Inkoust a pečeť
Kevin Hearne
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460877/bmid_inkoust-a-pecet-pribeh-ze-sveta-zel-nak-460877.jpg
4
90
90
Příběh ze světa Železného druida série
1. díl >
Aloysius „Al“ MacBharrais má zvláštní talent. Je pečetníkem: pomocí magických inkoustů dokáže sesílat zaklínadla zvaná Pečeti, kterými chrání náš svět před vpády bytostí odjinud a vymáhá úmluvy s veškerými známými božstvy. Pouhých pět lidí na světě ovládá totéž umění jako on. Jenže Al má problém: rád by ve svém pokročilém věku vycvičil učně, jenže všichni jeho dosavadní učedníci zemřeli tou či onou nešťastnou náhodou. Když přijde o život jeho nejnovější učeň Gordie, Al přijde na to, že mladík za jeho zády tajně obchodoval s kouzelnými bytostmi, a chtě nechtě se musí pustit do nebezpečného pátrání po tom, komu je Gordie dodával. Pomáhá mu v tom manažerka tiskařství s čírem a nadáním jasnozřivosti v boji, hacker s nezvyklým koníčkem a uličnický šotek na útěku před pohůnky bohyně. Zjistí pravdu dřív, než je dostihnou nepřátelé nebo policie, které se nezdají množící se úmrtí v Alově okolí?... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , Laser-books (Laser)Originální název:
Ink & Sigil, 2020
více info...
Přidat komentář
Skvělý návrat do světa Železného druida, jen ten Oberon mi tu trochu chyběl, ale docela obstojně ho zastoupil šotek :) Jen více dalších takových příběhů.
Milá oddechovka ze světa Železného druida. Moc se mi líbila myšlenka pečetí a jejich limity.
Kniha je psána podobným stylem jako Kroniky Železného druida, který hezky sedí k - Železnému druidovi. Stylem odpovídajícímu image, které si prastarý druid buduje (nevyzrálý jednadvacetiletý američan s lehce pubertálním humorem). A ke starému důstojnému panu pečetníkovi se mi jaksi nehodí. Tam bych čekala trochu kultivovanější jazyk i trochu důstojnější projev.
Opravdový problém mám s postavami, nějak se mi s nimi asi nepodařilo sžít, ani se starým pánem, ani s šotkem, ani s manažerkou tiskárny. Takže příběh by se mi vcelku líbil, ale ty postavy mu trochu ubírají. V konečném důsledku mi nejsympatyčtější byla skřítka - vedlejší postava s pár větami textu ke konci knihy. Pan pečetník mě někdy docela štval, holt asi vliv toho jeho prokletí. (A v bojových scénách mi vyloženě přišel podivný.)
Ač se zde jedná o stejný svět s Železným druidem, tak zpětně mi přijde, že se dost nepravděpodobně míjí, protože pokud by pečetníci existovali, nemohli by se s Atticem nesetkat - kolem Attica se toho semlelo tolik v jejich kompetenci, že se v jeho příběhu nemohli nevyskytnout, což mi dělá nepříjemnou díru do fungování tohoto univerza, ale na druhou stranu to na děj této knihy nemá žádný vliv. Takže tuto výhradu klidně ignorujte, ale napsat jsem to prostě musela. Mimochodem kapitolka s Atticem mě trochu vyvedla z míry, co to jako mělo být? - když devátá kniha série ještě nevyšla, to snad chtělo upozornění na spoiler...
A když si tak čtu svůj komentář, tak bych asi měla dodat, že se mi kniha vcelku líbila. To z něj nejspíš úplně není poznat. Kniha mě sice nevtáhla ani neuspokojila, ale jako odpočinkové čtení, které v hlavě nezanechá dlouhodobé následky, je to docela fajn. Asi zkusím sehnat i další díl.
Parádní čtivá urban fantasy.
Pohádka pro dospělé, která v tomto čase uklidní nervy a pobaví.
Oblíbila jsem si všechny hlavní postavy, obzvláště šotka, přinášel do příběhu vtip a lehkost.
Asi se poohlédnu i po dalších knihách autora.
Trvalo mi dlouho se začíst. Ono to možná bylo i tím, že nebyl čas a večer jsem usínala utahaná po první stránce. Od půlky to už, ale bylo lepší. Nabralo to spád a začalo mě to bavit. Pobavil mě hlavně ten šedesátiletý ,,stařík".
Tušila jsem, že s dalšími příběhy ze světa železného druida, nesáhnu vedle. Al je taková nedruidovská, moudřejší a "starší" verze Attica a já si ho naprosto zamilovala. I když se může zdát, že je to jen starý páprda (často mi něčím připomínal mého děděčka, což byl o důvod víc ho milovat), umí si díky pečetím velmi dobře poradit. A když ne on, tak Nadia nebo Buck. Ty jsem si zamilovala stejně jako Ala a vlastně i celý ten svět a lidi kolem.
Miluju to a těším se na pokračování.
Tak jsem si od Železného druida odskočil k pečetníkovi a po 4 večerech už je po knize. Za mě opět krásný příběh, který odsejpa a chytne hned od prvních řádků.
Ve svém prvním dobrodružství Al rozplétá obchod s bílým masem, akorát těmi, s kterými je obchodováno jsou bytosti z Tir na nOgu. Jeho pomocníkem je Nadia, která se stará o tiskárnu, kterou Al vlastní, současně je i zdatná bojovnice. Ale také uprchlivší skřítek Buck Foi (přehoďte si počáteční písmena v jeho jméně).
Příběh velmi rychle odsýpá a často se člověk pobaví. Pasáže jsou vyvážené, jak z hlediska Alova vyšetřování, tak akčních částí. Zkrátka kniha splňuje přesně to, co se od ní očekáváte. Kromě toho je velmi kvalitně přeložena vzhledem k faktu, že originál je psán ve skotské angličtině.
Milovníka Kronik Železného druida potěší nejenom zmínky o Atticu OSulluvanovi a jeho věrném příteli Oberonovi, ale i návaznost na příběh série jako takový.
Sečteno a podtrženo je Inkoust a pečeť velmi zábavnou a odpočinkovou četbou. Nezbývá nic jiného než se začíst do pokračování s názvem Papír a krev.
Tahle kniha mě opravdu velice překvapila. Čekala jsem nějaké klasické fantasy, ale zjištění, že se kniha odehrává zhruba v současné době, mě nadchlo plus nezvyklí hlavní hrdina mě přesvědčil, že jsem nesáhla vedle.
A tím nezvyklí myslím šedesátiletého pečetníka Al. Sice na hlavní postavu dost neobvyklý věk, nicméně se s ním nudit nebudete.
Velmi rychle se dostaneme do děje a vůbec celý koncept pečetníků, pečetí, magických tvorů a fungování světa mi přijde hrozně fajn. Četlo se to super a hlavně růžový šotek Buck tomu všemu nasadil koruny, kdy určitě všichni víme jak dokážou být šotci zákeřný a vše je pro ně hrozná sranda :D
Příběh je tedy plný humoru, nadpřirozených bytostí a akce. Od začátku do konce se jede na jedné vlně neustálého dění, problémů a jejich řešení.
Je také zajímavé to spojení detektivka a fantasy, které je za mě velice povedené až na ten konec, kdy je sice hlavní linka vyřešená a za mě to možná byl moc rychlý konec ale hlavně otevřený!!
Už se koukám po druhém díle, kdy mě opravdu zajímá osud pečetníka Ala a i ostatních.
Miluju Železného druida a tak bylo jasné, že sáhnu i po rozšíření jeho světa.
Pečeník Aloysius je trochu důstojnější (a prokletějsi) Attikova verze. Styl vyprávění i postavy kolem Ala jsou podobné, jako v Železném druidovi. Děj rychle odsejpá, není třeba nad knížkou moc přemýšlet. Ideální odpočinková literatura.
Nenáročná městská fantasy, spíše více vtipná než napínavá se odehrává v současném skotském Glasgow. Pečetník Aloysius řeší případy pašování a únosů magických bytostí a zároveň také svoji kletbu. Ve svém životě i práci využívá Al jak magii tak i moderní technologie, což mě vlastně nejvíc na příběhu bavilo. Jako oddechovou četbu ráda doporučuji.
Moje první knížka ze světa Železného druida, Inkoust a pečeť, mě velmi překvapila. Čekala jsem fantasy příběh, kterých jsem četla mnoho, ale tenhle mě příjemně překvapil. Sympatický tiskař Al, který má ne jedno tajemství a jeho dva světy a dva životy, mě úplně pohltil. A musím říct, že i humorné pojetí, byla příjemná změna. Velmi ráda jsem ladně pokračovala v druhém dílu Papír a krev.
Tahle kniha mě opravdu velice překvapila. Čekal jsem nějaké klasické fantasy, ale zjištění, že se kniha odehrává zhruba v současné době, mě nadchlo. Železného druida jsem ještě nečetl a možná ho i zkusím, protože se mi tento svět a jeho princip fungování velice líbil. Je také zajímavé to spojení detektivka a fantasy, které je za mě velice povedené. Taky mě hodně potěšilo, že je v knize použit takový až trochu pubertální humor, který se mi moc líbil.
Není to špatné, ale není to druid. Autorův Atticus mě oslovil hned, tady mě ale Hearne nezaujal a já se při četbě nudil.
Originální urban fantasy, které mě moc bavilo. Prostředí Skotska a přítomnost keltské mytologie byla super! Nejlepší byl hobgoblin a jeho hlášky. Četla jsem v angličtině, takže jsem si navíc užívala skotskou angličtinu, dost by mě zajímalo, jak si s tím poradil český překlad.
Moje první setkání se světem Železného druida a bylo to velmi příjemné setkání. Velmi rychle se dostanem do děje a vůbec celý koncept pečetníků, pečetí, magických tvorů a fungování světa mi přijde hrozně fajn. Četlo se to super a šotek a Nadia jsou naprosto super postavy. Jisté je, že jednak si koupím další díl až vyjde a za druhé, že se určitě mrknu na knihy o Železném druidovi.
Pečetník Al získává parťáka šotka a společně pátrají po organizaci, která pašuje nadpřirozené bytosti do našeho světa a využívá je k nekalým záležitostem. Zajímavá je i zápletka s prokletím, které nosí smrt. Nenáročný oddechový příběh. Ráda si přečtu i další díl, abych zjistila původce kletby.
Druid má sestupnou úroveň. Z posledního dílu jsem byl Uštvaný a jestli se ještě někdy pustím do dalšího budu nejspíš Zničený. Měl jsem proto strach začít novou sérii z tohoto světa. Ale byl jsem mile překvapen. Autor se vrátil k tomu, co mě bavilo v začátcích Druida - příběh ze současnosti, který je jen zlehka modulován božstvy a jejich poddanými. Hlavní hrdina žije navenek normálním životem. S původní sérií se vypořádal na 1 stránce a v pár okrajových zmínkách. Doufám, že i další díly budou v této zajímavě nastavené linii.
Městská fantasy je můj oblíbený žánr. Další, pro mě nový, způsob provozování "magie", a hlavně pozor na skutečná jména, jo to je obecně důležitá rada napříč všemi magickými světy... Je to rozhodně odpočinková četba, zasmála jsem se, něčeho mi bylo líto, něčemu jsem neuvěřila, na poličku bych to přihodila někam mezi Aaronovitche a Marmella. Další díl si přečtu, má natolik rozporná hodnocení, že mě fakt zajímá :-).