Kým vychladne káva
Tošikazu Kawaguči
Funiculi funicula série
1. díl >
Čo by ste povedali na malý návrat do minulosti? V jednej malej japonskej kaviarni s názvom Funiculi Funicula takúto možnosť ponúkajú. Musíte však splniť náročné podmienky, prítomnosť sa nezmení a čas je obmedzený – musíte sa vrátiť skôr, ako vám vychladne káva. Štyria hostia kaviarne však odvahu nabrali a späť do minulosti vycestovali. Práve o nich je táto kniha. Čo všetko im cesta v čase priniesla a ako sa vďaka nej zmenili ich životy?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2024 , LindeniOriginální název:
コーヒーが冷めないうちに (Kóhí ga samenai uči ni), 2015
více info...
Přidat komentář
Jej, tak to bolo krásne :-) Na začiatku som mala trochu problém s japonskými menami, ale keďže ma dej pohltil, rýchlo som sa ich naučila. Bolo pekné ako sme sa s každým príbehom, ktoré ako sa najprv zdalo spolu nesúvisia, dozvedeli niečo viac o hlavných postavách. Veľmi sa mi páčili hlavne príbeh o manželoch Fusagi a príbeh matka s dcérou to som skoro ani nedýchala pri čítaní a pri dvoch sestrách som si aj poplakala. Veľmi pekna kniha, myslím že ešte dlho o nej budem premýšľať.
Při čtení této knihy mnou prostoupil hluboký klid a veliký pocit dobra. Všechny hlavní postavy v knize jsou kladné, takže člověčí duše s nimi tak nějak souzní. Vše plyne svým tempem, někdy smutně někdy šťastně, ale vždy poklidně. Námět možná v mnohých vyvolává představu spíše napínavého příběhu, ale v tomto jde spíše o určité zastavení se a zamyšlení nad tím, že bychom se měli do minulosti vracet, abychom se poučili a nikoliv proto, abychom ji změnili. Knihu doporučuji, snad vás obohatí.
Kniha má obrovskou hloubku, dlouho ve mně bude doznívat její poselství. Ano, člověk dokáže překonat i tu nejtěžší realitu, když změní svoje myšlení. Velmi emotivní, poučné a nadějeplné. Nemohla jsem se odtrhnout a přečetla jsem všechny příběhy skoro na jeden zátah. Otevírám další díl a moc se na něj těším.
Možnost vrátit se v čase, jak lákavé. Asi každý nad tím občas přemýšlel. Udělat věci jinak, použít jiná slova, prostě něco změnit. Ale to poslední tady není možné. Ať chceme nebo ne budoucnost se změnit nedá. Ale něco se přece jen změní, ale to bych prozradila moc. Kniha je moc pěkná, možná chvílemi smutná, ale hlavně vás donutí k zamyšlení. Slovo ani čin, který jednou uděláme už nevrátíme. Jediné co můžeme udělat se omluvit nebo se z chyby alespoň poučit a příště být lepší. První povídka je trochu slabší, další se mi líbily už moc. Za mě 4,5*
(9/22)
Čtyři příběhy o lidech, kteří v kavárně jménem Funiculi Funicula navštívili svoji minulost. První příběh souvisí s druhým, druhý s třetím a tak podobně. Hlavní postavy vám tak s přibývajícími detaily postupně přirostou k srdci. Příběhy ubíhají v zenově poklidném tempu, protože víte, že přítomnost se stejně nezmění. Katarze však nastává na konci každé časti. Vždycky je totiž přece možné změnit něco ve Vás samotných, ne?
Knihu jsem si vybrala v rámci Čtenářské výzvy 2022 (Kniha, jejíž hlavní hrdina pije kávu). Již dopředu jsem z hodnocení ostatních čtenářů věděla, že se v knize neustále dokola opakují jakási pravidla, a neměla jsem tak velká očekávání. Když jsem si knihu z knihovny donesla domů, byla jsem nadšená nádherným provedením obalu, kombinací barev a záložkou, tyto maličkosti mě dokáží potěšit. Zmíněné opakování pravidel cestování do minulosti mě zpočátku rovněž velmi iritovalo, říkala jsem si, že těch pravidel přece není až tolik a že si snad autor myslí, že jeho čtenáři jsou trošku omezení! Později už mi tento fakt tak nevadil, pravidla byla alespoň vztažena na konkrétního vypravěče příběhu a chápala jsem autorovu motivaci. Trochu se mi ze začátku rovněž pletla japonská jména, nicméně kombinace příběhů byla natolik zajímavá a osudy postav natolik jímavé, že mi ke konci některé postavy byly vlastně velmi sympatické. Příběhy dvou sester a matky a dcery (bez dalších spoilerů) se mě dotkly nejvíce. Tak jako tak věřím, že autor plně nevyužil skvělý potenciál tématu, ačkoliv samotný nápad návratu do minulosti či návštěvy budoucnosti, než vystydne káva, je dokonalý. Co si tedy odnáším z celého příběhu? Že ačkoliv minulost nezměníme a některé životní nástrahy budoucnosti také ne, náš život je v našich rukách a to, jak k němu přistupujeme, jak jej vnímáme a co cítíme, můžeme změnit a ovlivnit vždy.
Příjemná "oddechovka". Při čtení pravidel se mi vybavilo, kolik si vytváříme těch svých nezbytných pravidel a jak moc se jimi necháváme svazovat. A také jsem si opět uvědomila, jak někdy jedna nevyřčená věta může ovlivnit člověku život.
Velmi zajímavá knížka, na první pohled 4 nezávislé příběhy, které jsou ve skutečnosti provázané a mají v sobě něco, co si člověk může odnést.
Jestli některá kniha opravdu nevyužila potenciál skvělého nápadu pak je to tahle. Myšlenka výborná, ale realita slabá. Postavy mi nepřirostly k srdci a celkově příběh byl velmi předvídatelný. Dám šanci druhému dílu a uvidíme.
Milá oddychová knížka. Bohužel mě si nezískala. Celkově mi vadilo přílišné opakování pravidel pro cestování časem.
Také slova jako taková se opakovala tak často, až jsem si nebyla jistá, zda nečtu omylem stejnou pasáž znovu. Je otázkou, zda nepovedenou stylistiku má na svědomí překlad, či samotný autor.
Přitom celkové téma vypadalo velice slibně....
Bohužel tuto knihu mohu doporučit jen pro opravdu výrazně oddychové čtení bez očekávání.
Kniha měla zajímavý námět. Cestovaní časem, kdy v minulosti můžete zůstat jen tak dlouho, dokud Vám nevystydne šálek kávy. Ale za mě tomu něco chybělo...měla jsem problém se s příběhy sžít. Spíše mě bavila druhá polovina a hlavně poslední povídka.
Moc příjemně mne to překvapilo. Jen začátek byl trochu křivolaký. Tolik jsem nečekala. Spoustu emocí přes čtyři příběhy a na konci jsem si dokonce poplakala. Takže určitě moc doporučuju, krásná oddechovka.
Tuto knihu jsem začala číst bez jakéhokoliv očekávání a teda .. opravdu příjemně mě překvapila. Přečtou jsem ji měla za večer a všechny příběhy byly v tak malém počtu stránek přesvědčivé a výstižné.
Jediné mínus měla kniha v tom, že při každém příběhu opakovali pravidla cestování a předešlé příběhy, což mi přišlo zbytečné.
Krásná kniha. Nenápadná, příjemná, originální. Nic jsem od ní nečekala a dala mi velmi příjemně strávené knižní chvilky..
Dočetla jsem jen kvůli výzvě. Děj byl zajímavý, ale podání a neustálé opakování toho samého. Na závěr jsem si přečetla, že je autor scénárista a hned mi to bylo jasnější, proč takový divný styl.
Podle mého je tento příběh velmi originální, psaný poutavým, ne příliš akčním, ale melodickým stylem. Povídky do sebe hezky zapadají a tvoří celek.
Čtyři jednoduché vyprávěnky ve kterých se návštěvníci jedné kavárny přenášejí do minulosti (v jednom případě i do budoucnosti), aby se setkali s přáteli či příbuznými a vyřešili či ujasnili s nimi svůj vztah. Žádná velká dramata se ale nekonají, povídky jsou si hodně podobné i lidé jsou prakticky stále titíž, jen důvody jejich návratu do minulosti jsou u každého jiné. Celkově docela příjemné čtení.
Štítky knihy
Japonsko zfilmováno cestování časem japonská literatura divadelní hry kavárny magický realismusAutorovy další knížky
2019 | Než vystydne káva |
2020 | Než pravda vyjde najevo |
2022 | Než vzpomínky vyblednou |
2023 | Než se stihnu rozloučit |
Zajímavý námět na knihu, ale trochu hůře se mi dílo četlo. Příliš mi nevyhovoval styl autorova psaní.