Křest ohněm
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/85_/85189/mid_zaklinac-zaklinac-v-krest-ohnem-SGQ-85189.jpg
5
4060
4060
Třetí román o Geraltovi a Ciri. Císař Emhyr chystá svatbu – po sňatku s princeznou Cirillou se stane nejen vládcem Cintry, ale podle věštby také pánem celého Severu. Že to s oním plánem nebude tak jednoduché, císař zjistí téměř okamžitě – někdo mu podstrčil dvojnici. Přestože se snaží své odhalení utajit a pokračuje v přípravách sňatku, pravdu nakonec zjistí nejen Dijkstrova tajná služba, ale i společenství čarodějek, jež se rozhodly, že osud světa konečně vezmou do svých rukou. Jen Geralt o podvržené princezně netuší nic. Rozhodne se, že vyrazí do Nilfgaardu a Ciri osvobodí. Aby se však dostal k ústí Jarugy, musí projít územím, na němž zuří válka. A jak se zdá, nemůže si být jist svým životem ani před vojáky útočícího Nilfgaardu, ani před jednotkami obránců, a tím méně před záškodnickými komandy Veverek...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2011 , LeonardoOriginální název:
Chrzest ognia, 1996
více info...
Přidat komentář
Další úžasný díl, který toho hodně vysvětlil. Pokaždé mám pocit jak když se mi nad hlavou rozsvítí žárovka. Nevadilo mi ani trochu drsnější prostředí. Nejvíc jsem byla nadšená z dalších nových věcí jako mandragory, upíři.. zkrátka mě tenhle svět nepřestává překvapovat a těšit :) Nové postavy jsem si ihned oblíbila a teď mám starost co přijde dál, takže hurá na další díl!
Líbí se mi na začátku to menší intermezzo, které shrnuje celý děj předchozí knihy, navazuje na něj a chvíli se ohlíží přes rameno. Pak se dostáváme konečně ke známému Geraltovi, který vegetí v Borkilonu po třeskutém duelu s Vilgefortzem. Potěšily mne nové postavy, zejména perfektně napsaný upír Regis, který více než většina nových postav ihned vstane z popela vaší fantasie a dostane jasný tvar. Milwa, ač také nová postavička, mi přijde na její tragičtější osud ke konci, trochu otravná. Za to z Ciri se stala dobrá zbojnice se vším všudy, která se těší ze života Sapkowského světa a uplatňuje drsné umění z Kaer Morhen. No a Yennefer? Chudák holka...
Přijde mi to celé o stupeň drsnější než díl předchozí. AS se s tím znázorňováním válečných děsů moc nepáře. Musím říct, že v téhle části ságy na mě samotný zaklínač a část jeho doprovodu (no, Milwa) nepůsobil příliš pozitivně. I když snad bych i řekl, že ta ženská mi byla místy o dost protivnější. Na druhou stranu, na konci dílu se to vlastně osvětlí. Ale i tak. Každopádně to odsýpá a děj nabírá na napínavosti, to každopádně. Přijde mi to trochu falloutovské, jak se družina pomalu rozšiřuje a krystalizuje hlavní quest.
Křest ohněm opět předčil v mém žebříčku čas opovržení. Spousta nových postav jako Regis, Milwa, Cahir a tlupa nadávajících trpaslíků. Založení lóže čarodějek bylo zajímavě, nicméně ne tolik zábavné jako putování Geralta. Ciri se v příběhu vyskytuje málo a komu by to vadilo tak má před sebou Věž vlaštovky, která se točí hlavně kolem Ciri :-)
Tak jo. Tenhle díl byl skvělý. Čtivý od začátku do konce...pořád jsem ale čekala, až Geralt najde Ciri a ono nic. Ale i tak super. Moc jsem si oblíbila nové postavy Milwu, Cahira i Regise. Jinak i hezky promyšlený, kam se poděla Yennefer. Prostě skvělý. Sedněte si, teplý čaj a nebo kafe a nenechte se rušit.
Zatím nejhezčí díl vzhledem k postavám, co se zde objeví.. hned mé 2 nejoblíbenější :)) Čarodějnická pasáž tvorby kapituly byla pro mě méně zajímavá, nicméně důležitá v pochopení děje. Zbytek byl luxus a zapálené čtení. 5 z 5
Jaks to hrál ty tažný volku, lepeňo zadubená....chytnu klacek a majznu ťa po tej dutej palici... Když si držel karty na klíně ,naisto si připočítal aj svojho ftáka. Radší tolik nemysli Stratone, tady není žádná univerzita , tu sa hrajú karty. Ale nezúfaj,aj rychtářova sviňa vyhrála,když dobré karty dostala....ha,ha,ha Já ty trpaslíky žeru. :-)
První polovina knihy me tedy moc nebavila ale druhá půlka ta byla super.nove postavy jsem si zamilovala.hned se vrhàm na další díl.
Preberanie sa, vyzvedanie a oboznamovanie sa s tým, čo sa stalo, kým boli mimo a cesta za strateným cieľom. Krst ohňom. Ide sa ďalej, čaká na mňa Veža lastovičky:
Za mě slabší díl, ale i přesto hurá do dalšího!!! Těším se. Jsem zvědavá na další vývoj. Líbili se mi nové postavy - Regis a Milwa.
Baví mě to víc a víc, spousta nových postav, které si člověk může oblíbit a už so ve hře při veškerých odkazech na knihy nepřipadá jako Geralt se sklerózou. Obzvlášť jsem si zamilovala Regise a Zoltana, ač Zoltana zbožňuju už díky hrám, takže se mi moje obliba pro něj pouze prohloubila. Jaskier konečně dostal pořádný prostor a jako vždy dokázal být otravný stejně jako skvělý. Méně Ciri mi vůbec nevadilo, celá její výprava s Potkany mě moc neinteresuje, zato se víc těším až se její cesty střetnou s Bonhartem, to bude jistě velmi zajímavý chlápek. Zato mi dost chyběl Vilgefortz, už chci vědět, co se s ním stalo, když vídám ty krásne fanarty.
Milwy je mi líto a u Cahira jsem zvědavá, jak to udělají v seriálu, protože mezi knižní verzí a seriálovou je mírný ... Echt velký rozdíl. Ale necháme seriál seriálem, můžu se dál těšit na další díl tohoto skvostu.
Jak již zde zmínilo pár čtenářů, že to byla nuda, neřekl bych. Na rozdíl od předchozích dílů, kde akce sršela všemi stranami, tento díl je pojat více atmosféričtěji. Je nutno vcítit se do děje tohoto dílu. Autor popisuje to, co se světem udělá válka.
Hodně se mi líbí vyprávění o Ciri, její příběh je .... nevšední.
A závěrem si zde dovolím citovat doslov pana Popiolka, "Sapkowski si zde připravuje půdu pro gejzír nápadů, který se úplně rozhoří až v díle následujícím - ve Věž vlaštovky. Křest ohněm je takové ticho před bouří, napínavé, elektrizující, plné očekávání".....
S touto knihou to mám tak napůl. Oproti předchozím dílům jsem ji četla podstatně déle, protože děj mě zkrátka neuchvátil tak, abych se do knihy dokázala začíst třeba na několik hodin v kuse jak tomu bylo u předchozích dílů. Objevila se tu ale naprosto skvělá nová postava - Regis! Jeho povídáni o upírech ke konci knihy mi trochu připomnělo atmosféru prvních dvou povídkových knih této Zaklínačské série. Kniha mi přišla tak trochu rozvleklá. Kdybych to měla v krátkosti popsat, bylo by to zhruba takto: Družina v čele s Geraltem a Milwou se 350 stran někam táhne a nebere to konce...
Kniha měla více děje než předešlé romány a lépe se tak četla. Přesto mám pocit, že na to, kolik je v knize stránek je zapamatovatelných událostí zoufale málo. Nic zajímavého, u čeho bych mohla říct "kniha byla o tomhle", tam pro mě není. Připadá mi, že jde v podstatě "24 hodin", kdy většina věcí, co se za ten den odehraje, je absolutně nevýznamná. Zaklínač (3) je úžasná hra, povídky relativně ujdou, svět je pěkně promyšlený, ale románový styl mu podle mě nesluší.
Nuuuudaaaaa. Asi budu za literárního barbara, ale prostě ne. Kde je děj? Kde je něco důležitého? Celou dobu se táhnou z jednoho místa na druhé a nic DŮLEŽITÉHO se neděje! Poslouchám to jako audio, takže to dotáhnu až do konce, ale už to začínám pouštět jedním uchem tam a druhým ven.
Během pár dní přečteno ????. Strhující děj, konečně se člověk dozví více. I když jsou si všichni tak daleko, příběhy se prolínají šíleným tempem. Musím hlavně ocenit, že autor přidává do některých pasáží zmínky o globálních dopadech, podporuje ekologii, snaží se čtenáře nevtíravým způsobem obeznámit s tím, co se stane v budoucnu, když bude konat tak a tak v přítomnosti, viz lovení ryb ve velkém do sítí s malými oky. Každý se nad tím asi nepozastaví, ale mě se to velmi líbilo. Jsem ráda, že se snaží apelovat na své čtenáře a něčím je obohacuje. Snaží se nabádat, abychom se k přírodě chovali s úctou a neplýtvali, což je v současné době velký problém v celé společnosti.
Štítky knihy
láska zaklínači fantasy zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
Tento díl mi opět ukázal, že série Zaklínač dokáže ve čtenáři vyvolat opravdovou směs pocitů. V některých pasážích se nestačíte divit, jak je tento svět krutý a v některých vám najednou začnou téct slzy dojetí. Mluvím o části, kde se holčička z rodiny, kterou Gerald se svojí družinou doprovázel a chránil jako jediná vrátí a dá jim jako poděkování natrhané květiny. Velmi mě také překvapilo, že autor v knize využívá i některých věcí z historie a mytologie. Jako příklad uvedu celkem trefný popis čarodějnických procesů a upírů. Čtení Zaklínače mi také přináší velké napětí, protože celý příběh je docela dost zamotaný a nejsem si jistý, zda mi vše potřebné dochází. Přirovnal bych to asi k výchově dětí. Její úspěšnost se dozvíte až za několik let.