Krv elfov
Andrzej Sapkowski
Krv elfov je románovým pokračovaním poviedok o zaklínačovi a skutočným začiatkom fenomenálnej ságy o Geraltovi z Rivie. Geralt spolu s princeznou Ciri našli útočisko v tajomnom sídle zaklínačov. Učia ju tam narábať s mečom, no keď odhalia jej zvláštne schopnosti, zaklínači si musia na pomoc zavolať čarodejky. Ochrániť toto Dieťa Prekvapenia, bude ťažké – pátrajú po ňom totiž dobré i zlé mocnosti. Podľa proroctva totiž všetci vedia, že Ciri má zohrať rozhodujúcu úlohu v ďalších osudoch sveta…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2020 , LindeniOriginální název:
Krew elfów, 1994
více info...
Přidat komentář
Tak až na malý úsek fajn čítanie...bavil ma spad deja ...zaujala ma časť kde je písané ako sa Ciri cvičila ,ci už na Kaer Morhen alebo s Yennefer...niekedy je to o maličkostiach a práve tieto to ešte trošku pozdviholi tak akk trpaslíci....tož hor sa na 4 diel
80% - Na jedné straně mi chybí ten Sapkowského přístup ke vtipnému přepisování dobře známých pohádek, na druhé straně oceňuji, že tenhle díl je spíš už román než sbírka více či méně souvisejících příběhů. I když se jedná spíš o takovou ochutnávku velkých věcí, ke kterým se teprve schyluje.
Geralt odváží Ciri, která přežila pád Cintry, na zaklínačské sídlo a společně s dalšími zaklínači se ji snaží cvičit pro její budoucí dráhu. Jenže Ciri je dospívající dívka s dosud netušenými schopnostmi a to chce trochu jemnější zacházení, takže se na scéně objevuje najdřív čarodějka Triss Ranuncul a pak i samotná Yennefer. A mezitím se elfové a další nelidé začínají bouřit a za řekou narůstá hrozba Nilfgaardu. A všichni by právě Ciri, dědičku Cintry, moc rádi našli, a to zdaleka ne jen z počestných důvodů...
...
"Buďme moudřejší! Poněvadž teď jsme na řadě my (...) Nilfgaard stojí na březích Jarugy, a já přesto neustále slyším: ,nic se neděje´ anebo ,dál už nepůjde´. Ale Nilfgaard dál půjde, přesvědčíte se."
...
Ciri: "Jejda... Omlouvám se, paní Yennefer. Asi jsem... uvolnila trochu moc najednou..."
"Trochu. Netrap se tím. Pojď sem. Ke mně, malá."
"A... ta kůlna."
"To se stává. Celkem vzato byl tvůj debut úspěšný. A ta kůlna tě mrzet nemusí. Byla to dost ošklivá bouda a nemyslím si, že bude někomu chybět (...) Opakuji, že se nic nestalo, jen je třeba uklidit ta prkna. Budou dobrá na otop."
Po prečítaní prvej časti Zaklínačskej ságy a zároveň tretej časti Zaklínačskej série musím povedať, že "Krv elfov" sa zo všetkých kníh o Geraltovi čítala úplne najlepšie (teda aspoň z tých, ktoré som doteraz prečítal).
Veľmi sa mi páčilo, že sa v tejto knihe konečne dozvedáme viac o Ciri, som nadšený z toho, koľko priestoru v tejto časti dostala, pri čítaní kapitol o jej výcviku na Kaer Morhen som sa doslova nedokázal od knihy odtrhnúť. Ale to isté vlastne platí aj o zvyšku tretej časti "Zaklínača".
A výborné je aj to, že aj keď pribudlo veľa nových postáv, nenájde sa medzi nimi ani jedna, ktorá by mi nebola sympatická alebo by mi vyslovene vadila.
Už teraz sa nemôžem dočkať ďalšej časti, som zvedavý na to, ako sa budú vyvíjať cesty Geralta a Yennefer, ale najviac ma zaujíma to, ako bude pokračovať osud Ciri.
Tretej časti Zaklínačskej série dávam 95 %.
Předehra epického příběhu, který má absolutně všechno, co může fanoušek fantasy jen chtít - včetně nejvíc sexy literární postavy všech dob.
Poprvé čteno před sedmnácti lety a pořád je to tak dobrý, jak si to pamatuju.
Zaklínači jsou nemluvní, čarodějky vychytralý, Ciri je pěkný překvápko, z bojišť stoupá dým a smrad tlejících mrtvol, pobíhají po nich graveiři, panstvo kuje pikle, nilfgaardský císař nabírá dech, tajemství jsou temná, města smrdutá, lesy se hemží Veverkami a když už se vydáte na Cestu, je dobré mít po boku pár trpaslíků od rány.
Nic tu není černobílé, kromě šatů Yennefer.
Jiné než předchozí dva povídkové díly. Ale ne horší. Vážnější, méně pohádek, více politiky. Prostě začátek rozsáhlé ságy.
Ještě stále tu jsou propoje se dvěma sériemi seriálu, ale už jich ubývá a příběh kráčí po trochu jiných cestičkách. Ne horších, možná spíš lepších, ale hlavně jiných. Paralely a styčná místa se seriálem mě ale občas potěšily. Čte se to velmi dobře. Ke konci už jsem si musel nicméně vyhledat mapu.
Styl knížky je úplně jiný než předchozí dva díly a trochu jsem se bála, že tenhle díl bude horší, když už vlastně tolik nepůjde o Geralda, ale bála jsem se úplně zbytečně. Sice mi trochu příběhy s pohádkovým nádechem chybí, ale tady se už začínal rozjíždět pořádný příběh. Bylo to čtivé a skvěle napsané jako předchozí dva díly. Malinko jsem se ke konci ztrácela ve jménech, protože jich tam hodně přibylo, ale to vem čert. Těším se na další díl a doufám, že už tam bude třeba i něco ze života Yennefer, protože jsem si ji po tomhle díle hrozně moc oblíbila.
Krev elfů je prvním dílem z románové ságy o zaklínači Geraltovi a princezny Ciri, po dvou povídkových dílech, které mě osobně tolik nesedí, jsem se tedy konečně dostala k ucelenému příběhu. A byla to opět lahůdka v podání Martina Fingera, který audioknihu namluvil. Vlastně si troufám říct, že to, že jsem z téhle série tak nadšená, je aspoň ze 60 % jeho zásluha.
Hned na začátku mi udělal radost příchod Triss, kterou jsem si oblíbila v počítačové hře a těšila jsem se, až jí v knihách více poznám. Hodně prostoru dostala také Ciri, její kapitoly mě vždycky neskutečně baví. I tady ve třetím díle se ale objevily části, které byly hodně o politikaření a to mě popravdě moc nebere. Ve světě se pořád příliš nevyznám a jména postav mi taky dělají problémy, takže tyhle kapitoly jsou pro mě úplně o ničem. Krev elfů mě ale bavila mnohem víc než předchozí dvě povídkové knihy a já se moc těším, až se v příběhu posunu dál.
Audiokniha: prvý som videla seriál, až potom som sa pustila do Ságy o Zaklínačovi. Tým, že mám seriál už za sebou som v deji, ani v postavách až tak stratená nebola. Je zaujímavé pozorovať, koľko vecí seriál oproti knihe postrádal. Ak niekto uvažujte nad audioknihou, môžem vrelo odporučiť, pán Martin Finger odviedol skvostnú prácu.
Knížka skvělá, úplně jiná než seriál (což trošku nechápu :D) ..Přečteno v PDF, knížka by si určitě zasloužila nové vydání.
Tak oproti prvním dvou dílům, tohle mělo fakt spád. Zaklínač se nám začíná pěkně rozjíždět :)
První nepovídková a bylo to přesně tak, jak jsem si myslela. Přečetla jsem ji mnohem rychleji, protože mě prostě udržela v pozoru.
Musím přiznat, že jsem se občas trochu ztrácela v tom, kdo je kdo a možná bych chvílemi ocenila mapu. Ale jinak je to čisté nadšení.
Největší radost mám z nečernobílých postav, které jsou tak uvěřitelné! A taky z toho, že Ciri je “úplně normální” holka, co řeší dospívání, menstruaci, kluky a dobře do toho občas nějakou magii a trénink. Ale to bylo tak osvěžující!
Tak tohle bylo podstatně lepší než první dva díly. Děj na sebe pěkně navazoval a mohli jsme se více seznámit s některými postavami a jejich postoji. A musím říct, že lituji, že jsem si s sebou do práce nevzala další díl, protože teď nebudu mít co číst v autobuse, a mě by hrozně moc zajímalo, co se bude v dalším díle dít. Což je, dle mého, pro knihu to nejlepší hodnocení.
Hroně jsem se těšil, až začnu číst ucelenou knihu, ale jsem trochu zklamaný. Přijde mi, že se vytratilo kouzlo povídek, fakt, že svět není černo-bílý a že zdánliví padouši mohou být ve skutečnosti dobráci a naopak. Rozhodně si dám ale další knihu.
Co na to říct? Opět úžasný díl. Klasický Geralt. Konečně se zde objevuje i Phillipa s Djikstrou. Jen to setkání vladařů mě trochu nudilo.
Knihy se mi čtou trochu těžkopádněji (možná kvůli typu písma a kapitol?), styl mi přijde takový zastaralejší, než ostatní moderní knihy. Každopádně svět mám ráda hlavně z her a v knize se mi nejvíce líbila pasáž cestování s trpaslíky- Zigrin dokáže být vtipný. V politice se kvůli nespočtu jmen zemí a vládců vyznává dost těžko (trochu pomohly hry, avšak ty se odehrávají až po knižních příbězích). Nevím, jestli budu číst dál, "samo" mi to neubíhalo.
Za mě výborná kniha se skvělým fantasy nádechem. Ano, nejsou to povídky jako minule ale jakási snaha o ucelenější vyprávění, ale nezdá se mi, že by to bylo na škodu. Právě naopak. Příjemně doplňuje mezery ze seriálů.
No, že by mě tenhle díl vyloženě potěšil, se říct nedá. Nemohla jsem se prolouskat dějem. Za mě předchozí dvě povídkové knihy rozhodně lepší.
Byla jsem natěšená a ačkoliv mi hraní Witchera připravilo sem tam nějaký spoiler, tak mi to nebránilo si zaklínačský svět bez zaváhání vychutnat. Možná o to víc jsem si mohla všímat drobností a vodítek. Sapkowski jimi opravdu nešetří ;) . Skákání mezi rovinami jednotlivých postav, proplétání se mezi zajímavými nebo odpornými charaktery lidí a uvedení do známého příběhu - čtenářské blaho.
Štítky knihy
magie polská literatura čarodějové zaklínači zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Úvodní díl pětidílné zaklínačské ságy slouží hlavně jako úvod do děje, protože příběh se začne pořádně rozjíždět až ve druhém díle. Na knize musím vyzdvihnout výborně napsané dialogy, čtivost, propracované postavy, a hlavně uvěřitelný svět ve kterém se příběh odehrává - na rozdíl od spousty jiných fantasy kde svět působí jen jako pouhá kulisa. Velké plus nakladatelství Leonardo za překlad a ilustrované vydání ve větším formátu.