Kronika mého života
Josef Lada
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/120194/mid_kronika-meho-zivota-elN-120194.jpg
5
145
145
Poutavé vyprávění Josefa Lady o dětství ,kreslení a malování a životě.Páté vydání.
Přidat komentář
Nejhezčí a nejpoutavější biografie, jakou jsem zatím četla.
I když o jiném místě a době, než jsem se narodila a žiju já, přesto je mi neuvěřitelně blízká. Zážitky a postavy jsou tak dokonale a s láskou vykreslené, že je živě vidím před očima a přeju si je taky zažít a poznat. Nádherné ilustrace už jen podtrhují celkové kouzlo.
Toto je kniha, ke které se budu ráda vracet.
Nádherné vzpomínky, napsané tak, aby to bylo zajímavé, dojemné i veselé. Líbilo se mi líčení jeho dětství, přestože ve skutečnosti byl život na vesnici v 19.století určitě těžký, on vylovil z paměti tolik zábavného a veselého, vzpomínek na tolik lidí, že bych úplně chtěla tehdy tam žít také. Kniha působí zpočátku trochu dětsky díky spoustě barevných obrazů a kreseb, ale nakonec to tam patří, protože Lada jako by chtěl nejen textem potěšit čtenáře. Přečetla jsem si na wikipedii o tom, co ho těžkého potkalo, ale v knize o tom nepsal. Nechtěl sebe a čtenáře rmoutit, ale psát jak byl život těžký, ale přesto krásný. Cenné jsou jeho vzpomínky na Jaroslava Haška, Jaroslava Panušku a vtipné dopisy Jiřího Mahena. Když pak psal, jak si vymyslel kocoura Mikeše a jak si děti vynucovaly další a další díly, byla jsem už naměkko.
Moc milé čtení, nostalgické i humorné, plné vzpomínek. Jen škoda, že rodině toho nebylo věnováno víc.
Příjemné nahlédnutí do života malíře Josefa Lady. Zpočátku mi chvíli trvalo, než jsem si zvykl na jeho archaický styl a taky se na začátku trochu moc věnoval svému dětství. Nejzajímavější byla asi prostřední část, kde popisoval, jak se snažil prorazit coby kreslíř. Neměl to tenkrát nijak snadné.
Miluji životopisy. Tenhle jsem byla schopná přečíst už na základní škole, bavil mne a pan Lada si mé srdce získal ještě trošku víc. Na celý život. Teď je doba vánoční, kdy se k nám vrací. Škoda jen, že těch pohlednic už moc nrechodí...
Pan Lada se jako junák taky docela nezdál! :-)) Úžasně kouzelný, kouzelně úžasný a hlavně i dost vtipný. Kde se jenom v našem národě bere taková spousta moudrejch, talentovanejch a fťypnejch lidí?!
Nádherná kniha vzpomínek mého oblíbeného spisovatele a malíře. Je až s podivem, jak byli lidé dříve odolní a stateční navzdory různým - a hlavně dost častým - ranám osudu. Obdivuhodné! A jak krásné knihy Josef Lada napsal a ilustroval! Podle mého názoru rozhodně patří k našim nejlepším a nejoblíbenějším spisovatelům pro děti.
Kniha se mi v rukou objevila čistě náhodou a za normálních okolností bych si ji asi k četbě nevybrala ale musím uznat, že jsem ráda, že jsem tak udělala :) Velmi se mi líbily popisy Ladova děství, v dnešní době už si moc nedokážeme představit jaké byly tehdy zvyky a život lidí :) Také se mi líbily pasáže popisující jeho obtížnou cestu,vždy ale naplněné humorem :) Jsem ráda, že jsem se ke knížce dostala a dalo by se říci, že mě zahřála u srdce :) Doporučuji
Velmi poutavé povídání Josefa Lady o svém životě. Přestože ho neměl lehký, jeho pohádky básničky, říkadla a obrázky jsou plné lásky, radosti a štěstí.
Kniha je hezká a docela poučná. Potvrzuje , že se nemění lidé ,ale doba v které žijeme.Pohladí po duši . S úctou jsem četla že i taková osobnost, kterou bezesporu pan Josef Lada byl , býval obyčejným zlobivým klukem , kterému nebyly žádné legrácky cizí .Byl jednou jeden Jozífek a ten byl čím dál větší ....moc hezky napsáno , čtivé , mírumilovné. Skvělý člověk byl pan Lada.
Krasne vzpominky pana Lady. Jako dite jsem sledovala vecernicky s chytrou liskou a kocourkem Mikesem a marne jsem se snazila napodobit nadherne kresby tohoto autora.Kniha mne pohladila po dusicce a je mi lito, ze ji musim vratit do knihovny.
Děkuji náhodě, že jsem tuto stránku "Databáze knih" našla. Objevila jsem zde knihy, které jsem spoustu let hledala a jen matně jsem si vzpomínala, co na nich bylo hezkého. Mezi ně patří i tato nádherná kniha vzpomínek , kterou kdysi měli z knihovny zapůjčenou moji rodiče a já ji tajně četla. Měla jsem spoustu dětských knih pana Lady a jako malé holce mi připadalo divné, že pan Lada měl úplně normální život, měl svoji rodinu a přátele - já jsem jako malá žila v tom, že každý spisovatel žije sám , bydlí v nějakém domečku a nic jiného nedělá, než píše a maluje knihy. Ale tohle je nádherná kniha a moc se těším, až mi obohatí moji knihovnu.
Pěkné a záživné povídání o starých časech. Poutavé vyprávění o vzniku mnoha knih a kreseb.
Milé čtení, krásně napsaný životní příběh. Po všech těch knihách, ve kterých se nemůžu dočkat toho, jak to dopadne a čtu nedočkavě a rychle, bylo toto čtení jako pohlazení. A ještě jsem se mockrát nasmála! Doporučuji všem.
Naprosto strhující čtení od první stránky do konce. Znovu sem si knihu přečetl letos po návštěvě Hrusic a hospody U Sejků :)
Okrem toho, že J. Lada vedel láskyplne kresliť, vedel aj krásne písať. Pomerne objemnú knižku som prečítala skoro na jeden hlt a na konci ma mrzelo len jediné, že nebola ešte dlhšia. Ladove spomienky na detstvo, na rôzne rázovité postavičky z dediny a chlapčenské hry (kráľ Josef XV. a prvý kresťanský sultán Mohamed Lojza LIV.) mi často privodili výbuchy smiechu , zaujímavé bolo čítať aj o jeho učňovských rokoch a húževnatej snahe presadiť sa ako umelec (obdivuhodné!). Na konci knihy ako bonus zaradil Lada ešte krátke spomienky na pár priateľov z umeleckých kruhov, samozrejme nechýba J. Hašek, skvelá je aj korešpondencia s J. Mahenem a tribút Kaviarni Union a jej šéfovi. A to všetko dopĺňajú krásne Ladove obrázky, vrátane mnohých farebných. Túto knihu radím do svojho osobného zlatého fondu!!!
Jedna z nejlepších knížek ve svém žánru, kterou jsem kdy četl a rád si z ní kousek přečtu kdykoli.
Štítky knihy
Vánoce životopisy, biografie paměti, memoáry venkov vzpomínky dětství Josef Lada Hrusice
Autorovy další knížky
| 2009 |  O chytré kmotře lišce |
| 2005 | České Vánoce Josefa Lady |
| 2007 | Kronika mého života |
| 2003 | Nezbedné pohádky |
| 2007 | Bajky |
K této knize jsem se vrátil po dlouhých létech, abych zjistil, že opravdu, ale opravdu nic neztratila ze svého půvabu. Je psaná velmi přívětivým jazykem, kde opravdu smutné události rodinné anebo osobní jsou až příliš laskavě zaobaleny a čtenáři předloženy formou, která neukazuje jak těžký život určitých vrstev společnosti tehdejší doby byl. Přečtení této knihy vzpomínek může být inspirací pro každého ať už k drobnému zastavení v každodenním spěchu a ohlédnutí se, nebo třeba vyprovokuje k návštěvě naučné stezky v Hrusicích a Ladova památníku... Kdybych mohl, ještě jednu hvězdu přidám :)