Křižáci

Křižáci
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/340951/bmid_krizaci-aZC-340951.jpg 4 228 228

Román Křižáci je velmi obsáhlým dílem vycházejícím z historických událostí v Polsku a Litvě ve 14. století za vlády krále Vladislava Jagella a jeho spanilé královny Jadvigy. Je postavený hlavně na silné polské víře, která se v těch dobách rozšířila i na pohanskou Litvu. Můžeme zde najít velkou pobožnost jak ze strany králů a šlechticů, tak obyčejných lidí. Příběh se odehrává v Polsku a také v pohraničí Německa a vrcholí slavnou bitvou u Grunwaldu roku 1420, kdy spojená vojska Polska a Litvy porazila křižácký řád.... celý text

Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: , Kvasnička a Hampl
Originální název:

Krzyżacy


více info...

Přidat komentář

lucie.8
14.07.2014 5 z 5

Jednoduše - výborná kniha, skvělý děj, dobře propracované postavy a v neposlední řadě krásný popis historických skutečností (bitvy, zvyky, pověry ...).

zuzanazuz
22.03.2014 5 z 5

Prostě a zkrátka - nádhera! Jsem-li hotova otevřít knihu, tohle je to, po čem mé srdce zkreze zrak touží a je hojně blaženo. Až po okraj.


Finskej
06.02.2014 5 z 5

Historický epos z Polska a Litvy v období před finálním střetnutím polsko-litevských vojsk s německými rytíři u Grunwaldu. Sienkiewicz je autor velice výpravný, což nemusí každému vyhovovat. Patříte-li ovšem k náročnějším čtenářům, jsou jeho popisy důkladné, dobře prokreslené a představivost jedině povzbudí. Rovněž to byl autor velice vlastenecký, musíte proto počítat s utilitárním černo-bílým rozdělením znepřátelených stran. (Nikoliv ve prospěch Němců, pochopitelně.) Na druhou stranu, je to strhující příběh veliké lásky i nenávisti a prostě klasika. I přes výpravnost v lecčems čitelnější než náš národní epik Jirásek. Asi proto, že Sienkiewicz byl i velký romantik.

jesuswlasac
23.10.2013 5 z 5

Po precitani serie Ohnom a mecom som sa dostal aj ku tejto knihe. A ak som bol z predchadzajucej serie uneseny tak neviem ako by som opisal svoje pocity a dojmy z tejto knihy. Výborne zvoleneé historické obdobie, nadherné a trochu krute osudy ludi. Netrvám na tom ze to muselo byt presne takto a jednoduchym ludom asi bolo jedno ktorý komtúr ich utlaca, ale urcite by boli radsej pod Slovanskou ako pod Nemecou nadvládou. Jediné co mi asi chybalo ze sa Sienkiewicz viac nevenoval najvacsiemu stredovekemu rytierovi : Záviš Čierny z Garbova !

Skip
27.05.2013 3 z 5

Sienkiewicz byl jistě velký vlastenec a tímto románem chtěl nejspíš pozvednout ducha Poláků, když psal o tom, jak mocné království to tam na sever od nás kdysi bylo. Poláci však byli utlačováni mocným Řádem německých rytířů, tzv. křižáky. Z celého románu je asi nejzajímavější popis bitvy u Grunwaldu na závěr. Jinak je to takový velmi romantizující příběh, v nemž všechna ta slova o rytířské cti, padání k nohám slečen a dam, vzdychání a prolévání slz působí až směšně. Nicméně čtivě napsané a také mě to přimělo trochu se podívat na historický zeměpis.

jakub87
24.02.2013 5 z 5

Četl jsem dvakrát. Naprostá klasika a skvělé odreagování. Kniha mého dětství.

pet-kyval
31.12.2010 5 z 5

[029/10] Sienkiewicze na delší dobu budu nucena odložit. Čeká na mne minimálně Potopa, ale k tomu mě nedonutí dříve jak za rok - a to ještě kdo ví jestli.

(107) ,,... A říkal jsem Markétce: ,Nelez na sosnu, když je ti padesát let.' Nevěřila. Vylezla. A tu se větev zlomila - a bác! No, jak vám povídám, až díru do země udělala, ale také za tři dni vydechla naposled."

Oproti nezáživné Quo Vadis pro mne byli Křižáci jedna velká radost. Neshoduje se to ovšem s tím, že jsem to četla od 14. listopadu do 31. prosince. Ospravedlnění mám takové, že se H. S. všeobecně řadí k literatuře těžší, svazek, který jsem měla vypůjčený, by se dal použít na ubíjení Mazovských rytířů a vůbec jsem na to neměla chuť.

(50) ,,Za dnešních zženštilých časů už nejsou takoví mužové, jací bývali za mého mládí, nebo takoví, o nichž mi vypravoval můj otec."

Výtek moc nemám... Dějová linie je ze začátku nápodobna stěně egyptské pyramidy a od středu dál to hapruje podobně jako schody v Morii. Sienkiewicz se na konec neubránil a do závěru musel vměstnat nudný popis "nedobytného" hradu a závěrečné bitvy, která ani přes řeky krve nebyla ohromující a jazyk svazující. Zbytek ovšem obstál na výbornou.

(323) ,,Kam nemůže člověk pěstí, tam musí rozumem..."

(138) ,,Nedivil bych se, kdybys byla hloupá, protože takové jsou ženské, ale že máš bystrý rozum, tomu se divím."