, přátelství a obětavost vedle nelítostného pragmatismu tváří v tvář jedinému cíli: přežít. A pak šok z toho, jak obrovská propast zeje mezi přežíváním v Čangi a životem venku, z toho, jak nenápadně a přitom neodvolatelně se za těch tři a půl roku vytvořila, z toho, že i Král najednou není ničím. A nakonec mrazivé finále dokonale završující krysí metaforu.
Neřešitelná morální dilemata, v nichž Clavell neumetá čtenáři cestičku ke "správným" řešením, protože ta neexistují. Neskutečné scény a obrazy: hostina ve věznici, řady latrín, květnatá mluva asijských věznitelů, paranoidní noční honička po prodeji diamantu, okolnostmi "stvořený" transsexuál Sean, krysí farma, setkání zajatců s prvním důstojníkem zvenčí... je toho spousta, co zůstane v paměti. Snad jen to poukazování na rozpor mezi rovnostářstvím Američanů a lpěním na společenské hierarchii Angličanů už trochu zastaralo, ale to je detail. Celkově úchvatná kniha, odvyprávěná tak napínavě, že sotva popadáte dech.
Kniha na mě opravdu silně zapůsobila. Život v zajateckém táboře byl těžký, spousta zajatců přežila díky kamarádům a díky Královi. To byl člověk který dokázal navzdory situaci a prostředí vždy vyčnívat z řady. Je pozoruhodné jak mohou naše zásady a životní předsevzetí vzít za své když se člověk snaží jen přežít. Opravdu pozoruhodná knižka, ještě dlouho mi bude ležet v hlavě než ji vstřebám.
Král krysa je velmi sugestivní román. O to více, pokud jste něco podobného prožili (ne, já díky bohu ne) nebo vám někdo vizuálně přiblížil podobný zajatecký tábor. Měl jsem to štěstí v thajsku (Most přes řeku khwai mě stále ještě čeká přečíst), takže znám to vedro, viděl jsem ty desetitisíce hrobů vojáků padlích v zajetí. Znát atmosféru při čtení pomůže, ač je popsána dokonale. Na knize je však nejdůležitější to jak dokonale vykreslí změnu chování člověka v extrémích podmínkách v kontrastu s návratem do normální reality. Kniha rozhodně stojí za přečtení, protože je emocionálně velmi silná, syrová a poutavá (stejně jako většina Clavellových knih :-)).
Osobně si myslím, že člověk, který se o sebe dokázal takovýmto způsobem postarat v zajateckém táboře, kde jiní umírali jako mouchy, nemohl na svobodě skončit jako osamocený, zlomený muž bez domova a přátel. Jeho energie, chytrost a schopnost se prosadit ho musela i v době míru přivést do společnosti, kde mohl být znovu králem.
"...Klec povolila a Adam se vrhl na žrádlo a zhltl je. Pak si odpočinul a s novými silami se vrhl na další klec a po jisté době zhltl i maso, které bylo v ní. Eva se k němu připojila, a pářili se a sháněli potravu společně. Později se zřítila celá jedna strana krytu, rozbila mnoho klecí a živí se živili mrtvými. A potom slabí živí se stali potravou silných živých, dokud ti, co přežili, nebyli stejně silní. A rvali se mezi sebou a žrali se navzájem.
Adam vládl nade všemi. Byl Král. Až do dne, kdy ho vůle být Králem opustila. Pak pošel a stal se potravou pro ty silnější. A nejsilnější byl vždycky Králem, nejenom zásluhou své síly, ale zásluhou své chytrosti, štěstí a síly dohromady. Mezi krysami."
Poslední odstavec románu říká vše - o té knize, o krysách, o Homo sapiens....
Kniha má bravurní závěr, lepší a promyšlenější i než můj oblíbený Remarque. Jenže závěr netvoří celý příběh. Další skvělou věcí je místo děje, do zajateckého tábora u Singapuru se málokdo odhodlal.
Jenže...
Po celou dobu do posledních 30ti stránek mi tam stále něco chybělo. Na konci jsem si uvědomila, že to byl nedostatek rozboru emocí a myšlenek postav. K rozepsaným pohnutkám došlo až v tom skvělém konci, dle mého pozdě. Ale lepší později než-li vůbec. Člověk sice věděl, že ten nenávidí toho a toho, nebo "kamarádí" s tím a tím, přesto dost často pochyboval. Měla jsem pochybnosti, jaký vlastně Petr a Král mezi sebou mají vztah. Jestli je to opravdové přátelství, či zneužívání naivity Petra atd. Nedokázala bych ani s jistotou říct, jaké povahy byli postavy z příběhu krom pár velmi výrazných rysů. Zkrátka pro mne nedostatek emociálního popisu. Asi je to pouze čtení pro chlapy (s nadsázkou) :)
Popis zajateckého tábora na mě působil dost lehce. Neměla jsem pocit, že by to tam byla nějaká hrůza, ačkoliv je mi jasné, že procházka rájem to nebyla, ale to vím jen díky mému "rozumu" ne díky spisovateli a jeho příběhu. K poznání došlo až v závěru, což je dle mého pozdě.
Naštěstí pointa je naprosto jasná, což oceňuji. Člověk je v jisté společnosti králem a v druhé odpadlíkem.
Jak jen to ohodnotit? Převážná část knihy je průměrná (krom místa děje) se značnými nedostatky, ale s naprosto nadprůměrným závěrem.
PS: Měla jsem opravdu veliký strach, že na krysí farmu se ke konci zapomnělo a nedovíme se, co chudáci krysičky :) Naštěstí ne.
Jedna z nejsilnějších knih,co jsem kdy četla. Nikdy na ní nezapomenu. Četla jsem na doporučení -dnes už kamaradky. Díky Ivanko.
Vynikající kniha obsahující řadu postřehů o lidském chování v situacích vymykajících se zavedeným standardům, tj. v tzv. období míru. Tedy období, kdy jedinec nemusí vycházet s málem, bojovat o to málo, ohýbat, či naopak zůstat nezlomně věrným morálním zásadám, neboť na tom doslova závisí jeho život.
Nejpovedenější je, dle mého názoru, zprostředkování myšlenky, že skutečně trvalá přátelství se nerodí kvapně, nýbrž jen velmi pozvolně, i přes jisté názorové rozpory, které je ovšem nutné si na rovinu ujasnit a vyříkat. Naopak lidé, jež o naší přízeň usilují nejvíce, vývoj vztahů je rychlý a, na prvý pohled, nekomplikovaně jednoduchý, jsou mnohdy první ve frontě na zradu a vytváření problémů do budoucna.
Chlapské čtení. Pocit sebehodnoty získaný z vnějších věcí je to nejpřirozenější pro spoustu nás, ale je to šálení, klam, fata morgana... Těším se, až uvidím divadelní zpracování.
Většina příběhů z prostředí zajateckých táborů je o neutuchajícím vzdoru a plánech útěku, či mučení a krutostech věznitelů. Král Krysa je jiný. Je to příběh o snaze přežít, nezbláznit se, naplnit si břicho, ale i o přátelství a nenávisti mezi zajatci. Myslím, že nejvíc mě oslovila ta posunutá stupnice hodnot, ve které se pro nás obyčejné věci jako vajíčko, cigareta či káva stávají obrovskou cenností. Dále mě samozřejmě oslovila ta ironie, kdy Král touží po svobodě, chystá se na ni a najednou poznává, že na svobodě už není Král.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) přátelství prvotina zfilmováno americká literatura hladovění Singapur zajatecký tábor váleční zajatci válečné romány americké romány
Autorovy další knížky
| 2003 |  Král Krysa |
| 2000 | Tchaj-pan |
| 2009 | Šógun |
| 2009 | Gaidžin |
| 1991 | Šógun (I. díl) |
Výborná kniha,nelze jinak,než doporučit.100%.