Křest ohněm
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/85_/85189/mid_zaklinac-zaklinac-v-krest-ohnem-SGQ-85189.jpg
5
4060
4060
Třetí román o Geraltovi a Ciri. Císař Emhyr chystá svatbu – po sňatku s princeznou Cirillou se stane nejen vládcem Cintry, ale podle věštby také pánem celého Severu. Že to s oním plánem nebude tak jednoduché, císař zjistí téměř okamžitě – někdo mu podstrčil dvojnici. Přestože se snaží své odhalení utajit a pokračuje v přípravách sňatku, pravdu nakonec zjistí nejen Dijkstrova tajná služba, ale i společenství čarodějek, jež se rozhodly, že osud světa konečně vezmou do svých rukou. Jen Geralt o podvržené princezně netuší nic. Rozhodne se, že vyrazí do Nilfgaardu a Ciri osvobodí. Aby se však dostal k ústí Jarugy, musí projít územím, na němž zuří válka. A jak se zdá, nemůže si být jist svým životem ani před vojáky útočícího Nilfgaardu, ani před jednotkami obránců, a tím méně před záškodnickými komandy Veverek...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2011 , LeonardoOriginální název:
Chrzest ognia, 1996
více info...
Přidat komentář
To byl opravdu Křest ohněm, jak má být. Lepší název nemohl vystihnout podstatu knihy. Totiž nervy drásající pochod hrdinů přes válkou zničené země a aby to přežili, musí všichni tahat za jeden provaz a věřit si. Do toho opět zasahující vyšší politika, která ať už vědomě nebo ne zamíchává s osudy hrdinů.
Tento díl se povedl. Kniha je velmi čtivá, napínavá, krvavá, šokující. Najdou se tam i veselé pasáže, které trochu mírní chmurnou atmosféru.
A abych nezapomněla, Regise jsem si ihned oblíbila, do dalšího dílu se začtu s ještě větší chutí :-)
Křest ohněm, to je trefné. Cesta skrz válečnou frontu a střet s drsnou realitou, která války obvykle provází. Přesně tím musí nesourodá podivná skupina projít, aby se vzájemně pochopila a odpustila staré křivdy.
Zoufalá výprava s nejistým cílem má na čtenáře trochu demotivující účinek, ale ustavičný boj o přežití uprostřed válečné mašinerie ukazuje charakter hrdinů a vynahrazuje nedostatky napětím z toho, jak to jen bude dál…
Trochu volnejsi dil. Dejove se v ramci uceleneho pribehu temer nic neodehraje, ale zato tento dil prinasi spoustu zajimavych postav.
Navzdory slabšímu začátku zatím asi nejlepší kniha ze série. V knize je opravdu celkem dost vtipných scén a hlášek, takže jsem se docela nasmál. A konečně Regis...:-)
Po zběsilém tempu předchozího dílu je poklidné vyprávění Křestu ohněm vítanou změnou. Další kniha ságy o Geraltovi a Ciri svým zpracováním připomíná spíše klasické staré fantasy, než jeho živější a modernější podobu. Někdy vtipné, jindy strastiplné putování Geralta a jeho družiny není jen výpravou za nalezením jedné mladé dámy, ale především snahou splatit všechny dluhy a vyrovnat se sám se sebou.
Protože jak praví Eithné
,,Každý má nějaký dluh (…). Takový je život, Mario Barring. Dluhy, splátky, závazky, vděčnost …Udělat něco pro někoho. Nebo možná pro sebe? Protože ve skutečnosti platíme vždy sobě, ne někomu jinému. Každý dluh musíme vyrovnat sami se sebou, každý z nás je zároveň dlužník i věřitel. Jen musíme sami sobě předkládat účty. Při příchodu na svět je nám dána chvíle života, a pak už jen splácíme dluhy. Sobě. Pro sebe. Proto, aby byly vyrovnány, až nadejde konec.“
A je to tu. Má nejoblíbenější kniha ságy. Ano, je to tak, Věž vlaštovky, i Paní jezera mám velice rád, ale zkrátka je to právě Křest který si vždy nejvíce užiji. Vždy když se ke Křtu znovu dostanu, oslavuji to několika kalíšky pálenky, pravda, není to mandragorovice, ale i tak se do nastalé atmosféry chatky na hřbitově velice hodí.
Křest ohněm nás zavádí na dlouhou pouť neskutečně sympatické skupinky. Jedná se sice o klasickou fantasy výpravu známou už od Tolkiena, na druhou stranu na ní ovšem není nic typického. Sledujeme trpaslíky hrající gwinta, apatykáře ošmatávající rozžhavené podkovy, nenilfgaardské Nilfgaarďany, nezaklínačské zaklínače, sprosté polodryády a šumaře na cestě z lesů Brokilonu nikam. Křest začíná být více než předchozí knihy plný folklorních a náboženských aluzí a referencí a navíc je v knize nebývale humoru.
Sapkowski nám ukazuje svého génia, když nás nutí několik stran číst o vaření rybí polévky, přičemž my, čtenáři, doufáme, že to ještě není konec. A o pár stran dál se nám dostane dlouhé disputace na téma falešné mýty a legendy o mytologickém a legendárním netvorovi.
Zároveň sledujeme tajné plány nilfgaardského císaře a vznik jedné babské organizace s možná až příliš velkými ambicemi.
Co je ovšem vedle samotného putování hlavním tématem knihy, to je válka. Velké a slavné události, které započaly v knize předchozí jsou nám bez zbytečné citlivosti přiblíženy prostřednictvím puchu spáleného a hnijícího masa, které za sebou v té slavné válce armády nechávají. A to hnijící a hořící maso je důvodem proč u Sapkowského vidím velkou inspiraci v Sienkiewiczovi. Opravu jako bych se zase octl mezi kozáky, v armádě pana Chmielnického, která za sebou táhne jen smrt. Opravdu, tak i armády Severu a Jihu za sebou nechávají zemi pokřtěnou ohněm a pokrytou popelem.
Ano, tuto knihu miluji a patří mezi mé nejoblíbenější knihy, pakliže není úplně nejoblíbenější.
Jsem ráda, že se v tomto dílu vneslo trochu světlo do předchozího zmateného děje. Chyběla mi Ciri a Yen. Ale na druhou stranu jsem si moc užila vznik nesourodé skupiny kolem Geralta.
Asi zo žiadnou sériou, ani knihou, nemám taký špecifický vzťah ako so Zaklínačom. Na jednej strane milujem ten svet, tie postavy, ten príbeh ako celok. Na strane druhej mi autorov štýl písania strašne nesedí a vždy trvá strašne dlho, kým sa do knihy začítam. Preto sa mi táto kniha opäť strašne ťažko hodnotí. Pre mňa osobne je najväčším kameňom úrazu, že celá kniha je rozdelená na sedem dlhých kapitol v rámci, ktorých sa striedajú pohľady viacerých postáv z rozličných miest a niekedy aj časov. Nemôžem si pomôcť, strašne mi to vadí. Oveľa radšej mám, keď sú kapitoly kratšie a daná kapitola písaná vždy z pohľadu jednej postavy. Som si plne vedomý, že tu hrá rolu čisto môj subjektívny faktor, nie že by bola kniha objektívne zlá. Aby som to teda nejak zhrnul, séria Zaklínač je iná, ako ostatné fantasy série a človek si na ňu musí zvyknúť, určite nesadne každému, ale ak nad ňou uvažujete, určite za pokus stojí.
Krst ohňom sa mi páčil viac ako predchádzajúci diel, ale to je hlavne tým, že sa podstatne menej venoval politike. Cesta Zaklínača za svojím cieľom bola zaujímavá, miestami napínavá. Pri niektorých situáciách s Milvou a Blyskáčom som sa aj nahlas zasmiala. Ciri a Yen bolo venovaného o niečo menej priestoru, ale pribudli vedľajšie postavy, ktoré boli zaujímavé a obohatili príbeh. Na veľa otázok, ktoré som mala po prečítaní predchádzajúcich častí, som dostala odpovede. Pobavil ma aj pôvod Geraltovho mena a paradox na záver :) . Dej postupne graduje a ja sa už teším na ďalšiu časť. Sama som zvedavá, čo sa napokon stane z Levíčaťa z Cintry.
Příběh získává „grády”, osvěžující je především přidání více postav, které jsou hluboké, zároveň dynamický styl psaní a obecně u Zaklínače mi zkrátka vyhovuje překlad do češtiny, podle mě se opravdu povedl.
5 hvězd opět zaslouženě.
Rozumím tomu, proč tolik lidí tenhle díl označuje za (nej)slabší, moc se toho vážně neděje - pokud tedy dějem rozumíte poutavé šermířské souboje a moře nestvůr. Sapkowski místo toho nabízí něco daleko hlubšího, popis války tak dokonalý, že mě z knihy místy rozbolelo břicho a u knihy jsem pravidelně slzela, aniž by jakékoli nebezpečí hrozilo našim hlavním hrdinům. Téma rasové nesnášenlivosti stále graduje, politická situace se stále komplikuje, až člověk skutečně neví, na čí straně stát.
"Celou dobu čekám, až ho napadne použít to, co má v lebce," připojil se Marigold. "Třeba nakonec přijde na to, že jedinou činností, na kterou se osamělý člověk zmůže, je masturbace."
Cahir Mawr Dyffryn aep Ceallach taktně mlčel.
"Ať váš všechny trefí šlak!" zamával zaklínač rozhořčeně lžící. "Ať vás vezmě čert, vy spolupracující skupino pitomců, sjednocených na společném úkolu, kterému vůbec nerozumíte. Já se z vás zblázním."
Cesta k mému srdci vede přes dobře napsané postavy a těch se nám tu dostává vrchovatě, když pomineme staré známé tváře, tak se k výpravě připojuje Milwa, kterou jsem si osobně okamžitě zamilovala. Později pak Regis, o kterém nebudu říkat víc, abych nespoilerovala, ale... zkrátka ano. A víc prostoru se dostane Cahirovi, který mi dříve byl tak nějak ukradený, ale v tomhle dílu si mě naprosto získal. Neptejte se mě proč, sama nevím. Asi je to tím, že je naprosto nevyzpytatelnou postavou, a proto mě zajímá, co s ním autor zamýšlí.
Tak zatím asi nejslabší díl.
Chvilkama hodně o ničem, někdy zas hodně napínavý...
Takže za mě:83%
Za mě trochu slabší díl, ale to je jen tím, že mi zde chyběly ty silné dvojice typu - Yen a Ciri, Geralt a Yen, Ciri a Geralt. Je pravda, že dějově to bylo slabší a že se jednalo hlavně o samotnou cestu. Nové postavy Milwy a Regise jsou příjemným zpestřením a doufám, že budou delší dobu i v dalších dílech.
Tenhle díl byl trochu jiný než ty předchozí - v centru je spíš Geralt a spousta nových postav - a je to dobré zpestření. Nové i staré postavy jsou super, všechno se pomalu začíná propojovat. No a já konečně dokážu ocenit i to, jak v kontextu země svého původu autor vytváří silné ženské postavy.
Předchozí díl byl hl. o politice, tento je spíše o putování - ne nezajímavém, ale přesto ... no, je to hlavně o té cestě než o cíli... trochu to připomíná pohádku o Kohoutkovi a slepičce: z místa na místo a všude je něco někam posune dál. Pořád trvám na přesvědčení, že první dvě zaklínačské knihy povídek zatím zůstaly nepřekonány.
Děj sice nepádí zrovna kupředu, hlavní postava se vyskytuje v celém díle spíše sporadicky, ale Sapkowski zkrátka umí tak dobře psát! Takže i část, kde výprava chystá polívku (nebo co to bylo za jídlo) je prostě zajímavá. Nevím, jak moc je to šikovností překladatele, ale je to zkrátka dobrý. Hodně dobrý.
Svět je v plamenech a nositelka Starší Krve Ciri je ztracená kdesi mezi zbojníky a lupiči. Geralt s partou přátel nicméně projdou třeba peklem, aby ji našli a zachránili. Třetí pokračování ságy o Zaklínači tak dostává podobu putování nesourodé skupiny družiníků (vedle zaklínače tu máme dryádskou lučištnici, upovídaného trubadúra, nilfgaardského rytíře a prastarého vampýra), pro které žádná překážka není dost vysoká, aby ji společnými silami nezdolali. V Sapkowského neortodoxním podání to kupodivu funguje více než dobře, dějové zvraty srší jiskrami a poprvé mám také pocit, že se mi charaktery jednotlivých postav dostaly pod kůži a nejenže se nedají přehlédnout, ale je nemožné k nim nezaujmout nějaký postoj. Křest ohněm určitě není zběsilá skládačka bojových akcí, kouzel a už vůbec ne romantiky, přesto má od všeho zmíněného trochu odsypáno do tyglíku, z něhož to pak vytahuje a velejemně splétá do podivuhodného a uhrančivého příběhu, který ani chvíli nenudí. Povedené finále, které je jak jinak hodně otevřené, je pak třešničkou na dortu.
( audio ) Celá sága je TOP ️ musím potvrdit, že Křest ohněm se povedl snad nejlepší díl ze série. Příběh je zajímavější má nové postavy hodně zábavné - lovkyně Milwa, upír Regis - mýty o upírech z jiného pohledu, Cahir, trpaslíci....
Krásně namluvená kniha, doporučuji 5*
Bylo pro mě utrpením tuhle knihu dočíst. Nic zásadního se tam nedělo, žádné zajímavé akce, zvraty. Dost jsem se nudila a při čtení trpěla. Jedině snad postava Regise stála za to. Kdyby tenhle díl neexistoval, asi by mě to ani nevadilo.
Štítky knihy
láska zaklínači fantasy zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Tenhle díl mám asi ze všech nejraději a může za to jedna postava. Regis!