Kulový blesk
Liou Cch'-sin
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/410348/bmid_kulovy-blesk-Xwt-410348.jpeg
4
225
225
Divoce imaginativní scifi román od autora bestsellerové trilogie Vzpomínka na Zemi. V den oslavy svých čtrnáctých narozenin se Čchen namísto šťastného sfouknutí svíček na dortu stane svědkem smrti obou rodičů. Přímo před jeho očima je zabije kulový blesk, přírodní jev, jímž se dodnes zabývá mnoho vědců. Čchen se zatvrdí a rozhodne se zasvětit zkoumání kulového blesku celý svůj život. Čím víc toho Čchen ví, tím silněji si uvědomuje, že kulový blesk je jen špičkou ledovce úplně nových obzorů fyziky. Samotářský a odhodlaný vědec se díky svému úkolu setkává se spoustou lidí, kteří jsou stejně jako on hnáni kupředu nějakou posedlostí. Jako červená nit se Čchenovým příběhem linou poslední slova jeho otce: „Klíčem ke krásnému životu je okouzlení.“ Román Kulový blesk vznikl ještě před vydáním Liou Cch’-sinovy slavné ságy Vzpomínka na Zemi a lze jej číst nejen jako samostatné dílo, ale také jako předmluvu k této trilogii.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2019 , HostOriginální název:
Ball Lightning, 2004
více info...
Přidat komentář
Když porovnám s trilogií "Vzpomínka na zemi", tak se stále jedná o dost kvalitní sci-fi založené na moderní vědě (i když znásilněné), ale něco tomu prostě chybí. Postavy nejsou nijak výjimečně zajímavé, ke knižnímu světu si člověk neudělá pouto a celé je to prostě trochu plitké. Přesto přečtení nelituji, utíkalo to dobře.
Jako by Kulový blesk ani nebyl od autora mnohovrstevnaté brilantní série Vzpomínka na Zemi. Vyprávění je ploché a do celé poloviny knihy bez reálného vývoje. I dál je ale lineární a bez odboček, s výjimkou dvou pohledů do minulosti v úplném závěru, které jsou ale jen nuceným přehozením sledu času. Není přitom důležité, že dochází ke světové válce, nebo k nejvýznamnějším a nejnepředstavitelnějším vědeckým objevům. Text je plný čistých až prkenných popisů, podobné jsou i jednorozměrné hlavní postavy. Vět, odstavců i kapitol vybočujících z průměru je jako šafránu. Mnoho slov, málo naznačování, zábavy, emocí i "potravy" pro mysl.
To na co se čtenář Liou Cch’-sina nejvíce těší, tedy na originální myšlenky, přijde až někdy po polovině knihy. Přesto je to stále jakési na sílu, nepřirozené. Na hlavní myšlenku se, ke konci až ad absurdum, roubují jisté fyzikální zákony (teorie), ale přirozenost a pocit, že by to tak (jako ve Vzpomínce na Zemi) mohlo být, prostě nepřichází*. Stejně jako nějaké uspokojení ze závěru, který prostě dojde na konec a vyšumí.
*Nebo dokonce očividně dosavadním výzkumům přímo odporuje (resp. bere je "na první dobrou" bez pochopení jejich podstaty). Viz např. kolaps vlnové funkce, který v knize slouží k mnoha pointám, oproti realitě je ale přetvořen v něco docela jiného.
Mě Liou vždy utáhne na vějičku a jeho knížky mě baví. Zde to bylo o něco slabší, a i když se má jednat o intro k jeho známější sérii, moc se tedy nekonalo. :(
Příběh je jako všechny jeho příběhy hodně syrový a věcný a život bere „tak jak je“. Žádné zbytečné emoce. Na to si potrpí v dekadentním západě! :)
Ale i tak mě jeho styl baví a jeho knížky a hravost nápadů mám vždy na jeden zátah.
Velmi neotřelé sci-fi. Přestože je oproti trilogii Vzpomínka na Zemi méně akční, bavil jsem se a četlo se mi dobře. Námět a myšlenky autora jsou fascinující. Autor má navíc originální způsob psaní, který je mi paradoxně i přes svou jistou chladnost sympatický. Chladné jsou i postavy, ale dá se na to zvyknout. Samotný konec románu mě uchvátil a mám z toho skvělý pocit. Výborný počin, i když asi zůstane ve stínu Liouovy velké trilogie.
Naprosto akceptuju negativní názory, že scifi by mělo být podloženo alespoň nějakými vědeckými poznatky, ale za mě je úplně jedno, zda to podloženo je, nebo jako v případě Liouových knih spíše ne, druhou částí slova scifi je přeci fikce a fikci mám spojenou s určitou představivostí a Liou cch sin ji ve mě naprosto bezpodmínečně probouzí.
Ač je příběh složitější(jakožto každý od autora) a některé postavy jsou dosti ploché a hlavní postava je od poloviny knihy vlastně absolutně nepotřebná, tak mě neskutečně baví u těchto knih fantazírovat nad vizualizací děje v mé hlavě. Někdy je to opravdu děsivé, ale po většinu času jsem si to opravdu užíval a i tou vizualizací jsem byl do příběhu naprosto vtažený.
Kniha Kulový blesk, stejně jako celá série Vzpomínka na zemi určitě nesedne každému a můžeme to vidět i zde v komentářích, jedni ji milují a druzí nenávidí.
Možná bych ještě dodal, že většina lidí tady dává srovnání tipu: Po sérii Vzpomínka na Zemi toto slabota.... ale tito lidé si evidentně nevšimli(nebo zapomněli), že tato kniha byla v originále napsána daleko dříve než zmiňovaná série.
Já patřím do té první skupiny a proto můžu říct, že já osobně si myslím, že Liou Cch Sin nedokáže napsat špatnou knihu.
Za mě 9/10
Malo to svoje myšlienkové skratky, ale zas sci-fi nie je dokumentárny film. Deju sa nedá uprieť originalita, ako audiokniha to bolo fajn.
WikiBrak - nový, celkem rozmáhající se žánr. Kulový blesk není sci-fi. To se totiž vyznačuje rozvinutím nějaké vědecké myšlenky, případně příběhem s využitím dosavadních poznatků vědy. Tato záležitost je ovšem založena na několika článcích z wikipedie a to ještě nedostatečně podložených fakty. Už u Tří těles měl pan "velmistr" (panebože čeho? zednářské lóže čínské sekce?) velké problémy s logikou a zároveň fyzikálními zákony našeho vesmíru. Tady to dokonale nezvládnul. Vesměs mě to připomnělo ranná díla z ruské provenience a jejich prapodivná scifíčka. Opravdovým mistrům žánru, jako je Asimov, Clarke, případně modernější Stephenson, tento patlal nedýchá ani na pověstná záda.
Pokud pominu tragickou literární stránku vyprávění, nejde si u knížky neukroutit hlavu nad fantasmagoriema jež tady Liou vyplodil. A popravdě, hlava se mě po stole povaluje, jelikož příběh byl zdlouhavý, nudný, tupý a vůbec. Jedna velká katastrofa. Teď jdu hledat něco čím si ji zase spojím s krkem. Ve skutečnosti mě upadla zhruba v polovině příběhu, zbytek jsem četl o 90° otočený. Možná jsem díky tomuto jevu nepochytil jemné nuance čínských fyzikálních zákonů. Škoda. Škoda pro pana spisovatele. Možná to někdo ustojí a bude se bavit víc než já.
(SPOILER)
tady jsem na pochybach. docela jsem si tu knihu uzival, ale jako by me v ni po celou dobu neco rusilo.
jestli za to muze liouv trochu neumele skryvany nacionalismus (nebo jsem pod vlivem liouvych vyroku a neco si projektuju? kazdpoadne jeho chyba, jak pusobi), nebo opet, jak je jeho zvykem, neochota napsat postavu, ktera by se cloveku dostala pod kuzi.. tezko rict, kazdopadne narozdil od vzpominek na zemi zde chybi tak silne nosne tema, aby prehlusilo tyto nedostatky (ale i ty postavy mi tam prisly lepsi).
→ spoiler(trochu) → zaverecny dialog otce dcery je divny. strasne nasroubovane to na me pusobilo a vubec jsem nepochopil, proc to tam vubec bylo, vice doslovne uz to asi ani byt nemohlo.. mensi zklamani.
a ps. lin jün si nejde oblibit pres cokoli
Jsou dva základní druhy sci-fi.
V tom jednom čtenář (nebo divák či posluchač) akceptuje, že kdysi dávno v předaleké galaxii nefungují přírodní zákony stejně jako na matičce Zemi a blízkých několika miliardách světelných let. Nabrousí světelný meč (nebo co se s ním dělá) a bojuje za světlou nebo temnou stranu síly, podle gusta. Tuhle sci-fi mám moc ráda.
A pak je tu ten druhý typ sci-fi, který mám snad ještě radši. Tam čtenář přemýšlí nad svými znalostmi z fyziky a jiných vědních disciplín a dumá, co je ještě jasné science a kde už je to více či méně podložená nebo úplná fiction.
Kulový blesk se jednoznačně tváří jako druhý případ, vědecky podložená fantazie. Nakolik knížka odpovídá poznatkům vědy neposoudím, ale jako počteni je to skvělé.
Jelikož jsem pacifista, hvězda dolů, kdo četl, pochopí.
A co mě napadlo? Postavy se mi zdály v podstatě všechny studení čumáci, mně chyběly emoce. Možná je to i díky jinak skvělé interpretaci audioknihy a při čtení bych takový dojem neměla. Možná je vidět jiná kultura. Je zvláštní, že u jiných sci-fi tohoto typu jsem takový pocit neměla.
Neodpustím si také připomínku Vzpomínky na Zemi. Ano, trilogie je komplexnější a asi i propracovanější. Ale autor své mistrovství nezapřel ani v Kulovém blesku.
A k druhům sci-fi, dodatek. Pak jsou tu ještě nadčasová veledíla, kde věda a technika nejsou podstatná. Ta prověřil čas. Trilogie Vzpomínka na Zemi by se tam možná jednou zařadit mohla, Kulový blesk spíš ne.
Kniha má jednu vadu. A to, že vyšla, ač napsána před 15 lety, až před Tajemstvím tří těles. Takhle jsem vychutnával fyziku, poetiku a čínskou společnost před 15 lety. Dnes už jsou trochu dál, že. V Číně se vše vyvíjí asi 2x rychleji, nejméně. Jinak čtivá, skvělé čtení a samozřejmě, Jazyk autora je úžasný. Na čemž má velikou zásluhu překladatel.
(SPOILER)
Bude to asi jiným kulturním prostředím, že Evropanovi tady v románu něco vadí? A možná kniha působí takhle kvůli tomu, že byla zamyšlená původně jen pro čínský trh? Myslím na tohle nadšení a čínský hurra-patriotismus: "jsme první světová velmoc!" a také příliš schematické nastínění postav - jejích povahy mají opravdu komiksovou hloubku. Hrdinové: major Sun Yin - generálova dcera a vědec Ding Yi - génius fyziky (ten se chová opravdu jako rozmazlený spratek) jsou jako dětí: udělají všechno, aby získat novou zbraň anebo nové znalosti. Obětí je nezastaví (v tom kontextu běžné, čínské experimenty s koronavírem jako zbraní neměly by nas zas tak divit). Morálka není pro ně - zastupuje jí jím komunistická strana, jež nese zodpovědnost za celý svět. Trochu jiný je Dr. Chen - možná je skrytým následovníkem buddhismu anebo šenízmu - čínské varianty taoismu (jeho návštěva hory Tchaj-šan - Nefritového císaře)? Každopádně Chen a Sun Yi jsou trochu jako čínský symbol celku: jin a jang (ženský a mužský). Ona je dost mužská, nebezpečná žena, on takový trochu ženský a snílek. I to jím nepomůže v romancí, že do sebe pěkně zapadají. Asi proto, že on necítí se jí hodný, tehdy má komplex nižší vlastní hodnoty. A jeho ztráta.
Jinak celé je to dost napínavé, a pokud jde o fyzikální teorie kulového blesku a experimenty svázané s jeho vlastnostmi, tento román řekne čtenáři víc (při čem autor si vyhrazuje, že používá stav znalostí o jevu, který měl v roce 2004), než běžně dostupné veřejné prameny dneška.
Četl jsem až po Vzpomínce na Zemi, kdy to v porovnání logicky nemá tak nedozírný záběr, ale autor už zde použil stejný styl, takže za mě spokojenost a doufám, že další překlady budou následovat, protože pro mě je to momentálně špička ve svém žánru. I zde se totiž fantazíruje, ale není to přitažené za hlavu, vcelku to dává smysl a kdyby se tohle všechno opravdu stalo, vůbec bych se nedivil a to je na tom to skvělé. Plus zde opět hraje roli národní hrdost, vojenství a vztahy mezi postavami, které možná nejsou tak umně do hloubky vyobrazené, ale tady hraje prim technika.
Mně si kniha líbila. Určitě to není takové whow jako Vzpomínka na zemi, nicméně ke konci se to také pořádně rozjede. Jak píšou ostatní, je to takový autorův (velice slučný) rozjezd. A co je skutečně osvěžující je číst příběh z čínských reálií.
AKo vzdy...pocas citania som uz uvazoval co napisem do komentara sem. A na konci knihy je autorov doslov ktory presne zhrnul co som ja nevedel zachytit. Liou ide v slapajach najvacsich velikanov fantastiky ako su Verne, Wells, Asimov, Clarke. Okuzleny romanmi ktore v cine vysli sporadicky. Povedal by som ze skoro ako u nas kedysi. Dnes je scifi rozmrvena na desiatky zanrovych prudov, ktore sa snazia byt moderne, alebo len kopiruju same seba. Zabuda sa na zastaralu klasicku koncepciu uzasu nad vynalezom. Koncepciu kde hlavnou postavou je samotne ludstvo! Uprimne, kniha mala pre mna par slabych casti, nudnejsich. A neberiem ako si autor poohybal kvantovu teoriu ako mu vyhovovalo. Kazdopadne fantastika ako zo starej skoly! Take sa dnes uz velmi nepisu. Za mna 4 hviezdy, za ucebnice scifi literatury cista pathviezdickova potencialna klasika. Tesim sa na nejaku jeho dalsiu knihu.
Chcem byt dovod nových lások.Meno,mesto,zviera,vec.Bomba plná sedmokrások.Chcem byt nezný votrelec.
Ako gulový,gulový blesk.
Nutno říct na začátek se sluší.Co neočekávati a dané četbě nepřísluší.Nějaké takové líbačky a domácí muchlovačky se tu nedočkáte.Konverzačka a vztahovka to není.Charakterová psychožka s pečlivě vystavěnýma dialogama no tak to rozhodně vůbec.Co se týče toho děje zapomenout na nějakej brakovej pulp.Něco ve stylu plátku Enigma.Mysteriozní konspirace a jiné taháky pro davy opírajících se u kandelábrů a jemně civících vzhůru k noční obloze v očekávání bratrské pomoci proletářů z blízkého vesmíru.Pro to tu není místo.
Obálka sice navnadí,ale taky pěkně klame tělem.Vypadá to na příchod klonů a nebo přinejmenším něco ve stylu novodobého Frankensteina.
Vše je čistej hard,prostě stará škola.Důraz na technický věci,vědu a bádání,metafyzika,pokusy,teorie,laboratorní kvantový kdákání se spousty elementárních fúzí a jiných přirozených neviditelných věcí,které nás sice obklopují,ale běžně v životě vás asi na kafe nepozvou.
Zastrašování bylo dost,takže nyní nástává hlavní odhalení...ano.Tušíte správně.Celé je to o...Spoiler !!! O Kulovém blesku přeci.Jako tenká červená nitka se táhne na celých čtyřset stranách.Podobně jako v trilogii VnZ je hodně věnováno zbraním a vůbec je to šmrncnutý military tématikou.Lidská posedlost vynalézat,ale taky zastrašovat i ničit.
Opravdu vědecká fikce s teoriemi s důrazem na pravděpodobnou reálnost s minimem dobrodružství.Dobrodružství je tu v bádání a objevování nepoznaného.Kdo něco takového hledá přijde si na své.Silná místa s napětím nepostrádá a příjemně dějově ubíhá.Závěr je kapánek ušmudlaně urychlený,takový šup šup,možná jenom dojem.Liou si přesto již tenkrát udržel kvalitu a rozhodně nezklamal.Je to jistě něco jiného než Tři tělesa či Temný les,ale takových jako je KB v současnosti je jako šafránu.
PS.Malinký detail spojuje Kulový blesk se Vzpomínkami.Na konci je nepatrná (podstatná) nitka,která trilogii již předznamenává.Malá,na konci,ale je tam.Račte si ji však objevit již zcela sami.
V malých dušiach v lete sneží.Zošíva ich sivá nit.Rozhodnutí všetko prežit.Zabúdajú pritom žit.
Ako gulový,gulový blesk.
...s alba Detektívka
Když jsem se po přečtení trilogie Vzpomínka na zemi dozvěděl, že má vyjít další kniha tohoto autora, tak mi bylo jasné, že ji musím prostě mít.
Jak se píše v anotaci, že je možní ji číst samostatnou nebo jako předmluvu k trilogii, pravda je taková, že to opravdu nemá s trilogií nic společného. Ale pozor, to však neznamená, že ta kniha je nějak špatná či znatelně horší.
Tato kniha je čistá esence hard-scifi. Pokud Vás v předtím nebavili popisy technických postupů či procesů, prostě technika a fyzika obecně, tak se této knize vyhněte obloukem. Naštěstí pro ty, které právě takové čtení baví si zde budou libovat. V této knize je toho o dost více. Vlastně celá kniha popisu bádání o Kulovém blesku.
A těch různých vysvětlujících teorií je zde spousty a jak se píše opět v anotaci, jsou to divoce imaginativní teorie. Přesto má kniha dobrý spád a čte se velmi dobře. Při čtení si říkáte, zda se jejich vybádané teorie prokážou při praktických pokusech správné. Je tu dost wow efekt scén.
Konec knihy mi přišel takový slabší, kde už se řešili spíše vztahové problémy.
Ve výsledku byla kniha skvělá, ale o něco slabší než zmíněná trilogie.
Celkové hodnocení 80%
Když čtu komentáře pod sebou, tak se nijak extra lišit nebudu. Trilogie naprosto luxusní a tím pádem se čtenář těšil na Kulový blesk. Dostal jsem kulový, ale blesk to nebyl, prostě jenom to kulový. Trilogie byla jízda, složitá ale i tak zábavná a strhující, ale tady jsem se musel neskutečně přemáhat abych to vůbec dorazil. Výsledek je, že na rozdíl od Vzpomínky na Zemi, nad kterou sem tam vnitřně disputuju ještě dnes, tady jsem po zavření knížky nevěděl co jsem vlastně četl a proč. S čistým svědomím bych doporučil budoucím čtenářům, ať to bez výčitek přeskočej a přečtou si další knížku, kterou mají na seznamu.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2017 |  Problém tří těles |
| 2017 | Temný les |
| 2018 | Vzpomínka na Zemi |
| 2020 |  Věk supernovy |
| 2019 |  Kulový blesk |
Hodnotit tuto knihu je velmi těžké. Z čistě literárního hlediska je to těžký podprůměr. Jde zjevně o kombinaci více faktorů, které styl ovlivňují, nicméně velmi se na kvalitě podepsala i úroveň překladu.
Co ale schází na literárním prožitku, to kompenzují autorovy spekulace založené na fyzice. V některých pasážích mě u četby udržela jenom zvědavost jak dopadne "bádání" hlavních hrdinů.
Pokud bych měl použít srovnání s jeho slavnou trilogií, pak první polovina svou plochostí připomíná třetí a dle mého mínění nejslabší díl. Ve druhé části autor popustil uzdu své nejsilnější stránce - fyzikálním teoriím, což ve výsedku připomíná Problém tří těles a závěr tomu nasadí korunu ne nepodobnou nejlepšímu a dechberoucímu Temnému lesu.
Ergo nečekejte od toho zázraky, ale dočtěte do konce :-)