Polnočné slnko
Jo Nesbø
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/267561/bmid_polnocne-slnko-4YL-267561.jpg
4
1329
1329
Krev na sněhu série
< 2. díl
Sedemdesiate roky, ďaleký sever Nórska, opustená dedina Kasund. Jej obyvatelia sú laestadiáni, členovia náboženskej sekty, ktorá zväzuje ich životy prísnymi pravidlami. Jedného dňa ich pokoj naruší cudzinec Ulf. Tvrdí, že prišiel loviť vtáky. Na lovca však nevyzerá, dokonca nemá ani pušku. Nikomu nechce prezradiť, že jedinou korisťou, ktorú tu chcú uloviť, je on sám. Zradil totiž Rybára, najväčšieho zločinca v Osle. Netuší, na ktorej strane budú stáť miestni a či mu pomôžu zbaviť sa skutočného lovca. Medzi ním a jeho osudom stojí len ovdovená matka Lea a jej syn Kurt. Polnočné slnko nikdy nezapadá a Rybárovi muži sa blížia...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
Mere blod, 2015
více info...
Přidat komentář
Po Harrym Holeovi to byla sice trochu změna, ale to nic nemění na tom, že Nesbo opět vydal mistrovské dílo. Jeho myšlenky formulované v slova a věty jsou balzámem na duši a četba jeho knih je úžasným čtenářským zážitkem. Už mi chybí jen Lovci hlav, na které se hodlám vrhnout o vánocích :)
Příjemná knížka, spíš delší povídka. Dobrý námět, uvěřitelné postavy, svižný děj.
Je to zas něco jiného, než jsme zvyklí třeba na detektivky s HH. Líbilo se mi. Jo Nesbeho miliji a stále víc a víc propadám do hlubin.
Více a více se zamilovávám do jeho stylu vyjadřování. Všechno co napíše, mu hltám a věřím mu každé slovo.
Jo mi přichystal další překvapení.
Krásné, výstižné a nenásilné popisy finnmarcké krajiny střídal chvílemi až poetický jazyk, který bych rozhodně v tomto žánru neočekávala. Nenápadně přihodit pár reálií, jen tak pro zajímavost. Na druhou stranu se mi to zdálo trošku utahané, což zase ale vytvářelo alespoň špetku toho napětí, které by jinak absentovalo. Na můj vkus příliš dumání nad náboženstvím, což mi tam přišlo vyloženě nepatřičné, a jedna chybička v podobě měsíčního svitu uprostřed polárního dne (vážně, Jo?). Také by mě zajímalo, kde vlastně bylo "víc krve" (ne že by mi to nějak zvlášť vadilo), rozhodně jí bylo méně, než v prvním dílu :) Možná proto byla do češtiny kniha přejmenována..? A konec knihy... no to se těžko komentuje, rozhodně nečekaný. Na závěr doufám, že autor neupustí od původního záměru a přeci jenom si pro nás nachystá něco ze života Toma Johansena :)
P.S.: V Altě svět rozhodně nekončí!
Upřímně řečeno, moc mě to nevzalo. Jo Nesbø napsal spoustu lepších detektivek, i první díl této série je se mi líbil víc (a tomu jsem dal 3 hvězdy). Celý ten příběh kolem hlavního hrdiny Ulfa/Jóna mi přišel krajně nepravděpodobný a vlastně nejvíc mě zaujal popis odlehlé Finnmarky a jejích obyvatel.
Nesbø samozřejmě psát umí, pořád je to v rámci žánru nadprůměrné čtení, ale čekal jsem něco lepšího.
SPOILER:
Bylo to skvěle napínavý, ale ten konec... Tam mě to docela zklamalo. Proto ta hvězda dolů.
Příjemné čtení, ale závěr je na mě příliš z červené knihovny. Čekal jsem, že hlavního hrdinu Rybář potrápí daleko víc.
K propracovanosti románů od autora to má daleko, je to dost předvídatelné, ale není to špatné. kdo neví, pozadí vzniku minisérie Krev na sněhu viz http://www.art9.cz/bude-vice-krve-na-snehu/
Druhý díl nabírá na délce a nudnosti. Já jsem knihu spíše prolistovala než že bych ji opravdu četla.
Hlavní postava norské detektivky - Ulf - vymahač dluhů a zabiják přijíždí do vesnice Kasund na severu Norska údajně kvůli lovu bělokurů, ale bude bojovat i o ten svůj život, a také pozná Leu a jejího syna. A konec? Rozhodně netypický pro detektivku, ale mně se líbil a potěšil mě. Napínavé a překvapivé čtení.
Nedočetla jsem:-( Trápila jsem se půl knížky a nakonec jsem to vzdala. Krev na sněhu I se mi líbila moc. O to více mě mrzí, že dvojka mi fakt nesedla.
Zabiják, který není schopen zabíjet? Neskutečné štěstí před smrtí- úkryt v mrtvém zvířeti? Moralizování- jako např. Nevěřím v život po smrti, věřím ve smrt po životě? Láska jako za časů cholery? Vrah a málem Panenka Maria? Čeho je moc, toho je příliš. Tato kniha je pro mě velké zklamání.
Příjemné, milé, jemné. Přesně tyto slovo vystihují Půlnoční slunce. Na začátku má kniha spád a když hlavní postava Ulf odjede do maličké, klidné vesnice kniha se dostává do klidu a pomalu plyne. Moc se mi líbí, jak se v Ulfovi postupně probouzejí city, o kterých ani netušil. Posledních pár stran je rychlých a následuje úžasný konec, který překvapí.
Krev na sněhu II.
Výborný kousek ;-) Sice o pár stránek delší než první díl ze série, ale pořád moc kraťoučké... Člověk se začte a je tu konec... Ale líbilo se mi to moc a proto dávám za pět * a doporučuji k přečtení ostatním...
Trochu odklon od typického Nesboa. Svěží. Proč ne. I trdí chlápci si musejí občas dát oraz. Další knížečka, která se četla sama. Příjemné, svižné, i laskavé.
Překvapivě laskavá, výborná detektivka, po řadě drsných příběhů je tento citlivý a oduševnělý, takže další rozměr je upřímně vítaným zpestřením jeho skvělé spisovatelské reputace.