Královny nemají nohy
Vladimír Neff
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/145217/bmid_kralovny-nemaji-nohy-145217.jpg
4
351
351
Petr Kukaň z Kukaně série
< 1. díl >
Děj dobrodružného románu se odehrává v rudolfínské Praze a v pozdně renesanční Itálii. Jeho hlavní postavou je mladý rytíř, vášnivý vyznavač pravdy, rozumu a cti. Je synem pražského alchymisty, jemuž se podařilo objevit kámen mudrců. Tento objev přináší však otci i synovi místo žádoucího prospěchu neštěstí a vhání je do řady dobrodružství, v nichž jde střídavě o čest, lásku a mnohdy i o život. "Životním postojem a ušlechtilými cíli svéhofanfánovskypojatého hrdiny vnesl autor do jeho napínavých a zábavných příhod i některé etické a sociální motivy, které vyznačují lidskou společnost odpradávna po dnešek."... celý text
Přidat komentář
Pribeh skvely, zapletka nepusti az do sameho konce, vse se postupne vyviji a graduje, jen misty nekdo vytrhal stranku dve a ty v pribehu chybi.
Skvělá oddychovka na léto. Milý příběh ze středověkých Čech a Itálie. Myslím, že se tímto příběhem nechal inspirovat i p. Vondruška se svým Martinem ze Stvolna. Ale Petr Kukaň de Kukaň je první a jediný :-) určitě se chystám na další díly a moc se těším.
Petr je dítkem štěstěny a má toho zapotřebí, protože se neustále dostává do nebezpečných situací a rozhodně nepřipustí, že královny nemají nohy. Zajímavé, vtipné, nenáročné.
Kniha je velice dobře promyšlená, vývoj se vždy ubíral jinak než jsem čekal.
Dílo se dobře čte, vždy jsem se těšil na další dobrodružství.
Knihu nezbývá než DOPORUČIT všem co dobrodruzi jsou.
I. díl ze série Petr K. z Kukaně.
Prostě něco úžasného, pro seriál dokonalé, jen vyhrát, a už vím, do čeho a do koho bych investovala.
Autor si tohle psaní musel užívat, v době nesvobody je historie tím ostrůvkem svobody pro ideje, vlasteneckou hrdost a naději, je to niterně nejcennějším co spisovatel může mít.
Je zde cítit láska ke své profesi, vzdělaný, citlivý, nadšený pro nespočet dobrodružných akcí, a těch je, v detailech popisů všeho je bravurní,( asi by to byly i komplikace pro seriál :-) ), k tomu i morální zásady jako štít, tak to by mělo extra hodnotu v dnešní době.
Citát: " Nemám touhu po moci, nýbrž, celoživotní přesvědčení, že Pravda, Rozum a Spravedlnost nejsou prázdná slova, nýbrž svaté a činné principy, jenž zdviženy z bláta, do něhož byly zašlapány, byly by s to vynést lidstvo z temnot, v němž bloudí od nepaměti."
Načtená, sluchu lahodící, pro mě Aurovka.
Knihu jsem už přečetla kdysi, nyní jsem se k ní vrátila a znovu jsem se bála a radovala s hlavním hrdinou. Možná v knize vidím víc, než je, ale musela jsem se zamyslet nad pravdomluvností za každou cenu, nebo třeba kam vede snaha pomoci a být spravedlivý, pokud má člověk možnost řídit a rozhodovat. Super čtení!
Myslela som si, že viem, čo bude. Nazdávala som sa, že pôjde o viac povrchný a takpovediac selankový príbeh, kúsok vtipný, kúsok nudný, ktorý možno skĺzne do klišé, ba dokonca mi prišiel na um „Storočný starček atď“ (nemá moje sympatie, tak som sa trošku bála, či nenastane obdobná chyba lávky). No, to sú presne tie knižné očakávania (predsudky), metla mojej existencie živená práve anotáciami. :-) Ale nezúfam, treba skúsiť a ako sa hovorí, je lepšie čakať horšie a dostať lepšie, ako čakať lepšie a dostať horšie ... či ... inak sa to? ;-)
Autor (ide o moje prvé knižné stretnutie s ním) ma veľmi príjemne prekvapil výborne nakombinovaným dejom, kedy bolo všetko tak nejako logicky usporiadané, možné a pravdepodobné, domyslené, navyše lákavé a pekne štýlovo vyrozprávané. Občas som tŕpla a občas, áno, ma sčista-jasna šokoval a zarmútil, čo som teda nečakala ... no vlastne som mohla, lebo ako ináč vytvoriť uveriteľné vyhrotené situácie primerané okolnostiam, dobe a prostrediu, do ktorého nás uviedol; len tak, že sa preleje nejaká krv, hoci útlocitnú čitateľku vari aj srdiečko zabolí. Ja som sa našťastie väčšinou bavila, zavše až rehlila a viezla na cucanovskej vlne dobrodružstiev, i keď nezriedka o krôčik pozadu. :-) Nech žije Pietro Cucan da Cucan! „Tak hezký chlapec a takový imbécile!“ :-D
Musím ale povedať, že niektoré pasáže sa mi zdali byť hrozne moc opisné a zdĺhavé. Celkom rýchlo som sa naučila ich rozoznávať a v behu v letku z nich vypichnúť zopár dôležitých slov, ktoré mi stačili na dotvorenie si dojmu či pozadia situácie bez toho, aby som sa o niečo ochudobnila. Nezvyknem to tak robiť, ale opisy brzdili akurátne rezký dej a ja som vždy dychtila po akcii, prípadne nejakej tej rozprave.
Za štyri.
Tedy za tohle by se nemusel stydět ani Alexander Dumas!!! Sice jsem některé dějové zvraty správně tipnul dopředu, ale to mi vůbec nevadilo. Krásná dobrodružná kniha.
Vladimír Neff byl neuvěřitelně zručným spisovatelem. Co většina ostatních vyplodí v potu tváře, jemu muselo naopak přímo tryskat z remingtonky (nebo co to měl vlastně za mašinu). A já se jeho věcmi vždy báječně bavím, ať je to, co je to... Ale má u mne jeden vroubek. No, ani ne tak vroubek, jako spíš vrub.
Vysnil jsem si v potu tváře svého literárního hrdinu, o kterém jsem hodlal jednou napsat. Jednou... někdy... až to pořádně dopromyslím... Pár věcí jsem měl ale jasných: bude pocházet z rudolfínské Prahy, bude to alchymista, bouřlivák, hezoun, chvástal... a pořád bude před něčím prchat... No dokážete si představit lepšího hrdinu z lepší doby a lepšího místa na zeměkouli?
Tedy, jistě je to mým zakrnělým literárním rozhledem, ale jaké bylo mé zklamání, když jsem narazil na Petra Kukaně z Kukaně... Protože to je přesně VON! Můj hrdina... Chyba byla jen v tom, že já jsem váhal a lelkoval a plánoval, kdežto pan Vladimír nelenil, sedl ke své remingtonce a vyšil román - co román, rovnou trilogii - s takovou brilancí, s jakou se může měřit snad jen střelba (našeho) dokonalého hrdiny z jeho "výtečné pušky Brocardo se zdobenou pažbou od sochaře Benvenuta Celliniho"... A on to navíc vyšil už v roce 1973, což já ke své ostudě nevěděl. No prostě blamáž.
Abych ale jen neblbnul (i když to vše je do písmene pravda), přidám ještě jeden seriózní postřeh. Moc se mi líbí, jak Neff glosuje renesanční Evropu s poučeností a nadhledem člověka 20. století, což by od každého jiného vyznělo divně a trapně, ale jeho neodolatelný humor tuhle nadsázku v pohodě utáhne a výsledek je skvělý...
P.S.: Tak jsem zjistil, že i můj závěrečný postřeh postřehl (a zapsal, bohužel) už někdo přede mnou... Tak mizím a jako bych tu vůbec nebyl...
Kterak český chasník kázal papežovi o vidinách, jejichž se nakonec stal sám zajatcem. První díl trilogie suverénně podané mistrem rozvitého slova. Kam se hrabe jeho synátor! 21/08
Snad se mi ještě nestalo, abych se u některé knížky doslova "zalykala" dějovými zvraty. Chvílemi jsem se až s Petrem ocitala na pokraji zoufalství a říkala jsem si: "Proboha, co teď?" Ale byly tam pro mě i jisté rušivé prvky - že to bylo místy moc upovídané a okatě to zdržovalo další děj, to bych překousla, ale ty dialogy byly místy dost nešťastně řešené. Rušilo mě, když za každou přímou řečí následovalo: řekl Petr, řekl Giovanni, řekl Petr, řekl Giovanni...
Kniha mi tak trochu připomínala Merleho Petra ze Siroaku, bylo to velice poučné, velice zábavné a vůbec jsem netušila ( protože jsem jako první četla ságu Bornových ) jak dobrým humorem autor oplývá. Kniha není vyplněna vatou a zbytečným tlachaním a jak uvedl nadšenec pode mnou naprosto člověka uchvátí. Doporučuji.
Dostalo se to ke mně náhodou, v podobě mluveného slova a byl jsem tím doslova uchvácen. Netušil jsem do té doby, že něco takového vůbec existuje. Trilogie je vážně úžasná. Dobrodružná a s inteligentním humorem. Petr je člověk, který vyniká především zdravým selským rozumem a jeho přesvědčení, stát vždy a za jakýchkoliv okolností za správnou věcí ho dostává často do potíží. Ale on rek nejrekovitější, se nezalekne, ani když mu vyhrožují smrtí. Takhle to zní možná, jak kdybych psal o Mirkovi Dušínovi, Petr Kukaň je , ale mnohem víc. Nejvíc pobaví dialogy, kdy často vtipně vyvrací zavedené "přežitky", o kterých jiní nepřemýšlejí a prostě je z vyšší moci akceptují. Když si přečtete knihu, dozvíte se nejen proč královny nemají nohy, ale budete překvapeni, nad čím vším se Petr pozastaví, než aby to jako ostatní přešel bez povšimnutí....... Když jsem po letech na tento skvost narazil v antikvariátu v perfektním stavu, musel jsem ho hned mít. Tedy všechny tři knihy. Těším se, že si je co nejdříve přečtu...tedy, až mi je vrátí mamka
V celé trilogii mě nepřestávala překvapovat originální kombinace historie a smyšleného příběhu a to do nejmenších maličkostí. Příběhy nafuky Petra z Kukaně jsem si užíval a jeho dospívání a zrání mě bavilo, rozesmávalo a napínalo a nutilo číst a dál a rychleji a zvědavěji.
Začátek mě k dalšímu čtení příliš nenabádal, ale pak už jsem si to užil se vším co k Neffovi patří - nadsázka, humor, překvapení (jak píše Zlatinka), touha po velikášství hlavní postavy, její snaha o morální bezúhonnost a logicky přesné vyjadřování s filosofickým nádechem, záliba v drobných maličkostech, které většinou zásadně ovlivní další pokračování děje.. A také se dozvíte proč královny nemají nohy;) Jdu na Prsten Borgiů..
Byla jsem namlsaná ságou o Bornových a Nedobylových, tak jsem si koupila tuto knihu, ale zklamala mne. Asi jsem čekala něco obdobného v dobách podstatně dřívějších, ale kniha byla psaná jiným stylem a nenadchla mne.
Je škoda, že není více takových autorů, kteří dokonale propojí znalost historie, nadsázku, úsměv a překvapení.
Vůbec jsem netušil, že se v české lituratuře vyskytuje podobná rytířská sága. První díl trilogie líčící osudy mladého chudého šlechtice Petra Kukaně z Kukaně zaujme svým veselým a ironickým vyprávěním. Děj začíná v Čechách za vlády císaře Rudolfa II a pokračuje v Itálii ve města Stramba, kde se Petr ocitá v centru intrik a pletichaření, jemuž čelí svým osobitým přístupem.
Celou trilogii skvělým způsobem načetl Jan Hyhlík. Vřele doporučuji....
Skvělá ukázka toho, jak lze napsat historický román i s humorem. Určitě vás pobaví, místy snad i rozesměje.
Štítky knihy
Praha magie humor 17. století Čechy Itálie pikareskní romány historické romány fiktivní životopisy, biografie dobrodružné rományAutorovy další knížky
| 1997 |  Sňatky z rozumu |
| 2000 | Královny nemají nohy |
| 1979 | Třináctá komnata |
| 2000 | Prsten Borgiů |
| 1986 | Císařské fialky |
poutavý příběh; lehké, trošku pohádkové, ale vůbec ne naivní (ba naopak) vyprávění; mistrný jazyk, jemná ironie a překvapivé pointy
kritický však musím být k redakční úpravě posledního vydání (2018), špatná korektura; prázdné, plytké anotace; přestože se jedná o první díl trilogie (o níž se na přebalu vydavatel zmiňuje), nikde nejsou zmíněny názvy pokračování atd.