Krvavý leden
Alan Parks
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383267/bmid_krvavy-leden-G3y-383267.jpg
3
202
202
Temná, drsná retro detektivka z Glasgowa sedmdesátých let ohlašuje nový talent skotské noir krimi. Šest mrtvých v jednom týdnu a k tomu zima jak v morně. Detektiv Harry McCoy balancuje na tenké hraně zákona, mezi přísným nadřízeným, vrchním inspektorem Murrayem, a kamarádem z dětství Cooperem, prodejcem drog a provozovatelem nevěstinců. Když na hlavním autobusovém nádraží zastřelí pomatený kluk za jasného světla mladou ženu a potom sám sebe, a způsobí tím v celém městě dopravní kolaps, Harryho šéfovi to na náladě nepřidá. A jako by nestačilo, že McCoyovi šlape na paty, ještě mu vnutí na zaučení Wattieho, nezkušeného nováčka z nějaké venkovské díry. A tak těm dvěma nezbývá než se vrátit do všivého vězení Barlinnie, kde to všechno začalo, a snažit se radši moc nevnímat, že všechny stopy vedou k nejvlivnější glasgowské rodině.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2018
,
Knižní klub
Originální název:
Bloody January, 2017
více info...
Přidat komentář
Příslib temné retrodetektivky ze skotského Glasgowa ve mně vzbuzoval velká očekávání, která se bohužel nenaplnila.
Nevadí mi hlavní hrdina na hraně zákona, který se přizpůsobuje zdejšímu prostředí, orientuje se v pravidlech "hry" s místními mafiány a prosazuje "relativní spravedlnost." Příběh podle mě ale postrádá tu správnou temnou atmosféru, prakticky jakékoli zvraty a důvtip hlavního hrdiny, které nahrazuje nejrůznějšími zvrhlostmi a rádoby drsnou mluvou zakládájící se na jednom, dvou výrazech, jež vás po čase začnou otravovat tak, jak je to jen možné.
Největším zdrojem rozladění nakonec bylo pochybné kamarádství detektiva s přítelem z dětství a zároveň i zvráceným mafiánem, který není ve výsledku o nic lepší než McCoyem odsuzovaný pachatel celého případu.
Čtenářům, kteří byli zklamáni stejně jako já, můžu doporučit Sekerníkův jazz od Raye Celestina, jenž nabízí obdobný příběh na naprosto jiné úrovni.
Dobře šlapající thriller se sérií vražd, jejichž nitky vedou k místní zbohatlické a pěkně perverzní rodině. I když děj na počátku a ke konci je super rychlý, ve středu malinko zadrhává tak, jak policista tápe ve vyšetřování. Velmi dobře je použit jazyk včetně důležitého argotu. Líčení scenérií míst i pochmurné atmosféry šedivé lednové zimy je tak výrazné, že čtenář může přímo cítit puch bezdomoveckých doupat i sychravost ulic. Celkově se tedy jedná o kvalitní počtení, které by mělo být povinnou četbou pro naše autory původních českých detektivek.
Knížku jsem si vybrala jen kvůli Čtenářské výzvě, detektivky jsem hltala někdy před 30 lety, dnes je čtu málokdy. Tuhle jsem vzala na milost, protože mi umístění děje do Glasgow umožnilo představit si vše v reálných kulisách. I když většinu míst v knize jsem jako turista určitě nenavštívila, navíc se děj odehrává v 70. letech, přesto mi vzpomínky na stav některých budov v Glasgow ještě i v dnešní době dokázaly vytvořit docela reálnou představu o prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Drsnější slovník mi ani tolik nevadil, sem se to nějak hodilo, spíš mi vadila spousta násilí a krutosti. Odhalit pachatele není až tak těžké, napětí bylo hlavně v tom, zda to hrdina všechno přežije.
Detektivky miluji, ať už ty nové a nebo staršího data. Tato, rádoby retro, nebyla špatná, děj měl spád, hlavní hrdina je jednou skvělý a po pár stránkách by jste ho nejraději vymazali. Atmosféra Glasgowe semdesátých let skvěle popsaná. Za mě však jedno velké ALE...ale do knih, podle mého názoru, nepatří vulgární slova a proto také dávám jenom tři hvězdy.
ČV 2019: kniha, která má v názvu kalendářní měsíc.
Tak nevím, v něčem se mi to líbilo, v něčem ne, některé věci trochu vyšuměly, zase tohle není typ knížky, kde je na konci zlo po zásluze potrestáno a pokud nezemřeli, žili šťastně až do smrti.
Zdoláno v rámci čtenářské výzvy, jinak se přiznám, že bych to asi v polovině vzdala
Kniha se mi lehce cetla. Hodne vulgarismu ale predpokladam, ze ta asi tak bylo tenkrat. Harry byl jak Harry Hole, chlast, drogy a zensky. Nektere veci nechal autor vysumet. Nevim. Libilo a i trosku ne... takovej spis prumer
Tak to byla detektivka dle mého gusta. Docela hustý slovník, v hospodě se hrál kulečník a z jukeboxu vyhrávali The Yardbirds (začínal zde např. Eric Clapton) nebo skupina Small Faces. Pokud by vám to snad nic neříkalo, tak od nich převzal Václav Neckář svoji písničku Ša-la-la-la-li.
Pro citlivější povahy bych to úplně nedoporučoval, ostatní se ale budou docela bavit.
No tohle nebyl můj šálek čaje... Asi do 180 stránky jsem se nemohla pořádně začíst, pak to šlo celkem dobře ale i když u spousty knížek mě konec dostane, tady nic... Holt každýmu se líbí něco jinýho.
Tak toto mi absolutně nesedlo. Plytké rozhovory, rádobyvtipné a vulgarizmy nabité hlášky a nepropracované postavy. Pořád jsem čekala na to, že příběh dostaně nějaký spád, ale marně.
Drsňárna z největšího skotskémo města. Sex, drogy a místo rock´n rollu vraždy. Zima, rvačky a skvěle popsaná bezútěšná atmosféra. Nemám moc co knížce vytknout, i ty vzpomínky na dětství (v církvi vedeném dětském "domově") byly všechno, jen ne laskavé. Knížku jsem si zvolil kvůli Čtenářské výzvě 2019 a vůbec nelituji. Bez váhání dávám všechny hvězdy.
Drsné prostředí, drsní poldové, drsná mluva. Výborně vytvořená temná atmosféra příběhu - mráz, sníh, mlha, nebezpečí v ulicích Glasgow v lednu roku 1973. Rvačky, vraždy, vyřizování si účtů, beznaděj...
Atmosféra špinavých, zakouřených, zaplivaných hospod a bordelů je vykreslená tak, že ten smrad málem táhne z knihy ;-).
Postavy od těch nejubožejších trosek - od narkomanů a prostitutek přes pasáky a šéfy gangů až po ty ve společnosti nejvlivnější.
Můžou se mezi tím zlem, bídou, beznadějí a přístupem k zabaveným drogám ti drsní poldové denně pohybovat a přitom se "neušpinit"?
Čtenáři, kteří mají oblíbenou noir krimi, by si neměli nechat tuto knihu ujít.
tak tohle mě opravdu nijak neuchvátilo; a především - noir ještě neznamená, že v knize musí být přemíra prvoplánových vulgarit...
Poslední třetina velmi dobrá, překvapující a drsná. Do té doby jsem v koloritu Glasgowa 70. let stále čekala, co se vlastně stane. Četlo se to ale snadno, detektiv McCoy je postava sympaticky nejednoznačná a případ je dobře promyšlený.
Dost dobré. Z počátku běžné čtení, ale pak to nabralo obrátky. Drsné prostředí, doba, počátek drog... určitě stojí za přečtení.
Tak číst se to dalo, je to takový průměrný thriller, který nenadchne a neurazí. Zasazení do nevlídného Skotska (ne, že by snad na děj mělo vliv - kniha se klidně mohla odehrávat v Bostonu nebo v Londýně) bylo na knize dohromady asi nejoriginálnější, jinak se žádné překvapení nekoná. Alkoholický detektiv, který zobe psychofarmaka jako lentilky, je dnes už v detektivkách v podstatě povinností, podobně jako drsný, ale férový šéf a nadšený mladý zobák, kterého dostane hlavní hrdina na opatrování. Asi aby se vymanil z mainstreamu, začne autor tlačit na pilu a dopadá to různě. Kupříkladu skopičiny místního mafiána Stevieho už moc uvěřitelně nepůsobily - Glasgow je sice ošklivé a nebezpečné město, ale zas až tak moc ne.
Noir, to jsem věděl. Že bude takhle černý, to jsem nečekal.
Četba mi připomínala listování tím nejdrsnějším komiksem, ovšem vycházejícím z reality velkoměstských no-go zón a nepostižitelných úchylů. Překupníci, děvky, žebráci, alkoholici, malí a větší mafiáni. Putyky, drogy, orgie, bolest, chudoba, zločin, ledový vítr. Jen malý rozdíl mezi kriminalistou a kriminálníkem. Porovnání s Marlowem? Jen okrajově. Tady jde o cestu nejhnusnějším bahnem a špinavým sněhem Glasgow začátkem roku 1973 s retrospektivou, vztahující se k ještě temnějším událostem roku 1951. Podsvětí předválečného amerického západního pobřeží je proti tomu pohádková říše. Tohle Skotsko je bez humoru, bez sentimentu, bez perspektivy.
80 % (zatím 32 hodnotících s průměrem 76 %).
Vybral jsem nejlaskavější scénu:
… Přistoupila k nim slečna s obličejem plným beďarů a obří plackou s Davidem Cassidym na halence. Držela před sebou malý bloček a ohryzávala propisku. „Co si dáte?“ zeptala se.
„Čaj,“ řekl Wattie. „A co takhle úsměv?“
„Ani náhodou,“ opáčila a odešla.
„Okouzlující.“ Wattie se rozhlédl, červené boxy, promaštěné jídelní lístky...
Pro nás Nesbofily je to tak trošku přes kopírák – temno, zima, sex, chlast a drogy kam se podíváš -, ale není Harry jako Harry. Zatímco osloský alkoholik si mě získal prakticky okamžitě, u tohohle Skoťáka jsem měla z nějakýho důvodu trošku problém až do konce... Napsaný je to ale moc pěkně a čte se to skoro samo, to se musí nechat!
Mno, vůbec bych se nezlobila, kdyby to byl začátek knižní serie :-). Dlužno dodat, že jsem byla mile překvapená, protože mě tady ten "drsný jazyk", "temná atmosféra" a popis sporných charakterů avizované v komentářích trochu předem vyděsily :-). Mně to přišlo době, místu a žánru docela adekvátní a s charakterama jsem problém neměla (nicméně fakt je, že bych některý ty scény třeba v televizi vážně vidět nechtěla, ech :-/), výjimečně dokonce ani s počtem obětí, nějak mi to v tomhle prostředí asi nepřišlo "zbytečný". A co jsem teda jednoznačně kvitovala s nadšením byl konec, to jsem nečekala :-).