Krev na sněhu
Jo Nesbø
Krev na sněhu série
1. díl >
Sedmdesátá léta v Oslu. Olav Johansen nedokáže jezdit autem pomalu, je měkký jako máslo, příliš snadno se zamilovává, jestliže se rozčilí, ztrácí hlavu a je mizerný v matematice. Něco málo přečetl, ale moc toho neví a rozhodně nemá takové znalosti, které by byly k něčemu užitečné. A píše pomaleji, než roste stalaktit. K čemu se tedy hodí? Je skvělý zabiják. Nemusí přitom jezdit autem, zabíjí většinou lidi, kteří si to zasluhují, a nejsou to žádné složité počty. Alespoň prozatím nebyly. Dokud od šéfa nedostal nový úkol: vyřídit jeho manželku.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2015 , Kniha ZlínOriginální název:
Blod på snø, 2015
více info...
Přidat komentář
Taky si občas domyslím příběh tak, aby se mi víc líbil...
Nesbø umí psát tak, že většinou nedokážu přestat číst. Navíc příběhy zasazené do ledového Norska jsou pro mě prostě fascinující.
Moje první setkání s tímto spisovatelem. Úmyslně jsem začala útlou knížkou. A líbila se mi. Docela jsem si hlavního hrdinu-zabijáka i oblíbila. Určitě si přečtu něco dalšího.
Není pochyb, že autor umí napsat čtivý a napínavý příběh se svižnými dialogy, který se dobře čte. Trochu ho ovšem podezřívám, že si k této knize jen tak "odskočil" od série s HH, aby jaksi nebyla dlouho pauza na trhu. Ale i tak doporučuji přibalit do kufru jako knihu na dovolenou třeba do Paříže...
SPOILER!
Mé romantické mysli se ten první konec líbil mnohem víc...
Prostoduchý zabiják se stane katalyzátorem událostí, za které mohlo jeho citové vzplanutí. Tak to už tu v mnoha nejrůznějších obdobách bylo. Ale proč ne. Nic proti tomu nemám. Tentokrát je to na severský způsob. Při čtení této útlé knihy jsem si vzpomněla na klasiku filmového žánru Čest rodiny Prizziu a Forresta Gumpa. Nečekala jsem, že opět budu fandit zabijákovi. Ale stalo se. Ten chlapík byl sympaťák, i když trochu moc přemýšlivý a filosofujicí. Prostě jiný. Měl svůj svět a to ho formovalo. Prima čtení do MHDéčka
První knížka od Jo Nesbo, kterou jsem četla. Milé překvapení. Mimo zabijáků jsou tam i myšlenky. Přečetla jsem za tři dny. Přesně typ knížek, které mě baví a to se detektivkám vyhýbám - což je také důvod, proč jsem doteď nečetla ani jednoho Nesboa.
"... pochopil, že na trhu provozovaném šarlatány, idioty a amatéry, se může i sama průměrnost chopit žezla"
Tak ja nevim, jak to skončilo... hmmm jdu na druhej dil. Jinak až na jednu část to bylo docela slabší dílko. A ten konec jsem nepobrala...
Má první kniha od Nesba, dle tloušťky jsem ani nečekala nějaký WOW hustokrutopřísný detektivní thriller, kterými se (prý) vyznačuje.
Krátká novela je psána s nadsázkou, obsahuje (často černý) humor. Líbí se mi styl jeho psaní (nemohu zatím posoudit, je-li pro autora typický) a oceňuji i jeho modernitu - např. že anglické citáty nepřekládá (pro hlupáky jako já, co moc anglicky neumí, jsou přeložené na konci knihy) - ano, konečně moderní autor, který modernitu umí (doufám) dát najevo i jinak, než že napíše celou knihu nespisovně nebo že se v každé kapitole se někdo poblije ...
Příběh mě pobavil, výhledově si určitě přečtu něco "Nesbovějšího".
Harry Hole to nebyl. Ale pohodová detektivka. Za mě slabší dílo od tohoto autora, ale není každý den posvícení ;)
Trošku netradičně pojatá detektivka. Spíš takové lehčí čtení, než něco, nad čím se dá přemýšlet.
Nesbo, to je pro mě samé nahoru a dolů. Je k podivu, jak s HH zvládnul napsat díl, který jsem přečetla za noc a další, který jsem četla půl roku. Nicméně po HH ode mě dostal další šanci. Čekala jsem, že vzhledem k počtu stránek, to bude kapku jiné. A bylo, ale můj šálek kávy nee.
Slyšela během sobotní práce na zahradě a hezky se mi to poslouchalo. Rozhodně mi tento sympatický zabiják byl mnohem milejší než nečistý lůzr Harry Hole. Taky mi to dílko přišlo spíše než detektivka jako delší povídka, líbily se mi přesahy do jiných literárních děl, našlo by se i trochu existencionálního filosofování, takže kromě toho, že jsem zdárně zapracovala na zahradě, ještě jsem splnila jeden z bodů letošní výzvy. A to se počítá.
Též je to má první zkušenost s tímto spisovatelem. Všichni jsou nadšení z jeho knih, no já mám takové rozporuplný pocity. Spíš než detektivku bych řekla, že je to taková delší povídka. Konec mě trochu i rozhodil. Dělá předčasné úsudky, které se mísí s chybami, které nějak nemají konec. Taková zkrácená verze něčeho.....ani nevím jak to popsat. No v každém případě se pokusím o další některé dílo a pak uvidím, zda bude stát pokračovat tímto autorem, nebo ukončit a přejít k někomu jinému.
Prvni setkani s Nesbem a zklamani. Cekala jsem detektivku, a dostala jsem tahly nezajimavy povidani. Nutila jsem se to dotahnout do konce.
Moje první setkání s Nesboem. Tahle kniha možná nemá nejlepší čtenářské reflexe, ale já byl víc než spokojený. Na jednu stranu klasický krimi gangsterský příběh, plný hry se čtenářem, střelby a s výrazným hrdinou, na druhou stranu Nesbo ukazuje varianty vnímání příběhu, a to v rovině mimo zápletku tohoto útlého románu. Otázky po paměti a vnímání vlastního života tu vystupují mezi řádky a já je fakt oceňuji. A další věc, která je moc fajn - když už autor sklouzne do příliš velkého klišé, později se ukáže, že vše je úplně jinak... Jediné minus nacházím v jinak čtenářský sympatické postavě vypravěče. Baví mě, že je to hloupý a neotesaný nájemný vrah "s dobrým a měkkým srdcem", to je neotřelý hrdina. Jen ta jeho hloupost působí nevěrohodně, protože zároveň má děsný rozhled a vlastně je poměrně bystrý. Jako by se autor nemohl rozhodnout, jestli bude vypravěč prostý, nebo inteligentní. Zdůrazňuje hloupost, ale ukazuje inteligenci. Bohužel ne tak, aby to působilo jako autorský záměr. Ale až na tuhle drobnost je Krev na sněhu fakt povedená.
Přiznám se, že mám raději příběhy s Harrym, přesto knihu hodnotím jako kvalitní a čtivou.
Štítky knihy
norská literatura severská krimi norské detektivky detektivní drsná škola nájemní vrazi
Musim napsat že se to nečetlo špatně ,ale...něco mi tam trochu chybělo,něco trochu nesedělo,možná byl ten příběh trochu moc jako pulp fiction...nevím.Tak nějak teď nevím co si o tom myslet...