Křižník Thor
František Novotný
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/199912/kriznik-thor-199912.jpg
4
56
56
Píše se rok 2039, západní svět je v rozkladu a Čína se jej chystá dorazit. Její agenti preventivně likvidují odborníky, kteří by mohli její postup zpomalit. Tomáš Hornych a jeho přátelé se dostali na seznam smrti a musí se zachránit útěkem přes půl světa, který skončí až v Africe na palubě opuštěného amerického křižníku. Když jej uvedou do bojeschopného stavu, síly se ani zdaleka nevyrovnají, ale konečně jsou schopni odpovědět na ránu ranou. *** Ve všech postkatastrofických románech, dochází ke katastrofě naráz. Ta, která chytila za flígr celý západní svět, byla jiná. Chystala se skoro čtyřicet let a těžko se dalo říct, kdy vlastně začala. Bylo to v roce 2008, kdy zkolabovala makléřská firma Lehman Brothers a ukázalo se, že bankéři podvádějí své investory? Nebo v roce 2011, kdy agentura Standard & Poor’s snížila rating USA a rozjely se marné machinace Evropské unie na záchranu insolventního Řecka, jež do pěti let stáhly do finanční krize všechny země eurozóny? Nebo v roce 2012, kdy americký prezident prosadil škrty v rozpočtu na obranu, což vedlo k tomu, že v roce 2019 musely USA podepsat smlouvu s Čínou, v níž jí předaly zodpovědnost za část Pacifiku západně od Havaje? Nebo v roce 2022, kdy Německo odstavilo poslední jadernou elektrárnu a o pár let později fungovaly ve střední Evropě počítače, jenom když foukal vítr?... celý text
Přidat komentář
Hmm, pane hade, myslím že můžeš přehodnocovat své úvahy... už je to tady.
Knize trochu chybí čtivosti, ovšem nahrazují to dokonalý popis techniky a velmi nadčasové úvahy o směřování světa. Takže, 4,5 bodu, ale za tu techniku tedy 5
Naprosto strhující čtení i napodruhé. Přiznávám občas trochu nezáživné popisy plavidel ale ten příběh okolo za to rozhodně stojí. Co takhle ještě odveta číňákům z kosmu...
JKniha nadchne především fanoušky bitev válečných lodí. Detailní popisy mohou někoho nudit, ale pro znalce jsou úžasné
Stále si pamatuji, jak jsem zahlédl přebal této knihy na regálu v knihkupectví. Nejdříve mě zaujal název titulu a pak samotný vizuál, který jasně rozhodl, že to chci. Rychle přečtení anotace a bylo rozhodnuto. Kniha splnila do posledního puntíku, co slibovala pro maniaka do moderního válečného námořnictva, jako jsem já. Stala se mi téměř ideálem pro podobné tituly a jen málo jich takových kvalit dosahuje (např. povedená série "Nad českými zeměmi slunce nezapadá" od Jana Kotouče).
Rychlý a úderný začátek záhy vystřídalo vyprávění hlavní postavy Tomáše Hornycha o tom, jak se vlastně ocitl na palubě Thora. Našince určitě potěšil začátek, který se odehrával na zbídačeném území naší vlasti. Popis toho jak je celá Evropa rozkládána byl až hmatatelný (ještě teď si vybavuji jízdu po prázdné dálnici připomínající tankodrom, po které si to šinulo několik Panduru, a poznámku o nedostatku paliva). Po kvapném útěku z Evropy pak nastává menší uvolnění napětí, ale zaplať pánbůh jen dokud se Hornych a jeho grupa nedostanou na palubu letadlové lodi. Zde, přestože se jednalo o vrak, si kluk uvnitř mě vychutnával každý popis a detail z inventáře. No, pak opětovně dochází k posunu v ději, a to až do té fáze, kdy se konečně setkáváme s lodí jejíž název tato kniha nese. Zpočátku vlažný start, protože křižník byl lodí duchů - s lodí nebylo možno manipulovat, použít její zbraně či vybavení, pokud nebyl zadán bezpečnostní kód do tajného přístupu (po pádu USA, jako garanta světové bezpečnosti, padlo do nepřátelských rukou řada amerických zbraní, které ale byly zcela bezcenné a nepoužitelné bez klíče, jako byl T.Hornych). Po aktivaci Thora začíná ta pravá námořní zábava plná moderního námořního boje.
Kniha exceluje nejen v technických popisech, taktice, zbraních, ale také zobrazuje futuristické koncepty - holografická kamufláž, lasery... Děj nezaostává ani v popisu politického pozadí, který už tak vyvolává pocit o všemocné Číně (aliance Čína-Indie-Rusko, poměry v jižní Africe atd., válka na a blízké východě, invaze do Evropy) , v jedinečném zobrazení postav a prostředí.
Po řadu peripetiích se nakonec dostáváme na konec, který byl pro mě osobně vcelku překvapením, i když vlastně neměl být (menší SPOILER: nijak jsem nevěnoval pozornost Tomášově poznámce o zmizení mnoha nadnárodních koncernů, jako Coca-Cola, ze světového dění), ale po odhalení konce jsem žasl a už jsem si říkal, zda-li by František Novotný nepřemýšlel nad pokračováním v trochu jiném prostředí ;-)
Po Valhale jsem tohoto autora chtěl definitivně vymazat z paměti... Ale kamarád, co je fanouškem válečných románů mě přesvědčil ať zkusím Thora, že je lepší. To je ale každá kniha, tak jsem mu moc nevěřil, že to dočtu :-) Nicméně jsem to zkusil a mrknul na PDF, co se válí na netu. Po minulé zkušenosti už nedám za Novotného nikdy ani korunu. Musím uznat, že je to lepší a dá se to číst. Autor si ale měl odpustit prezentované technické podrobnosti (jsou pro děj často úplně zbytečné a celé pasáže vypadají jak vystřižené z lodního manuálu a vyloženě nudí). Ale když to přeskáčete, tak vás pobaví citáty mistra Fu a možná vás osloví svět po pádu ekonomiky (ale toho je tam bohužel málo). Normálně bych dal možná i 3plus (70%), ale za tu technickou nudu a hlavně doživotní pachuť z Valhaly musím jednu ubrat...
Abych pravdu řekl, je to moje první přečtená knížka od autora a
mám rozporuplné pocity.Děj, akce, odborné termíny ve výzbroji
válečných lodí i ponurý happyend, to vše ve mě zvyšovalo adrealin
a dal bych knížce za PĚT.
Bohužel díky akčnímu ději je silně narušena logika.
Dejme tomu, že Indie, Rusko a Čína uzavřeli Pakt tří.
Proč? Indie rozhodně nepatří mezi přátele Číny a Indové
jsou si velice dobře vědomi čínským opovrhováním všech lidí,
kteří se nenarodili v Říši středu.
Že by Rusko se strategickou převahou jak územní, tak vojenskou
podepsalo s Čínou nový pakt Molotov-Ribentrov, to spadá do oblasti
sci-fi počátků 20.století. Mohlo by se tak stát pouze za předpokladu
společné obrany proti USA, která je ale v knize vyloučena.
Rusko by dnes při globálním konfliktu vyřídilo Čínu do 24 hodin a
nepochybuji o tom, že to bude schopné udělat i v roce 2039.Navíc
USA v knize ekonomicky zkrachovaly (to je pravděpodobné) ale proč
by probůh měli rozpustit svoje loďstvo a dát je potenciálnímu nepříteli?
Kde zůstala sila se strategickými a množstvím taktických raket s
jadernými hlavicemi,dislokovaná na území USA? Rozebrali je černoši
a hispánci? Nebo americké pacifistky?
Kde zůstali hrdí američtí farmáři, kteří by raději pro svou zemi
zemřeli, než ji nechali napospas čínským komunistům?
Autor dále popisuje, že se čínské jednotky díky okupaci Tibetu dostaly
rychle na blízký východ.Stačí se podívat na mapu, samé hory, tanky by
projely pouze v kolonách, snadno zničitelné.
A v cestě stojí Írán s jedněmi z nejlepších tanků na světě, kterým se
čínské (alespoň dnes) nemohou rovnat.
Jak Číňané projdou? Autor se nezmiňuje. Írán je pravděpodobně vyřízen
za chodu párkem čínských rudoarmějců.Zato hned v prvních kapitolách
informuje o Turecké invazi do arabských zemí, aby čelilo čínské invazi.
Turecko je v dnešní době schopno při plné mobilizaci postavit do pole
minimálně 10 milionů mužů a žen s technikou minimálně se rovnající čínské.
Jaký byl jejich osud při invazi do Arábie z východu cca 1 milion čínských
milicionářů, byť měli 50 tisíc bojových a snadno zničitelných robotů není
čtenáři znám.Asi umřeli nudou.
Navíc zaútočilo 600 tisíc z jihu Saudské Arábie. Tank v poušti neujede
víc jak 5OO km, poté musí do opravy.A Číňané asi nepili, když postupovali
z jihu k Mekce!
Číňané bez problémů zařadili do Společenství socialistických republik
Pákistán. Ten má podle odhadů 50 až 100 jaderných hlavic. To žádnou
nenapálil na Peking? Že by mudžáhini v Pákistánu slintali touhou po
socializmu?
Vietnam nenávidí číňany a přestože je schopen postavit do boje 5 milionů
vojáků jaksi..asi nebojoval.Proč? To, že je Vietnam nedobytný zjistili
Francouzi, Amíci i Číňané. A Jak se asi dostaly čínské jednotky do Malajsie
a Indonézie? A poté napadly Austrálii? Asi pod zemí.
A Izrael! Juch! Stát, který se nechá zničit třemi 10MG(!!!!!) hlavicemi, stát,
který má ve vlastnictví 100 až 200 jaderných kazetových hlavic a nejlepší
výzvědnou službu na světě neodpálí ani jednu střelu na přelidněná čínská
města. To už bylo moc.Asi to chtěl Hospodin. A těch 3x10 mega, no fuj, to už
zjistili Sověti tuším v roce 1961, že je to nesmysl, když odpálili Cara.
A EU finančně zkrachovala. Alespoň jedna událost, která je konkrétní
a která se brzy stane.
Nicméně ani to nevymaže z mapy světa francouzské a britské jaderné střely.
Je jich dohromady asi 550, dost na to, aby vymazaly celou Čínu z povrchu světa.
Takže vážení čtenáři, nebojte se ovládnutí světa Čínou, ono by k tomu mohlo
dojít, ale určitě ne tak, jak naznačuje autor.
Takže i když se mi kniha líbila, nemohu hodnotit.
Buďto 5, nebo NULA.
Komentář obsahuje spoilery...: Kdyby pod tímto dílem byl podepsán pan Kulhánek, Kotleta, Kopřiva a bylo by v něm více vtipu, neřeknu ani písmenko. Ale takhle: Tak si představte, že vytvoříte nový algoritmus na počítačové hry, který se dostane do amerických lodí a vy se dostanete na útěk a náhodou skončíte ve vězení na jedné takové lodi a díky algoritmu se Vám ji povede opět dát do provozu a jako velký námořník, který dříve kormidloval, obsluhoval max. větší jachtu se pustíte do křížku s čínskou flotilou...po asi půlce jsem si řekl jedno velké COŽE a pokračoval dále. Kniha je čtivá, má poklona autorovi za všechny ty technické popisy, musí mít určitě hodně v tomto směru nastudováno, ale příběhově?...nenene...jako větší jednohubka a trochu náročnější četba pro fanoušky postapo mohu jen doporučit. Zajímavě rozvedená politická situace. 3*
Bravurně zpracovaný scénář konfliktu Čína s Ruskem vs. zbytek světa. Velmi čtivé, přečteno na jeden zátah.
Na jednu stranu oceňuji spisovatelovu snahu o vytvoření akčního románu z námořního prostředí, něco pro české luhy a háje hodně nestandardního. Na stranu druhou jsem však v rámci dobrodružného subžánru postrádal pro mě tolik nezbytnou nadsázku. A jak se to bere vážně, o to víc bijí do očí opakované schody okolností, které zápletce permanentně hrají do karet. Nemluvě o tom, že ani samotní hrdinové mi příliš nepřirostli k srdci, čistě pro jejich věčnou bodrost a nápadnou autorskou sebeprojekci.
Je ovšem znát, že - co se týče lodí a plavby - ví František Novotný, o čem mluví. Jím prezentované technické podrobnosti jsou sice pro děj často zbytečné, ale díky zkušenostem z populárně naučné literatury je dokáže podat čtivým způsobem. Jenže jak se při své vizi konce moderní společnosti soustředí na moře a oceány, dění na souši už působí lehce odbytě a nepříliš autenticky. Přičemž geopolitické úvahy to příliš nezahraňují, spíše naopak.
Ale jinak velmi povedené. Takový Malevil na vlnách Atlantiku.
Nebylo to špatné. Děj byl plný akce a napětí, dávkován ve správné míře, k postavám jsem velmi přilnula, nicméně mi hrozně vadilo to strašné množství technických pojmů ve kterých jsem se moc neorientovala (a hlavně jak se v nich autor strašně nimral a hrozně to všechno detailně popisoval, tyhle části pro mě byly nanejvýš nudné). A taky mi trochu vadil ten konec.
Hodnocení: 7/10
Mám silné podezření, že se František „Skipper“ Novotný na své jachtě oddával snění, jak by to všem hrozně nandal a tak zplodil toto své dítko, jež jsem po asi 150 stranách, zejméná díky naprosto wtf demenci vězení, sympatické „skromnosti“ hlavního hrdiny a kobercovému bombardování náhodně náhodnými náhodičkami náhod, málem znechuceně odložil. Naštěstí se příběh začal rozjíždět, projevů výše zmíněných nešvarů zase ubývat, a já si to neotřele zajímavé, námořnicko-technologicko-bojové vyprávění konečně začal užívat. Kulisa blízké budoucnosti, a role jednotlivých kultur v ní, je (i když o jednostrannosti jejích předpovědí dost pochybuji) také slušně rozpracovaná. Jak má spokojenost zvolna rostla, vzal jsem na milost i pružinkově pohotového Kapitána a spolu s chamradí po-hlavních lidiček začal celé posádce fandit. Je také třeba uznat, že popisy lodí, boje, činností a různých manévrů nepostrádají přehlednost a obraznost. Za což velký palec nahoru. K samotnému závěru se v zájmu zachování duševní rovnováhy raději vyjadřovat nebudu a rovnou přejdu ke shrnutí.
Knihu bych doporučil spíše fanouškům žanru, nebo, jako v mém případě, těm, kdo prostě dostali chuť nějakou tu military sf vyzkoušet. Bůhvíjaké filozofické přesahy nečekejte. (Což je vzhledem k elegantnímu názvu titulu asi zbytečné dodávat.) Novotný je prostě 79 letý dědek vyznávající politiku tvrdé ruky. Což je svého druhu taky filozofie. A funkční.
Křižník Thor je přímý tah na branku, těžící ze zajímavého a netradičního prostředí. Nakonec tedy, což bych po strastiplném úvodu nikdy neřekl, slušné 4****
Má Všechno, co má mít. Konec má depresivní vyznění pro nás, ale já svět chápu podobně. V podstatě to tady ani nejde popsat, musí se to přečíst... Řemeslně skvělé dílo, vymazlené díky autorovým zájmům a mě aktuálně oslovující...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2005 |  Robinson Crusoe (převyprávění) |
| 2014 |  Valhala |
| 2013 | Křižník Thor |
| 1994 | Dlouhý den Valhaly |
| 2020 | Dryák |
Líbilo se mi s jakou dovedností autor načrtl svět budoucnosti, jen aby do něho elegantně narouboval námořní bitvy vedené v tradičním stylu. Je vidět že je má František Novotný v krvi, takže i když hází technické termíny, nezpomaluje tím tempo a neředí napětí. Kam se na něho hrabe Jan Kotouč se svou sérií Nad Českými zeměmi slunce nezapadá. Zbytek textu takovou údernost nemá, ale nikdo po něm nemůže chtít, aby se v pěchotních pasážích vyrovnal laťce nastavené Robertem Fabianem, a v cynismu soupeřil s Leošem Kyšou. Z toho chytlavě vymyšleného světa bych si rád přečetl něco víc. V celkovém obrazu může být fantaskní, ale v jednotlivostech je až nepříjemně pravděpodobný.