Kruh
Bernard Minier
Martin Servaz série
< 2. díl >
Zdánlivý klid městečka Marsac v Pyrenejích, známého díky elitní univerzitě, naruší vražda jedné z přednášejících. O pár dní později je nalezeno i tělo místního chovatele psů roztrhané na kusy vlastními zvířaty. Kdo rozpoutal v městečku šílenství smrti? Mohly by být vraždy dílem uprchlého sériového vraha? Komisař Martin Servaz se během řešení případu musí ponořit hluboko do své minulosti a znovu otevřít staré rány.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2024 , XYZ (ČR)Originální název:
Le Cercle, 2012
více info...
Přidat komentář
Nemám rád knihy s otevřeným koncem. Od autora je to sice pochopitelné, ale ani tak mě to nepřesvědčí, abych tento fakt neprojevil do hodnocení. Kniha se totiž stává takovým "průtokáčem". Na jednu stranu dostanete dobrou vyšetřovací zápletku s nějakým tím ukončením, na stranu druhou se však kniha zabývá příběhem dalším, který Vám však autor objasní (pravděpodobně) až v nějaké další. Tím se závěr téhle "průtokové" knihy stane trochu méně zajímavý a důležitý; vlastně je na stejné úrovni, jako otázka, jak bude pokračovat ten paralelní. Takže když si za pár měsíců položím otázku, jak to vlastně dopadlo, je dost možné, že si vzpomenu pouze na ten druhý, nedokončený příběh a na ten "hlavní" si už ani nevzpomenu. Což je škoda, nemyslíte?
I druhý díl s Martinem nebyla nuda, líbí se mi styl vyprávění i detektivní zápletka. I když má kniha více stran, nuda nebyla. Dobře se četlo, těším se má další příběh této série.
(SPOILER)
Úžasná kniha. Čtyři hvězdy dávám jenom proto, že se mi první díl líbil o něco víc.
Co musím ale rozhodně doporučit je puštění konce Mahlerovi 6 symfonie, přesně jak to Servaz najde v domě Marianne na konci knihy...čtenář se díky té hudbě dokáže dokonale vcítit do Servazova pocitu "prohry".
Knihu můžu jedině doporučit!
Autor nám naservíroval dva možné pachatele hned na začátku. Jeden sedí u bazénu a druhý někde poslouchá Mahlera. Toho jsem vyřadila, sice je celkem zřejmé, že se jeho postava potáhne sérií jako červená nit, ale právě proto ho nemůžou chytit hned ve druhém díle, říkala jsem si. A ten první? Ukazuje na něj tolik stop, že přece nemůže být pachatelem! Nebo může? Měla jsem tip ještě na třetí osobu, ale jak je mým dobrým zvykem, moje tipy nevycházejí (ale bylo by zajímavé u této třetí osoby hledat motiv).
A pak intermezzo... U toho druhého jsem si říkala, ta žena, to vypadá jako... Ale přece to nemůže být ona! To tam nějak nesedí! (Sedí, ale nesmíte se jako já nechat zblbnout chybným předpokladem.)
K tomu, abych dala plný počet hvězd, mi něco chybí a něco přebývá. Například Hugova kniha. Byla o tom jejich Kruhu? A psal ji vůbec? A pak otázka: proč zrovna tihle čtyři z deseti? Nevysvětleno. A co přebývá? Scéna v bance, podle mě byla jen na efekt, ničeho se nedosáhlo a všechno bylo na náhodě. Scéna, kdy je Zieglerová u toho soukromého očka. Tomu se snad ani nedá věřit. A pak dálnice, to mi taky přijde zbytečně přehnaně zdramatizované. A našla bych ještě pár dalších drobností, ať už do plusu nebo do mínusu. Ale budu číst dál, Hirtmann mě zajímá.
Druhý díl série s Martinem Servazem a opět skvělé čtení. Kniha je velmi napínavá od začátku až do samotného konce a opět otevřený závěr, což znamená pustit se do dalšího dílu. Martin je mi celkem sympatický, ale trošku mě zlobí svoji nezodpovednosti, kdy se vydává sám bez jištění na nebezpečná místa. Ale jinak to bylo super čtení.
Závěr knihy moje hodnocení značně pozvedl, hltala jsem jak to dopadne a také to nechalo otevřeny konec.
Jinak během čtení jsem se trochu ztrácela v nekterych postavách, bylo jich tam na mě v jednu dobu moc. I dej se na začátku trochu táhl, takže jsem četla pomaleji než obvykle a říkala si, ze se do dalšího dílu asi nepustim, ale konec mě zas trochu zvyklal :)
Uff, to zase bylo drama. Servaz je borec i blbec, asi jako každý člověk. S jakou euforií se vrhá do plnění svých nápadů, tak se stejnou silou ho to sráží na zem. Zápletka zapeklitá, vrah pro mě překvapivý.
Aj keď je táto časť veľmi hrubá, prečítala som ju rýchlo, takéto kriminálky sa mi čítajú naozaj dobre. Martin je celkom sympatická osoba, aj keď úprimne nechápem, ako sa mohol stať vyšetrovateľom, pretože aj keď má skvelé myslenie, tak mi príde, že mnohé iné predpoklady mu k tejto práci chýbajú. Samotný prípad je opäť zaujímavý, hlavne tá motanica s tým, či je vrahom syn jeho bývalej priateľky alebo nie. A ešte keď sa k tomu pridá ďalšie telo... Naozaj som bola veľmi zvedavá, ako to celé skončí a takéto rozuzlenie by ma asi nikdy nenapadlo. Takisto sa mi veľmi páčili kapitoly v ktorých vystupovala Martinova dcéra spolu s jej kamarátom, aj keď ich správanie sa mi občas zdalo dosť nerozvážne. A čo sa mi ešte páčilo, je prostredie, francúzske Pyreneje a k tomu neustále búrky (tie by som teraz tiež brala). Celkovo ma teda kniha bavila trošku viac ako prvá časť, aj keď rozhodne mohla byť kratšia a Martinov osobný život trošku viac zaujímavejší (tu ma ten jeho vzťah nejak nebral). Som zvedavá na ďalšiu časť, pretože to vyzerá tak, že istá linka bude ďalej pokračovať a hlavne som zvedavá ako sa Martin s tým popasuje, keďže jeho rozpoloženie na konci ma tiež celkom prekvapilo. Snáď sa k nej dostanem čoskoro .
Skvělá kniha, skvělý příběh, i když ke konci mi to už přišlo příliš natahované, klidně by mohla být kniha o třetinu tenčí. Ale i tak jsem si to užila a neodtrhla se. Výborná krimi, napínavá, čtivá.
Z Mrazu šel chlad, z Kruhu zase vedro a věčné bouřky. Kniha napínavá, občas trochu překombinovaná . Martin přežívá jen na kávě a cigárech, je zvláštní povahy a asi nesmrtelný. Poslední třetinu knihy jsem hltala. Rušilo mě akorát dost překlepů...
Audiokniha. Čte Jiří Žák a opět jako v předešlé knize monotónně, ale k tomuto autorovi se to hodí :-)
Řekl bych, že je to srovnatelné s předešlým dílem. Někde je vata, ale když to člověk poslouchá, tak to moc nevnímá. Trochu autor dělá z Martina Servaze takového „nezodpovědného" a umíněného policajta (viz potápění), ale asi to tak muselo být kvůli dalšímu ději.
Samozřejmě linka s Julianem Hirtmannem byla šílená a možná trochu zbytečná, ale zase navnadí na čtení dalších dílů.
Myslím, že o mnoho lepší průměr oproti jiným thrillerům.
Po Mrazu další povedená detektivka s Martinem Servazem. Minier je jeden z mála autorů, do kterých se teď, když nemám tolik času na čtení, pustím i přes větší rozsah stran. Oproti Mrazu, kde mi počet stran přišel adekvátní a tempo knížka neztrácela, mi Kruh přišel trochu zbytečně dlouhý. Ve druhé třetině kniha ztratila spád, přišlo mi, že se přešlapuje na místě, původní motiv (vyšetřování vraždy učitelky) jak kdyby úplně ustoupil do pozadí a někdo si na něj vzpomněl až na konci.
Celkový dojem je ale dobrý, pořád se jedná o nadpůměrnou detektivku, které jsem schopná odpustit i to, že Martinovi jen věčně běhá mráz po zádech a Minier by se možná měl občas kouknout na předpověď počasí, aby věděl, že nemusí pořád jen pršet a být bouřka :)
Tak i tenhle díl se mi líbil. Nevím čím to je, ale tady mi popisy krajiny a prostředí nevadily tolik, jako v jiných dílech. Děj hezky pomalu, ale jistě gradoval, ale … co ten konec!?! To mám hned sáhnout po dalším díle? Nedat si žádný oddych? No, asi to tak bude :). Tak jdu na to …
(26. 2. 22. - 4 647 - 11)
Při čtení této knihy jsem si zapamatoval hlavně dvě fakta - autor nemá rád fotbal a neustávající bouřka. Co se týká bouřky, nestalo se snad v žádné kapitole, že by nějaká, alespoň malinká, neproběhla. Co se týká fotbalu, posadil autor příběh do právě probíhajícího mistrovství světa, aby snad mohl svoji nevraživost, skrze hlavní postavu Martina Servaze, náležitě zvýraznit.
Co se samotného případu týká, je to opět zamotané, napínavé, motiv (ve své tragické podstatě) snad pochopitelný. Další z knih Bernarda Miniera, která mě celkem bavila, avšak nemusela být až tak dlouhá.
První kniha se mi líbila víc, přišla mi víc napínavá. V téhle knize měla první polovina zbytečnou vatáž, zbytečně zdlouhavé popisy pocitů a myšlenek co se postavám honily. Zbytečná rozsáhlost knihy, která byla aspoň o 200 stran delší, než by měla být.
Komisař Martin Servaz začíná nové vyšetřování v tichém univerzitním městě Marsac, kde se odehraje jedna z nejdrsnějších vražd, s jakou se kdy setkal. Případ je navíc pro Martina hodně osobní a dotýká se jeho nejdražších, což mu zoufalou situaci obtížného pátrání velmi komplikuje.
Tahá zde za nitky záporák z předchozí knihy Mráz, Julian Hirtmann? Leccos naznačuje, že se možná tento šílený sériový vrah znovu objevuje na scéně.
Velmi tíživá atmosféra celé knihy, její obrovská a přitom krutá inteligence se dá přirovnat snad jen k legendárnímu Hannibalu Lecterovi.
Závěr příběhu zoufale volá po přečtení dalšího dílu!
Do čtení se mi nejdříve nechtělo kvůli rozsahu knihy, ale začetla jsem se hned a ráda si přečtu další díl.
Štítky knihy
francouzská literatura thrillery sérioví vrazi
Autorovy další knížky
| 2016 |  Tma |
| 2015 | Mráz |
| 2015 | Kruh |
| 2017 | Zkurvenej příběh |
| 2019 | Sestry |
81%
...Možná mám sklon věci komplikovat. Možná že v tom Hirtmann vůbec nemá prsty...Vincent má pravdu. Jak by to dokázal? Ale taky je možné, že pravdu mám já a všichni ostatní se mýlí. Že mám důvod ohlížet se za záda, být ve střehu a bát se budoucnosti.
Že mám důvod mít strach.
_____________________________________________________________________________________________________________
Přečetla jsem po pár letech znovu. Velice podmanivě napsaný thriller. Má spád, je napínavý, s chytře vymyšlenou zápletkou.
Musím ho doporučit.