Kronika konce světa
Shigor Birdman (p)
Co budete dělat, když svět ze dne na den skončí a většina lidstva podlehne neznámé epidemii? Když všichni vaši blízcí zemřou, v některých případech vám v náručí? Když s hrůzou zjistíte, že pro velkou část přeživších by bylo lepší, kdyby také umřeli, protože teď připomínají spíše oživlé mrtvé z hororových filmů? Někdo se zblázní, jiný po realistickém zhodnocení situace spolyká prášky na spaní. Hlavní hrdina tohoto příběhu si začal psát deník…... celý text
Přidat komentář
Žádné upoutávky, nebo ochutnávky, ode mně nečekejte, když se mně něco líbí, tak to napíšu na rovinu a nedělám kolem toho tanečky. Prostě tato kniha je pro mně super. Děj se odehrává v mém rodném městě Brně a okolí. Birdman je pro mně něco jako bratranec Franty Kotlety. Škoda jen, že asi psaní pověsil na hřebík a uvažované pokračování tohoto postapa románu se již nedočkáme.
Perfektně napsaná kniha se super dějem a moc povedeným koncem. Jedna z nejlepších s postapo tématem.
Knihy psané českými autory s tímto tématem, se u nás moc nevyskytují, a proto jsem od knihy ze začátku moc neočekávala, ale co přišlo pak, mě velmi překvapilo. Kniha mě upoutala hned od úvodu. Čte se sama, velmi dobře, není to nijak zdlouhavé a děj dobře ubíhá.
Pro příznivce postkatastrofických příběhů rozhodně doporučuji!!
Mám takový neodbytný pocit, že v poslední době mi osud přihrává do rukou ty nejzajímavější kusy naprostou náhodou. Ne jinak tomu bylo i u této knihy. Koupil jsem jí na bazaru knih, aniž bych nějak pečlivěji zkoumal anotaci. S nakladatelstvím Epocha jsem již v milosti učinil dobrou zkušenost a tato kniha mi to více než potvrdila.
Žánr postapo je můj oblíbený, takže při hodnocení občas přivírám oči. U této knihy tomu nebylo ani trochu potřeba. Musím říci, že jsem více než mile překvapen příběhem, který mi prošel před očima. Útlá kniha nabízí velice poutavý příběh několika naprosto rozdílných lidí, kteří měli to štěstí či smůlu, která jim umožnila přežít jako jedni z mála. Jak jsem uvedl, kniha je útlá, příběh rychle plyne, události Vám doslova letí před očima. Jednotlivý hrdinové jsou natolik rozdílní, že každý má možnost nalézt svého favorita, kterému bude držet palce.
Sice nejsem moc velkým fandou úkazů, které se i v této knize objevily, a již z obálky je zřejmé o čem mluvím. Přesto v tomto díle tomu tak nebylo, autor je "decentně" zabudoval do příběhu tak, že se stali jeho neodlučitelnou součástí.
V žánru postapo byly napsáno spoustu děl, ale tato bude asi vyjímečná mimo jiné tím, že se odehrává v českých reáliích. To jí dodává punc zajímavosti a jedinečnosti v rámci toho žánru.
Takže věřím, že kniha se bude líbit i těm, kteří tomuto žánru moc neholdují. Jedná se vskutku o podařený kus, který přečtete za pár hodin. Snad se mnou budete souhlasit když si dovolím tvrdut, že toto dílo mi do jisté míry připomíná prvotní díla mistra Kulhánka. Takže snad ani milovníci tohoto spisovatele by neodkládali knihu s tím, že v tomhle konstatování jsem hodně přestřelil.
Když jsem zjistila, že celý příběh odehrává v ČR, měla jsem předsudky. Nicméně je příběh povedený a až na pár nesrovnalostí super. Dobře se četlo...doporučuju fanouškům postapo. ☺
Chvílemi možná trochu přeplácané, ale výsledek je super. Přečteno na posezení, milovníkům postapokalyptických sci-fi doporučuji!
Velice dobře a čtivě napsaná kniha, zlhtnul jsem ji během dvou dnů. Když srovnám s Kingovým Pulsem, který se zabývá obdobným tématem, Kronika rozhodně vede.
Tohle nahlédnutí do deníku jednoho z mála přeživších v české krajině zasažené epidemií bylo pro mě opravdu zajímavým zážitkem ... číst postapokalyptický román zasazený do českého prostředí bylo zvláštní ... napsané tak autenticky až mrazilo ... jen lidé (se jmény jako Jitka, Renata, Pavel ...), města (jako Brno, Krnov, ...) ... pak nemoc ... hrůza z umírání ... a pak už nic ... jen svět "poté" ... svět mnohem nebezpečnější než ten dřívější ...
Četba je to celkem svižná ... samozřejmě, že to není nějaké extra literárně vybroušené dílo, ale v daném žánru je to prostě skvělé.
No a mně se to co? Mně se to líbilo. Dokonce moc. :-) Ony všechny povídky/knížky z edice Pevnost mají kouzlo a čtou se jedním dechem.
Tahle konkrétně, o tom našem postapo státečku, s uvěřitelnými postavičkami (pořád tajně miluji Leničku), si u mne zasloužila takové speciální místečko. Hráč, který využije konec světa k nerušenému hraní všeho, na co jindy neměl čas, no který pařan o něčem takovém nikdy nesnil?
Trošku smutno mi bylo na začátku, autorovi se opravdu podařilo vyvolat pocit (v mém jinak celkem pasivním vnímání) bezmoci. Lidé umírají, a není jak jim pomoc. Dokonce lidé, které milujeme, a u kterých si ani neuvědomujeme, jak moc je potřebujeme... Navíc na svou Renatu nezapomněl až do konce knihy, a tak by to mělo být. Nemiluje ten, kdo nemiluje navždy. :-)
Takže pokud hledáte záchodové čtení (rychlé jednoduché příběhy, které můžete po dokončení potřeby kdykoliv odložit stranou), tahle určitě nezklame. :-)
Takový lepší průměr, žádný dechberoucí čtenářský zážitek nebo škoující okamžiky nečekejte, ale jako oddychovka proč ne. Čte se vcelku dobře, není moc dlouhá ani přehnaně popisná. Vcelku mě potěšilo že jsem očekávala tradiční zombíky a nedočkala jsem se jich, za to plus.
Ze začátku jsem měl trošku problémy s přijetím českých jmen a reálií ale pak už mi přišlo docela fajn, že třeba hlavní hrdinové rabují Tesko v Brně nebo že přeživší na severní moravě mají problémy s alkoholem :D Začátek mrazivý, pak už to trošku polevilo. Trošku mi nesedělo to rychlé přemisťování mezi městy napříč republikou, ale jinak příjemné čtení.. teda né, že by číst o vyhynutí 90 procent lidstva bylo příjemné ale dobře a poutavě o tom bylo psané :)
Asi už jsem četl moc postkatastrofických knih, takže mi tato nepřipadala nijak originální. Ale na druhou stranu nebyla špatná - taková průměrná oddechovka, která v ničem nepřekvapí. Mnohem lépe bylo toto téma zpracováno v knihách Tma 2.0, Den trifidů, Cesta.
Tuhle knížku jsem otevřela v knihovně a přečetla jen poslední větu: musím jít už se blí- ..... Nezklamala :).
Velice zajímavé čtení. V první chvíli jsem ji chtěla hodit za postel, to když jsem zjistila, že autor je Čech a hlavními hrdiny jsou Honza a Tryskáč. Přiznám se, že ačkoli první strany plné apokalypsy a beznaděje byly fajn, pak jsem se chvíli musela zuby nehty držet, abych otočila na další stránku. Nakonec je z toho hodně slušná survival-zombie kniha, ačkoli o zombících jako takových nemůže být ani řeči. Přečteno za pár hodin, což u mě znamená "dost se mi to líbilo"!
Jednoznačný přínos knihy byl part o borci, který po katastrofě zapojil elektrickou centrálu, a konečně a definitivně ničím nerušen (jen zatarasil dveře proti zombím) se pustil do pořádného paření na počítači! x)
Přečetli, hráli nebo viděli jste jeden postapokalyptický příběh a znáte je všechny. Holt v tom tématu není co nového vymýšlet, a tak se počítá jenom zpracování.
Chválím autora za realističnost, ale na druhou stranu to občas připomínalo čtení ATM (Armádní technický magazín). Postavy jsou rozmanité a dobře zpracované, hlavně s Tryskáčem si pan spisovatel pohrál, je to svéráz.
Děj však neohromí. Sbírání potravin, potkávání přeživších a potýkání se s "nemrtvými" sem tam přeruší nějaká akce. Až ke konci děj trochu vybočí ze stereotypu. Naštěstí je knížka krátká, jinak by fakt nebylo co psát.
Konec je sice useknutý, ale změnil mé rozhodnutí z 3/5 na 4/5. Na jednu stranu je pozitivně laděný do budoucna, na druhou stranu stranu však naznačuje méně optimistický vývoj. Možná že je lepší, že nás autor nechal hádat. :-)
Celkem povedený český a v čechách se odehrávající zombie/survival příběh s otevřeným koncem. Sice ne nic nového, ale čte se to dobře a příběh pěkně odsejpá. Pokud chcete tedy něco lehčího na odreagování, je tento příběh celkem dobrá volba.
Nádhera! Při školních přestávkách to byla moje spolehlivá knižní kamarádka. Jen jedna hvězdička dolů za takový né moc povedený konec,konec mě bohužel zklamal + že není pokračování.. :-)
Autorovy další knížky
2009 | Kronika konce světa |
2005 | Mise, která musela selhat |
2023 | Stará béčková legenda |
2023 | Brutální béčkový masakr |
2024 | Pekelná béčková jízda |
Další kniha z edice Pevnost, kterou mám za sebou. Mám ty knížky celkem v lásce. Tento počin jsem objevil náhodou do čtenářský výzvy a ke všemu se jednalo o můj oblíbený žánr. To mě velice potěšilo.
Birdman to rozjel trochu v jíném stylu, než na který jsem zvyklý. Když jsem knihu četl, tak se mi zdálo, že to autor zpočátku zbytečně natahuje a všechno až moc popisuje. V zápětí mi ale docvaklo, že to je jeho styl psaní. Je fakt, že se první čtvrtka tak trochu vleče, ale po nějaké době jsem se adaptoval a nechal se příběhem pěkně unášet... Ono to vlastně neni špatné. A v některých ohledech se i lépe čte. Je vidět, že autor průběh příběhu vymýšlel do detailu a myslel i na drobnosti. Apokalypsu, při které záhadná nemoc zkosila většinu lidské populace, popsal dostatečně čtivým způsobem.
Tak nějak by se to klidně mohlo stát a autor si s tím poradil na jedničku. A jen málo věcí mi přišlo přemrštěných, nevěrohodných nebo nelogických. Je pravda, že v příběhu nenajdete nic, co byste neznali ze zombí knih. Lidé hledají další lidi, shání potraviny a věci na přežití, přicházejí do styku ze zombíky... A ne ledajakými. A to mě dost překvapilo, protože se tu zombíci chovají dost divně a nevěděl jsem, jak to mám brát (viz Pepa na konci knihy). Nakonec jsem to nechal plavat.
Děj je vyprávěn prostřednictvím deníku, který si Johan (hlavní hrdina) vede. Čtenář je tak seznamován s událostmi velice osobitým způsobem a nic mu nebrání zcela se vžít do role hlavního hrdiny. Postavy jsou pro mě sympatické a živé a hlavní hrdina úplně normální chlap, co brečí, zmatkuje a dělá chyby. Žádný vyrovnaný, chladný superman likvidující jednu hrozbu za druhou a mimoděk trousící sarkastické hlášky.
V zápětí se na mě vynoří druhá postava s jmenem Tryskáč. Totalní pošuk, který si hraje na vojaka a vnucuje svoje idelogije všem kolem, což je v zombím světě pochopitelný. Postava měla grády.
Kronika se pak už četla o něco lépe. Díky deníkovým zápisům je děj dynamický a ubíhá závratným tempem.
Zajímavé pro mě bylo to, že uvnitř knihy naleznete spoustu odkazů na Den trifidů, Resident Evil, Šíleného Maxe, Stalker či 28 dní poté. Fakt prča s úsměvem na tváři. Nijak to nerušílo a troufl bych si říct, že z nich Birdman čerpá to nejlepší. Zručně vykresluje zničenou civilizaci, která je postupně zpět pohlcována přírodou. Buduje atmosféru beznaděje, staví hrdinu před zásadní morální rozhodnutí a když se naskytne příležitost, neváhá čtenáře šokovat.
Birgman má nějaký ty mouchy, ale kdo je nemá.
Kniha mě na český poměry potěšila a Kroniku konce světa zkrátka musím doporučit.
Hodnotím 8/10
P.S. Závěr je hodně otevřený. Co jsem tak četl, tak autor počítal s pokračováním, ale už se ho asi bohužel nedočkáme. Škoda.