Krátké pohádky pro unavené rodiče

23.01.2014

Asi opravdu ocením až budu mít děti. Spíš mi to ale připadlo jako taková příručka na to co nás všechny čeká. :o)

22.08.2013

Jako odpůrce všech noblesních princezen, černobílých postav, předem jasných konců a nelogických drasťáren klasiků - jásám! Tohle je knížka, kterou jsem si koupila před pár lety a od té doby jsem ji přečetla třikrát - a ještě ji mnohokrát přečtu svým dětem.

Přemýšlím, jaká jiná pochvalná slova napsat. Můžu jmenovat abnormální čtivost, nápaditost, vtip, originalitu! Ale mám pocit, že největší pochvalou pro knížku bude, když napíšu zkušenost: Moje babička, která obyčejně knihy vůbec nečte (každý máme nějakou babičku), ji přečetla taky. (!!!) A v některých momentech se smála tak, až jí tekly slzy (vím to, byla jsem u toho!!).

Mimochodem, také si tu trochu postěžuji na vás - ostatní, co tu píšete komentáře a dáváte podle mě velmi nízká hodnocení. Čekáte snad od pohádky něco víc, nějaké větší měřítko kvality či co že to tu vlastně hodnotíme, než to, že si ji ve své DOSPĚLOSTI plánujete přečíst ještě jednou? Nebo proč se tak zdráháte dát víc hvězdiček, když ve svém žánru je to něco TAK dobrého? (Soudě pouze z vašich komentářů... mám pocit, že tu někdo (všichni!) "opisuje" a nechává se strhnout předchozím hodnocením ostatních uživatelů - zkostnatělých rýpalů.)
All in all - já za knihu autorovi tleskám. A nikdy mu nepřestanu lehce závidět tu neopakovatelnou svižnost a stručnost, s níž neskutečně poutavě píše (i tuto knihu), a nadhled. Jó, ten nadhled - spisovatele, co už dneska ví, o jakou banalitu šlo, ale tenkrát by se zachoval stejně, jako ona postava...
:)

21.04.2013

.. první dítě zatím čekáme.. přesto se výborně kniha čte :)... jak se narodí , tak mimouškovi opět přečtu :)...

01.03.2013

Děti zatím nemám, nicméně mi přijde hodně dobrý nápad takovýchto krátkých pohádek s alternativními konci pro rodiče a musím přiznat, že mi jejich přečtení zvedlo náladu :)

05.11.2012

Pohodově psané plné i jemného humoru o jedné rodině.

Knihu jsme dostali při vítání občánků na radnici jako dárek. Než jsem ji otevřela, tak jsem viděla pěkný přebal, jméno opěvovaného autora, tak jsem si řekla - fajn, to jsem ráda, za nový přírustek. Když jsem jí pak otevřela a zkusila přečíst pár pohádek, znechuceně jsem ji založila někam hluboko do útrob své knihovny a vím, že tam zůstane už asi na věky věků. Je to brak. Pohádky šílený. Nic malebnýho, pěknýho, co by se prckům mohlo líbit. Prostě úlet všech úletů. Jiné knihy jsem od Viewegha nečetla a po tomhle skvostu už snad ani nikdy číst nechci.

Všechno bych odpustila, jen ne to, že knihu řadí v knihovnách do dětského fondu. Nechtěla bych, aby mé dítě četlo některé ty vieweghovské peprnosti. Těžko se dá předpokládat, že bude kniha čtena jen rodičem bez autorových vsuvek, někdy lehce sexuálně zaměřených. Podívaly se paní knihovnice také do textu, nebo katalogizují knihu jen podle názvu, v tomto případě jen podle jeho první poloviny?

09.02.2012

Jedinou výhodou na této knize je ta, že ji máte do hodiny přečtenou.
Pan Viewegh si totiž zřejmě spletl žánr, protože tohle pohádky nejsou ani náhodou. V pohádkách totiž vystupují pohádkové bytosti, dějí se kouzelné věci, měli by mít poučení a šťastný konec. Vieweghovy pohádky nesplňují ani jednu podmínku, možná jedině ten šťastný konec. Příběhy jsou rozbředlé, poučení či vůbec nějaká pointa mnoha příběhům chybí.
Vsadím se, že kdyby s tímto rukopisem přišel k nakladateli kdokoli jiný, nakladatel by s zaťukal na čelo a poslal by vás do blázince. Jelikož tohle však vyplodil nejprodávanější český spisovatel, proč bychom mu tuhle slátaninu nevydali? Prodává přeci jméno, ne kvalita.

Tak jsem byl oslněn mým prvním Vieweghem. Je to člověk ovládjící pravopis, to ano. Ale co dalšího o této knize napsat? Pro děti není, pro rodiče už vůbec ne. Úhlavní emocí při čtení, kterou jsem měl tu čest poznat, byl až nemravný stud. A ano, já se umím stydět dost emocionálně.
Knihu jsem nedočetl. V polovině mi nějak došly síly.
Někdy jsem měl pocit, že knihu napsal snad sám Satan. Až takový zmar a hrůza na mě z přečteného padaly. Sat...Viewegh vepsal do pohádek ale takovou míru povrchnosti a prázdnoty, že mě maně napadlo, že taková přesně musela pronásledovat Atreje na pouti Nekonečným příběhem. Prosté nic, které ječí ničím o ničem pro nikoho. Tak zoufale opuštěná písmena, tak nehorázně znásilněné slovní druhy.
Já jsem ještě nečetl horší knihu! V životě ne!

23.07.2011

Poslouchala jsem audioknihu mluvenou Sašou Rašilovem, takže jsem se chvílema i bavila, ale knihu bych asi nepřečetla.

Hodnotit nebudu, slyšela jsem zcela náhodně asi tři "pohádky" v rozhlase a jediné, co mi z poslechu zůstalo, byl docela intenzivní pocit trapnosti. A ještě dojem, že od ostříleného spisovatele, byť rázu populárního, bych čekala aspoň formálně něco vyzrálejšího. Opravdu podprůměr.