Krev mé krve
Helen Grace Carlisle
Světově proslulý příběh o síle mateřské lásky. Román z roku 1930 se stal světovým bestsellerem, předlohou filmu a dodnes vychází ve stále nových vydáních. Zdánlivě prosté vyprávění v sobě skrývá přesně vyváženou směs tvrdé životní reality, sentimentu a věčné, ničím nezničitelné mateřské lásky. Jakoby jedním dechem chrlí Mary Williamsová ze stránek knihy svou zpověď. Ve vzpomínkách se vrací k svatbě, šťastnému manželství a nejkrásnějším okamžikům, kdy držela v náručí právě narozené dítě. Přivedla na svět čtyři a po smrti manžela je s vypětím všech sil a za cenu těžkých obětí sama vychovala. Tím nejdůležitějším v jejím příběhu je však láska matky, která nezmizí, ať už jsou děti jakékoli a spáchají cokoli. A možná právě toto poselství je důvodem, proč kniha dokáže oslovit další a další generace čtenářů.... celý text
Přidat komentář
Dojemná, smutná výpověď o bezmoci. Drsné potvrzení toho, že jenom láska nestačí k tomu, aby z dětí vyrostli dobří lidé, a to je děsivé zjištění.
Mne ten zmetek taky rozčiloval ..... nejsem pro pravidlo "udržet rodinu za každou cenu", proto bych věděla, jak problém v jeho podobě vyřešit.
pro mě jako zastánce bezdětného života je tohle kniha spíš o plýtvání citu. Takové dítě bych nikomu nepřál, ale jako člověk s rozumem bych takovou zrůdu agresivní už odmala milovat prostě nemohl. Nikdy. Natož po tom,co udělal.
Pro mě je tato bezbřehá láska hloupostí a člověk, nechávající si takového člověka ve svém životě ničí ten život nejen sobě, ale hlavně těm okolo. Těm, kteří za nic nemůžou, ale musí trpět jen proto, že tomu matka chce.
absence interpunkce mi přijde víc než rušivá.
Jedna z mojich nejmilejších...knížka co se mi nikdy nevymaže z hlavy...je to o síle mateřské lásky..
"...Nemohla jsem to snést když tak hlasitě naříkal a šla jsem k němu a pohladila jsem ho po vlasech a on vstal a vzal mne do náruče a tak jsme tam oba stáli a plakali jsme dohromady a nevěděla jsem co je jeho pláč a co je můj pláč protože tu chvíli jsme byli jedno tělo a jedno srdce a měli jsme jedny oči kterýma jsme plakali. Ale jeho pláč byl horší, protože jeho pláč byl mladší a on si ještě nepřivykl plakat..."
Vskutku výjimečná kniha plná soucitu, nostalgie a idealismu střetávajícím se s realitou života.
Kniha, při jejímž čtení jsem prožila katarzi.
Kniha o Ženě.
"A já jsem zápasila a trpěla a byla jsem bohatá na zápas a utrpení a byla jsem bohatá tak i na život."
Kéž to také umím. Amen.
Tahle kniha je pro mě srdcová záležitost.
Četla jsem ji poprvé ještě jako dorostenka v knihovně rodičů. Dnes ji vyhledávám ve všech tzv. "hrabácích" v knihovnách a antikvariátech a s chutí ji předávám dál, většinou kamarádkám, jako dárek. Přečtete ji rychleji, než ohřejete párek.
Pro mne to bylo první intenzivní setkání s pocity ženy - milenky, ženy - rodičky, ženy - matky. Na klíčové okamžiky knihy (a života hrdinky knihy) nezapomínám dodnes - a že už je to let, co jsem knížku naposledy mel v ruce... I film mě zaujal, jenže knížka se mi zdála lepší. A co mě ještě fascinovalo: ta forma vyprávění slovníkem prosté ženy... chvíli se člověk brání, ale pak, když ho to pohltí, je to dokonalé... tak trochu podobně jako u knížky Malý velký muž...
Většina matek miluje své děti, ať jsou hodné či zlobivé, ať jsou malé, nebo již dospělé. Jak se ale vyrovnat s tím, když dítě není úspěšné v životě - když zabije? Má ho matka zavrhnout? Knihu jsem četla před mnoha lety, ještě jsem nebyla mámou, ale příběh této matky mne velice zasáhl. Po letech jsem si tuto knihu koupila pod jiným názvem - PRVNÍ BYL VRAH.
Štítky knihy
rodiče sourozenci rodinné vztahy psychologické romány domácí násilí děti s výchovnými problémy mateřství odpuštění, odpouštění mateřská láskaAutorovy další knížky
2000 | Krev mé krve |
1935 | Žena |
1938 | Klub Amazonek |
1948 | Som jeho žena |
Kniha dostala svému doporučení-je to silný příběh,nicméně si nejsem jistá,zda mateřská láska se v jednom případě nestala spíše láskou opičí,která vyústila v danou rodinnou tragedii.