Kronika konce světa
Jiří Matyskiewicz
CIVILIZACE ZANIKLA V HRŮZE A CHAOSU. A TO BYLA TA PŘÍJEMNĚJŠÍ ČÁST… Realitní makléř Johann si chtěl jenom na pár dní odpočinout od shonu velkoměsta. Dovolená v horské chatě se ale záhy mění v boj o život, když svět postihne neznámá pandemie. Největší šťastlivci prostě jenom umřou. Většinu lidí ale virus změní v krvelačné zombie. Johann se snaží co nejrychleji vrátit do Brna v naději, že najde pomoc pro umírající přítelkyni Renátu, jenže nemoc už zachvátila celé město. Stačí pár dní a z moravské metropole se stanou ruiny dobré jenom pro krysy a zdivočelé psy. Zdá se, že Johann, který je z nějakého důvodu vůči nákaze imunní, zůstal posledním člověkem na Zemi. Pistole sebraná mrtvému policistovi může vyřešit zoufalství i strach z děsivé samoty. Johann přesto postupuje dál přes hromady mrtvol – těch obyčejných, i těch, které se ho snaží sežrat – a stále pevně věří, že přežil ještě někdo další. Když konečně někoho potká, zbraň mu zachrání život. Pro některé lidi totiž zombie apokalypsa není noční můra, ale splněný sen…... celý text
Romány Literatura česká Sci-fi
Vydáno: 2024 , Audioteka , Mystery PressInterpreti: Miroslav Černý
více info...
Přidat komentář
Knihy s postapo tematikou se mi nikdy neomrzí, tudíž jsem začínala číst s velikým nadšením, které bylo zprvu oprávněné, ale ke konci opadalo...Je to dobrá kniha, to beze sporu, ale něco prostě chybělo..díky nízkému počtu stran pro mě byla jednohubkou zdolanou na jeden zátah.. 4 hvězdy si zaslouží jen tak tak, 5 je pro nádhery typu v knize zmiňovaného Dne trifidů nebo např Psí hvězdy, které jsou pro mne top v tomto žánru
Keďže v tomto žánri moc neobľubujem českú/slovenskú tvorbu, neočakával som veľa od tohto neznámeho autora, no milo ma prekvapil. Vcelku napínavé čítaničko na 1-2 cesty vlakom. A konečne sa zombie apkalypsa odohrávala na "domácom" území a nie niekde v donekonečnaopakujúcej Amerike.
Kronika konce světa je velmi čtivou knihnou od které jsem nevěděl co očekávat. Přeci jenom téma zombie apokalypsy z českých luhů a hájů? Proč ne. Nakonec mě kniha zajímala po celou dobu a musím uznat, že české prostředí bylo příjemným zpestřením tématu apokalypsy. Člověk je přeci jenom zvyklý na americkou tvorbu. Autor se s tím vypořádal skvěle. Začátek nepostrádá akci a napětí, ale v určité části sklouzávala do určité rutiny, kdy se naši hrdinové apokalypsou protloukali na můj vkus až moc jednoduše a pohodově a jenom se bavili, ale poslední třetina opět dostala náboj ze začátku a tím mě utvrdila v pěti hvězdičkách. Co se týče hlavních postav, všichni byli sympaťáci, ač se třeba ze začátku tak vůbec nejevili. Tryskáč, Johan a také Peggy byli mými nejoblíbenějšími. Knihu bych shrnul jako autorovu osobitou představu apokalypsy a zombíků v našem prostředí.
Je to taková postapo rychlovka, propracování charakterů a detailní vykreslení jejich vnitřního boje nad úpadkem civilizace a vlastních morálních hodnot hlavního hrdinu tak nějak jen zběžně štrejchlo. Z četby plyne poznání - pokud si připravíte manuál přežití s připravenými checkpointy a seznamem toho, co je potřeba zrekvírovat, máte šanci to přežít....nebo aspoň zkuste potkat někoho kdo takový manuál vlastní. Znalosti aviatiky, airsoftu a zkušenosti se strategiemi na PC výhodou....jo...a nebojte se ochočit zdivočelou zombie. Suma sumárum, přečtete rychle, neurazí a na konci možná zbyde pocit, že to chtělo trochu víc propracovat.
"Postapo obohacená hororovými prvky"? To jako vážně? Přemýšlím, jestli si dělá srandu autor nebo autor synopse... Tohle fakt ne (přečteno 50 stran, zbytek prolistován, na tohle nemám čas).
No paráda. Od knížky jsem nic moc nečekal, ale o to více dostal. Původní pochybnosti nad tím, že se jedná o českého autora vzaly rychle za své, naopak české reálie byly příjemným oživením. Vyprávění mělo spád, stále se něco dělo, i když, pravda, závěr spíš působil jako konec prvního dílu. Bohužel, pokud vím, pokračování neexistuje. Škoda, určitě bych si ho přečetl. Kromě příjemného zážitku z četby si beru ještě ponaučení - přestat podceňovat české autory. Mohou být lepší než věhlasní zahraniční hitmakeři.
Na knihu jsem narazila náhodou při hledání knihy odehrávající se v Brně pro čtenářskou výzvu. A jsem za to ráda, bez výzvy bych ji nejspíš úplně přehlédla. Začetla jsem se už od začátku, bez problémů jsem se vžila do pocitů hlavního hrdiny, který mi svými názory, chováním a vtipnými postřehy (často na svůj vrub) hodně sedl. Možná autor nepřišel s ničím úplně inovativním (kromě chování zombíků) v postapokalyptickém žánru, ale jeho počin je čtivý, napínavý, občas humorný (dlouho jsem se u čtení nahlas nepochechtávala) a také emotivní. Konec je nenadálý ve stylu ať si to každý přebere po svém. Svým způsobem je tak dokonalý. Přečteno jedním zatajeným dechem. Pro milovníky žánru dle mého nutnost.
Přišla jsem k tomu, jak slepý k houslím. České autory nevyhledávám a už vůbec ne v odvětví fantasy, kde jsem věrná zahraniční tvorbě. Ale zjevně dělám chybu. Tohle postapokalyptické brněnské dostaveníčko si mě celkem získalo. Stojí za přečtení.
O knihovničce Pevnosti nemám příliš valné mínění. To, co se mi dostalo zatím do rukou za moc nestálo - ale bylo to jen pár kousků a třeba jsem měl smůlu na ty slabé. Ovšem toto bylo vysoko nad rámec očekávání. Dávám plnou palbu, je to dobře napsané a dobrých postapo příběhů je jako šafránu. Mimoto, Tryskáč mi byl hodně sympatický.
Co na tom, že tomu úplně chybí nějaká hlubší zápletka. Je to velmi čtivé, postavy jsou sympatické a celé jsem to přečetl s nesmírnou chutí.
Ke knížce jsem se dostal úplnou náhodou, když na mě vykoukla někde tady na databázi. Přečetl jsem jí téměř na jeden zátah. Strhující děj, výborně napsaný formou deníku. Drsný příběh, ale ne přitažený za vlasy. Konec podle mě skvělý - žádný happy end, prostě z ničeho nic konec a nazdar :-)
Od knihy jsem temer nic necekala. A jaka to chyba! Vyborna knizka. Takova ceska lepsi verze The walking dead. Urcite doporucuji.
Další kniha z edice Pevnost, kterou mám za sebou. Mám ty knížky celkem v lásce. Tento počin jsem objevil náhodou do čtenářský výzvy a ke všemu se jednalo o můj oblíbený žánr. To mě velice potěšilo.
Birdman to rozjel trochu v jíném stylu, než na který jsem zvyklý. Když jsem knihu četl, tak se mi zdálo, že to autor zpočátku zbytečně natahuje a všechno až moc popisuje. V zápětí mi ale docvaklo, že to je jeho styl psaní. Je fakt, že se první čtvrtka tak trochu vleče, ale po nějaké době jsem se adaptoval a nechal se příběhem pěkně unášet... Ono to vlastně neni špatné. A v některých ohledech se i lépe čte. Je vidět, že autor průběh příběhu vymýšlel do detailu a myslel i na drobnosti. Apokalypsu, při které záhadná nemoc zkosila většinu lidské populace, popsal dostatečně čtivým způsobem.
Tak nějak by se to klidně mohlo stát a autor si s tím poradil na jedničku. A jen málo věcí mi přišlo přemrštěných, nevěrohodných nebo nelogických. Je pravda, že v příběhu nenajdete nic, co byste neznali ze zombí knih. Lidé hledají další lidi, shání potraviny a věci na přežití, přicházejí do styku ze zombíky... A ne ledajakými. A to mě dost překvapilo, protože se tu zombíci chovají dost divně a nevěděl jsem, jak to mám brát (viz Pepa na konci knihy). Nakonec jsem to nechal plavat.
Děj je vyprávěn prostřednictvím deníku, který si Johan (hlavní hrdina) vede. Čtenář je tak seznamován s událostmi velice osobitým způsobem a nic mu nebrání zcela se vžít do role hlavního hrdiny. Postavy jsou pro mě sympatické a živé a hlavní hrdina úplně normální chlap, co brečí, zmatkuje a dělá chyby. Žádný vyrovnaný, chladný superman likvidující jednu hrozbu za druhou a mimoděk trousící sarkastické hlášky.
V zápětí se na mě vynoří druhá postava s jmenem Tryskáč. Totalní pošuk, který si hraje na vojaka a vnucuje svoje idelogije všem kolem, což je v zombím světě pochopitelný. Postava měla grády.
Kronika se pak už četla o něco lépe. Díky deníkovým zápisům je děj dynamický a ubíhá závratným tempem.
Zajímavé pro mě bylo to, že uvnitř knihy naleznete spoustu odkazů na Den trifidů, Resident Evil, Šíleného Maxe, Stalker či 28 dní poté. Fakt prča s úsměvem na tváři. Nijak to nerušílo a troufl bych si říct, že z nich Birdman čerpá to nejlepší. Zručně vykresluje zničenou civilizaci, která je postupně zpět pohlcována přírodou. Buduje atmosféru beznaděje, staví hrdinu před zásadní morální rozhodnutí a když se naskytne příležitost, neváhá čtenáře šokovat.
Birgman má nějaký ty mouchy, ale kdo je nemá.
Kniha mě na český poměry potěšila a Kroniku konce světa zkrátka musím doporučit.
Hodnotím 8/10
P.S. Závěr je hodně otevřený. Co jsem tak četl, tak autor počítal s pokračováním, ale už se ho asi bohužel nedočkáme. Škoda.
Žádné upoutávky, nebo ochutnávky, ode mně nečekejte, když se mně něco líbí, tak to napíšu na rovinu a nedělám kolem toho tanečky. Prostě tato kniha je pro mně super. Děj se odehrává v mém rodném městě Brně a okolí. Birdman je pro mně něco jako bratranec Franty Kotlety. Škoda jen, že asi psaní pověsil na hřebík a uvažované pokračování tohoto postapa románu se již nedočkáme.
Perfektně napsaná kniha se super dějem a moc povedeným koncem. Jedna z nejlepších s postapo tématem.
Knihy psané českými autory s tímto tématem, se u nás moc nevyskytují, a proto jsem od knihy ze začátku moc neočekávala, ale co přišlo pak, mě velmi překvapilo. Kniha mě upoutala hned od úvodu. Čte se sama, velmi dobře, není to nijak zdlouhavé a děj dobře ubíhá.
Pro příznivce postkatastrofických příběhů rozhodně doporučuji!!
Mám takový neodbytný pocit, že v poslední době mi osud přihrává do rukou ty nejzajímavější kusy naprostou náhodou. Ne jinak tomu bylo i u této knihy. Koupil jsem jí na bazaru knih, aniž bych nějak pečlivěji zkoumal anotaci. S nakladatelstvím Epocha jsem již v milosti učinil dobrou zkušenost a tato kniha mi to více než potvrdila.
Žánr postapo je můj oblíbený, takže při hodnocení občas přivírám oči. U této knihy tomu nebylo ani trochu potřeba. Musím říci, že jsem více než mile překvapen příběhem, který mi prošel před očima. Útlá kniha nabízí velice poutavý příběh několika naprosto rozdílných lidí, kteří měli to štěstí či smůlu, která jim umožnila přežít jako jedni z mála. Jak jsem uvedl, kniha je útlá, příběh rychle plyne, události Vám doslova letí před očima. Jednotlivý hrdinové jsou natolik rozdílní, že každý má možnost nalézt svého favorita, kterému bude držet palce.
Sice nejsem moc velkým fandou úkazů, které se i v této knize objevily, a již z obálky je zřejmé o čem mluvím. Přesto v tomto díle tomu tak nebylo, autor je "decentně" zabudoval do příběhu tak, že se stali jeho neodlučitelnou součástí.
V žánru postapo byly napsáno spoustu děl, ale tato bude asi vyjímečná mimo jiné tím, že se odehrává v českých reáliích. To jí dodává punc zajímavosti a jedinečnosti v rámci toho žánru.
Takže věřím, že kniha se bude líbit i těm, kteří tomuto žánru moc neholdují. Jedná se vskutku o podařený kus, který přečtete za pár hodin. Snad se mnou budete souhlasit když si dovolím tvrdut, že toto dílo mi do jisté míry připomíná prvotní díla mistra Kulhánka. Takže snad ani milovníci tohoto spisovatele by neodkládali knihu s tím, že v tomhle konstatování jsem hodně přestřelil.
Když jsem zjistila, že celý příběh odehrává v ČR, měla jsem předsudky. Nicméně je příběh povedený a až na pár nesrovnalostí super. Dobře se četlo...doporučuju fanouškům postapo. ☺
Štítky knihy
Brno zombie konec světa české sci-fi postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
2009 | Kronika konce světa |
2005 | Mise, která musela selhat |
2023 | Stará béčková legenda |
2023 | Brutální béčkový masakr |
2024 | Pekelná béčková jízda |
Málokdy mě knížečky z edice Pevnost přivedou do stavu spokojeného pochrochtávání, většinou jde o průměrné čtení, proto jsem nečekala nic extra ani od "Kroniky konce světa". Ztíženou startovní pozici měla i díky faktu, že se mi v době četby vlivem přemíry všedních starostí na veškeré texty špatně soustředilo. Autor naštěstí popsal apokalypsu, při které záhadná nemoc zkosila většinu lidské populace, dostatečně čtivým způsobem, abych dokázala starosti hodit za hlavu a děj si naplno prožila. Tak nějak by to klidně mohlo proběhnout, jen málo věcí mi přišlo přemrštěných, nevěrohodných nebo nelogických.
Příběh má své chyby; občas by nezaškodil detailnější popis, prohloubení atmosféry nebo naopak mírné zrychlení několika pasáží, styl psaní neodpovídá deníkové formě (to je pouze formální výtka). Kladem je hlavní hrdina - úplně normální chlap, co brečí, zmatkuje a dělá chyby, žádný vyrovnaný, chladný superman likvidující jednu hrozbu za druhou a mimoděk trousící sarkastické hlášky.
Rozporuplně na mě zapůsobil závěr, snad ten příliš rychlý sešup zapříčinil omezený počet stran, možná autorovi došly nápady, nevím... Zůstal značný manévrovací prostor pro pokračování a já bych se mu rozhodně nijak nebránila, ráda bych si o životě v novém, nebezpečném světě přečetla víc, lépe poznala některé postavy, poodhalila příčiny zhouby lidstva. Ale i tak: kapuci dolů a čtyřikrát spokojeně zachrochtám.