Kubula a Kuba Kubikula
Vladislav Vančura
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/378513/bmid_kubula-a-kuba-kubikula.jpg
4
655
655
Roztomilý příběh medvědáře a medvěda patří již mezi klasiku české literatury pro děti. Ani po letech od svého prvního vydání neztratil nic ze svého kouzla, osobitosti a vtipu, a tak by neměl chybět v žádné dětské knihovničce. Připomeňme si jen, že vypráví o medvědáři Kubovi Kubikulovi a jeho nezbedném medvědovi Kubulovi, se kterým se toulal po světě a kterého strašil strašidlem Barbuchou.... celý text
Přidat komentář
mám doma hodně, hodně staré vydání. pamatuju na tu hromadu knih, které jsem četla jako dítě pořád dokola a tohle byla jedna z nich.
Sáhla jsem po knize v rámci výzvy. Nepamatuji si, že bych knihu jako dítě četla nebo mi byla čtena, ale vzpomínám na večerníček, který sice nebyl z těch nejoblíbenějších, ale rozhodně byl z těch povedených.
Opět verze z knihovny, co je tu zdarma - plno chyb, překlepů, mezer uprostřed slova a hlavně bez obrázků, což dle mého názoru knize dost škodí.
Čeština mi nevadila, po knize Kuře melancholik se četla knížka pro děti skvěle, ale chápu, že dnešní děti tuto pohádku ani formu asi neocení. Za mě je to milá vzpomínka na dětská léta.
Knizka ma krasne ilustrace, pribehy poutave, ale bohuzel forma vyjadrovani autora mi nesedla.
Probírám se zbytky mé dětské knihovny a úplně si vybavuji atmosféru při čtení této knihy, vánočního dárku. Je konec roku, venku mrzne, za okny už tma a já sama doma. Ostatní šli na pohřeb. Ani si nedovedu představit, co pohřeb znamená. Jen cítím ten všudypřítomný smutek. Začtu se. Z knihy je mi zima. Z knihy je mi úzko. Nerozumím moc ani jejímu názvu. Medvěd mi nahání trochu hrůzu. A Barbuchy se už vyloženě bojím. Nemám se ke komu utéct, vzrůstá ve mně neklid a zoufalství. Dokonce i ty krásné obrázky jsou strašidelné.
Dnes jsem si knihu znovu přečetla. První dojem se nedá odbourat, přetrvává. Záleží na něm. Knize křivdím, ale nemám ji ráda.
Je mi líto, k této knize jsem nikdy cestu nenašla. Od malička jsem k ní měla odpor. Bohužel.
Knihu čtu až v dospělosti díky čtenářské výzvě. Jako dítě jsem si k ní cestu nenašla, protože jsem tomuto typu psaní a zastaralým výrazům prostě nerozuměla. Kniha má velmi krásné ilustrace.
K některým údajně dětským knihám si člověk najde cestu až v dospělosti a vůbec to není špatně.
Matně si pamatuji večerníček, ze kterého mi utkvělo v paměti jen strašidlo Barbucha. V dětství jsem tuto knihu nečetla, až v dospělosti v rámci čtenářské výzvy. Kniha je pěkná, příběh poučný. Nicméně souhlasím s komentáři pode mnou, že dnešní děti asi moc nebudou rozumět poněkud archaickému stylu psaní autora.
Kubulu jsem si vždy pletl s Kubou Kubikulou - který z nich je medvěd a který medvědář?
Po létech to není až tak důležité, zůstala mi na ně hezká vzpomínka.
Nádherné medvědí vyprávění pro nejmenší, ale vážně si to užijí i dospělí. Viděla jsem i jako večerníček a pouštěla jsem to svým dětem. Veselé příhody co prožívá medvídek a bojí se Barbuchy.
Mrzí mě, že jsem tuhle knihu nečetla už jako malá. Je vážně dost pěkná a zajímavá. Určitě doporučuji. Takové knížky patří mezi klasiku a mělo by si je přečíst každé dítě.
Nevím, nevím. Z mého pohledu i ty tři hvězdy jsou možná moc. Kniha nemůže za archaickou mluvu. Byla napsaná v nějaké době. Věty jsou typicky vančurovské. Někdy rozvětvené, až běda.
Příběh sám o sobě taky nic moc. Dcera se při čtení často ani nesoustředila.
Příběh krásný, klasika, ke které jsem se po letech ráda vrátila, když jsem ji četla synovi, obrázky od pana Millera jsou úžasné. Bohužel to pro mě ale bylo půl na půl, příběh a styl psaní, proto dávám jen tři hvězdičky. V době, kdy pan Vančura žil, by se mi kniha zřejmě četla úplně jinak, ale v roce 2020 už spousta výrazů a celkový styl, jak je kniha napsána, působí dost archaicky a děti nevědí, co některá slova znamenají a častokrát ani to, co se v knize vůbec děje. Myslím tedy, že v budoucnu dáme přednost jiným klasickým pohádkám - Erben, Němcová a Kubula už bude sloužit nejspíš jen k prohlížení krásných ilustrací.
Řekla bych, že jsem tuto knihu přečetla úplně jako první. Jenže to je lež. Předcházel jí tucet leporel o louce, lese, hvězdičce, kačence a dalších odvážných hrdinech. Avšak na tuto knihu vzpomínám dodnes. Protože k mámině nelibosti mi byl Barbucha inspirací v ranném stadiu života.
V dětství oblíbená pohádka o medvědářovi Kubovi, jeho medvědu Kubulovi a medvědím strašidle Barbuchou a jejich putování. Po letech jsem opět sáhl po této knize a musím říct, že mě znovu moc bavila hlavně díky svému krásnému humoru a atmosféry, který z knihy přímo dýchá.
Pozitivní na knize je, že se dávala zdarma k určitému množství nasbíraných bodů za nákupy v Albertu. Ač sám sběrobodově-slevokartově vcelku negativní jedinec, učinil jsem výjimku.
Protože mi zvědavost nedala, před následným přelifrováním neteři, jsem knihu pročetl, přičemž jsem učinil jasný závěr, že tímto ji kazit nebudu.
Iritovala mě archaická mluva a roubování na děj jakéhosi sociálního aspektu, kdy starosta-úředník-obchodník-četník apod. jsou přirození škůdci všeho dobrého, zatímco nezkažené děti, zvířata a nižší střední třída jsou fajn. Navíc Kuba Kubikula je existence, před kterou bych také, obrazně řečeno, radši měl poblíž psa a zavřené slepice, zatímco Kubula je trochu prase (z hygienického hlediska).
Vzpomínám si, jak na zadní straně školních sešitů kdysi stálo "Až dosloužím, chci do sběru." Této knize jsem nevyřčené přání splnil hned.
P.S. Ach ano, obrázky jsou roztomilé.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Rozmarné léto |
| 1980 | Markéta Lazarová |
| 1989 |  Kubula a Kuba Kubikula |
| 2006 | Konec starých časů |
| 2013 | Obrazy z dějin národa českého |
Uff, jako já mám problém udržet pozornost, co pak děti? Celé špatně... :(