Krasojezdkyně
Jojo Moyes
V zapadlém koutě Londýna učí bývalý špičkový drezúrní jezdec svou vnučku Sarah tak, jak to sám kdysi dělal v elitní jezdecké škole ve Francii. Když však do jejich života zasáhne katastrofa, čtrnáctileté Sarah nezbyde nic jiného, než aby se životem protloukala sama…
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , Ikar (ČR)Originální název:
The Horse Dancer, 2009
více info...
Přidat komentář
Nevěděla jsem, co od toho čekat a nakonec jsem byla mile překvapená, i když mi to přišlo trochu přitažené za vlasy.
14ti letá zoufalá holka, sirotek, která miluje svého koně a udělá všechno proto, aby zachránila jeho i sebe. A jak je to ve 14ti běžné, děláte chyby. Věci, u kterých nedomýšlíte konec.
Moc krásná ale i smutná kniha. Ke konci mě ukápla slza, když Tash řekla pravdu. Doporučuji
Ze začátku jsem se nemohla začíst, nechápala jsem dobu, ve které se příběh odehrává, pletly se mi postavy, ale pak se to rozjelo, já si to užila, zasnila se, zaslzela. Jsem spokojená. A hlavně mám splněn bod v ČV.
Neuvěřitelně krásná kniha! Všudypřítomná harmonie, hluboké souznění koňské a lidské duše v úchvatně nádherném a jemném podání, opravdu jsem se v tom nacházela celým svým srdcem. Dojemná, něžná, plná překvapivých situací a velkých emocí, které dokáže lehce přenést na svého čtenáře. Připomněla mi knihu Hříbě jménem Hvězda, která mě okouzlila kdysi dávno a získala si nezastupitelné místo v mém nitru. Stejně jako jízda na koni jsou pro mě knížky o koních neuvěřitelně emotivní. Opravdu nejvíce miluji ty, kde kůň a člověk stojí v jedné rovině a kůň je lidmi chápán jako nejlepší přítel. Právě pak může opravdu vzniknout upřímné souznění, které dovede k dechberoucím poznáním. Jednoduše jsem se nemohla jako velká milovnice koní odtrhnout. Kdybych zde mohla dát deset hvězd, dala bych je. Krásně se to čte!
Pro mě je tento příběh velmi osobní záležitostí. Kdysi dávno, v mých -nácti, jsem měla svého koně a to souznění, které Jojo Moyes popisuje, mě přeneslo zpět v čase. Nepsala jen tak nějaké fráze, poznala jsem, že i ona někdy prožívala to nádherné přátelství a porozumění mezi člověkem a koněm (na konci knihy mi to potvrdila). Díky za tuto knihu!
Tahle knížka je úplně jiná, než co jsem doposud od Jojo Moyes četla. Pokud čekáte zamilovaný román, tak budete zklamané, zamilovaný je, ale láska tu je jiná, ke zvířeti a samozřejmě ta nejčistší láska, zvířete k člověku.
Příběh je nádherný, ale zároveň mi přišel dojemný a chvílemi i bolavý. Kniha nebude svým příběhem asi pro každého, na druhou stranu věřím, že svoji něžností a láskou si získá nejednoho čtenáře.
Mám velmi ráda tuto autorku. Ale zrovna tato kniha mě vůůůůbec neoslovila. Přiznám se, ani jsem ji nedočetla. Nebavila mě, nepřipoutala. Prostě to nešlo. Už mi od této autorky chybí ze 14 knih jen 3 na přečtení. A zatím tato jediná má palec dolů.
Nádherná kniha, příběh, srdce. Někdy potřebujeme ve svém životě něco co nás dovede zpět, někdy něco co nás dovede vpřed. Moc dobře se četla, určitě si od spisovatelky ještě něco přečtu.
(SPOILER) Tato knížka pro mne byla oříškem. Přemýšlela jsem, proč jsem k ní měla takový zvláštní vztah, než mi došlo, že mi vlastně žádná z osob nebyla sympatická. Možná Mac a kovboj John. Samozřejmě nemůžu upřít statečnost a odhodlání na jedné straně a velké betonové zdi na straně druhé u Natashy i Sarah. Příběh Sarah byl těžko uvěřitelný, možná kdyby jí bylo více let, tak bych přimhouřila oči. Zakončení příběhu, jak jinak, mě dohnalo k slzám bolesti nad vším, i nad osudem Sařina dědečka. Jeho příběh mě zajímal taky a jsem ráda, že tam byl zmíněn. To jeho poslední vystoupení na konci knihy ... Nenašla jsem dech. Strašně mě nadchnulo, že v knížce vystupuje jedna postava ze Schovej mě v dešti; přece jen se točíme kolem lásky ke koním. Baucher, Boo, pro něj mám jen slova obdivu. I když mám z koní velký respekt, tak mě to vtáhlo do té míry, že jsem se chtěla podívat na nějaká videa o "tanci koní". A obecně mám ráda šťatné konce, takže si knížka pět hvězdiček zaslouží.
Práve som ju dočítala,som rada,že som to nevzdala,v začiatku som sa strácala a nemohla som sa nejak zacitat,no nakoniec ma kniha potešila.Vztah Sarah,dedecek a Boo,ten ma dojimal,detská duša je hrozne krehká...síce záver sa dal predpokladať,ale bola to príjemná oddychovka
Moje druhá knížka od Jojo. Ze začátku vždycky zmatky, nevím hlavu ani patu, ale jak se do toho začtu, tak mě ten příběh pohltí a stránky se otáčí samy. Příběh byl moc hezký, zamotaný, emotivní. Párkrát jsem sice těžko dávala dohromady souvislosti, ale nějak to šlo. Proto jedna hvězda dolů. Určitě si přečtu i další knížky.
Autorčiny knihy mám moc ráda a vždy si je užívám. Jojo Moyes píše skvěle a dokáže člověka vtáhnout do děje s takovou lehkostí. Od začátku je kniha čtivá, plná emocí a zvratů. Je sice poměrně předvídatelná, ale řekla bych, že to tady ničemu nevadí.
Rozhodně doporučuji!
Poutavý příběh plný odhodlání a lásky ke koním. Čtrnáctiletá Sarah žije se svým dědečkem, který jí koupí koně, učí jí disciplíně a předává jí vše, co umí. A na druhé straně Nataša, právnička, co žije svou prací, ale v lásce se jí příliš nedaří....
Kniha je úžasně napsaná a napínavá od začátku do konce. Vřele doporučuji.
Poutavý příběh plný odhodlání a lásky ke koním. Čtrnáctiletá Sarah žije se svým dědečkem, který jí koupí koně, učí jí disciplíně a předává jí vše, co umí. A na druhé straně Nataša, právnička, co žije svou prací, ale v lásce se jí příliš nedaří....
Kniha je úžasně napsaná a napínavá od začátku do konce. Vřele doporučuji.
Ačkoliv o koních nic moc nevím a mám z nich spíš respekt, při četbě této knihy jsem se dokázala vcítit do Sarah a jejího dědečka. Láska ke koním je tady tak krásně popisována, že nás nutí přemýšlet o hodnotách života.
Z pohledu Tash a Maca nahlédneme do strastí s výchovou puberťáků, dozvíme se taky spoustu zajímavých věcí o problémových dětech. Vlastně v tom můžeme sami nalézt dost moudrosti a v mnohém se poučit.
Moc se mi líbí, že každá kapitola je uvedena citátem z Xenofóna. Uvědomíme si, že mít koně znamená především tvrdé úsilí, pokoru a schopnost dát mu svobodu...
Příjemně se taky čte vývoj vztahů Natashy (k Sarah, k vlastní práci, k partnerovi, k postoji k životu).
No a to se Salem? Brr, úplně jsem byla v kůži Sarah! Skvěle vykresleno!
Krasojezdkyně je úžasný příběh. Našla jsem tu ponaučení, vtip, napětí. A samozřejmě romantiku jako blázen. :-)
Mě jakožto knihomolce a koňařce román šitý přímo na míru. Neméně je kniha poučná i v tom jak moc je důležité držet při sobě , ať už v kruhu rodinném anebo mezi přáteli a jak je vše křehké .
Jako oddychová četba úplně ideální. Díky knize jsem se vrátila do doby dospívání, kdy jsem romány o koních přímo hltala. Na konci Sarah potkalo až moc štěstí najednou, ale kdo by jí ho potom všem nepřál?
Kniha mě bavila - příběh jako takový ve mě nenechal moc stop, ale detaily o drezúře koní byly hodně zajímavé.
Ze začátku jsem se nemohla začíst. Dokonce jsem skoukla i video, abych věděla, o čem vlastně čtu. Ale ve chvíli, kdy se linky propojily, už to bylo bezvadné čtení se šťastným koncem, který jsem všem hrdinům přála.
Štítky knihy
koně láska pěstounská péče rozvod romantika právníci náhradní rodinná péče thrillery pro ženy prarodiče a vnoučataAutorovy další knížky
2013 | Než jsem tě poznala |
2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
2018 | Sama sebou |
2015 | Stříbrná zátoka |
I když mi koně moc neříkají, příběh mě vtáhnul, Sarah jsem fandila (přestože chvílemi se chovala jako standardní teenager) a Nataše vlastně taky. Takže za mě spokojenost :-)