Království nevinnosti
Rebecca Coleman
Svět, jak jej ukazuje waldorfské školství, je nezkažený a čistý a každému nabízí nespočet příležitostí pro osobní rozvoj. Judy MacFarlandová této myšlence zasvětila život, šťastná však není – manžel, závislý na lécích, jí ignoruje, se synem se jen hádá a vztahy s dcerou nejsou o mnoho lepší.
Přidat komentář
Moc jsem od toho nečekala a taky jsem moc nedostala, kniha mě nijak neoslovila. Ze začátku kniha ničím nepřekvapila, prostě neuspokojená čtyřicítka vzplane pro mladého pěkného kluka, který se tomu nebrání, pak přijde druhá část knihy, kde se příběh začne vyvíjet jinak, než by čtenář očekával, resp. hlavní hrdinka je jiná, než se zdála v první půlce knihy, ale rozhodně ne zajímavější, spíš ještě méně sympatičtější. Do knihy jsem se vůbec nedokázala vžít, vykreslení postav špatné, knihu jsem vlastně dočetla jsem z toho důvodu, že jsem byla zvědavá, kdy a jak se to nakonec provalí, ale i konec byl divný.
No, opravdu super námět, psát o styku čtyřicítky, které hrabe, s náctiletým klukem - svým žákem.
Knihu jsem zakoupila na doporučení.... Není špatná, není dobrá... Nevím, jak to popsat... Zajímavý příběh, s (pro mě) zvláštním koncem, který se čte velmi rychle. Vzpomínky a přítomnost jsou dobře promíchané a hlavně můžeme na děj pohlížet nejenom ze strany hlavní postavy, což velmi ulehčuje střídaní "ich" a "er" formy.
Kniha mě zaujala svým názvem, obsahem, touto tématikou, ale udělat si obrázek o všech aktérech knihy není zcela jednoduché, a o to víc mám ráda takové knihy, a i filmy. Vlastně podobný film s touto tématikou existuje. Ke konci člověk možná začíná Zacha litovat, ale šel do toho všeho dobrovolně, takže je to opravdu těžké. A snad se tohle často nestává !
Docela mě překvapil závěr knihy, až takový konec jsem nečekala, ale kdo si rád počte knihy, kde není klasický "happy end", tak se dá kniha zcela jistě doporučit.
Hodně prazvláštní kniha. Těžko hledám slova k jejímu ohodnocení. Nějak se nemůžu zbavit pocitu, jako by ji psali dva lidé. Některé pasáže se četly výborně a šly napřímo k ději, naopak spousta hluchých míst byla opisná a nejednoznačná. Řekla bych, že autorka chtěla šokovat prostě za každou cenu. Samo téma knihy a především to, že z románu, který se téměř celou dobu tvářil jako společenský, udělala na posledních 30 stranách psychothriller ve stylu J. Fieldingové. Při čtení jsem váhala zda dám tři nebo čtyři hvězdy v hodnocení, závěr to rozhodl sám. Velmi zvláštní bylo také střídaní vypravěčů. Hrdinka vyprávěla v ich formě, Zach v er formě, vsuvky z minulosti taktéž v er formě. Zvláštní a trochu rušivé. Ve výsledku mám dojem, že ač toho autorka o hrdinech a jejich motivem pověděla dost, o Judy přesto mnoho podstatného vynechala, v důsledku toho na mě konec působil jako "vycucaný z palce".
Skvela kniha... az na ten konec.. chapu ji co prozivala jak se citila.. ackoli je tam plno mist, kterym nerozumim... ale i tak se mi to libilo.. a vypraveni te minulosti se mi na knize libilo asi nejvic :) Take popis neznosti...
Silný příběh ženy ve středních letech, která má už velké děti. Teď je právě čas se zase trošku věnovat manželovi a koníčkům. Ale co dělat, když na vás manžel kašle a radši tráví čas se svou dizertační prací a krmí se práškama. Ani na výročí spolu být nemohli. Dcera je na vysoké a už nebydlí doma. Syn zanedlouho také vyletí z hnízda. Judy mi byla ze začátku sympatická a počáteční touha a vášeň mezi Zachem a Judy byla vzrušující. Ale přesně jsem vnímala tu hranici, kdy už to pro něho bylo něco nuceného a co už nechce dělat.
Libilo se mi taky, že autorka přináší pohled jakoby z obou stran - Zacha i Judy. Ty vzpomínkové návraty do minulosti, kdy Judy vyrůstala, mi nepřišly, že by autorka potřebovala zaplnit stránky. Jen to dokreslovalo její povahu a trošku vysvětlovalo to, jak jednala teď se Zachem. Že zažila nějaké otřesy jako malá desetiletá holčička, které se snažila překonat. Konec bych viděla trošku jinak, ale i tak jak byl jsem ho přijala. Autorka vás drží v napětí až do konce.
Velmi kontroverzní téma a hodně nesympatická hlavní hrdinka. Kniha sama o sobě velmi čtivá, kolikrát jsem zůstala doslova s otevřenou pusou.
Když jsem si tenkrát prohlížela na internetu novinky ze světa knih, tato mě zaujala na první pohled. Nadšeně jsem letěla do knihkupectví, z anotace toho moc nevyplývalo, ale což. Prostě jsem se nechala kapánek unést.
Vztah mezi učitelem a žákem je věc, o které se ve společnosti moc nemluví, protože je to prostě nepřípustné. Myslím si, že se tohle ve světě už někdy stalo a stává se to pořád, netvoří to celé příběh jen této knihy,
Zpočátku se mi kniha líbila, začetla jsem se do ní a Judy jsem docela chápala. Její povahu jsem přizvukovala i jejímu dětství v Německu. Zach je v knize velmi dobře popisován a vyvažuje nedostatky paní Judy. Zlo ale přišel ve chvíli, kdy Judy doslova hráblo a začala se chovat jako dravá zvěř. Asi od poloviny knížky se začalo vyjasňovat, že traumata hlavní hrdinky jsou ještě větší než se zdálo. Dokonce chce zabít vlastního manžela i když pravda, ženám se v hlavě někdy honí plno myšlenek, zvlášť když si Judy vytvořila oběť v Zachovi. Konec knihy je prazvláštní a jen podtrhne mínění o Judy, které si s příběhem knihy vytváříme.
Co se mi osobně nelíbilo, byla scéna v té staré nemocnici. Dokonce se mi zdálo, že Německo zde bylo popisováno až moc přefarbeně a přehnaně. To ale asi vyplývá z povahy hlavní postavy.
Dávám tři hvězdy. Některé pasáže byly moc hezké, ale knihu od této autorky už na delší dobu, prosím, ne.
Zajímavá kniha. Před lety mě zaujala, ale nedočetla jsem konec. Teď jsem se k ní vrátila. Velká část knihy je psána zajímavě, čtivě, bavila mě. Na konci už mi byl "vztah" Judy i Zacha nesympatický, čekala jsem, jak to dopadne. Konec jsem tušila, že bude nějaký zvláštní, ale nečekala bych ho. Ještě nechám doznít, co příběh přinesl, každopádně zajímavé.