Polnočné slnko
Jo Nesbø
Krev na sněhu série
< 2. díl
Sedemdesiate roky, ďaleký sever Nórska, opustená dedina Kasund. Jej obyvatelia sú laestadiáni, členovia náboženskej sekty, ktorá zväzuje ich životy prísnymi pravidlami. Jedného dňa ich pokoj naruší cudzinec Ulf. Tvrdí, že prišiel loviť vtáky. Na lovca však nevyzerá, dokonca nemá ani pušku. Nikomu nechce prezradiť, že jedinou korisťou, ktorú tu chcú uloviť, je on sám. Zradil totiž Rybára, najväčšieho zločinca v Osle. Netuší, na ktorej strane budú stáť miestni a či mu pomôžu zbaviť sa skutočného lovca. Medzi ním a jeho osudom stojí len ovdovená matka Lea a jej syn Kurt. Polnočné slnko nikdy nezapadá a Rybárovi muži sa blížia...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
Mere blod, 2015
více info...
Přidat komentář
Po určitém zklamání z Krve na sněhu jsem se do ní ani nechtěl pouštět. Nakonec musím říct, že mě mile překvapila. Velkou roli v tom ovšem hrálo prostředí severního Norska, které mě hodně láká. Prostředí a reálie u mě trumfly příběh.
Kdybych neviděla na obálce Nesbovo jméno, nikdy bych nevěřila, že ji napsal. Nenudí, ale je to opravdu jen taková jednohubka, která sice chutná, ale za chvíli je po ní zase hlad. Jeden nápad zde byl brilantní, připomněl mi Lovce hlav. Nicméně znovu už si knížku nepřečtu.
Nádhera. Je to něco jiného než to co jsem od Nesba četla předtím, ale já tuhle sérii beru prostě tak jak je. Nesrovnávám to se sérií Harryho Holea, protože to ani nejde :D Skvělá oddechovka, krásně, jako vážně krásně napsaná knížka. Já si Ulfa oblíbila hned, stejně jako všechny ostatní postavy, prostě 5* a klidně si jí přečtu někdy znovu :)
Ulf je tak trochu zvláštní týpek a vy mu budete pravděpodobně celou dobu takovým zvláštním způsobem fandit. Abych pravdu řekla, jednodenní knížka jako takový mezistup mezi tím, co jste dočetli a co chcete číst:) zabaví, občas i pobaví, ale hlavně si díky JN dokážete představit Norsko a máte pocit, že tam žijete.
Nicméně, JN by se už měl vrátit k HH, potřebujeme přeci vědět co a jak...a hlavně - psychologova dcera?!
Ačkoliv jsem velká fanynka Jo Nesba, bohužel na mě asi funguje jen Harry Hole. Stejně jako Krev na sněhu i Půlnoční slunce mě absolutně nevtáhlo do děje, nepřišlo mi vůbec zajímavé a napínavé.
Tak tohle byla až moc velká slaďárna:-D. Ale co, Nesbo je Nesbo, může si psát co chce, tak proč ne i romantiku :-)
Je to trochu jiný Nesbo, ale obě knihy se mi moc líbily. Druhý díl nakonec o malinko víc, i když zpočátku jsem si říkala, že mu asi jednu hvězdičku uberu. Napínavé, člověk do poslední chvíle netuší, jak to dopadne (alespoň já ne).Našla bych nějakou chybičku, ale nic podstatného. :)
Oproti prvnímu dílu zklamání, přišlo mi, že autor čerpá inspiraci ze svých předešlých knih. Na druhou stranu je kniha stále čtivá.
Kniha která v podstatě nemá žádnou pořádnou zápletku, je to spíše povídka, ale v ní by šlo ubrat tak polovinu stran a děj by to nijak nenarušilo. Jedinou výhodou je, že se kniha čte velice dobře protože nesbo ví jak psát, aby chytl alespoň stylem vyprávění.
Musím říct, že tohle je jedna z mála knih, u které je druhý díl lepší než ten první. Miluji Nesbovu schopnost vypravování, děj ubíhá, a jak tu již někteří píší, zápletka nebyla tak velká. Mně to ale nepřijde vůbec naškodu, Nesbo tím jen dokázal, jaký bravurní vypravěč je, a že i "obyčejný" příběh, který mi ale vůbec obyčejný nepřišel, pojme tak, aby to bavilo a kniha je čtivá. Jediné mínus je, že to je spíš povídka než kniha, napsat takové tři a dát je dohromady, udělal by líp. Ale co už, obchod je holt obchod. :)
Já jsem z knihy nadšený... Některé Nesbo-triky (například role různých detailů, které se do děje vrátí ve správný moment) jsou stále přítomny, ale přitom je to zase kapku jinak psané než Krev na sněhu I. Napětí to pro mě mělo od začátku do konce a nemuselo u toho umřít ani moc lidí - a těším se na na trojku:-)
Obrovské zklamání.. alespoň pro mne. Chyběla mi nějaká "větší" zápletka. Přišlo mi, jako by se celou knihu nic nedělo. Samozřejmě se to nedá rovnat s Harrym, ale musím dát pouze dvě hvězdy.
Nelze se neustále cpát kaviárem. Lépe si ho vychutnáme, když si pro změnu dáme buřty s cibulí. :) Půlnoční slunce jsem v Norsku zažila, takže mi vyprávění vlezlo pod kůži. No, Harry to není, ani Sonny, ale já jsem si na těch buřtech s cibulí pochutnala. :)
Tak nějak jsem nepochopil, proč kniha vznikla. :-) Jako povídka mohla být o dost kratší. A upřímně, růžová knihovna není můj šálek kávy. :-)
Ale jo... Rozhodně čtivější a lepší děj než první díl. Ale na série s HH nebo na Syna to nemá. Za mě zlatý střed.
Moc nechápu komentáře typu: "tohle je Nesbo? Vždyť to je úplně něco jiného než HH..." u posledních dílů HH zase komentáře typu: "už je to moc podobné, pořád to samé schéma..." tak co teda chcete? Mně se to líbilo, Nesboův styl psaní je skvělý, věty se čtou samy. A to je podle mě hlavní. Za mě OK, fajn knížka.