Jméno větru

18.02.2019

Tuto knížku jsem již několikrát držela v ruce, ale protože nerada začínám ságy, pokaždé jsem ji vrátila o regálu. Povzbuzena doporučením jedné ze svých kolegyň jsem si ji nakonec nechala dát pod stromeček. Dobře jsem udělala, rozšířila jsem tak řadu svých oblíbených autorů. Je to bichle, ale čte se sama. Přestože není nabitá akcí, neustále vás nutí pokračovat dál a dál, i když už klesají víčka. Postavy jsou zajímavé a čtenářově srdci blízké, tajemství lákavá i děsivá, zbožňuji styl, jakým autor píše. Čtení samo o sobě je potěšení, mám ráda, když je text poskládán tak, že slova hladce plynou, když v sobě má jistou, ne však nudnou, poetičnost. Chválu si zaslouží určitě i překladatel. Před chviličkou jsem knížku dočetla a těším se na zítřek, na druhý díl. Rozhodně doporučuji.

03.02.2019

Perfektně napsaná fantasy kniha.

25.01.2019

Takže... Takže... Kniha je pro mne velké překvapení a musím říct, že příběh se čte moc pěkně. Neustále Vás má čím překvapit, dychtíte se dozvědět jak se hlavní postavě daří, co se mu stane dále. Kvalita a propracovanost světa je dokonalá. Nečekejte epické bitvy jako v Pánu prstenů ale kvalitou bych to dal na stejnou úroveň. Kdo po této knize sáhne, nemůže být zklamán. Více se rozepíšu u hodnocení druhého dílu

22.01.2019

Jedno se musí autorovi nechat - nikde nám nepíše, že půjde o dechberoucí fantasy epických rozměrů. Takže jestli čekáte mocné kouzelné amulety, nesmrtelné draky, boj o záchranu světa (stejně jako já), rychle tuto představu opusťte a hned se vám bude Jméno větru číst lépe.
Víceméně celá kniha je o studentu univerzity, který se snaží vydělat na školné. Zní to možná hloupě, ale v Rothfussově "kouzelném" světě je toho prozatím tolik k prozkoumání, že to funguje i bez nějakých bitev a intrik, jak je poslední dobou v podobných fantasy ságách zvykem.
Kdyby někdo řekl, že je Jméno větru nudná kniha, nehádal bych se s ním. Děj se opravdu nikam příliš nežene a čím dríve na tato pravidla přistoupíte, tím budete spokojenější.
Osobně mi chyběl nějaký výraznější moment, pomocí kterého bych si tuto knihu pamatoval i za několik let. To ni ale nemění na tom, že do dalšího dílu se pustím rád.

07.01.2019

Kniha měla výborné pasáže a nechci rozepisovat to, co už je tu v komentářích několikrát - je to takový méně chytlavý Harry Potter. Nicméně, kniha měla i slabší pasáže - pro mě natolik slabé, že jsem knihu dokonce dvakrát odložila (jsou to přesně ty pasáže, co zmiňuje Eslem). Poprvé jsem se k ní zase vrátila a začetla se s chutí, nicméně v druhé části, kde začíná bláblá červená knihovna jsem ji odložila nadobro.

05.01.2019

Na to, jak moc mě to bavilo, mi čtení téhle knihy trvalo opravdu dlouho (dost podobně jsem to měl s Trevanianovým Šibumi). Tuhle literaturu ocení především tvořivci – spisovatelé, básníci, překladatelé, editoři, zkrátka ti, co rozpoznají materiál, do kterého bylo vloženo opravdu hodně času, energie, talentu a má Vás neustále čím překvapovat (jak Patrick sám řekl, jsou věci, co nepochopíte, dokud nepřečtete tyhle knihy desetkrát a postupně neodemknete vzájemné spojitosti, mezi první, druhou a eventuelně i třetí částí), protože se značně odlišuje od většiny současné produkce a těžko říct, kolik let strávil Rothfuss psaním a stále tráví, snad to jsou dvě dekády. Negativní komentáře, ať už mimo tenhle server, nebo tady, mi dávají vzpomenout na Stanislawa Lema a jeho "Než jsem objevil internet, nevěděl jsem, že je na Světě tolik idiotů." Nejde o fakt, že se kniha nelíbí, to je ok, jde o to, že důvody a argumenty jsou jak vycucané z prstu, nemají absolutně žádné opodstatnění, jako někdo, kdo nedokáže sám vymyslet argument a tak jen opakuje to, co mu řeknete "O čem to mluvíš?" "O čem to TY mluvíš?". Trochu za to může i hype, kterej tuhle sérii obklopuje. Jméno větru je ale bezesporu jedna z nejlepších fantasy za enormně dlouhou dobu... chápe žánr a jak s ním pracovat a nad to ještě chytře a komplexně odkazuje a propojuje a vrství, kapitolu po kapitole, příběh, jeden příběh, který ani není příliš komplexní sám o sobě, ale je napsán s řemeslnou zručností a úskočnou hbitostí nezodpovězených otázek. Sám Rothfuss při svých přednáškách trochu rozvedl něco málo okolo a sám přiznal, jako profesor angličtiny, že by nechtěl knihy překládat, sám říká, že jeho práce je tak silně spjatá a vystavená na jazyku, že vlastně překlad, znamená knihu zničit (a i přesto se snaží překladatelům vycházet vstříc a pomáhat, jak jen může) – ale je to vlastně úplně něco jiného (a s tímhle argumentem bohužel souhlasím). A vzhledem k tomu jak moc na čas si dává Rothfuss se závěrečným dílem, má tahle série ještě stále potenciál na to završit, uzavřít a udělat slušnej gangbang. A můžu říct, že jsem četl daleko víc hardcore literatury, dlouho jsem na fantasy zanevřel a říkám vám stejně, Kronika královraha si zasluhuje všechnu pozornost, jaké se jí dostává, už jen pro formální um Patricka Rothfusse a celou tu výstavbu jeho románu, kapitolu za kapitolou. Neviděl jsem dlouho někoho napsat něco takhle dobře, takhle lišácky. Některé výhrady vůči knize, vlastně většina, se dost často dotýkají Kvotheho postavy (nebo způsobu, jakým se příběh ubírá), že mu vše prochází, že je stalker / creepy / weirdo (k tomuhle bych rád odbočil a uvedl komentář, který jsem musel napsat u video recenze, kde si jeden čtenář stěžoval, že Kvothe je vše výše uvedené, Kvothe je stalker, který neustále dolízá za Dennou, která je v podstatě šlapka a Kvothe ji nedokáže nechat být, kupuje jejím kunčaftům pití a ve své hlavě se vidí, že jí rozumí víc, než kdokoliv z nich bude, myslím si, že tenhle crush state je dost obvyklej v současnosti a přijde mi legrační, že někdo (asi příliš liberální fajnová osoba) dokáže tyhle drobnosti brát tak vážně, že kvůli tomu má problém se samotnou knihou (navíc uvedl i fakt, že Pat má divné sexuální narážky i na svým blogu a že jedinej gay v celé knize to okamžitě zkouší na patnáctiletýho Kvotheho a to hází na autora stín pro to, jak se dívá na gay komunitu). Ale na druhou stranu, já viděl Kubrickův 'Clockwork Orange', když mi bylo šest a od puberty jsem si užíval Bukowského i De Sada. Lidi jsou daleko úchylnější a divnější, než to, co dělá Kvothe, nebo Pat Rothfuss... navíc mi přijde, že Kvothe sám je především nezkušený a zdrženlivý, až stydlivý, pokud jde o tohle), někomu nesedí styl, jakým se děj ubírá a přiznávám, že i já jsem jednu část vyloženě protrpěl (Denna a drak obecný / Ambrose jako postava je neuvěřitelně skečovitý, šablonovitý, bully type). Nejsem fanda toho, když hrdinovi vše uměle prochází, ale Kvothe mě bavil... Patrick Rothfuss je zároveň tak trochu sadista a fabulátor, pokud jde o tenhle aspekt a vidím v něm hodně právě z Kvoteho, především ten "smartass" aspekt, navíc hrdina, který si musí neustále procházet takovou spoustou sraček (dokonce, pokud jsem to pochytil dobře, v jedné z řečí, znamené Kvotheho krycí jméno hostinského "neštěstí"). A pokud jde o psaní samotné... jak řekl, prostě mu to trvá, protože hodně přepisuje. Na rozdíl od většiny lidí nesdílím tu šílenou vlnu nenávisti vůči autorovi, který si dává tolik načas s publikací závěrečného dílu (ba naopak to nejen chápu, ale i vítám - když to bude). Ale moje podezření s tou prodlevou tak trochu visí i na faktu, že podle mě, proč psát, když můžete dělat workshopy, přednášky, když máte příjem ze svých projektů a můžete v klidu pařit a streamovat Zaklínače na twitchi a nemusíte se plně stresovat s deadlinem pro nějakou knihu a bandou uřvaných děcek, co chtějí poslední díl. Až to bude, tak to bude a když to nebude, tak to nebude. Sorry za vyčerpávající komentář, nikdo z něj není víc vyčerpanej, jak já. 8.5/10 (ani ne pro to, že by obsah byl tak dobrej, ale pro to, že Rothfuss má tak styl)

18.12.2018

I přesto, že nejsem fanoušek fantasy, tuto knihu hodnotím kladně. Kdybych byla bývala mladší, nejspíše bych si ji oblíbila.

18.12.2018

Do téhle knížky jsem se pustila nejen na základě zdejších oslavných komentářů, ale také na základě poutavé anotace, které skutečně tleskám. Je to dokonalý reklamní trik. V prvním díle, který má úctyhodných 640 stran, se totiž téměř o ničem z toho, co anotace slibuje, nedočtete. :o) Ale kdyby se v ní psalo, že celá ta bichle je o malém klukovi, kterak se protlouká životem (něco mezi Oliverem Twistem a Harry Potterem), rozhodně by to nepůsobilo tak přitažlivě a možná bych se do ní ani nepustila, což by byla velká škoda. Je totiž opravdu moc krásná.

Bavil mě ten do nejmenších detailů propracovaný svět. Všechno je popsáno tak uvěřitelně, že vám to vůbec nepřijde jako fantasy. Od běžného života až po magii, která tady není nějaké mávání hůlkou a pronášení kouzelných formulí, ale skutečně obtížná vědecká disciplína. Směs přírodních věd a dokonalého umění ovládání vlastní mysli, které zvládnou skutečně jen vyvolení. Hlavní hrdina je abnormálně nadaný ve všech směrech. Za normálních okolností by to člověku asi za chvíli začalo jít na nervy, ale Kvothe je naštěstí dostatečně dětsky naivní, čestný, skromný, hrdý a tak dále, takže je celkem lehké mu to, jak je ve všem nejlepší, odpustit. Navíc se s ním život moc nemazlí a každou chvíli mu připraví nějakou tu horkou chvilku.

V prvním díle se tedy seznámíte s dětstvím velké legendy a tím, co předcházelo tomu, než se legendou stal. Nenechte se odradit počtem stran. Čte se to krásně hladce. A celou dobu jste prostřednictvím různých náznaků a nezodpovězených otázek udržováni v mírném napětí a zvědavosti, takže po dočtení určitě budete chtít sáhnout po druhém dílu, abyste zjistili odpovědi a konečně se dočetli něco o tom, co slibovala anotace prvního dílu. Já tedy rozhodně. :o)

12.12.2018

Na zaklade hodnoceni jsem cekal daleko vic. Ctive, ale nezajimave a trochu tuctove, nemuzu si pomoct :-/

30.11.2018

Skvostná fantasy

06.11.2018

Už dlouho jsem se nesetkala s tak přepálenou anotací. Po jazykové stránce je kniha napsaná/přeložená velmi zdařile (ovšem Kvothe, Kote a všechny jeho další varianty zní v češtině prostě hloupě), dějově by se však dala shrnout jako 200 stran úvodní kočovné nudy plus dalších zhruba 300 stran umělecky popsaného vzdychání nad nesympatickou dívkou, kterou se autor snaží obestřít hávem tajuplna. Snad to měla být parodie na dívčí YA trend, pro změnu s toužebně ukňouraným nesmělým mládencem, který se nikdy na nic nezmůže a zřejmě proto přitahuje každou vnadnou mladou ženu z okolí.
Občas dějem prosvitnou zajímavější okamžiky, převážně ze studia na univerzitě, ale na více než 600 stránkové stopáži je jich zoufale málo. Je mi jasné, že má autor všechno hezky promyšlené, od jmen věcí až po druhy ticha, a snaží se nás přesvědčit, že vata je cukrová a ať si ji vychutnáme, ale mě touto snahou na úkor děje prostě předávkoval.

15.10.2018

Moc pěkně zpracovaná fantasy. Ač teda dlouhá (to jsem ještě neměl v ruce druhý díl :) ), tak příběh pěkně odsýpá a čte se to svižně. Nicméně v některých místech mě hlavní hrdina (Kvothe) pěkně šte, protože se chová naprosto hloupě (nemyslím to jako kritiku knihy, pouze konstatuji). Rothfussův svět, postavy a atmosféra má rozhodně něco do sebe.

13.10.2018

Je to už skoro 20.let co jsem četl fantasy co by mě tak uhranula, sejmula a zaujala (R.R.Martine ty víš:).
Jsem zcela okouzlen autorovým světem, slovem a fantazií.I když to sem tam chtělo prosekat (třeba les s drakem:), tak jde asi o nejlepší debut co jsem kdy četl a jsem v očekávání věcí, příběhů a jinotajů příštích...

14.08.2018

Ano, tohle je fantasy podle mého gusta. Čirá radost ze čtení, všechny ingredience ve správném poměru. Jen teda zase ty nedopsané série... Mám z toho tik. Vždycky si říkám, že už NIKDY nezačnu číst, dokud autor nedopíše celou sérii a pak... hm.

29.07.2018

Výborné fantasy, i přes svoji rozsáhlost se čte velmi příjemně.

22.07.2018

Dalo by sa povedať, že je to taká fantasy parádička. Proste, všetky žánrové ingredience namiešané v správnom pomere...

10.06.2018

Prvy krat som tuto knihu cital ked som mal 18 a na to aka je hruba tak clovek po docitani by chcel este viac a viac. Pan Rothfuss presne vedel co chcem a to som aj dostal. Meno vetra je najlepsia fantasy kniha co som zatial cital a dufam, ze sa coskoro dostane do predaja aj 3. diel (The doors of stone), ktory fanusikovia tolko ocakavaju.

04.06.2018

Dlouhá kniha, ale dobrá. Rozhodně stojí za přečtení. A překlad je taky vynikající.

21.05.2018

Knížku čtu už podruhé a byť se mi napoprvé zdála opravdu dobrá, teď se mi zdá ještě mnohem lepší. Příběh krásně plyne a český překlad je velkolepý. Opravdu se nemůžu od knížky odtrhnout. Ano knížka je velmi dlouhá, ale ani jedno slovo není navíc.