Kurandera
Hernán Huarache Mamani
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/185639/kurandera-185639.jpg
4
289
289
Podle dávné andské tradice v sobě mají ženy neobyčejnou energii, která je schopna vnést do světa rovnováhu a mír. Příběh peruánské dívky Kantu ukazuje, že každý člověk v sobě může nalézt sílu změnit svůj osud. Kantu je mladá, krásná a cílevědomá dívka se spoustou zájmů. Žije v Cuzcu, peruánském městě, které bylo kdysi metropolí inckého království. O dávné andské tradice, učení Pachamamy a schopnosti kuranderů – přírodních léčitelů a šamanů v jedné osobě – se nikdy nezajímala. Nečekaná událost však převrátí její život vzhůru nohama a Kantu je vystavena střetu s realitou, která je pro ni nepochopitelná. Když překoná svůj odmítavý postoj a strach z nových obzorů, začne se s pomocí kuranderů seznamovat s hlubokým dávným učením a vydá se na cestu, jež ji zavede až k objevení své obrovské vnitřní energie. Její životní příběh, který je příběhem lásky, zklamání, každodenních starostí i velkých snů, si získá vaše srdce. Ukazuje, že je možné nalézt ve svém nitru dostatek síly, odvahy a vůle k tomu, aby člověk ovlivnil svůj osud a proměnil každou bolest, osamělost a smutek v radost, přátelství a pocit naplnění. Učí nás, že je třeba rozbít klece, které nás vězní, naučit se létat a znovu nalézt ztracenou harmonii.... celý text
Romány Pro ženy Duchovní literatura
Vydáno:
2013
,
Motto
Originální název:
La profezia della curandera, 2011
více info...
Přidat komentář
Dechberoucí příběh, sympatická hlavní hrdinka i jiné neméně důležité postavy. Četla jsem dříve než Hadí ženu a jsem za to ráda.
Spoiler: Zkoušky a testy, které musí Kantu podstoupit, aby se stala ženou s velkým Ž, jsou zajímavější a kniha nemá tak rychlý spád jako Hadí žena, kde se půlka knihy věnuje nepříjemnému rozvodu. Také si dala více práce s přesvědčením Kurandera, aby ji učil. Jediné, co mi v knize překáželo, bylo, jak se Kantu kvůli "muži svého života" až příliš ponižuje a podceňuje. Knihu doporučuji všemi deseti a určitě se k ní vrátím.
Kniha velmi zajímavá, o vnitřní čarovné moci žen a síle jejich sexuality. Ale co se týká příběhu, více mě bavila kniha Kdybych tě nepotkal... od V.Beso, která je na podobné téma, ale víc mě strhnul příbeh hlavní hrdinky a taky příjemné erotické pasáže.
Kniha, která je čtivá svým obsahem a posláním, a ne jazykem a formou (která mě občas teda pěkně otravovala a svírala se mi přitom při čtení občas noha v pěst. Ale s vědomím, že (za prvé) autor popisuje učení a léčitelství, které má o tisíce let starší tradici než naše evropská křesťanská kultura a (za druhé) s vědomím, že vám konečně někdo vysvětlí proč sou vztahy tak těžký, se kniha čte jedním dechem. A že kuranderové (neboli léčitelé) jsou jen v Peru? Aj dont fink sou. Šaman může bejt klidně i bába která vedle tebe jede mhdčkem na ipák.
Bavila mě. Porovnávala jsem situace s mými životními a je v ní hodně moudra... Není to návod, jak žít... Je to pohled do jiné kultury a pro mě zjištění, že je úplně jedno z jaké části světa jsme - bolest z nepochopených vztahů bolí všude... Jen Kurandera se na ní dokáže podívat a pochopit z jiného úhlu. Tu si v knihovně nechám :-).
Zajímavá kniha. I když se s tímto učením neztotožňuji, ráda jsem poznala alespoň okrajově učení a víru indiánských mistrů.
Kniha nebyla špatná, ale na podobné téma ženské síly jsem četla lepší knihy, více propracované, tato mi přišla trochu jednodušší.
Ted teprve koukám na vaše názory.Je to zajímavé jak jedna kniha někomu sedne a jinému zase né.Hm...
Mě se docela dost stává,že čtu knihy v jakém jsem zrovna rozpoložení.Vyberu knihu na kterou se moc těším a pak zjistím že to není to pravé ořechové,tak ji odložím a po delší době na ni natrefím znova a přečtu ji jedním dechem :)
Za mě odpad. Ano, žena jako taková asi má na světě určitou moc a dokáže pohnout jakýmkoli mužem, ale způsob, jak je to napsáno a způsob jak je to podáno. No co na to říct...pořád jsem se snažila tomu dat šanci, že mě to překvapí a dokážu si z toho něco odnést, ale ne. Nic...vůbec nic.
Jak jde vidět v komentářích, kniha buď sedne, nebo ji odmítnete pro její naivitu, nekvalitní styl či "ženy propagující" myšlenky. Mně osobně sedla, i přes to, že pravdou je, že chování hlavní hrdinky Kantu není úplně reálné, což může být ovlivněno jak prostředím, ve kterém kniha vznikla nebo i faktem, že ji napsal muž. Ale na tom vůbec nesejde. Nejde tu ani o to, jestli Kantu je nebo není naivní a "blbá". Nevím, jak ostatní holky, ale já mám zkušenost, že zamilovaná holka často je "blbá". A pokud se tak nechová navenek, minimálně má často naivní a "blbé" myšlenky. Kniha opravdu je primárně určena ženám, a dodala bych ještě "ženám hledajícím se v citech vůči mužům", "ženám řešícím zklamání v lásce", "ženám hledajícím svou hodnotu" a možná spíše i mladším ženám okolo 20 let. Kolik znám holek, které hledají své místo ve vztahu k mužům a potřebují si uvědomit, že nejdříve musí najít vztah k sobě. Kolik holek má nastaveno své sebevědomí podle kluků, do kterých jsou zamilované. Kolik holek se pro snahu u opětovanou lásku "dávají" třeba víc, než by chtěly. A pro takové ženy a holky to je. Takovým to může dát opravdu mnoho skvělých myšlenek, tipů, síly a motivace, jak se najít, jak se oprostit a jak pracovat nejdříve na sobě. Takovým ženám to může dodat sebevědomí a pocit vlastní hodnoty. A já osobně si myslím, že zrovna v dnešní době sociálních sítí, dokonalosti a dostupnosti "rychlovztahů" toto mladé holky potřebují jako sůl. Na mě kniha působila celkově velmi pozitivním a nabíjejícím dojmem. Fakt, že se odehrává daleko od naší domoviny, působil oddechově a exoticky. Duchovní cesta Kantu byla samozřejmě zjednodušená oproti realitě, ale zároveň komplexní. Často jsem si říkala, že v knize je tolik různých konkrétních vysvětlení a třeba i tipů na cvičení, že může dobře fungovat i jako příručka. Já osobně si myslím, že skoro každá holka, jak je já znám, by mohla tuto knihu v knihovně mít a že se k ní může ve chvílích, kdy potřebuje "nakopnout" nebo se naopak uklidnit v oblasti partnerských vztahů, vracet.
Těžko mi, jako muži, hodnotit. Oceňuji, že nejde jen o příběh, ale také o návod k cestě. I když bez učitele je to celé asi stejně k ničemu. Že když má člověk pořádný důvod, dokáže cokoliv. I když ten uváděný mi přijde hodně laciný (stejná výhrada jako u Coelhova "U řeky Piedra jsem usedla a plakala"). Ale na druhou stranu, nikde není psáno, že člověk následuje svůj osud jen kvůli vznešeným cílům.
Celé je to ale napsané tak nějak divně. V komentářích níže několikrát zmiňované Zasvěcení také není úplná beletrie, ale přeci jen je vícevrstvé a nejméně o jednu třídu výš.
Navíc mám pocit, že dnes už nejde o to, být 100% ženou či mužem, ale každé pohlaví by v sobě mělo objevit svůj doplněk z opačného. Ženy jsou v tomhle dál, bohužel většinou objevují jen zmrzačené mužství, které vidí kolem sebe. No a muži s objevováním svého vnitřního ženství jsou "tabula rasa".
V tomto případě jde, pro mě, jen o málo lepší průměr.
Tahle kniha je příšerná, ale opravdu příšerná ptákovina. Na začátku jsem nabyla dojmu, že autor prostě neumí psát. Neumí. Vynechává důležité pasáže a píše neskutečně stroze a uskákaně, jen aby se dostal ke své myšlence, kterou rozfrcává do 300 stran. Romantická zápletka na úrovni venezuelských telenovel, Kantu je tak příšerně natvrdlá a hloupá, že mi spadla čelist když mi došlo, že je to už dospělá vysokoškolačka. I dnešní puberťačky mají více rozumu.
Ezoterické čtivo je fakt mimo můj vkus, čekala jsem alespoň ale nějaký flák podnětných pozitivních myšlenek. Bohužel, dočkala jsem se jen donekonečně omílaní toho, že žena je milující, cítící, božská studnice lásky a muž je prostě (dosaďte libovolné hanlivé slovo). Chápu, že dnešní ženy potřebují si samy sebe vážit, potřebují si uvědomit svou ženskost a sílu. Ale dojít k tomu ponížením muže... nevnímám muže jako destruktivní, necitlivé, hloupé a čiště pudové a kategorizování pohlaví kterého se tahle kniha dopustila mě i jako ženu uráží. Kniha je plná rozumů o lásce, ale ve výsledku říká jen, že muž nikdy nebude schopen být jako žena a žena ho musí vést, protože muž toho sám není schopný. Co prosím? Klíček k lásce rozhodně není jen uctívání ženství, jak tahle kniha hlásá. Neubližují jen muži a nemilují jen ženy.
Také se mi velmi nelíbí myšlenka, že žena se svou energií získá jakéhokoli muže, jako by to snad ani nebyly svobodné bytosti se svou vůlí. Nelíbí se mi myšlenka ani taková, že si žena podmaní muže, který ji nemiluje. Nelíbí se mi myšlenka, že prostě dostanu vše co chci, když o to budu usilovat. Někdy je moudré nechat jít. Tohle má velmi daleko podle mě i k ezoterice a spiritualitě a nezdravě se blíží k naivitě a fanatickému feminismu. Až sama nechápu, že tohle napsal muž. Dle mého názoru autor buď velmi nerozumí ženám, nebo mužům. Vyberte si.
Kniha rádoby psaná obyčejným jazykem pro obyčejné ženy. Obsahu však NEUVĚŘÍTE. Autor se snaží o "beletrii", ale chybí mu PŘIROZENOST. Román je velmi povrchní. Příběh postrádá POTŘEBNOU EMOCIONÁLNÍ hloubku. Mezi řádky je prostě prázdno. Pokud chcete plně obsáhnout téma "hada v nás" sáhněte raději po E. Haich.
Nejdříve mě nebavila prvoplánová milostná zápletka a nakonec to bylo jediné, co mě přimělo knihu dočíst. Chtěla jsem vědět, jak to dopadne :-) Jinak kniha nezanechala žádný hluboký dojem.
Já teda nevím co je na té knize tak skvělého, že má tak vysoké hodnocení. Pro mě, ač miluji indiánské souznění s přírodou, věřím, že energie, která se do vesmíru vysílá, se nám zase vrací, byla kniha k nedočtení. Naivní, nudné. Jako pro první stupeň základní školy. Skončila jsem asi na 230 stránce a nemám potřebu číst dále. Jsou mnohem lepší knihy s touto tématikou.
Knihu pohladí po duši . Jde především o duchovní život. Pochopení života z jiné strany , než známe. Je důležité vážit si sebe sama , přírody , a bytostí která se k nám chovají slušně. Jde oto vážit si věcí, které člověk má. A dedychtit , po tom co má ten druhý..... Doporučuji !!!????