Království Elmet
Fiona Mozley
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/418135/bmid_kralovstvi-elmet-O7W-418135.jpg
4
93
93
Daniel žije se sestrou a otcem na samotě,ve srubu v lese, v izolaci od společnosti. Kdysi chodili do školy, ale stejně byli odjakživa jiní. Matka se občas objevovala a zase mizela. Až se jednou už nevrátila… Pro jejich otce platí totéž, taky se čas od času vytratí. Je to mohutný muž, pověstný svou fyzickou silou, který si vydělával rvačkami. A v podobném duchu vychovává i děti: aby se dokázali ubránit a prosadit svou pravdu. Fiona Mozley vykreslila portrét lidí z okraje společnosti a jejich život spojuje s keltským Královstvím Elmet, které existovalo v Yorkshiru. Přesně do takového království chce otec s dětmi vstoupit…... celý text
Přidat komentář
Fiona Mozley - Království Elmet
John má pověst nejsilnějšího a nejdrsnějšího muže v okolí. Dříve se živil jako vymahač u lichváře a dnes si vydělává především jako boxer v nelegálních zápasech. John má ovšem i svojí druhou stranu. Je to také milující otec, který chce pro svého syna a dceru jen to nejlepší. Proto jednoho dne vlastnoručně postaví dům v jednom opuštěném remízku, do kterého se s dětmi přestěhuje a doufá, že je tak ochrání proti násilnému světu, ve kterém sám žije. V dnešním světě se ale nedá tak snadno zmizet a rodinný klid nebude trvat věčně.
Knížka vypráví o snaze vybudovat vlastní izolovaný svět s vlastními pravidly, ve kterém se dá žít soběstačný život v klidu a pohodě. Tato snaha je ovšem spíše zoufalou tohou a velice rychle přicházejí problémy.
Hlavním tématem a iniciátorem všech událostí je n@silí, které tvoří velkou část Johnova života.
Témata ovšem spíše načrtává, nejde příliš do hloubky a v mém případě se knížce nepodařilo předat výraznější myšlenku. To samé se týká i emocí. Autorka se snaží budovat vztahy uvnitř rodiny a ukazovat jejich pouto a touhu žít společně na jednom místě. Připadá mi ale, že by autorka mohla být více intimní a vztahy více prohloubit. Do postav jsem se tak nedokázal pořádně vcítit a po emoční stránce na mne knížka příliš nefungovala. Tématicky je mi přitom velice blízká. Tempo se ovšem změní v poslední třetině, která je velice intenzivní a emotivní. Je proto velká škoda, že si mě kniha nedokázala více získat ještě před poslední částí.
Velkou předností knihy je její styl. Autorka velice dobře vyvažuje lyrické pasáže s méně stylizovanými, realisticky pojatými pasážemi. Tímto způsobem dokáže vybudovat atmosféru v popisnějších částek a zároveň působit jako autentický příběh o jedné izolované rodině.
Království Elmet byla fajn jednohubka, která mě ale mimo poslední kapitoly ničím výrazně nezaujala. Osobně bych knize přidal pár desítek stránek, které by se zaměřili na prohloubení postav a jejich vztahů.
Hodnocení 3/5
Tak moc mne to neoslovilo, i když je mi asi jasné, co chtěla autorka sdělit. Hrdinové trošku "weird", ale koneckonců v zásadě sympatičtí. Prostě mi to nějak nedrželo pohromadě, žánr neujasněný a děj často poněkud přitažený za vlasy. Not great, not terrible.
Kniha z podobného ranku jako ty od Donala Rayna, ovšem chybí ji trocha poetičnosti navíc.
(SPOILER) Zajímavá, velmi poutavá kniha z prostředí lidí na okraji společnosti. Otec se se svými dvěma dětmi po odchodu jejich matky usídlí prakticky v divočině. Živí se pytlačením, domek si postaví svépomocí, děti nechodí do školy. Seznamují se s ostatními, kteří jsou úplně stejně na dně - dlouhodobě nezaměstnaní a pijani. Je to prostě jejich malý svět, kde se problémy řeší po svém, hlavně do toho netahat úřady nebo policii. Za směšnou mzdu na ruku dřou na okolních farmách, až se jednou pokusí jakžtakž se zorganizovat a požadovat lepší podmínky. Samozřejmě to nevyjde a naši hrdinové míří vstříc katastrofě. Daniel je vytržen ze svého tvrdého světa, a setkává se se světem okolním, který je ale ještě více krutý, než ten, který dosud znal.
Přemýšlím nad tím, proč tady má tahle knížka tak rozporuplné hodnocení ( k dnešku 11 x pět hvězdiček a 11 x dvě hvězdičky). Řekla bych, že na světě jsou (z určitého úhlu pohledu) dvojí lidé. První mají pocit, že je tu pro ně všechno k dispozici, že stačí být pohotový a brát. Druzí mají pocit, že jim někdo musí ke všemu dávat svolení, že jsou až druzí na řadě. To jsou samozřejmě extrémní polohy, většinou se pohybujeme někde mezi těmito krajnostmi. Tahle knížka je pro ty druhé, ti jí budou bezezbytku rozumět, protože popisuje situace a stavy, které z takového nastavení plynou. Ti první nejspíš nebudou tušit o čem ta kniha mluví, nebo spíš, nepotká se to s ničím v jejich nitru. Já se řadím celý život k těm druhým a asi proto se mi ta knížka zdá krásná. Je psaná nádherným jazykem, který plyne jako voda, sice stinnými až temnými zákoutími ale bez zakalení, voda, která i v té tmě jiskří. Příběh je silný, hluboce prožitý (nemyslím reálně, spíš bych měla napsat procítěný, ale on je skutečně prožitý) spějící dle neúprosné logiky k fatálnímu vyústění. Nemám knize co vytknout, je dokonalá!
Zajímavý mix sociálního dramatu a neowesternu. Podle anotace jsem čekal něco jako Bengtsonovu Pohádku, ale po lyričtějším začátku se dostavil parádní příběh. Jsem zvědav, jestli autorka ještě něco napíše, protože tímhle si nastavila laťku hodně vysoko.
Počátek knihy vypadal poměrně zajímavě. Pak přišly první pochybnosti, které postupně narůstaly a ke kterým se přidávaly další a další. Především je zřejmé, že o životě v přírodě toho autorka ví pouze tolik, kolik si přečetla v první Příručce mladých svišťů. Pro napsání románu, ve kterém prostředí hraje jednu z hlavních úloh, bylo nutné mít opravdu parádní sebevědomí! Pozdější přechod k jakémusi sociálnímu románu ve stylu Steinbeckových Hroznů hněvu se taky moc nepovedl. Potom ten ramboidní závěr! Prakticky všechny postavy působí strojeně a vykalkulovaně. Prostě takový anglický, pracně, leč špatně sešitý a pořádně obskurní patchwork. Pročež na zamlženém ostrovním nebi teď matně problikávají pouze dvě pozapomenuté hvězdičky.
Pro mě kniha představuje další nalezený poklad v edici Odeon. Styl debutující mladé spisovatelky se mi moc líbil. Způsobem vyprávění mi trochu připomněla Johna Irvinga, ale to je asi jenom můj subjektivní pocit. Království Elmet (v originále pouze Elmet) pojednává o kraji, kde jako by se čas zastavil. Problémy a spory se řeší svépomocí, hlavně do toho netahat policii nebo zákony. Příchuť divokého západu ve vlhké Anglii a jedna zvláštní rodinka uprostřed kraje, kde se zastavil čas. Citlivý vypravěč Daniel, jeho drsná sestra Cathy a silácký "taťka". Poslední část knihy nabere velmi drsný ráz. Ale kniha otevírá spoustu témat a já nad ní budu ještě chvíli přemýšlet.
Moc se mi to líbilo, krásně napsané, čtivé, silný příběh s gradací. Ideální kniha pro filmové zpracování.
Království Elmet svou atmosférou divokého kraje jako by odtrženého od reality připomíná atmosféru starých anglických románů, ve ktrerých se vše odehrává zároveň teď a zároveň mimo čas, na místech, které typograficky existují a zároveň jsou tam "někde", blízko a přesto daleko, zdánlivě dosažitelné, ale nedotknutelné. V lesích, ve kterých se proháněl kdysi dávno proháněl Robin Hood, ve kterých se v jistém smyslu, ještě prohání, žijí poslední skřípky odkazu starých království. Jedině zde ještě může přetrvávat byť klamný paobraz světa divokého a neměnného, plného jakési dětské krutosti a nevinnosti, ve kterém platí staré nepsané zákony. A právě zde, v kraji mýtů a pohádek (snad jako by se chtěl jednou z nich stát) se rozhodne muž, který jako by sám byl obrazem starého válečníka, vychovat své dvě děti. Jenže ani tady není světu neznám jazyk moderní společnosti a to jazyk peněz a přetvářky, a ani tady se nelze navždy ukrýt před věkem, který přichází. Střet starého a nového přichází v závoji jisker. Sen se hroutí pod náporem reality a je třeba se rozhodnout, kterým směrem vykročit. Na sever, nebo na jih?
Příběh dvou dospívajících dětí, Daniela a Cathy, které se pro smrti babičky ocitnou na samotě v přírodě, kde jim chce otec vytvořit výjimečný domov v „království Elmet“. Bohužel, tímto krokem všechny přivede do těžkých časů a vyšle na souboj se zkaženým světem.
Čeká Vás příběh o lidech na okraji společnosti, kteří věří na lepší zítřky, avšak pohltí je doba plná nenávisti, korupce, chamtivosti, chudoby. Celou knihu vypráví čtrnáctiletý chlapec a představuje nám svět jeho rodiny svýma očima. Příběh vypráví ve dvou časových rovinách a nechává nás tak tušit, co bude dál. Daniel sám sebe hledá, kdo vlastně je a čeká, zda se probudí ze snu.
Je to krásně napsaný příběh, moc mě baví autorčin styl. Nádherné popisné věty, díky nimž se ocitáme přímo v knize a prožíváme vše s Danielem a jeho rodinou. Ocitáme se v lesích, v mlze, v typické severní Anglii.
Smutný příběh o pospolitosti rodiny.
vzdal som to. nemám toľko času, aby som sa prehrýzal textami, ktoré riešia problém zmyslu svojej vlastnej existencie a toho, čo vlastne chcú povedať a o čom by mali byť. ale možno som len nebol naladený na tú správnu strunu. v každom prípade mi tu chýba v menu položka NEDOČÍTANÉ, teda NEDOČTENÉ (hoci to by mohlo zvádzať k hodnoteniu NEDOTČENÉ.
Naprosto skvělá kniha. Příběh o rodině ,která hledá svůj klid a žije podle vlastních pravidel. Hlavně ke konci dostává čtení drsnější ráz a napětí.
Opět skvělý doslov ,který je u Odeonek neodmyslitelnou součástí a kolikrát mi ještě dokáže změnit pohled na knihu.
Temný příběh, který má přesně určené místo děje i reálně současnou dobu, v níž se odehrává. Přesto snad nelze mít při čtení pocit, že by se něco takového mohlo odehrávat jen tam někde v zastrčeném koutě Anglie. Soudržnost rodiny, touha po spravedlnosti i pocit sounáležitosti s druhými jsou myšlenkami, které patří k lidskému životu kdekoliv a kdykoliv. Ale také postupně nabývané vědomí toho, že vytvořit společenský řád, který by ideálně uspokojil potřeby každého jednotlivce, zůstane navždy nesplnitelnou utopií...
Román má vyrovnaný rytmus a silný emotivní náboj. Kurzívou vkládaná druhá časová linie nás nenechává na pochybách, kam příběh směřuje, ale to nepůsobí nijak rušivě. Čtenář má o to více prostoru k zamyšlení nad znepokojivými tématy děje...
Přesně pro mě, deprese, negativismus, násilí, prostě reálný svět, který nám v pevninské Evropě je velmi vzádelný, ale tento svět staré Anglie je prostě reálný..konec naprosto parádní..více takových knih, kde se musíte obrnit
Tak tady musím nesouhlasit téměř se všemi pode mnou. Za mě silný příběh napsaný tak, že jsem se nemohla odtrhnout.
K přečtení prvotiny Fiony Mozley mě nalákalo propojení života lidí z okraje společnosti v současnosti s keltským královstvím Elmet dávné minulosti. Propojení však bylo podstatně slabší, než bych si přála, takže i když se jedná o zajímavou metaforu, kvůli tomu knihu nečtěte. Naštěstí je tu spousta dalších důvodů, proč si ji přečíst, zejména vykreslení atmosféry rurálního Yorkshiru a vztahů mezi postavami, obzvlášť mezi ústředními sourozenci. Klíčová scéna je dost přitažená za vlasy, ale já se rozhodla, že ji budu chápat symbolicky. A pak to funguje.
Mám rád knihy o samotároch, ktorí si žijú v prírode a stránia sa ľudí. Ale do čítania tejto knihy som sa skôr nútila, ako vychutnávala. Otec a jeho dve deti, ktoré chceli nastoliť trošku spravodlivosti, ale nakoniec ich dobehol ich vlastný osud - v prípade otca a dcéry to bol hnev a červená, ktorá ich prenasledovala a v prípade syna bolo bezcieľne putovanie a život, ktorým sa nechá pasívne ovládať bez akejkoľvek reakcie z vlastnej strany.
Silný, čtivý příběh plný emocí, ale trochu mě zklamal otevřený konec.