Kulička
Guy de Maupassant
https://www.databazeknih.cz/img/books/76_/76101/bmid_kulicka-TcE-76101.jpg
4
484
484
Samostatné vydání Kuličky, populární novely, jejíž námět čerpá z doby prusko-francouzské války. V jedné vsi zadrží prušácký důstojník dostavník se zámožnými francouzskými měšťany a nepustí jej na další cestu, dokud se mu nepodvolí lehké děvče, které je mezi cestujícími. Tato žena, nejprve z vlasteneckého cítění jeho nabídku odmítající, pod nátlakem ostatních ke styku s důstojníkem svolí. Přestože vyhoví přání celé skupiny mešťanů a umožní jim pokračovat dál v cestě, upadne svým rozhodnutím v jejich nemilost a opovržení. Autor tak na relativně malém prostoru mistrovsky ukazuje pokrytectví a upjatost měšťanů, kteří odsuzují zhýralost, ale sami ji neváhají využít ke svému prospěchu.... celý text
Přidat komentář
Úplně krátký, ale hodně povedený, silný příběh o morálce, charakteru a falši.
Doporučuji
Jedinou bytostí, která se ukáže jako charakterní , je prostitutka. Krátká novela zachycuje faleš a nemorálnost všech vrstev společnosti - církev, podnikatele, šlechtu i demokrata, jak smutné a pravdivé.
Jakožto povinná četba mi toto přišlo jako fajn volba. Dobře se čte, je to krátké a děj je celkem taky jednoduchý. Líbí se mi postavy a děj. Člověk musí být připraven na řádnou dávku realizmu .
Dobrá povinná četba. Je krátká, dobře se čte a pointa s příběhem je zajímavá a pochopitelná. Novela ukazuje, že lidi z nižších vrstev můžou být morálně lepší než ti z vyšších.
Kuličky mi bylo na konci líto. Ona se s nimi dobrosrdečně podělí o své jídlo a chová se k nim mile a oni ji potom pošlou vyspat s Němcem, i když to je proti jejím zásadám a potom jí ještě za to opovrhují. A ani o jídlo se s ní nepodělí. Kdo by se po tom všem nerozplakal?
Velmi krátká novelka, která nenabídla širší charakteristiku a historii postav, ale zato přinesla zajímavý příběh. Jako hlavní postava se zde ukázala netradiční charakter prostitutky, která byla dobrotivá a ztrápená svým osudem, na druhou velmi nedoceněná a ostatními velmi těžce souzená. Hezký svižný příběh a krásné melancholické zakončení.
Koncentrovaný naturalismus. Autor nás nechává nahlédnout až do ledví každé z postav, a je to nevábný pohled. S až bezohledným realismem zachycuje, jak lidé zívají a chrchlají, holubi vybírají semínka z koňského trusu, vojáci okupační armády chovají děti nebo perou prádlo svých nedobrovolných ubytovatelů, ... I to poslední určitě šokovalo francouzské čtenáře z roku 1880, dekádu po tak těžce přijímané prohře.
Není to však pohled na detaily vnějšího života, co Maupassantovi umožňuje dát najevo, že nic nepřikrášluje. Jsou to charaktery. V devíti z deseti cestujících, kteří se snaží v dostavníku uniknout z okupované zóny, autor načrtává bigotní, ale pokrytecké hlasatele konvenční „počestnosti“. To oni, nikoli Kulička, se ukazují prodejnými. Oni se dopouštějí prostituce politické, respektive morální; oni ukazují, že mají „lehké mravy“. (I když i to je na povážnou. Těžko říct, jestli dostavníková společnost vůbec měla nějaké zásady, kterým by se mohla zpronevěřit.)
Krátká, čtivá a rozčilující novela. Asi by se dalo říci, že se v ní autor vysmívá tomu, že určité formy sexuality spojujeme s morálkou. Nestálost v pohlavních vztazích (zvlášť jde-li o prostituci) pro mnohé z nás naznačuje nedostatek etických principů, a právě tento předsudek vlastenecká, nanejvýš zásadová hrdinka vyvrací. Myslím ale, že Maupassant by se smál, kdyby věděl, že se „Kulička“ stala předmětem rozborů, zvlášť těch školních. Takže se omezím na konstatování, že tohle dílko je radost číst. (Což podotýkám jako někdo, kdo rozhodně odmítl dočíst „Miláčka“, třebaže si ho předtím napsal do maturitního seznamu.)
V průběhu četby jsem Kuličku nechápala. Přišlo mi to nijaké, bez pořádné zápletky. Až když jsem o ní přemýšlela zpětně, uvědomila jsem si pointu příběhu.
Povídku jsem četla do povinné četby a na to jak nemám povinnou četbu ráda, gahle povídka se mi moc líbila. Má skvělou pointu a není to nijak složité dílo, takže na rozbor je jednoduchá.
Faleš, přetvářka, pokrytectví, myšlení a jednání ve stylu "kam vítr, tam plášť", sebestřednost, intrikářství, povrchnost versus čistota duše, věrnost zásadám a ideálům, vlastenectví, srdečnost, upřímnost, soucit. Rozdílnost příslušníků společenských tříd a otázka toho, že vysoká třída nejde vždy ruku v ruce s vysokými mravy. Útlá, ale myšlenkami nabitá knížka.
Za mě povedená povídka své doby, hlavně má skvělé myšlenky. Krásně ukazuje, jak dokážeme být my lidé pokrytečtí, jak trpíme předsudky...líbí se mi zde přímočarost kritiky, je jasně patrné, co chtěl autor dílem říct. Tak to má u dobrých povídek být.
Povídka o Kuličce, statné dívce, která je na všechny hodná, ale oni ji přesto nechají v podstatě znásilnit, protože, přestože jim pomohla, nechtějí kvůli ní trpět a čekat na jednom místě.
Vynikající novela Guye de Maupassanta, ve které líčí silný příběh nevěstky, která má i přes své povolání mnohem vyšší morální zásady a vlastnosti, než pokrytečtí bohatí, urození lidé a jeptišky, se kterými sdílí dostavník a tráví několik dnů, což vyjde najevo v průběhu úžasně zpracovaného příběhu napsaného podle skutečnosti.
Zajímavá a svým způsobem smutná povídka, po jejímž přečtení se mi udělalo zle z toho, jak zákeřní, netolerantní a zlí dokážou lidé být.
další knížka kterou jsem prostě jen projela a to tak, že rychle, kvůli maturitě....tady si ovšem už nepamatuju absolutně nic....snad možná dostavník....a že ona byla lehká žena? nebo tak něco ;)
Hlavním motivem nebo myšlenkou díla je především zobrazení pokrytectví v mnoha podobách. Tento motiv se opakovaně objevuje v různých částech povídky. Například ve chvíli, kdy Kuličku v dostavníku všichni nejprve odsuzují, ale když vytáhne košík napěchovaný jídlem, najednou jim je vhod a jídlo bez většího zaváhání přijmou. Podobná situace nastává v případě, kdy je Kuliččina profese jakožto jediný prostředek k vycestování z Tôtes (místa, kde se zastaví v hostinci) velmi výhodná a přes pohrdání, které k Alžbětě ostatní projevovali, ji najednou usilovně přemlouvají k tomu, aby se dala do práce, jelikož je to pro ně momentálně užitečné.
Dalším motivem je předsudek, který se v povídce několikrát objevuje, a to vůči Kuličce. Předsudky a pohrdání ostatních se odvíjí od jejího zaměstnání – prostituce. Všichni se na ni koukali skrz prsty a považovali ji za něco míň kvůli tomu, že je nevěstka. Kdyby netušili, čím se Alžběta živí, určitě by na ni pohlíželi trochu jinak. K tomu se také váže skutečnost, že zbylé osazenstvo automaticky předpokládalo, že pro Kuličku přeci nemůže být žádný problém vyspat se s Prušákem, když to je přeci její práce a chodí za ní každý z Rouenu.
Motiv číslo tři, jenž se prolíná celým příběhem a hraje v něm zásadní roli, jelikož vytváří hlavní zápletku, je láska k vlasti. Prušáka Kulička odmítla především kvůli vlastenectví, a kdyby se tak nestalo, cestující by směle pokračovali dál a na příběhu by nebylo nic moc zajímavého. Od vlastenectví se zkrátka odvíjí hlavní dějová linie a díky němu dochází k hlavnímu konfliktu.
Vzhledem k tomu, že jsem o autorovi už slyšela a Kulička je jednou z jeho nejznámějších povídek, jsem očekávala, že dílo bude mít jistou úroveň, a že asi bude nějakým způsobem výjimečné. Zároveň jsem očekávala především čtivost, přehlednost a svižný děj. Všechny tyto aspekty Kulička má, očekávání byla splněna, takže jsem spokojená.
Skvělá povídka o pokrytectví, pseudomorálce a zbabělosti. A o tom, že největší charakter široko daleko je prostitutka.
Mně se povídka moc líbila! Oceňovala jsem přímočarost kritiky - krásně tak vynikla myšlenka celého příběhu. Při čtení jsem se musela neustále usmívat, protože to byl opravdu jeden "hryz" za druhým.
Můžu jen doporučit!:)
„...neboť jako všechno, i pohoršení bývá závislé na prostředí; a teď se kolem nich poznenáhlu vytvořilo ovzduší nabité kluzkými představami.“
Ona je to pěkná kniha, která člověka donutí zamyslet se. Plné hodnocení bych dala, pokud by mi netrvalo tak dlouho přelouskat se přes ten začátek. Poté už kniha plynule pěkně.
Překvapivě se mi povídky četly velice dobře, mohla jsem se zamyslet nad problémy tehdejší doby a sledovat, jak někteří lidé dokáží být nespravedliví a sobečtí. Být lepší a myslet si, že jsem lepší, je něco úplně jiného.
Štítky knihy
Francie francouzská literatura prostituce pokrytectví morálka mezilidské vztahy prusko-francouzská válka (1870-1871) prostitutkyČást díla
Kulička
1880
Autorovy další knížky
| 1972 | Miláček |
| 1968 |  Kulička |
| 2014 | Kulička (19 povídek) |
| 1990 | Neteře paní plukovníkové |
| 1967 | Mont-Oriol |
Byl to jeden z nejsilnějších příběhu jaké jsem si kdy přečetla. Skládám velkou poklonu spisovateli, protože napsat tak zajímavý příběh na tak málo stránek je umění.